1 KƆRƐNTI SHIINBII 1

1Mii Poli u à yyer'a pyi Yesu Kirisita tùnntunŋɔ mà tàanna ná Kile ɲyii wuuni i ke, mii ná wuu cìnmpworoŋi Sositɛni u à ŋge lɛtɛrɛŋi sémɛ si ŋkan 2yii dánafeebii kuruŋk'á, Kɔrɛnti kànhe e, yii mpiimu pi à pyi Kile wuu Yesu Kirisita cye kurugo ke, u à yii yyer'a pyi u wuu, mà bâra mpii puni pi ɲyɛ na wuu Kafooŋi Yesu Kirisita mɛge yiri cyeyi puni i, maa u pyi pi Kafooŋi wuu fiige ke, 3wuu Tuŋi Kile ná wuu Kafooŋi Yesu Kirisita pi ɲwɔ yii na, pi i yyeɲiŋke kan yii á. 4Mii fwù ɲyɛ Kile na tèrigii puni i, ɲaha na yɛ u à ɲwɔ yii na, yii ná Yesu Kirisita wwoɲɛɛge kurugo. 5Mà yii yaha kuru wwoɲɛɛge e, yii à Kile màkanyi shiŋi puni ta, mà cye cyán jwumpe ná ɲcèŋi na. 6Ɲaha kurugo yɛ jwumpe pu ɲyɛ na Kirisita kyaa yu ke, pur'à tatɛɛngɛ wwû yii e. 7Lire e canŋke wuu Kafooŋi Yesu Kirisita sí uye cyêe ke, mà yii yaha yii i kuru canŋke sigili, Kile màkange kà tufiige kuu ɲyɛ yii na mɛ. 8Uru Kile mú u sí yii tɛ̀gɛ si fànha kan yii á, bà yii si mpyi si ŋkwôro u kuni i fo sà nɔ li tɛgɛni na, si mpyi tìgire cyaga baa Kafooŋi Yesu Kirisita cannuruge mɛ. 9Kile na ɲyɛ ɲwɔmɛɛ niŋkinfoo, uru u à yii yyere bà yii si mpyi si mpyi u Jyaŋi, wuu Kafooŋi Yesu Kirisita wwoɲɛɛge e mɛ. 10Mii cìnmpyiibii, mii na li ɲáare yii á, wuu Kafooŋi Yesu Kirisita mɛge na, yii i bɛ̂ niŋkin na, yii àha n‑láha yiye na mɛ. Yii bɛ̂, yii i mpyi ná sɔ̀nŋɔrɔ niŋkin i, yii i yii karigii kapyiini ɲùŋke yaha ku pyi niŋkin. 11Ɲaha kurugo yɛ mii cìnmpyiibii, mii à lógo Kilowe pyɛngɛ shiinbii pìi ɲwɔ na, na mbèmbaaŋi na wá yii shwɔhɔl'e, 12na pìi na wá na ŋko yii shwɔhɔl'e na pire na ɲyɛ mii Poli wuu, pìi sí i ŋko na pire na ɲyɛ Apolosi wuu, pìi sí i ŋko na pire na ɲyɛ Pyɛri wuu, pi sanmpii sí i ŋko na pire na ɲyɛ Kirisita wuu. 13Mii sí yii yíbe, Kirisita à táa la? Taha Poli u à kwòro kworokworocige na yii kurugo, lire ɲyɛ mɛ taha Poli mɛge na yii à batize? 14Mii Poli à Kile shɛ́ɛre, ɲaha na yɛ Kirisipusi ná Gayusi baare e, mii ɲyɛ a yii wà tufiige batize wani mɛ. 15Lire e yii wà sì n-sìi n‑jà n‑jwo na ur'à batize mii mɛge na mɛ. 16Mii funŋɔ naha mpyi a wwɔ̀, mii mú u à Sitefanasi pyɛngɛ shiinbii batize, pire baare e, mii naha a dá na mii sàha à sùpya batize wani yii yyére mɛ. 17Yii li cè na báaraŋi niɲcyiiŋi mɛɛ na Kirisita à mii tun ke, uru bà u ɲyɛ batizeliŋi mɛ, Jwumpe Nintanmpe ɲjwuŋi kurugo u à mii tun. Mii mú sí ɲyɛ na tire tùnnture pyi mà tàanna ná sùpyire yákilifente e mɛ, bà li si mpyi sùpyire kà raa dìrili mii jwuŋkanni kurugo mɛ, ŋka pi a dìrili Kirisita kwùŋi kurugo kworokworocige na. 18Mpii pi ɲyɛ kuni nimpiini i, ná Kile sí n‑pa pi shi bò ke, jwumpe