Luc 6

1Ɨ́ gúú móhó sɑ́bɑt, Yésʉs, bé le ompʉ́n bé, bé ɑ́ be ó lɨ́ ecɨɨ témé bipemé méde. Ompʉ́n bé nzě nyɛl ébúʼo mítú mí mpíhɑ ɨ́ bipemé byɑɑ́, goblɔɔ, mwɑ̂ʼlɔɔ mpúmó, nzě gɔ́nɑ le ede. 2Nó bʉ́ʉ́ óFɑrizyɛ̂n, bé ɑ́ nze jî e bé ó: «Bɨ̌n bé lɨ́ esɑ̂ sɑ́ dí ɑjɑlɑ le esyɛ́ɛ ɨ́ móhó sɑ́bɑt ɨ́ yé?» 3Yésʉs ntɔ̂ʼ yɑlɑ e bé ó: «Bɨ̌n bé ɑ́ bé ɑsí lɑ́ɑ̌ mpʉ̌ Dɑvid ɑ́ sɑ̂ ɨ́ jɔʼ nzɑ̂ ɑ́ mɛ̂r bé e sɔ́mɑ́ yé yɨ́ ɛ́? 4Nzê bɨ̌n bé ɑgʉ́ɑ ó, bé ɑ́ si nî mpɑ́h Nzyɛ̌m ɛ̌? Dɑvid bɑ́nɑ̌ nʉɑ bíblêr byé ɑ́ nɛŋɔɔ lɨ́ ejwě Nzyɛ̌m kûm bí, de yʉ́ʉ́. Píe tɨ̂, nye nzě pɛ̂ʼ bʉ̂r ó sɔ́mɑ́ yé, bɨ́bɛ̂h nzě de. Tó kœb ó, mʉr ngwɑ́r ɨ́ sɔ́mɑ́ yɑɑ́, nye ɑ́ bé ɑjɑlɑ le ede bíblêr byɑɑ́, njɨ opɑrɑ mé Nzyɛ̌m bé omér.» 5Yésʉs ntɔ̂ʼ lɛ́ɛ e bé ó: «Mwɑ̂n mé Mʉr ó dí njǿø sɑ́bɑt.» 6Ɨ́ gúú móhó sɑ́bɑt, Yésʉs ntɔ̂ʼ nî ɨ́ nyʉ́ʉ́ mpɑ́h sulɑ́, nzě lɛ̂ʼle bʉ̂r tɨ̂. Yé ɑ́ be ó, e nyʉ́ʉ́ mʉ̂r ɑ́ be e mbó éjʉ́m wé ɨ́ swɑ̂m swɑ̂m nyɑ́. 7Nó olɛ̂ʼlɑ o métié, bé l'oFɑrizyɛ̂n, bé ɑ́ be ó lɨ́ etirwǒ Yésʉs, lɨ́ ejwɛ̂ʼ nkʉ̂ nye óciʼ mʉ̂r wɑɑ́ ɨ́ móhó sɑ́bɑt. Nyé ósɑ̂ nó wɑ́, bé opur nyê. 8Tó kœb ó, Yésʉs ɑ́ be ó lɨ́ ekʉ́ gʉ́ɑ bíjøʼ byɔ́ɔ́ bíbyɛ̂h. Nye e mʉrʉ̂m ɑ́ be e mbô ɨ́ swɑ̂m swɑ̂m nyɑ́ ó: «Gbɔlwɑɑ sí. Tyɛ́bɨ́ɨ́ tîtyěl témé bʉr bɑ̂.» Nye ntɔ̂ʼ gbɔlwɑ sí, tyɛ̂b tîtyěl. 9Yésʉs nzě lɛ́ɛ e bé ó: «Me lɨ́ ejî bɨ́n ó: le embɨɑ, le ebébe, etié gɑ́ lɨ́nɑ́, lé kɑm ó, mʉr sɑ̂ʼ yé ɨ́ móhó sɑ́bɑt? Le eciʼ mʉ̂r, le ejʉ̂ mʉ̂r: lé kɑm yé?» 10Nye kʉ́ nzě bɨʼ bɨ́bɛ̂h mejwôʼlʉ. Nye e mbêl ó: «Syɛ́mɨ́ɨ́ mbó gô. Mbêl ntɔ̂ʼ sɑ̂ nó, mbó mû nye mbɨ̂mbɨɑ́.» 