HECHOS 27

1Katen' ba ben toze x̱tíža'gake' séḻa'gake' neto' to ḻo barkw nich chejto' ḻo yež Roma, gan nbab Italia, béx̱wgake' Pablo, na' yebaḻe benne' ka' zej nžeje'. Bdégake' ḻégake' ḻo na' Julio, benne' ẕchi'e to kwe' benne' žjake' ḻo wdiḻe, da' nzin': Benne' Ka' Che Augusto, bennen' nake' benne' Sésar. 2Wžento' to ḻo barkw che gan nbab Adramitio, dan' žaḻa' ten gan zej nnita' yež ka' gan želžín barkw ka', yež ka' zej nbaben ḻo yežlyó Asia, na' yó'ozeto' ḻo barkwn', wza'to' ḻo yež Sesarea. Ḻezka' žonḻen Aristarko neto' tẕen. Nake' benne' Tesalónika, to yež nbaben Masedonia. 3Kate' za' ža'ní' yetó ža, bžinto' ḻo yež Sidón, na' Julio, bennen' ẕchi'e benne' ka' žjake' ḻo wdiḻe, ḻo yeḻa' ži'i ḻaže' chie', bi'e Pablon' latje cheje' gan zej nnita' benne' lježžo ka' nich wnéẕjwgake' ḻe' bi da' žiážjele'. 4Wdé na', bebento' ḻo barkwn', na' wza'to' ga na'. Wdeto' cheḻá'a gan že' yežlyó Chipre gan že' ži ben' da' žaken. Ki béngake' dan' ben' da' žaken ḻo nisdo', zan' zaka' ḻawto'. 5Naž wdeto' ḻo nisdon' gan nḻa' gan nbab Silisia, na' gan nbab Panfilia, na' bžinto' ḻo yež Mira, to yež nbaben yežlyó Lisia. 6Bennen' ẕchi'e benne' ka' žjake' ḻo wdiḻe, na' yo'oto' ḻo ne'e, bejx̱ake'e to barkw ga na' da' nžojen ḻo yež Alejandría, na' zejen gan nbab Italia. Ḻo barkwn' wló'ogake' neto'. 7Wzá' barkwn' cho ḻaže' zan ža, na' ḻen yeḻa' ẕzáka'ḻe'e bžinto' gan nḻa' to yežlyó da' nzin' Gnido, na' dan' ben' da' žaken bžiga' neto', na' wdeto' cheḻá'a yežlyó da' nzin' Creta gan že' ži ben' da' žaken, na' wdeto' gan nḻa' yež Salmón. 8Ḻen yeḻa' ẕzáka'ḻe'e wdeto' cheḻá'a gan že' yežlyó Cretan', na' bžinto' to latje gan želžín barkw ka', da' nzin' Buenos Puertos, dan' žen' gawze gan zoa yež Lasea. 9Dan' ba wžél-ḻe'eto', ba bžin ža žon ẕož gak ditje bíte'teze barkw cha' ẕzan' ḻo nisdo' ḻo ža ka', dan' ba wdé ža ka' kate' žóngake' wbás, na' za' žin byo' zag ka' kate' žakḻe'e be'. Che ḻen Pablon' bzejni'ile' ḻégake', 10na' wnné': —Ḻe'e, benne' ka', žákbe'ela' gan chej barkw ni, gon ẕož kwia yin', tẕen ḻen da' ka' nwan', na' ḻezka' gon ẕož gatžo žo'o. 11Bennen' ẕchi'e benne' ka' žjake' ḻo wdiḻe bejḻe'že' da' wnnagak bennen' nzi' ḻo ne'e barkwn', na' benne' x̱ankzen, ka dan' wnná Pablon'. 12Dan' latjen' gan želžín barkw ka', dan' nzin' Buenos Puertos, bi naken ga gá'ngake' byo' zag ka', che ḻen yeláte'ze ka bdachgak benne' ka' nníta'gake' ḻo barkwn' ben toze x̱tíža'gake' yekwásgake' ga na', cha' wak žíngake' gan želžín barkw ka' ḻo yež Fenise, to yež ḻezka' žen' ḻo yežlyón' da' nzin' Creta, na' zoan cheḻa'ale gan žen wbíž, na' gónegekle' gá'ngake' ga na' byo' zag ka'. 