pu ɲyɛ na yu mà yyaha tíi ná Kirisita kwùŋi i kworokworocige na ke, puru na ɲyɛ sìɲcomɔ pire mpil'á. Ŋka wuu mpii pi ɲyɛ kuni niɲcɛnni i, ná Kile sí n‑pa wuu shwɔ ke, Kile sífente ti ɲyɛ ti ti wuu á. 19Ɲyɛ y'à sémɛ Kile Jwumpe Semɛŋi i na: «Mpii pi na piye sɔ̂nŋi yákilifee ke, mii sí pire sìɲcompe cyêe. Mpii pi na piye sɔ̂nŋi na pir'à kyaa cè ke, mii sí li cyêe na pire ɲyɛ a yafyin cè mɛ.» 20Mà tàanna ná lire e, taa yákilifeebii ɲyɛ ke? Mpii pi na piye sɔ̂nŋi na pir'à Kile Saliyaŋi cè ke, taa pire ɲyɛ ke? Taa ŋge diɲyɛŋi jwuɲceempii ɲyɛ ke? Kile à li cyêe na ŋge diɲyɛŋi yákilifente na ɲyɛ sìɲcomɔ. 21Mà tàanna ná Kile yákilifente e, u à li lwɔ́ ŋge diɲyɛŋi yákilifeebii kà n‑jà uru cè ná pi yabilimpii yákilifente e mɛ. Lire kurugo jwumpe wuu ɲyɛ na yu, ná diɲyɛŋi sùpyire na pu sɔ̂nŋi sìɲcomɔ ke, Kile à li lwɔ́ sùpyire t'à dá puru jwumpe na ke, si pire shwɔ. 22Ɲyɛ Yahutuubii la maha mpyi s'a kakyanhala karigii ɲaa tapyige e si nta ndá puru jwumpe na. Girɛkiibii sí na ɲcaa pire yákilibii si múgo si nta ndá pu na. 23Wuu pi ke, Kirisita kani wuu ɲyɛ na yu na u à kwû kworokworocige na ke, puru na ɲyɛ jwuɲjwumbaama Yahutuubil'á, maa mpyi sìɲcomɔ supyishiŋi sanŋ'á. 24Ŋka Kile à mpiimu yyer'a pyi u wuu ke, pi à pyi Yahutuu yo, pi à pyi Girɛkii yo, pir'á Kirisita na Kile sífente ná u yákilifente cyêre. 25Ɲaha kurugo yɛ kani Kile à pyi, ka sùpyire si wá na sɔ̂nŋi sìɲcomɔ ke, lir'à fànha tò pi yákilifente na. Nde Kile à pyi, ka sùpyire si wá na sɔ̂nŋi na fànhaɲcyɛrɛrɛ ti ɲyɛ ti ti ke, lir'à fànha tò sùpyire na. 26Mii cìnmpyiibii, yyereŋkanni na Kile à yii yyer'a pyi uye wuu ke, yii lire kàanmucya a wíi kɛ! Mà tàanna ná sùpyire kàanmucyage pyiŋkanni i, yákilifee niɲyahamii ɲyɛ yii e mɛ, sífee niɲyahamii ɲyɛ yii e mɛ, yii niɲyahamii mú sí ɲyɛ a si shinbwoo pyɛnyi i mɛ. 27Ɲyɛ karigii diɲyɛŋi sùpyire na sɔ̂nŋi sìɲcomɔ ke, cyire Kile à cwɔɔnr'a tɛ̀g'a diɲyɛŋi yákilifeebii sílege. Ɲcyii pi ɲyɛ na sɔ̂nŋi fànhaɲcyɛrɛrɛ wogigii ke, maa cyire cwɔɔnr'a tɛ̀g'a fànhafeebii sílege. 28Karigii cyi ɲyɛ ɲùŋɔ baa diɲyɛ sùpyire ɲyii na, ná pi kuro ɲyɛ cyi e mɛ, cyire karigii Kile à cwɔɔnrɔ, pi na ɲcyiimu sɔ̂nŋi sèe wogii ke, mà tɛ̀g'a cyire kɛ̀ɛge. 29U à lire pyi, bà li si mpyi sùpyaŋi wà tufiige kà ŋkwɔ̀ uye pêe uru Kile yyahe taan mɛ. 30Uru u à wuu le Yesu Kirisita wwoɲɛɛge e. Kile à pyi kaɲuŋɔ, ka Yesu Kirisita si wuu pyi yákilifee, maa jwo na wuu à tíi, maa wuu pyi Kile wuu, maa wuu ɲùŋɔ wwû kapegigii bilere e. 31Ɲyɛ bà l'à sémɛ Kile Jwumpe Semɛŋi i mɛ: «Ŋgemu la ká mpyi si pèenɛ taha yaaga na ke, urufoo u ti taha Kafooŋi Kile na.»

will be added

X\