LUKA 7

1Ka Yesu ɔ́su bekyuli bamɛni ala amɛni ƒui ɔ́wɔlɔ ni, ɔ́tɔlɔ úsie Kapernaum. 2Mmɔ ni, Romaƒuɔ bekpone unengu ɔdi ɔkya ɔni na mbo kabla ɔblane ɔni na ɔɔyɔ́ geen. Kabla ɔblane ɔmɛni úbo uuƒi kpakplaa ɔni na ɔɔyɔ́ ukpi muedi. 3Amu ka unengu ɔmɛni únu Yesu kɔku ni, ɔ́tala Yudaƒuɔ benengu badi ɔnii batásu-nwu na ubo, na ubabwi nwuna kabla ɔblane ɔmɛni ute-nwu. 4Bébo Yesu kudɔ na bébevele-nwu kpakplaa banii, “Ukyuli ɔmɛni ɔ́manku ka ete-nwu kebunku, 5ɔsika ɔɔyɔ́ bula kadi. Na anwu ɔlati ɔ́tu Yudaƒuɔ kasalakɔ úte-bu.” 6Ɔmɛni ɔsu Yesu ɔ́ta ɔ́siaku-ma. Yesu útagyunku kaduli kammɔ pii ɔdi asa unengu ɔmɛni ɔ́tala nwuna bakpana ɔnii batásu-nwu banii, “Ati, sɔ tebo abi. Ami ni, ntamanku ka awɔ ebo-mi kudɔ na mina kaduli. 7Na ntamanku lɛnɔ ka ami lɛda lɛlɛ-ɔ anumi. Anwuɔsu su ƒula kenye litemi kani, na mina kabla ɔblane lɛlɔ lɛyu ɔkplu. 8Ami lɛnɔ ndi unengu ɔdi ɔni na nsɔ nkya benengu betulone bamba ɔyikun kalɔ. Na mbo bekpone na bakya-mi kalɔ. Mɔɔsu ɔdi nnii, 'Sie mɛni' na uusié. Na mɔɔsu ɔbambadi lɛnɔ nnii, 'Bo mɛni' na uubo. Na mɔɔsu mina kabla ɔblane nnii, 'Bla lɛni' na ɔɔbla.” 9Ka ɔ́su lɛni ni, ɔ́bla Yesu kalɛ kadi. Amu na únwini na ɔ́su bekyuli lisu lɛni nsiaku-nwu ɔnini, “Mɔɔyá-mii bɛti ka ni, ńtanu bɔƒɔtaadi bɔmɛni udu na Israelƒuɔ akɔ muedi dii!” 10Amu na bekyuli bani na bátala mmɔ básɔ bénwini bésie kaduli na bátánu ka kabla ɔblane ɔmmɔ ɔlɛ ɔ́ba-nwu. 11Ɔmmɔ kama ni, Yesu úsie ɔma ɔni baalɔ Nain kemo, na nwuna basiakune ku bekyuli pii badi bakɛ basiaku-nwu. 12Uwi ɔni na údu ɔma ɔmmɔ kabanye ni, ɔ́siaku kekwa bablane otogyi ɔdi ka ɔ́si ɔɔlɛ́. Ukpinele ɔdi ubi ɔnanabi unwi pɛ ndi ukpine ɔni na beti béselaku. Na ɔma ɔmmɔ bekyuli pii báka bámana ukpinele ɔmɛni. 13Ka Yesu ɔ́nu uleku ɔmɛni ni, nwuna lɛlɔ lɛ́bla-nwu kɔnyana. Amu na ɔ́su-nwu ɔnini, “Da buwulo ya.” 14Amu na Yesu úsie ɔ́vi-ma ntɛ na útétuku ukpine adaka ɔmmɔ. Amu na bekyuli bani nti ukpine ɔmmɔ bédi bénye. Mmɔ na Yesu ɔ́su ɔnini, “Okloƒu! Mɔɔsu-ɔ nnii ta nye!” 15Na ukpine ɔmmɔ ɔ́ta úlie na úse kalɔ ku butemi. Amu na Yesu úti-nwu úte uni. 16Bekyuli bammɔ ƒui báyia geen, na bémwi Katɔti. Ɔmɛni ɔsu básu banini, “Katɔti kenye udiene ɔni náƒɔ kuye geen ɔ́da ɔ́lɛ-bu akɔ! Katɔti ɔ́yu úbo ɔnii ubedie nwuna bekyuli!” 