BATALANE KABLA 17

1Amu ka bésie bátásia Amƒipoli ku Apolonia ni, bétédu Tesalonika. Na mɛni na Yudaƒuɔ kasalakɔ kadi kákya. 2Amu na aani kalɛ na Paulo ɔɔyɔ́ bɔbla ni, úsie mmɔ ɔnii utétemi ute-ma na kasalakɔ mmɔ. Na anwunameyi atɛ sɔɔn ni, útaatina Bunweni Kedee Ɔku kemo etemila. 3Na uudie lɛbibo lɛni na básu bése ka Kristo ɔdubo bɔnu ku kalɛ na ɔsɔ ɔdubɔta na ulie ngba ɔni na ɔsɔ ulekpi. Paulo ɔ́su-ma ɔnii, “Ukyuli ɔni lɛlɔ litemi mɔɔsu-mii mɛni ndi Yesu ɔni ndi Ukyuli Ɔƒunadi ɔmmɔ.” 4Etemila ani na údie kalɔ ɔ́tina-ma mɛni énwini bekyuli bamɛni badi kasusu, na báƒɔ bádi na básiaku Paulo ku Silas. Na Grikiƒuɔ bani nda lɛlɔ na Katɔti bɔyia kemo pii ku beleku bani lɛlɔ mbo ɔbu pii lɛnɔ bénwini kayi na ɔma ɔmmɔ kemo. 5Nsu anumi égyie Yudaƒuɔ batɔnkune na bana lɛlɔ. Anwuɔsu bátáwia bekyuli basa basa badi na ɔmankemo banii batákya ɔma bekyuli ogya. Na básala otogyi bákya lɛsɛ lɛmɛni na bésie bátáka bámana Yason kaduli banii betéƒie Paulo ku Silas besienku ɔma ɔmmɔ kasalakɔ. 6Nsu ka bátanu-ma ɔsu ni, béƒie Yason ku baƒɔtaadine badi na báni-ma bésienku kasalakɔ. Mmɔ na baava taasu banini, “Bekyuli badi bakɛ baakya lɛsɛ likpo biala, na bébo mɛni lɛnɔ baakya lɛsɛ lɛmmɔ. 7Na anwu Yason lɛnɔ ɔ́ƒɔ-ma ɔ́kya nwuna kaduli. Na bekyuli bammɔ báta bénye Ɔga Unengudi Kaesare ɔda bubo lɛlɔ. Na baatina ka ɔnana ɔni baalɔ Yesu ndi Ɔga!” 8Amu ka bénu ɔmɛni ni, ɔƒɛ ɔ́da otogyi ɔmmɔ ku ɔma benengu. 9Na báya na Yason ku nwuna badi báƒɔ kɔtu bɔni kayu asa na bányonu-ma. 10Nsu usien ɔmmɔ kani ni, baƒɔtaadine bani nkya ɔma ɔmmɔ bétiku Paulo ku Silas békeliku bésienku Beroia. Na ka bétéduo mmɔ ni, bésie Yudaƒuɔ kasalakɔ batásu litemi buni lɛmɛni. 11Na Beroiaƒuɔ ni, bana kasusu kébimi kétulo Tesalonikaƒuɔ kadi. Na bése atu na bénu bana butemi. Na limeyi ndi limeyi ni, bátaawia Bunweni Kedee Ɔku kemo etemila taanu si Paulo ala ani na ɔ́su adi sɔsɔ. 12Anwuɔsu bana akɔ pii báƒɔ bádi. Grikiƒuɔ beleku bani lɛlɔ mbo ɔbu pii bénwini kayi ku banana pii lɛnɔ. 13Nsu uwi ɔni na Yudaƒuɔ bani nkya Tesalonika bénu ka Paulo ɔkya ɔɔsu litemi buni na Beroia ni, bávi bésie mmɔ bátákya kadɔ na ɔma ɔmmɔ kemo. 14Nsu baƒɔtaadine bani nkya mmɔ ni, báta kɔnakunwi na bétiku Paulo bésienku ɛpu kudɔ. Na Silas ku Timoteo báƒɔ lɛlɔ bákya kama. 15Ama bani nsiaku Paulo mmɔ béti-nwu bétédu Atene. Na mmɔ na ama básɔ bénwini na Paulo ɔ́sia-ma kenye ɔnii batásu Silas ku Timoteo na bekeli babasiaku-nwu. 16Uwi ɔni na Paulo ɔ́kya Atene na unye ɔgya Silas ku Timoteo bene ni, úduo kɔnyana ɔni na ɔ́nu kalɛ na kadi kammɔ bekyuli béti lɛlɔ béte lɛƒiɔkpa, na ɔma ɔmmɔ úyi ku baƒiɔ ala. 17Anwuɔsu úsie útátɛmiku Yudaƒuɔ ku bekyuli bamba lɛnɔ na bana kasalakɔ. Na limeyi ndi limeyi ni, útaatɛmiku bani lɛnɔ na ɔ́nu na kuye. 18Amu na uwi ɔdi ni, anwu ku bekyuli lisu