LUKA 4

1Ɔni na Katɔti Kɔyu kɔ́ƒɔ-nwu lɛlɔ kemo ƒui ni, Yesu únwini ɔ́si Yordan mmɔ. Na Kɔyu kɔmmɔ kɔ́tɔnku-nwu kúsienku ketele kemo. 2Mmɔ na Satan útékpoku-nwu ɔ́nu emeyi aavlene sɔɔn. Na uwi ɔmɛni kemo ƒui ni, Yesu útadi lɛla lɛdi ɔsu kɔka kúbo kɔɔda-nwu na kawɔlɔkɔ. 3Amu na Satan ɔ́su-nwu ɔnini, “Si Katɔti ubi na adi ni, na asu lɛtabi lɛmɛni na linwini adila.” 4Nsu Yesu ɔ́su-nwu ɔnini, “Bunweni Kedee Ɔku ɔ́su ɔnii ɔɔɔdi lɛdila lɛti pɛ muute ukyuli ngba geen.” 5Ɔmmɔ kama ni, Satan ɔ́sɔ útiku-nwu útényene kesii kani nákuku. Na ɔ́tina-nwu kayawi ala ku kana lɛga kadikɔ ƒui. 6Na ɔ́su-nwu ɔnini, “Ndubuti kayawi ƒui ɔyikun ɔmɛni ku kana akɛla amɛni ƒui lite-ɔ, ɔsika béti-nya béte-mi, na lɛkana liti-nya lite ukyuli ɔni mɔɔyɔ́. 7Anwuɔsu ala amɛni ƒui adubunwini awɔdi si ákya lili kalɔ ete-mi.” 8Amu na Yesu ɔ́su-nwu ɔnini, “Bunweni Kedee Ɔku ɔɔsu ka ni, 'Unwoti Katɔti lɛti pɛ kani na ukyuli ɔdubumwi na ɔbla-nwu kabla.' ” 9Nwuna kama ni, Satan útiku Yesu úsienku Yerusalem na Yudaƒuɔ kakpakɔ ɔtɔ katɔ ƒui, na ɔ́su-nwu ɔnini, “Si Katɔti ubi na adi ni, da lɛlɔ nyonu siku mɛni na atáƒiɛmi kalɔ. 10Ɔsika Bunweni Kedee Ɔku ɔɔsu ɔnii, 'Katɔti ɔdubɔya na nwuna batu benye-ɔ kagyumana.' 11'Badubukeyi-ɔ ɔni na eleti lɛlɔ alaƒiɛmi lɛtabi lɛdi muedi.' ” 12Nsu Yesu ɔ́su-nwu ɔnini, “Bunweni Kedee Ɔku ɔmmɔ ɔɔsu ka ni, 'Takɔku Unwoti Katɔti aanu.' ” 13Ka Satan úkpoku Yesu ɔ́nu lɛni ɔ́wɔlɔ ni, ɔ́gyu ɔ́tɔlɔ-nwu kudɔ na ɔ́da-nwu únyene mmɔ asa. 14Amu na Yesu ɔ́sɔ únwini úsie Galilea na Katɔti Kɔyu ɔyikun kemo. Na nwuna lɛlɔ kɔtɛ kúgyingya kɔ́kya mmɔ ku amadɔ mmɔ ƒui. 15Ɔ́tina ala na Yudaƒuɔ kɔsakɔ na ukyuli biala úmwi-nwu ala bɔtina. 16Ɔmmɔ kama ni, Yesu úsie Nasaret kesii kani na bátumini-nwu ɔ́si lɛnamu uwi. Na lɛnwunameyi lɛlɔ ni, úsie Yudaƒuɔ kasalakɔ aani kalɛ kani na ɔɔyɔ́ bɔbla. Na ɔ́ta únye utaaka Bunweni Kedee Ɔku kemo ala. 17Amu na béti Katɔti Kenye Udiene Yesaia ɔku béte-nwu. Ɔ́ƒɛnimi ɔku ɔmmɔ na ɔ́ka kesii kani