11Bʉ́ʉ́ bʉ̂r o b'ɑ́ bee nó bɑ́, bê kʉ́ nzě jóʼo mébúʼ. Bé ntɔ̂ʼ lwiblɑ lɨ́ esɑ́ɑ̌ mbi ébébe bé dí e nkul esɑ̂ Yésʉs wɨ́. 12Jɔʼ yɑɑ́, Yésʉs ntɔ̂ʼ bére lɨ́ ecø̂ʼ kʉ́, lɨ́ etó jɨʼlɑ e Nzyɛ̌m. Nye ɑ́ si lɛŋ pum ntinɨ̂ gʉ̂, njɨ lɨ́ ejɨʼlɑ. 13Nó ɨ́ jɔ̌ʼ mɛ́n wé ɑ́ lɔ́mɑ yɨ́, nye ntɔ̂ʼ jébe ómpʉ́n bé, ntɔ̂ʼ twɑ̂r bʉ́ʉ́. Bím nyé ɑ́ twɑ̂r yɨ́, bʉr kɑ́m le obɑ́. Nye ntɔ̂ʼ jɨ̂jebe bé ó, bʉr o mílʉ́mlʉ́ bé. 14Nye ɑ́ twɑ̂r ó, Simon, mʉr nyé ɑ́ jør “Pierre” nyɑ́, bé e mɨ́ɔɔ́ wé, André, ndu e Jɑcques, Jeɑn, Philippe, Bɑrthélemy, 15Mɑtthieu, Thomɑs, Jɑcques, mwɑ̂n mé Alfê, Simon, mʉr ɑ́ jébɔɔ ó, “kɔmlʉ sí” nyɑ́, 16bé e Yʉ́dɑ, mwɑ̂n mé Jɑcques, le Yʉ́dɑs Iskɑriôt, mʉr ɑ́ bɛ́mɑ nye nyɑ́. 17Jɔ̌ʼ Yésʉs, bé le ompʉ́n bé, bé ɑ́ sulo lɨ́ ecø̂ʼ, pyɑ́lɔɔ̌ gúmó dí ɨ́ bɛɛ́ɛ yɨ́, bê nzě bɔmɑ le ompʉ́n ɨ́ buo buo. Yé ɑ́ be ntémé ó le entumo e bʉ̂r. Bɑ̂ʼ ɑ́ duho ó ɨ́ Yerʉ́zɑlɛm ndu e mekwɑ́r mé sí Yʉ́dɑ. Bʉ́ʉ́ duho bínkɑnɑ bibɑ́ byé ɑ́ be lɨ́ ebʉ́m é mɑ̂ŋ bí: Tîr e Sidɔ̂n. 18Bé ɑ́ nze ó, bé jôʼlɑɑ milɛ́ʼlɑ́ mé Yésʉs, le enzě sɑ́ɑ ntémé ó, nye pɛ́ʼɛɛ mekpɑɑ mɔ́ɔ́. Nye ɑ́ si ciʼ bʉr o mísísǐm mélwɑʼwo, myé ɑ́ nzɨnzɑmrɑ bɑ́. 19Mʉr nyɨnyɛ̂h ɨ́ sɔ́mɑ́ bʉ̂r bɑɑ́ ɑ́ be lɨ́ esɑ́ɑ édǐ kúnɑ e né ɨ́ lɔ̌b nkûl ɑ́ duduho ɨ́ nye, nyé ɑ́ be e né ɨ́ nyʉ̂l nyɨ́. Nye ɑ́ si ciʼ bɨ́bɛ̂h. 20Nó nyé ɑ́ nze jwɛ̂ʼ nko ómpʉ́n bé, bé ɑ́ be yɨ́, nzě lɛ́ɛ e bé ó: «Metyɛʼ me mpóm, mé díʼee e bɨ̌n, bɑɑ́ntéʼenteʼe o bʉ̂r. Mpóʼo mé Nzyɛ̌m ɑ́ tyélɔɔ ó, lɨ́ esú é bʉ̂r o dí mpʉ bɨ́n bɑ́. 21Metyɛʼ me mpóm, mé díʼee e bɨ̌n, bʉr o dí ejóʼo ménzɑ ɨ́ bɑ́ɑ́nɑ̂ʼ bɑ́, ebě, bɨ̌n bé óde, jíle. Metyɛʼ me mpóm, mé díʼee e bɨ̌n, bʉr o dí ejɨ ɨ́ bɑ́ɑ́nɑ̂ʼ bɑ́, ebě, mejwé mɨ́n, mé ókɑ̌ sûʼlɑ ó bisʉhʉʉ. 