17Yesu lɛlɔ litemi lɛmɛni lɛ́ku lɛ́vi Yudea kalɔ kammɔ ku amadɔ ƒui. 18Amu uwi ɔni na Yohane basiakune básu Yohane ala amɛni ni, ɔ́lɔ bana akɔ inyɔ badi, 19na ɔ́tala-ma ɔ́kya Blɔti ɔnii betéye-nwu banini, “Awɔ ndi ukyuli ɔni mebo munuu butaasia ukyuli bamba anu?” 20Amu ka bébo Yesu kudɔ ni, básu banini, “Ntu Ɔkpilane Yohane nátala-bu ɔnii bubeye-ɔ bɔnii, 'Awɔ ndi ukyuli ɔni na ndububo munuu butaanu ukyuli bamba ulu?' ” 21Na uwi ɔmmɔ kani kemo ni, Yesu ɔ́bwi bekyuli pii lɛlɛ na ɔ́gya ayu ekpidi, na ɔ́ya na banumbwɛne pii bánu. 22Amu na údie kenye na ɔ́su Yohane batalane ɔnini, “Bɛsɔ binwini na bitásu Yohane ala ani na bɛ́nu na bínu bɛnii banumbwɛne baanu, bani na báƒɛ bewi kalɔ beesié, ɔlɛgyie beƒine lɛlɛ lɛ́ba-ma, batutine beenú, bekpine baata teelie ngba, na mɔɔsu bawabane Katɔti litemi buni. 23Lɛlɔ lɛdubɔyɔ ukyuli ɔni nátanu linyeyɔla lɛdi na mina lɛlɔ.” 24Ka Yohane batu bátɔlɔ kama ni, Yesu úse kalɔ uutemi taasiku Yohane lɛlɔ teete kasalakɔ bekyuli bammɔ ɔnini, “Uwi ɔni na bɛ́lɛ bísie Yohane kudɔ na ketele kemo ni, bi na bɛ́sia anu ka bɛdubo bɔnu? Ukyuli ɔni nse aani livete lɛni na ɔƒɛƒɛɛ uubó taavinku? 25Bi geen ndi lɛla lɛni na bɛ́lɛ bísie bitánu? Ukyuli ɔni nálɛ bɔkpi ku adala? Bekyuli bani na báda lɛlɔ lɛni na belie ebiti kemo ni, bagadine lɛgbanya na beelie. 26Bɛsu-mi lɛla lɛni na bísie bitánu! Katɔti kenye udiene ɔdi bɔnu na bísie? Sɔsɔ na ɔdi, na mɔɔsu-mii nnii utulo Katɔti kenye udiene. 27Ɔsika Yohane lɛlɔ litemi na Bunweni Kedee Ɔku ɔ́su ɔnii, 'Ndubɔtala ɔtu ɔdi na ƒula lɛtɔtɔ, na ɔdubɔgyu ɔtɔ-ɔ ɔni ndubɔklibi ulu use ute-ɔ.' ” 28Yesu ɔ́sɔ ɔ́su-ma ɔnini, “Yohane utulo ukyuli biala ɔni na báwɔ na kayawi kamɛni kemo. Nsu ukyuli ɔni na uuubo lɛnyi lɛdi muedi na Katɔ Ɔga Ɔma ni, utulo Yohane.” 29Bekyuli bammɔ ƒui bénu Yohane litemi buni bɔsu, na ama ku kuyi baƒɔne muedi báƒɔ lɛla lɛni na Katɔti ɔɔwia taasiku-ma kudɔ ku bana kɔyi kemo, na ɔ́kpila-ma ntu. 30Nsu Ƒarisiƒuɔ ku ɔda bubo ala batinane béni lɛla lɛni ndi Katɔti lɛyɔla, na bátatuna ka Yohane ɔkpila-ma ntu. 31Yesu úsie anumi ku nwuna butemi na ɔ́su-ma ɔnini, “Ɔƒɛni ni, bi na ɔlɛka liti ɔmwi limeyi bekyuli lɛkɔku geen tɔ? Dɛ na bese? 32Bese aani banamu wɛlɛ wɛlɛ bani mɔɔƒia na kuyeya. Badi baava taasu bakpanadi banini, 'Búdie uleku buti lɛnu búte-mii, nsu bítatɔ! Búdie lɛkwanu búte-mii, na bítewulo.' 33Ntu Ɔkpilane Yohane úbo na anwu úlie kɔka, na ntɛ lɛnɔ bútetuku-nwu kenye, nsu bɛnii, 'Kɔyu kukpidi kɔsiaku-nwu!' 34Na Ukyuli Ɔyawine Ubi úbo lɛnɔ na anwu ɔ́di na ɔ́ni ntɛ. Na bɛnii, 'Bɛnu ɔdivone ku ntɛkpine ɔmɛni! Ɔdi kuyi baƒɔne ku alaekpidi bamba lidu bablane ɔkpana!' 