na bénwini banii, 18“Katɔti Kɔyu kɔ́ƒɔ-mi lɛlɔ kemo ƒui, ɔsika Katɔti náƒuna-mi ɔnii nti litemi buni lɛmɛni mboku bawabane. Na ɔ́tala-mi ɔnii nkɔ lɛsa nte bekyuli bani na béƒie kalɛ na bakɛ bɔnwuna. Na bani na anumi ábwɛ-ma ni, bataanu. Na bekyuli bani na baanya taakya ku lɛbibo ni, bakɛ bɔnwuna. 19Na lɛya bati ka Katɔti uwi ɔni na weti waƒɔ nwuna bekyuli údu.” 20Na Yesu únyimi kakunkɛ kammɔ na ɔ́sɔku-nwu úte ala ammɔ lɛlɔ ɔnune, na ɔ́yu úlie kalɔ. Bekyuli bammɔ ƒui béti anumi bálɛ-nwu lɛlɔ, na benye baanu-nwu kpoo. 21Na ɔ́su-ma ɔnini, “Bunweni Kedee likpo lɛni na bínu ka lɛ́ka mɛni ni, líbo líte lɛni ɔmwi kadi.” 22Na nwuna etemila ani na ɔɔsu áda-ma kayi geen, na kalɛ na unyemi lɛnɔ ɔɔta-nwu útakɔsi na ɔ́bla-ma dɛye dɛye. Na béye lɛlɔ banini, “Ɔɔɔdi Yoseƒ ubidi ɔmmɔ na ɔdi mɛni yoo?” 23Na Yesu ɔ́su-ma ɔnini, “Ngyi ka bɛdubo-mi lɛgba lɛmɛni bunyimene bɛnii, 'Uvone, bwi awɔ ɔlati ƒula lɛlɔ.' Na bɛsɔ bɛdubo-mi bɔsu lɛnɔ bɛnii, 'Ala ani udu na búnu ka ábla na Kapernaum ni, bla-nya na awɔ ɔlati ƒula ɔma.' ” 24Na Yesu ɔ́sɔ ɔ́su-ma ɔnini, “Nsu mɔɔsu-mii ka ni, balábu Katɔti kenye udiene ɔdi na anwu ɔlati nwuna ɔma. 25Ɔdi litemi geen ka bekpinele pii bákya Israel kalɔ lɛlɔ na lebo lɛni na Elia ɔ́kya. Na ɔnantu úbada akwa atɛ ku kakɛ. Na kɔka bonwu kɔdi kúbo kalɔ kammɔ ƒui lɛlɔ. 26Nsu ni, Katɔti útatala Elia ɔnii utébunku Israel ukpinele ɔdi. Mmomu ɔ́tala-nwu ɔ́kya ukpinele ɔdi na Sarep na Sidon kalɔ lɛlɔ. 27Lɛnɔ ni, bekyuli pii bákya béteeƒi ɔlɛgyie na Israel kalɔ na Katɔti Kenye Udiene Elisa uwi. Nsu ɔɔɔdi bana akɔ ɔdi na bábwi, amu ntu Naeman ɔni nási Siria kalɔ lɛlɔ lɛti pɛ.” 28Ka bekyuli bani nkya kasalakɔ mmɔ bénu ɔmɛni ni, béti kɔnyi geen. 29Na báta bénye na bátákpɛ Yesu bálɛku ɔma ɔmmɔ kemo bétényene kɔyuɛ kɔdi kɔtu ku kasusu ka bebo-nwu batákya kɔyuɛ kemo. 30Nsu Yesu úsie ɔ́vi-ma ntɛ na ɔ́tɔlɔ. 31Ɔmmɔ kama ni, Yesu ɔ́tɔlɔ úsie Kapernaum ɔmankemo na Galilea kalɔ lɛlɔ. Mmɔ ni, úse kalɔ ɔ́tina