MARKO 6

1Yesu ɔ́tɔlɔ mmɔ na anwu ku nwuna batɛyane bátɔlɔ bésie ɔma ɔni kemo na Yesu ɔ́si. 2Na lɛnwunameyi lɛlɔ ni, úsie ɔkya ɔɔtina litemi buni na kasalakɔ mmɔ. Amu ka nwuna ɔma bekyuli pii bésie béténu-nwu ala bɔtina ni, ɔ́bla-ma kalɛ kadi. Beeye lɛlɔ banii, “Wɛ na ɔ́tɛya ɔmɛni udu ɔ́siku? Bi lɛlati udu béte-nwu asa na ɔɔkana akɔla amɛni udu bɔbla? 3Ɔɔɔdi anwu ndi Maria ubidi ɔni ndi ligyii ɔnwine? Munuu ɔɔɔdi Yakobo ku Yose ku Yuda ku Simon banwani na ɔdi? Na nwuna banwani belekubi lɛnɔ nkya mɛni!” Anwuɔsu bekyuli bamɛni béni-nwu. 4Yesu ɔ́su-ma ɔnini, “Katɔti kenye udiene ubo ɔbu na kesi kesii. Nsu na nwuna ɔma ku nwuna lɛlɔ bekyuli ku nwuna kaduli bekyuli anumi ni, uuubo ɔbu.” 5- 6Ka nwuna ɔma bekyuli bátaƒɔ-nwu bátadi ɔsu ni, litemi lɛmmɔ líkpoku Yesu. Ɔ́kɛnku ɔmmɔ ɔsu ni, útakana akɔla pii adi bɔbla na mmɔ, ntu ɔni na úti nwuna enu ɔ́sia balɛne badi lɛlɔ na ɔlɛ ɔ́ba-ma. Nwuna kama lɛnɔ ni, Yesu útávi akpaklɔ ani nkya amadɔ mmɔ, na ɔkɛ ɔɔtina-ma litemi buni. 7Na ɔ́lɔ nwuna batɛyane leevu-inyɔ bammɔ úbasala, na ɔ́tala-ma nkyuli inyɔ inyɔ. Úte-ma ɔyikun na ayu ekpidi lɛlɔ. 8Na ɔ́bala-ma ɔnii, “Ɔdi uteti lɛla lɛdi utada na nwuna ulu busie kemo, ntu ugyii ɔdadi lɛti pɛ. Biteti adila iye koƒo aani kalɛ na ala bevelene baada. Bitada egulabi na bina aƒo kemo. 9Bɛkya bina agbanvuo, nsu biteti awu ɔbambadi ɔdi bitada bitebunku ɔni bɛkya.” 10Ɔ́sɔ ɔ́su-ma ɔnini, “Si kesi kesii na báƒɔ-mii ni, bilie mmɔ kani bitédu uwi ɔni bɛdubɔtɔlɔ. 11Si bídu ɔma ɔdi na bekyuli bammɔ bátaƒɔ-mii iye banii belenu bina litemi ni, bɛtɔlɔ na biveli bina lɛgba kalɔ ɔtumu bíwi-ma. Ɔmɛni ɔdubɔtina ka ɔma ɔmmɔ bekyuli béni-mii. Anwuɔsu lɛla lɛdi biala mebo ni, bana litemi lɛdi.” 12Amu na batɛyane bammɔ bátɔlɔ bésie bakɛ baaví taasu litemi buni kalɛ na ukyuli biala unwini kama ɔkya alaekpidi bɔbla. 13Bábɔku ayu ekpidi pii bálɛku bekyuli lɛlɔ kemo. Na báwɛɛ balɛne pii inɔmii na bábwi-ma. 14Lebo lɛmɛni ni, Ɔga Herode uunú amɛni bene ƒui, ɔsika Yesu lɛnyi liigyingya kesi kesii. Bekyuli badi baasu ka, “Yohane ɔni ndi ntu ɔkpilane násɔ úbo uli ngba! Anwuɔsu na úbo ɔyikun ɔni na ɔɔbla akɔla!” 15Badi lɛnɔ baasu banii, “Anwu ndi Elia.” Babambadi lɛnɔ básu ka, “Kenye udiene na ɔdi, use aani Katɔti kenye bediene bakukudi bammɔ kemo unwi.” 16Nsu uwi ɔni na Herode únu etemila amɛni ni, anwu lɛnɔ ɔ́su ɔnini, “Yohane ɔni kuli na lɛ́ya na békulo ni, anwu násɔ ɔ́ta úbo uli ngba!” 17Herode ɔlati náya na béƒie Yohane, na ɔ́ya na bényimi-nwu na béti-nwu bákya aban ɔtɔ. Herode ɔ́bla ɔmɛni na Herodia ɔni na úti ɔsu, ɔsika nka ɔnwani Ƒilipo ulekudi na ɔdi. 18Yohane útaasu Herode ɔnini, “Ɔɔɔdia ka éti ƒ^ɔnwani ulekudi.” 