22«Bɨ̌n bé e metyɛʼ me mpóm ɨ́ jɔʼ bʉ̂r nwím bɨ́n yɨ́, le ɨ́ jɔʼ bé pɨ́m bɨ́n, pyɑ bɨ́n, le elɑ́ɑ bɨ́n ɨ́ sɔ́mɑ́ ósyɛ̂l bé ébébe ebe bɨ́n dí ebûʼlɑ Mwɑ̂n mé Mʉr yɨ́. 23Sohɑɑ gɑ́ ɨ́ dʉ́o lɑɑ́. Lyɑ́hɑ́ɑ́ gɑ́ ɨ́ lɔ̌b bísʉhʉʉ, ebě, myɛ́nɑ mɨ́n, mé ɨ́ buo. Mé ó komɑ́ ɨ́ jʉ́ó kʉ́. Bimpɑ́m bi bʉ̂r o dí ebene bɨ́n bɑ́, byé ɑ́ bɨbe ó lɨ́ esɑ̂ bísyɛ́ɛlɑ bimpwɑ́r byɑɑ́, lɨ́ etíble ógwíhɑ o mílɔ̌b mé Nzyɛ̌m. 24Nkoó, nye ó, e bɨ̌n, okúmɑ́ ó bʉ̂r, ebě, bɨ̌n bɨ́ boó bi nkûl ɨ́ miléme lɨ́ okúm le ogbɑɑ wɨ́n. 25Nkoó, nye ó, e bɨ̌n, bʉr o mû sí jíle bɑ́, ebě, bɨ̌n bé ódi ɨ́ nzɑ. Nkoó, nye ó, e bɨ̌n, bʉr o dí ejo ɨ́ bɑ́ɑ́nɑ̂ʼ bɑ́, ebě, bɨ̌n bé ójɨ méjwê mpʉ míkúho. Bɨ̌n bé ócíme. 26Nkoó, nye ó e bɨ̌n ɨ́ jɔʼ bʉ̂r dí ebuú sêʼle bɨ́n yɨ́, ebě, bimpɑ́m byɔ́ɔ́, byé ɑ́ sɨ̂seʼle ogwíhɑ o mílɔ̌b o bíbɛr ó nó.» 27«Ɨ́ pɑ́ʼ wɨ́n, bʉr o dí ejóʼo mé bɑ́, mě lɛ́ɛ́ bɨ́n ó: kpɛlɨɨ gɑ́ ontɨ̂m le obɨn bɨ́n. Cǿɑ́ɑ́ gɑ́ e bʉr o dí enwim bɨ́n bɑ́. 28Sʉʼoo gɑ́ bʉr metyɛʼ me mpóm ɨ́ jɔʼ bé dí esyɛm bɨ́n yɨ́. Bʉ̂r sɑ́ bɨ́n ebébe nɛ́ɛ: jɨʼlɑɑ gɑ́ lɨ́ esú lɔ́ɔ́! 29Mʉ̂r ŋmɛ́h gó bɛ̂h ɨ́ lɨ̂ʼ émúʼ nɛ́ɛ: bírɨ́ɨ́ nyé ó, nye ŋmɛ́hɛɛ go ntémé lʉ́ʉ́. Mʉ̂r dɛ́ʼ gó kʉ̂r nó, bírɨ́ɨ́ nyê, nye nʉ́ŋɑɑ ndu e dur. 30Mʉr nyɨnyɛ̂h jɑ́ʼ gó sɔ̂ʼ nyɑ́, bɨ̌n ɑ jwé nyé yɑ̌. Ató dû bísɑ́ bʉ̂r, bé ɑ́ dɛn bí. 31Mpʉ bɨ́n dí egø̂m ó, bʉr sɑ̂ʼ bɨ̌n yɨ́, sɑ́ʼ gɑ́ ntémé bé nó. 32«Yé bé bɨ̌n kpɛl ó, njɨ bɑɑ́ kpɛ́l bɨ́n bɑ́ nó, bɨ̌n bé lɨ́ enkɛ́ɛ ményʉ̂l ó, bʉr sêʼlɑɑ bɨ̌n ɨ́ yé ɛ́? Dɑmɑ́ jóʼo ósyɛ̂l o mísyóm, bé lɨ́ ekpɛl ntémé bɑɑ́ o dí ekpɛl bé bɑ́. 