lɛdi bani ndi Epikuroƒuɔ ku Stoaƒuɔ bani nlie nte kayawi lɛnunda bákya ku Paulo unyeƒi na básu banini, “Bi na ɔnana ɔmɛni uutemi taasu?” Amu na babambadi lɛnɔ básu banini, “Use aani kalɔ bamba baƒiɔ badi lɛlɔ kɔtɛ na ɔɔtɛmi.” Na bekyuli bammɔ básu lɛni ɔsika bénu ka Paulo ɔ́su litemi buni ɔ́siku Yesu ku nwuna bɔsɔ taata lɛlɔ ɔsu. 19Ɔmɛni ɔsu ni, béti-nwu bésienku kesii kani na baatɛ etemila na Areopago benengu kasalakɔ, na básu banini, “Bɔwia bɔti lɛla lɛni na ala awɔdi ani na aatina mɛni adanku. 20Ɔsika ala ani na aasu ni, eeese-bu nwaa. Anwuɔsu bɔɔyɔ́ bunu-nya kalɔ.” 21Na Ateneƒuɔ ƒui ku baƒɔ bani nkya kalɔ kammɔ lɛlɔ ƒui ni, bebo kɔnu bete kɔtɛ keeke ku ala awɔdi bugyeli. 22Amu na Paulo ɔ́ta únye kasalakɔ bekyuli bammɔ anumi, na ɔ́su-ma ɔnini, “Na ulu biala lɛlɔ ni, lɛ́nu ka amii Ateneƒuɔ ni, bɛɛsia lɛkpa anu geen. 23Ɔsika ɔni na nkɛ mɔɔví na lɛ́nu bina kɔkpakɔ ni, lɛ́nu lɛkpatabi lɛdi lɛlɔ ka bénweni básia-ni lɛlɔ banii, 'Amɛni búti buute Bula Ɔti ɔni na bɔɔɔgyi.' Na Ati ɔni na bɛɛɛgyi asa na bɛɛkpá-nwu mɛni ni, nwuna lɛlɔ litemi mɔɔyɔ́ ka lɛsu-mii ɔƒɛni. 24“Ati ɔmɛni ndi ala ƒui Ɔti ɔni nédie katɔ ku kalɔ ku ala ani nkya-nya kemo ƒui. Na ulélie ɔtɔ ɔni na ukyuli ɔyawine enu ábla kemo. 25Na ulawia bɔdi lɛnɔ taasiku bayawine enu kabla kadi lɛnɔ kemo, ɔsika anwu ɔlati muute ukyuli biala ngba ku lɛkɛ. 26Údie bayawine ƒui ɔ́siku ukyuli unwi lɛlɔ ɔnii bulie aani ubugya unwi bebi na kayawi ƒui lɛlɔ. Anwu ɔlati nése uwi ku kadikɔ úse úte ɔdi biala. 27Na bula Ɔti ɔ́bla ɔmɛni úte abu bekyuli kalɛ na bɔwia-nwu kama ulu na bɔnu-nwu, ina ka nka utagyunku-bu. 28Ɔsika aani kalɛ na bina agyangba bediene básu ni, 'Anwu nli na buli, na bɔdubɔsiaku-nwu na bɔtɛ bɔlɛɛ.' Na básu lɛnɔ banini, 'Bɔdi nwuna kaba.' 29“Na ka bɔdi Katɔti bebi ɔsu ni, utalɛka bɔkali bɔnii Katɔti ɔmɛni use aani lɛla lɛni na abu bayawine néti enu bɔ́bla aani sika ugyiedi iye ɔƒualadi iye ugyii iye lɛtabi iye ala anwidi lɛnɔ kalɛ. 30Na ɔ́si kalɔ kesekɔ úti úbedu uwi ɔmɛni kemo ni, Katɔti útani bekyuli kɔtu ɔsika bátati-nwu. Nsu ɔƒaani ni, úbo-bu ɔda ɔnii bɔda anumi budie ala amɛni bene lɛlɔ na bunwini anumi buboku-nwu kudɔ. 31Ɔsika anwu údie limeyi lɛdi úse lɛni lɛlɔ na ukyuli ɔni na ɔ́ƒuna úse wabatɛku-bu litemi ɔ́si bula ɔbladu lɛlɔ. Na údie Ukyuli Ɔƒunadi ɔmɛni ɔ́tina-bu nwaa ɔ́si ɔni na ɔ́gyila-nwu ɔ́siku kekpine na ɔ́sɔ úbo úbelie ngba.” 32Nsu uwi ɔni na bénu ka Paulo ɔ́tɛmi ɔ́siku bɔsɔ taata lɛlɔ ni, bana akɔ badi báma-nwu. Na badi lɛnɔ básu banini, “Bɔsɔ bɔɔyɔ́ ka bunu etemila adi bɔsiku ukyuli bɔsɔ taata lɛlɔ.” 33Amu ka úbo úte lɛni ni, Paulo ɔ́tɔlɔ-ma kudɔ. 34Nsu bekyuli badi bábasiaku-nwu na bénwini baƒɔtaadine. Na bana akɔ ɔdi ndi Areopago unengu ɔni baalɔ Dionisio ku uleku ɔni baalɔ Damari ku badi lɛnɔ.

will be added

X\