13Dan' žaken to be'do' da' za' zaka' cheḻa'ale gan ẕde wbíž byo' zag ka', gókgekle' wak góngake' kan žénegekle', na' bechísgake' ya zi'i da' nžejen do ya da' ẕzoan žize barkwn', na' wdé barkwn' gawze kwit yežlyón' nzin' Creta. 14Yetó chí'ido'ze, gok to be' waḻe da' zan' ḻawto', dan' nzin' Euroklidón. 15Dan' ben' da' žaken ẕzejen cheḻa'ale barkwn', na' dan' bi gok chej barkwn' gan za' ben', naž bé'gake' ben' latje bchen' barkwn'. 16Kate' wdé barkwn' ga bžinten cheḻa'ale to yežlyodo' nzin' Kauda, bžinen cheḻa'ale gan bi žakḻe'e ben', na' ḻen yeḻa' ẕzáka'ḻe'e bchísgake' bárkwdon', da' žẕoben barkw ẕen na', na' bzóagaken' ḻawle barkwn' gan yo'oto'. 17Wdé bžéngaken' ḻo barkw ẕen na', naž bchej chóchgake' barkw ẕen na'. Bdégake' do ka' ẕanle barkwn', nich bi kwia yin' ḻo nisdo'. Dan' bžébegake' te barkwn', na' chejche'ten ḻo yož da' žen' ẕan nisen', che ḻen btíngake' laže' chen, da' ẕtoben be' nich wsán' barkwn'. Naž bé'gake' ben' latje bchen' barkwn'. 18Kate' za' ža'ní' yetó ža, dan' be' waḻe da' žaken ẕche'ḻe'en barkwn', bžó'ngake' baḻe ywa' da' nwa' barkwn' ḻo nisdo'. 19Ža chonne ža, ḻen na' kwinto' bžo'nto' da' ẕkóngekle' žin ḻo barkwn' ḻo nisdon'. 20Kate' ba gok zan ža bi ẕḻe'elto' wbíž o belj ka', na' dan' žakḻe'e ben' da' ẕchen' barkwn' gan yo'oto', biž bx̱en ḻáže'to' yelato'. 21Kate' ba gok zan ža bi be bdawto', wzé Pablon' gachje ḻáwe'legake', na' gože' ḻégake': —Ḻe'e, benne' ka', gokžen chawe' chela' bze nagle chia', na' bi wza'žo ḻo yežlyó Creta, na' bi yedjchagžo da' ni da' ẕzáka'žo, na' da' žaken che barkw ni. 22Na'a, žapa' ḻe'e: le gon choch ḻáže'le, dan' bi gatle nitole ḻe'e zoale nga, ḻa'kze kwia yi' barkw ni. 23Ki gaken dan' wdé yele bḻa' to wbás che ya'abá che Dios ḻawa' neda'. Diosen' naka' chie', na' žona' x̱chine'. 24Wbás che ya'abán' gože' neda', na' wnné': “Pablo, bi žebo'. Žon byenen žino' ḻaw benne' Sésar. Dan' nži'il Dios le', yeslé' yógo'te benách ka' nníta'ḻengake' le' ḻo barkw ni.” 25Che ḻen, le gon choch ḻáže'le, dan' žx̱en ḻaža'a Dios, gone' kan ba gož wbás che ya'abá chie' neda'. 26Ki gaken ḻa'kze žon byenen kwia yi' barkw ni to ḻo yežlyodo', gan chejka'nen žo'o. 27Kate' ba wdé x̱da' ža, ben' da' žaken ẕchen' barkwn' ḻo nisdo' da' nzin' Adriátiko, na' gachje yele gókgekle benne' ka' žóngake' žin ḻo barkwn' za' žin barkwn' gawze gan že' to yežlyó. 28Belžo'ne' to do ḻo nisdon', na' belnnezle' galje wes naken ga bžinten ẕante nisen'. Kate' wdé barkwn' yeláte'do', na' belžo'ne' don' da' yoble ḻo nis, na' belnnezle' ba nakzen chi wes. 29Dan' bžébegake' chejžé' barkwn' ḻo yej ka', che ḻen, zaka' cheḻá'a x̱kóže'le che barkwn' belžo'ne' tape ya zi'i ḻo nis, da' ka' zej nžejen do ya, na' ẕzóagaken žize barkw. Ḻen yeḻa' žek zedle chégake' belbeze' cha'ní'. 