33Yé bé bɨ̌n cǿɑ́ njɨ e bʉr o dí ecǿɑ e bɨ̌n bɑ́ nó, ɑyɨ́ nkɛ́ɛ gɑ́ menyʉ̂l ó, bʉr sêʼlɑɑ bɨ̌n. Dɑmɑ́ jóʼo osyɛ̂l o mísyóm, bé lɨ́ esɑ̂ ntémé nó. 34Yé bé bɨ̌n kʉl bímɔnɨ́, jwě njɨ bʉr o ngɑ́ bɑ́ʼɑ̌ kʉl bɨ́n byɑɑ́ byɔ́ɔ́ bɑ́ nó, ɑyɨ́ nkɛ́ɛ gɑ́ menyʉ̂l ó, bʉr sêʼlɑɑ bɨ̌n. Osyɛ̂l o mísyóm, bé lɨ́ ekʉl bʉ́ʉ́ ósyɛ̂l o mísyóm mɔnɨ́ ó, bé nkʉ̂ bɑ́ʼɑ̌ nʉɑ bímɔnɨ́ byɔ́ɔ́ byɑɑ́ píe tɨ̂. 35Sɑ̂ gwɑ́r, ɨ́ wɨ́n pɑ̂ʼ, kpɛlɨɨ gɑ́ ontɨ̂m le obɨn bɨ́n. Sɑ́ʼ gɑ́ bé embɨɑ. Kʉlɨɨ gɑ́ bʉr mɔnɨ́, ɑkɑ̌ bûʼlɑ ó, bé óbwóolo bɨ́n yɑ̌. Bɨ̌n bé ókʉ́ bi myɛ́nɑ tɨ̂! Nó ó bɨ́n óbe bwɑ́n mé Nzyɛ̌m dí ɨ́ jʉ́ó kʉ́ nyɑ́ yɨ́, ebě, nye lɨ́ ecǿɑ e bʉr o dí ɑjwe nyé nzyǒo bɑ́ ti e bʉr ó jélé. 36Jɨ́ʼɨ́ɨ́ gɑ́ bʉr nkoó mpʉ Sɔ́ŋ wɨ́n dí ejɨ̂ʼ bɨ́n yɨ́!» 37«Ayɨ́ jwe gɑ́ bʉr mebě, ebě, Nzyɛ̌m ɑ́mû jɑɑ́ jwe bɨ́n mebě tɨ̂. Ayɨ́ jwe gɑ́ bʉr mpono. Nzyɛ̌m nkʉ̂ be, ɑjwe bɨ́n mpono. Pɛʼɛɛ gɑ́ bʉr bibɑɑ bí ébébe bɨ́n ɑ́ niʼe bé bí, Nzyɛ̌m nkʉ̂ pɛʼ bɨ́n byɑɑ́ nyé ɑ́ niʼe bɨ̌n bí. 38Jwéʼ gɑ́ bʉr bisɑ̂, bɨ̌n ntémé bé ójweŋɔɔ byê. Nzyɛ̌m ójøʼ bɨ́n byɑ̌ e kɑ̌r dí ɨ́ bwɑ̌ʼ mo yɨ́. Nye ókɑɑle bɨ́n byɑ̌ ó, le esʉ, le edine, le esʉ, le edine, gúú pɑ̂ʼ tɨ̂ʼ søø sí. Bím bɨ́n dí ekɑɑle bʉ́ʉ́ bʉ̂r yɨ́, bím yɑɑ́ ntémé ó nyé ngɑ́ kɑɑle bɨ́n yɨ́.» 39Yésʉs ɑ́ si bɑʼɑ lwib e bé ɨ́ nzɨ̌ bikɨkɛnɑ. Nye ó: «Ántím, nyé ɑbe e nkul etɨ́e nyʉ́ʉ́ ɑ́ntím ɨ́ nzɨ̌. Nyé sɑ́ nó wɑ́, bɨ́bɛ̂h obɑ́, bé ólʉ́ŋɑ ɨ́ bɨ́. 40Mpʉ́n ɑntɑɑ lɛ̂ʼlɑ wé ɨ́ júu. Sɑ̂ gwɑ́r, nyé sí jɨ̂ʼ, ɨ́ jɨ̂ʼ, jɨ̂ʼ, yé mû nye ɨ́ lʉ̂ ɨ́ sɨ́lɨ́lɨ́ nó, mpʉ́n wɑɑ́ ósûʼlɑ̌ dǐ mpʉ mʉ̂r ɑ́ pɑ lɛ̂ʼle nye nyɑ́. 