bekyuli ala na lɛnwunameyi lɛlɔ. 32Na nwuna butemi ku ɔyikun ɔsu ni, nwuna ala bɔtina bɔ́bla bekyuli bammɔ dɛye dɛye. 33Amu na ukyuli ɔdi ɔ́kya Yudaƒuɔ kasalakɔ mmɔ ɔni lɛlɔ na kɔyu kukpidi kulie. Na ɔ́va ku lɛdi momoomo ɔ́su ɔnini, 34“Ao! Bi na aawia-bu kudɔ mɛni, Yesu Nasareni? Bubo na ébo mɛni anii abakyula-bu? Ngyi ukyuli ɔni na adi! Awɔ ndi Katɔti Ɔtalane Kedee!” 35Amu na Yesu ɔ́bɔku kɔyu kɔmmɔ ɔnini, “Ba lɛsɛ! Na avi alɛ ukyuli ɔmmɔ lɛlɔ kemo!” Amu na kɔyu kukpidi kɔmmɔ kúƒwimi ukyuli ɔmmɔ ɔ́ƒiɛmi kalɔ na bana anumi, na kɔ́vi kɔ́lɛ-nwu lɛlɔ kemo kɔ́tɔlɔ. Nsu ukyuli ɔmmɔ útaƒɔ ɔlɛ ɔdi. 36Ɔ́bla bekyuli bammɔ ƒui yaa na béye lɛlɔ banii, “Bi etemila udu na adi mɛni? Ukyuli ɔmɛni ubo kuƒi na uuti ɔyikun taabɔku ayu ekpidi na aaví taalɛ bekyuli lɛlɔ kemo.” 37Na ala ani baasu taasiku Yesu lɛlɔ mɛni égyingya ákya ekpo ani ƒui na amadɔ mmɔ. 38Yesu ɔ́lɛ Yudaƒuɔ kasalakɔ mmɔ na ɔ́tɔlɔ úsie Simon kesii. Na Simon ɔmɛni uleni ɔtɛ ɔlɛ ɔni na lɛlɔ lɛ́ƒɔ ogya geen. Na báya na Yesu ɔ́ti. 39Amu na úsie uténye-nwu kudɔ na kesii kani na ɔtɛ, na ɔ́bɔku ɔlɛ ɔmmɔ. Na kɔnakunwi ni, ɔlɛ ɔmmɔ ɔ́ba-nwu na ɔ́ta únye na úsie kalɔ ɔɔnwá teete-ma. 40Na ka kadi kábla buɛɛ ni, bekyuli bani ƒui na lɛlɛ lidu lidu lɛda bana bakpana ni, béti-ma béboku Yesu kudɔ. Na úti enu ɔ́sia-ma lɛlɔ unwi unwi na ɔ́bwi-ma ƒui. 41Ayu ekpidi lidu pii lɛnɔ lɛ́vi lɛ́lɛ bekyuli kemo na baava taasu banii, “Awɔ ndi Katɔti Ubidi!” Nsu Yesu ɔ́bala ayu ekpidi ammɔ na útete-ma ulu ka basu lɛla lɛdi, ɔsika báti ka anwu ndi Ukyuli Ɔƒunadi ɔmmɔ. 42Kadi kégye ni, Yesu ɔ́tɔlɔ ɔma ɔmmɔ kemo úsie kesii kani nábɛ. Amu na bekyuli bammɔ bése kalɔ baawia-nwu taavi. Na ka bánu-nwu ni, bákya ɔkplu ka betile-nwu kuƒi kalɛ na ulatɔlɔ. 43Nsu ɔ́su-ma ɔnini, “Ɔlɛka lisie ntásu Katɔti lɛga bɔdi litemi buni lɛmɛni na lɛma bamba lɛnɔ kemo, ɔsika ɔmɛni na Katɔti ɔ́tala-mi ɔnii mbabla.” 44Anwuɔsu ɔ́su Katɔti litemi na Yudaƒuɔ kɔsakɔ ƒui na kalɔ kammɔ kemo.

will be added

X\