19Anwuɔsu Yohane lɛlɔ litemi líteekpoku Herodia, na uukisi-nwu. Na ɔ́wia ka ɔdu-nwu. 20Nsu ulákana na Herode ɔsu. Ɔsika Herode útaayia Yohane, na ɔgyi ka Yohane ɔdi ukyuli ɔni nse siin na use kedee. Anwuɔsu útaagyumana-nwu. Ɔ́yɔ ka uteenu-nwu ala bɔtina uwi ndi uwi ina ka nwuna litemi líteekpoku-nwu kayi si únu-ni. 21Kama kama ni, Herodia úbakɛ nwuna kuƒi. Limeyi lɛmmɔ lɛdi Herode lɛwɔmeyi. Herode ɔ́lɔ bekyuli benengudi na nwuna bagadine akɔ ku bekpone batɔnkune ku Galilea kalɔ lɛlɔ batɔnkune na kadikɔ. 22Herode ubidi ugblebi úbatɔ na ɔkya Herode ku nwuna bakpana ebiti na kadikɔ mmɔ. Anwuɔsu Herode úye ugblebi ɔmɛni ɔnini, “Bi na aayɔ́ ka lite-ɔ?” 23Na ɔ́su-nwu lɛnɔ ɔnini, “Lɛka ku mina lɛgaboku ka ndubute-ɔ lɛla biala lɛni na adubuye-mi, ina mina lɛga kadikɔ kakɛ muedi!” 24Anwuɔsu ugblebi ɔmɛni ɔ́ta ɔ́lɛ na útéye uni ɔnini, “Bi na liye?” Amu na uni ɔ́su-nwu ɔnini, “Ye-nwu Ntu Ɔkpilane Yohane kuli.” 25Ugblebi ɔmɛni ɔ́babla útéduo ɔtɔ kemo na ɔ́su Herode ɔnini, “Mɔɔwia ka eti Ntu Ɔkpilane Yohane kuli akya lɛkyami kemo ete-mi ɔƒɛni kani!” 26Ɔmɛni ɔ́bla Ɔga Herode kɔnyana, nsu ulakana ɔda budie na ala ani na ɔ́kpali na bekyuli benengudi bamɛni anumi ɔsu. 27Anwuɔsu ɔ́tala nwuna eli ukulone ɔdi kɔnakunwi, na úte-nwu ɔyikun ɔnii usie na utékulo Yohane kuli uboku. Amu na Eli ukulone ɔmɛni ɔ́tɔlɔ na úsie aban ɔtɔ kemo mmɔ útékulo Yohane lili. 28Kama ni, úti kuli kɔmmɔ ɔkya lɛkyami kemo na úti úboku ulekubi ɔmmɔ. Na anwu lɛnɔ úti-ku úte uni. 29Uwi ɔni na Yohane batɛyane bénu litemi lɛmɛni ni, bésie bététi nwuna ukpine ɔmmɔ na bátáva-nwu. 30Batalane bani na Yesu ɔ́tala na bátávi amadɔ mmɔ ni, básɔ bénwini bébo na básu-nwu ala ani ƒui na bátábla ku ala ani na bátátina na bana ulu ɔni na bésie kemo. 31Nsu likpo lɛni na Yesu ku ama belie ni, bekyuli bani muuduo-ma kudɔ mmɔ taalɛ bemomo. Na Yesu ku nwuna batɛyane balakɛ uwi ɔni na beti badi munu munu. Anwuɔsu Yesu ɔ́su-ma ɔnini, “Bɛya na abu lɛti buteesie kesii kani nse kpoo na butélie mmɔ bɔnwuna blii.” 32Amu na bésie bétéduo ɔkɔlɔ kemo banii beteesie kesi kani na bekyuli beeebo. 33Nsu uwi ɔni na bésela ni, bekyuli babambadi pii bánu-ma báti, na békeli bakɛ lɛgba batɔ na bétéduo asa na Yesu ku nwuna batɛyane bébedu mmɔ. 34Ɔni na Yesu ɔ́yu ɔkɔlɔ kemo ni, ɔ́nu bekyuli lisu lɛmɛni na bana lɛlɔ lɛ́kywi-nwu kaƒɔ, ɔsika bese aani baƒonu bani neeebo lɛlɔ ɔnune. Anwuɔsu úse kalɔ ɔɔtina-ma ala pii taasiku Katɔti litemi lɛlɔ. 35Uwi ɔni na useyi uwi úudu ni, nwuna batɛyane bákpɛ béde-nwu na básu-nwu banini, “Kadi káasa káwɔlɔ. Na kalɛ na mɛni kese ɔsu ni, balákɛ lɛla lɛdi baladi. Anwuɔsu ya na bana ƒui beteesie. 