30Naž benne' ka' žóngake' žin ḻo barkwn' gónegekle' wẕónnjgake' ḻo barkwn'. Blétjgake' bárkwdon' da' žian ḻo barkw ẕen na' ḻo nisdo'. Béngake' ka žénegekle' kó'ogake' ya zi'i na' yelate' zi'to', da' nžejen do ya, na' ẕzoan žize barkwn', dan' zoan zaka' cheḻá'a ḻawle. 31Naž Pablon' gože' bennen' ẕchi'e benne' ka' žjake' ḻo wdiḻe tẕen ḻen benne' ka' žjake' ḻo wdiḻe, na' wnné': —Cha' bi ga'ngak benne' ki ḻo barkw nga, bi gak yelale. 32Naž benne' ka' žjake' ḻo wdiḻe belchoge' do ka' da' zej nžejen bárkwdon', na' bé'gake' latje wbix̱en ḻo nisdo'. 33Kate' za' ža'ní', Pablon' góta'yoele' ḻégake' gáwgake' late'. Gože' ḻégake': —Na'a ba gok x̱da' ža ẕnna'le dot yele, na' žonle wbás, na'bi be bdawle. 34Che ḻen, žáta'yoela' ḻe'e gawle late' nich yeyák ḻáže'le, dan' bi gatle nitole ḻe'e. 35Kate' beyóž bchaḻj Pablon' da' ni, bex̱we' yet x̱til, na' gože' Dios: “Žóx̱keno'.” Ki bene' ḻawgak yógo'tegake'. Naž bzoẕje' yet x̱tilen', na' wzó ḻawe' žawe'. 36Naž yógo'tegake' gok choch ḻáže'gake', na' bdáwgake'. 37Ka wyo'oto' ḻo barkwn', wbabto' chope gaywá' chonnḻalj chino' toto'. 38Wdé bdáwgake', na' béljegekle', naž belžo'ne' ẕoa' stribe da' nwa' barkwn' ḻo nis, nich góngake' láte'že ywa' da' nwa' barkwn'. 39Kate' ba nak te ža, na' benne' ka' žóngake' žin ḻo barkwn' bi bénbia'gake' yežlyón'. Bḻé'egekle' to gan ẕžin nisdon' yelate' gachje ḻáwe'le yežlyón', na' de gan nak lache' žoa'a nisdo' ḻo latjen'. Gónegekle' góngake' ga cho'o barkwn' ga na'. 40Naž beséžgake' do ya ka' da' zej nžejen ya zi'i ka' da' ẕzóagaken barkwn' žize, na' bsángake' ḻégaken, na' belbix̱en ḻo nisdo'. Ḻezka' beséžgake' do da' nžejen ne'e yag da' ẕzechjen barkwn' ki ka'le. Naž bechísgake' laže' che barkwn', da' ẕtoben be', dan' zoan cheḻá'a ḻawle che barkwn', na' wzó ḻaw ẕde barkwn' zaka' gan ẕžin nisdo' yelate' gachje ḻáwe'le yežlyodon'. 41Kate' bžin barkwn' to latje gan ẕchaggak chope nis, na' bejché' cheḻá'a ḻawle che barkwn' ḻo yož ẕan nisdon', na' bga'nze barkwn' ga na'. Biž gok tan, na' cheḻá'a x̱kóže'le che barkwn', wzó ḻaw nisdon' ẕchinnjen ḻen yeḻa' ẕza' chen. 42Naž gónegekle benne' ka' žjake' ḻo wdiḻe gótgake' benne' ka' zej nžeje', nich bi x̱óagake' ḻo nis, na' bi wẕónnjgake'. 43Bennen' ẕchi'e benne' ka' žjake' ḻo wdiḻe gónele' yeslé' Pablon', na' gože' ḻégake' bi góngake' kan žénegekle'. Naž gože' benne' ka' žak x̱óagake' ḻo nis, zgá'alegake' cházgake' ḻo nis nich žíngake' ḻo yo biž. 44Ḻezka' gože' benne' ka' zej nga'ne' x̱óagake' ḻo blag ka', na' yezíka'gake' ḻawgak blagdo' ka' che barkwn'. Ka' goken, belágake' yógo'tegake', na' bžíngake' ḻo yo biẕen'.

will be added

X\