1 Ká ñgimó te yite kumande Herod te á äaã kumande ká Galile kó wokuma je Yesus. 2 Á nyá lápá nyá äotu äe másay äená nde: "Yo Jañ te mó tópuna äomó ká móróku, yo gba nyá womiyá ká njoka äemuñ, yori yi nyá äá ná ëeti te yi keló nyañgwá mákele káà." 3 Yo nde, ná mbómbu Herod tomma äomó káè äiye ná Jañ wotó nyá nyá ká jóäó káto Herodiyas nya Filip te mañ wená. 4 Herod kelma ëete, káto Jañ ëikima lápó nyá nyá nde: "Yo ti yaka nde, äoñgó Herodiyas ná mágwaki na." 5 Ëete, Herod kwaëya wo nyá, yasi wátá, a gwaã wóã ñgil, káto äomó háná duwaã nde, Jañ mó punja málápi má Njambiyá. 6 Wátá yesó äo äaã ká keló jesó yesó jariki kumande Herod. Á ñgóndu Herodiyas nje äóló jesó ká mbómbu äotu äete äe njaã äaka, á yo äiye temó Herod. 7 Á nyá lápá kinja nyá nyá nde, yasi háná te yi nyá ta diyá ká máäó máná ko ñge, a ta nyá nyá yo. 8 Mónó nyari äeñgwa yasi te yi nyañgwá lápima nyá nyá káà, á nyá lápá nyá kumande Herod nde: "Nyákó mi to Jañ te mó tópuna äomó ká móróku gba waka ká móy pan." 9 Yo nya kumande ñgambi ká temó. Ma káto a sima kinja náè káto mbári misi má äotu äete äe nyá jeäama äaka, á nyá pásá nde, a ta nyá nyá to Jañ te mó tópuna äomó ká móróku. 10 Á nyá tomá äomó kánjá ká tuã jóäó káè kilá ná to Jañ. 11 Á äo ëyaã nó ká pan kañá nyá ñgóndu nyari. Á nyá nje kañá nyá nyañgwá. 12 Á äejeká äe Jañ káè äuã muñ ná káè pumbó. Á äo nje kwaã káè lápó nyá Yesus. 13 Ká Yesus ma wokó kasi sóñ Jañ káà, á nyá ëuwá womáte kwaã ná landi yïù káè saã yiña mbáy te yi äaã ná sánjánjá kiná äomó káte káà. Ma ká äomó ma duwá ëete káà, á äo sutiyá ká máëya äeñgwá nyá kol ná kol ná ñgindi. 14 Ká Yesus ma piyá ká landi káà, a äáàña nyañgwá ñgil äomó káà. Á nyá gwe ñgwátá yan äuëyate siëyá mákón má äotu äete äe äaã ká kónó ká njoka yan äaka. 15 Ká äekoko ma ëyaã káà, á äejeká äená káè ká káki ná lápó nyá nyá nde: "Waka koñgor, ma ñgimó ma kwaã sendi äuëyate, tikó, náà äomó kwaã káè ká máëya káè saã máëye äómó, náà äo ëye." 16 Á Yesus lápá nyá äo nde: "'Äo njaàki nje kwaã káè we? Ndi gba wuná ná ñguru wun nyáêki äo máëye." 17 Yasi wátá, á äo nje yeñsa nyá nyá nde: "Wusá waka ndi ná mampa yitan náè äenjanjó yiäa." 18 Á Yesus lápá nde: "Ná njaêki ná yo woñga ká yembá." 19 Ká kóñte, á nyá lápá nyá ñgil äomó nde, äo ëïîy ëiyó ká to mámbunjó. Á nyá nje äuã mampa yinóri yitan náè äenjanjó äenóri yiäa kañá misi kánjá kwey nyá Njambiyá wosoko. Ká kóñte, á nyá nje leká yo kañá nyá äejeká äená. Á äo äuã yo káè kaäó nyá ñgil äomó. 20 Á äomó háná ëyena ditó. Á äo nje wesiëye máäukwá máte yi tonjá mámakó kamó jó yiäa. 21 Ká njoka äotu äete äe ëyenama äaka äembam ná äembam kumma nda äomó tomay yitan kiná tóló äomari náè äónósiká na. 22 Ndana ndana ká kóñte káà, á Yesus lápá nyá äejeká äená nde, äo äeêndi landi kandá saäiyá káè ñginjá te yóru, na pa tika lápó nyá ñgil äomó nde, äo sïîki ëuwá. 23 Ká nyá ma si kwañëye ñgil ëete káà, á nyá kwaã káè ná nañ äendó keki, na káè ñgwáta ná Njambiyá. Tu yinjama doló nyá mate nyápó. 24 Yinóri äejeká má káè ná landi lóndunate ká äembe sombu. Äo äaã ká sañgwa ná mábóná äuëyate ná mákumbó, káto äo ká káè, pupó ká nje njakó ká mbómbu yan mata äo. 25 Ká póku njenamánó á Yesus nyá kol ká kándi ká to ëuku yïù káè nó ká yan. 26 Ká äejeká ma äáñá nyá ká kándó ká to ëuku ëete káà, á äo gwe wóã lápó nde: "Yo ablasa!" Á äo gwe wóã äuëyate kembiëya. 27 Ká Yesus ma äáñá ndi ëete káà, a tïì ndekiëye na. Á nyá äetá mán kánjá äo lápó nde: "Ná tïî kambi yaña na, yo mi! Ná tïî gwaki wóã na!" 28 Ká Piyár ma wokó ëete káà, á nyá lápá kánjá nyá nde: "Nyañgwá Kumande, ñgá äá nde, yo gba wá, jaya nde, mi káêndi ká to ëuku káè pá yó." 29 Á nyá lápá nyá nyá nde: "Inja." Á Piyár piyá ká landi kandá kándi ká to ëuku yïù káè nó ká yená. 30 Ma ká Piyár ma äáñá dimbi pupó káà, á nyá gwe wóã. A äáñma nde, a má ká nyiñá ká móróku, á nyá kembiëya lápó nde: "Nyañgwá Kumande, joñgwá mi." 31 Á Yesus sambile äó nádó äiye ná nyá kiná ndekiëye na lápó nyá nyá nde: "Wá mó te á ká tikó temó ná mbát ká yembá kó, káto ñge yi wá nya máso káà?" 32 Á äo háná yiäa äendá landi, á pupó siyá. 33 Á äejeká äete äe äaã ká móy landi äaka nje kusá máäóñ ká mbómbu Yesus lápó nde: "Wá Mónó Njambiyá gbate!" 34 Äo saäiya ëuku kumó ká mánáti má Genesarát. 35 Äotu äe mate duwaã nde, yo Yesus, á äo kánjá mán ká mápóku máte yite háná. Á äo äuã äotu äe kón háná nje nó ká yená. 36 Äo ñgwátama ná nyá nde, a jaêya nde, äotu äekón kpoêka ndi gbála numbu lambó ná lalá. Ëete, äomó háná äe kpokuma numbu lambó ná mákón man siyma ná kpaya.