36Na si bédu lɛma ku akpaklɔ ani nde mɛni ni, na bakɛ lɛla lɛdi beye badi.” 37Yesu ɔ́su-ma ɔnini, “Amii bite-ma lɛla lɛdi na badi.” Amu na básu-nwu banini, “Ɔmmɔ ɔdubɔƒɔ aani ukyuli abuli maane lɛyuƒɔla! Aayɔ́ ka bubile ɔmɛni na bodobodo lɛti pɛ lɛlɔ bute bana bɔdi?” 38Amu na Yesu úye-ma ɔnini, “Bodobodo ɛlɛ nkya-mii ala akɔ? Bisie bitánu.” Amu ka bésie bátánu ni, básu-nwu ka, “Bodobodo ɛlɔ ku kɔkpaku inyɔ lɛti pɛ nse.” 39Yesu ɔ́su nwuna batɛyane ɔnii baya na bekyuli bamɛni ƒui belie kalɔ esu esu na livo lɛlɔ mmɔ. 40Anwuɔsu bekyuli bamɛni ƒui bélie kalɔ esu esu. Na esu adi ábla aani eti anyɔ, na adi lɛnɔ ábla aani liti. 41Amu na Yesu úti bodobodo ku kɔkpaku kɔmɛni na ka ɔ́nu katɔ laa ni, ɔ́gya Katɔti enu na ɔ́bwɛ bodobodo ku kɔkpaku kɔmɛni. Na úti úte nwuna batɛyane ɔnii bele bete esu esu ammɔ ƒui. 42Bana akɔ ɔdi biala ɔ́di na úmo, ɔsika Yesu ɔ́ya adila amɛni émomo ébu. 43Na ka nwuna batɛyane bála adila ani nébu básala ni, úyi kɔgyigyɛ leevu-inyɔ. 44Na ama bani nádi adila amɛni ni, banana lɛti pɛ bumomo bɔdi nkyuli mpimu ɛlɔ. 45Kɔnakunwi ni, Yesu ɔ́ya na nwuna batɛyane bákɔ béduo ɔkɔlɔ kemo ɔnii bataatɔ ɔma ɔni baalɔ Betsaida na ɛpu ɔmmɔ ɔvi ngye kemo. Na anwu ɔ́ya na bekyuli pii bamɛni lɛnɔ bégyingya. 46Ɔmɛni kama ni, anwu lɛnɔ ɔ́tɔlɔ úsie kɔbi kɔdi lili útákpali katɔ. 47Ka useyi údu ni, ɔkɔlɔ ɔmmɔ údu ɛpu ɔmmɔ ntɛ, na Yesu lɛti pɛ unye ɔvi ɔmɛni. 48Ɔ́nu ka nwuna bekyuli benye beebó abi na bana ɔkɔlɔ ɔmmɔ bɔka lɛlɔ, ɔsika ɔƒɛƒɛɛ uukpó taasiaku-ma. Anwuɔsu asa na ɔtanta lɛdɔ ɛlɔ libo ni, Yesu ɔkɛ ntu anumi na úbo-ma kudɔ. Ka ɔ́kpɛ úde-ma ni, 49báva básu banini, “Ukpine na ɔdi!” 50Ɔ́gyu bana ƒui ɔtɔtɔ ka bánu-nwu na ntu bɔmɛni anumi. Nsu Yesu útemiku-ma kɔnakunwi ɔnini, “Bitayia! Ami mmɔ. Bɛkɛ kayi!” 51Amu na ɔ́kɔ úduo-ma kudɔ na ɔkɔlɔ ɔmmɔ kemo, na ɔƒɛƒɛɛ ɔmɛni ɔ́da bukpo ɔ́ya. Ɔmɛni ɔ́bla nwuna batɛyane dɛye dɛye! 52Ɔsika bátati kalɛ geen na ɔ́bla asa na úte nkyuli mpimu ɛlɔ bamɛni adila na bádi bébu. Bana kasusu kátabla-ma nwaa na ɔmɛni lɛlɔ ka bátaƒɔ bátadi ɔsu. 53Ka bétédu ɛpu ɔmmɔ ɔvi ngye ni, bátáyu na Genesaret. Na mmɔ na bényimi bana ɔkɔlɔ bényene. 54Ka báyu na bana ɔkɔlɔ ɔmmɔ kemo kani ni, bekyuli bánu Yesu báti. 55Anwuɔsu bekyuli bammɔ békeli bámana bana kalɔ kammɔ lɛlɔ batásu ukyuli biala. Na kesi kesii kani na bénu ka Yesu ɔkya ni, béti balɛne béboku-nwu. 56Na ekpo ani ƒui na Yesu úsie ni, ɔma na ɔdi o-o, lɛkpaklɔ na lɛdi o-o ni, bekyuli beeti balɛne teesienku kuyeya na beevele-nwu ka ɔya na betuku nwuna awu kɔtu. Na bani nétuku-nwu ni, lɛlɔ lɛ́yu-ma ɔkplu.

will be added

X\