35Nsu bekyuli bani ƒui nsiaku Katɔti lɛnunda kama ni, beedie taatina ka lɛdi lɛnunda geen.” 36Ƒarisini ɔdi ɔ́lɔ Yesu ɔnii ubadi na nwuna kesii. Na Yesu úsie na útádi. 37Uleku ɔyalɛ ɔdi ɔkya ɔma ɔmmɔ kemo. Amu ka únu banii Yesu úbo Ƒarisini ɔmmɔ kesii ɔnii ubadi ni, úti ɔsii ku inɔmii ƒɛƒɛɛ bɔdi úboku. 38Úbenye Yesu kudɔ na uuwulo teewi-nwu lɛgba lɛlɔ. Na uleku ɔmmɔ úti nwuna lili linwini úni imii bɔni néwi Yesu lɛgba mmɔ, na ɔ́dada-nwu lɛgba. Na úti inɔmii bɔmmɔ úwi Yesu lɛgba lɛnɔ. 39Ka Ƒarisini ɔni nálɔ Yesu bɔdi ɔ́nu ɔmɛni ni, ɔ́bla kasusu ɔnii, “Si ukyuli ɔmɛni ɔdi Katɔti kenye udiene geen ni, nka ɔlɛka ɔnu ɔti uleku ɔni udu nébo uutuku-nwu mɛni, na ɔti lɛyalɛ ngba bɔni lɛnɔ na ulie!” 40Amu na Yesu údie ɔ́lɛ-nwu na ɔ́su-nwu ɔnini, “Simon, mbo lɛla lɛdi na ndubo-ɔ bɔsu.” Amu na Simon ɔnini, “Ala ɔtinane, taasu-mi lɛla lɛmmɔ.” 41Amu na Yesu úse kalɔ na ɔ́su-nwu ɔnini, “Ukyuli ɔdi ɔ́kya ɔni muuvó egulabi teete bekyuli, na nkyuli inyɔ badi bada-nwu kayu. Unwi ɔda egulabi bumomo ɔni mabla aani kɔbuli kunwi lɛyuƒɔla kayu. Na unyɔdi ɔda abuli leevu lɛyuƒɔla kayu. 42Bekyuli bamɛni ƒui ɔdi útakana na ɔƒɔ-nwu kayu kamɛni. Anwuɔsu úti kayu kɔmmɔ ƒui ɔ́kyiɛ-ma. Na nkyuli inyɔ bamɛni kemo ni, ɔmani na aabu anii ɔdubɔyɔ ɔlakɛne ɔmɛni utulo?” 43Amu na Simon ɔnini, “Mɔɔbu nnii ukyuli ɔni na úti kayu kenengudi ɔ́kyiɛ.” Amu na Yesu ɔ́su-nwu ɔnini, “Ásu na ɔ́tɛ.” 44Mmɔ na Yesu únwini útánu uleku ɔmmɔ na ɔ́su Simon ɔnini, “Aanu uleku ɔmɛni? Ka líbo-ɔ kudɔ ni, étete-mi ntu anii nƒɔ lɛgba. Nsu uleku ɔmɛni úti nwuna imii ɔ́ƒɔ-mi lɛgba, na úti nwuna lili linwini úni-ni. 45Átaƒɔ-mi ku kubiti na akya-mi kɔgbu. Nsu ɔ́si uwi ɔni mbeduo ni, anwu útada tɔ mina lɛgba bɔdada útaya. 46Awɔ étete-mi inɔmii bɔdi anii nkya lili. Nsu anwu úti inɔmii ƒɛƒɛɛ úwi-mi lɛgba ƒui. 47Anwuɔsu mɔɔsu-ɔ ka ni, na bɔyɔ bɔni na údie ɔ́tina-mi ɔsu ni, ɔ́kɛ nwuna ekpidi pii ani na ɔ́bla ƒui buti taakyiɛ. Na ukyuli ɔni na blii na béti bákyiɛ-nwu ni, nwuna bɔyɔ lɛnɔ buse blii.” 48Amu na Yesu ɔ́su uleku ɔmmɔ ɔnini, “Ákɛ ƒula ekpidi buti taakyiɛ.” 49Ka bekyuli bani lɛnɔ nlie kadikɔ mmɔ bénu Yesu lɛla lɛni na ɔ́su ni, béye lɛlɔ banii, “Ɔma na ɔdi mɛni ɔni mɔɔkana na uuti bekyuli ekpidi muedi taakyiɛ-ma?” 50Amu na Yesu ɔ́su uleku ɔmmɔ ɔnini, “Ƒula bɔƒɔtaadi búdie-ɔ, ɔsu teesie ku keyi buɛɛ.”

will be added

X\