1 Píseň a žalm Azafův. 2 Bože, neodmlčujž se, nečiň se neslyše, aniž se upokojuj, ó Bože silný. 3 Nebo aj, nepřátelé tvoji se bouří, a ti, kteříž tě v nenávisti mají, pozdvihují hlavy. 4 Chytře tajné rady proti lidu tvému skládají, a radí se proti těm, kteréž ty skrýváš, 5 Říkajíce: Poďte, a vyhlaďme je, ať nejsou národem, tak aby ani zpomínáno nebylo více jména Izraelova. 6 Jednomyslněť se na tom spolu snesli, i smlouvou se proti tobě zavázali, 7 Stánkové Idumejští a Izmaelitští, Moábští a Agarenští, 8 Gebálští a Ammonitští, a Amalechitští, Filistinští s obyvateli Tyrskými. 9 Ano i Assyrští spojili se s nimi, jsouce na ruku synům Lotovým. Sélah. 10 Učiniž jim jako Madianským, jako Zizarovi, a jako Jabínovi při potoku Císon, 11 Kteříž jsou do konce vyhlazeni v Endor, a učiněni hnůj země. 12 Nalož s nimi a s vůdci jejich jako s Gorébem, jako s Zébem, jako s Zebahem, a jako s Salmunou, se všemi knížaty jejich. 13 Neboť jsou řekli: Uvažme se dědičně v příbytky Boží. 14 Můj Bože, učiň to, ať jsou jako chumelice, a jako stéblo před větrem. 15 Jakož oheň spaluje les, a jako plamen zapaluje hory, 16 Tak ty je vichřicí svou stihej, a bouří svou ohrom je. 17 Naplň tváře jejich zahanbením, tak aby hledali jména tvého, Hospodine. 18 Nechať se hanbí a děsí na věčné časy, a ať potupu nesou a zahynou. 19 [A tak ať poznají, že ty, kterýž sám jméno máš Hospodin, jsi nejvyšší nade vší zemí.]