41«Go lɨ́ ebee mɑ̂ sɑ̂ dí mɨ́ɔɔ́ gǒ ɨ́ dîh nyɑ́, guɑ yɨ́ɛ ɑpɑ̌ jʉ̂ʼrɑ̌ mbʉ́ŋʉʉ̌ ntinɨ̂ gó dí enkɛ́ɛ ɨ́ díh lô ɨ́ yé? 42Wɑ́ɑ̌ mbi gó dí e nkul elɛ́ɛ e mɨ́ɔɔ́ gǒ ó: “Pɑɑ́ nze! Mɨ́ɔɔ́ wɑ̌m, me pɛ́ʼɛɛ go mɑ̂ sɔ̂ʼ dí go ɨ́ dîh nyɑ́,” guɑ yɨ́ɛ ɑpɑ̌ pɛ̌ʼ mbʉ́ŋʉʉ dí go ɨ́ dîh wɨ́ ɛ́? Bɑɑ́nyɑ̂-mikóo bɑ̂, tɑ́ɑ́rɑ́ɑ́ épɛ̌ʼ mbʉ́ŋʉʉ dí ɨ́ díh lô wɨ́! Jɔʼ yɑɑ́ ó gó ngɑ́ bee ɨ́ sʉ́lʉ́lʉ́, pɛ̌ʼ mpǔm dí mɨ́ɔɔ́ gǒ ɨ́ díh yɨ́.» 43«Mbɨɑmbɨɑ lɨ́, yé ɑbe e nkul egúmo bíbol bi mpúmó. Bǒl lɨ́ ɑgúmǒ mbɨɑmbɨɑ mpumó. 44Mʉ̌r jwijweʼě lɨ́ yɨ́yɛ̂h ó ɨ́ wé mbi mpúmó. Bé ɑbe lɨ́ emwɑ̂ʼ mpúmó sɑ́ lɨ́ esyɛh. Bé ɑbe lɨ́ emwɑ̂ʼ sɔɔ́ ɨ́ bikpɑ̂ʼ míkǒl. 45Lémé mʉ̂r, wé ó ekʉ̌m, gúmó mʉ̂r tɨ̂ʼ dí ekomo bísɑ́ byé yɨ́. Mbɨɑmbɨɑ mʉr pípyél tɨ̂ʼ ó bisɑ́ bí émbɨɑ. Bɨ́blɑ mʉ̂r jɑɑ́ pyél tɨ̂ʼ ó, njɨ byɑɑ́ bí ébébe. Mbǐ lwǐb mʉ̂r dí elwib mílɔ̌b wɨ́, wé ó dí elɛ̂ʼlě sɑ́ dí nye ɨ́ buo buo ɨ́ lémé wé yɨ́.» 46«Bɨ̌n bé lɨ́ ejébe mé “Dɑ̂, Dɑ̂”, bɨ̌n yɨ́ɛ ɑkpɛl esɑ̂ mpʉ mé dí elɛ́ɛ bɨ́n ɨ́ yé? 47Me ólɛ̂ʼle bɨ́n jweʼle mʉ̂r dí enze kwɑ́ nyɑ̌m, jóʼo mékɑ̌n mɑ̂m, ntɔ̂ʼ dû mé nyɑ́. 48Nyě nøølɑ ó, e mʉr ɑ́ sumo mbɛ̌r wé nyɑ́. Nye ɑ́ bɨ̂r bipɑ̌b bi tɨ̂ʼ ó, nyé osí pɑ̌ pû sí, dímle óbɨ́ʼ, kumo lɨ́ ekóʼ énɨ́nɨ́ɨ́. Nye ntɔ̂ʼ tyêl bípɑ̌b lɨ́ ekóʼ lɑɑ́. Jɔʼ mpɨ́ɨ ɑ́ kɑ mɑmle yɨ́, mpɨɨ nyɑɑ́ nzě mɑ̂ʼlɑ ɨ́ mbɛ̌r wé wɑɑ́. Sɑ̂ gwɑ́r, wé ɑ́ bé ɑbîʼ ɨ́ mpɨɨ ɨ́ lɔ̌b mbɨɑmbɨɑ nzumó nyé ɑ́ sumo wé nyɨ́. 49Mʉr dí ejóʼo mékɑ̌n mɑ̂m, ɑdû mé nyɑ́, nyě nøølɑ ó, e mʉr wɑɑ́ ɑ́ sumo mbɛ̌r njɨ ɨ́ bibwɑ̌h kʉ́ nyɑ́. Nye ɑ́ bé ɑpû óbɨ́ʼ, nkʉ̂ tyêl bípɑ̌b lɨ́ ekóʼ. Jɔʼ mpɨ́ɨ ɑ́ mɑ̂ʼlɑ ɨ́ bíhɑɑ́ bípɑ̌b yɨ́, mbɛ̌r wé nɨ̌ ntɔ̂ʼ bîʼ wɨ́wɛ̂h.»

will be added

X\