Žalmy 107

1Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky milosrdenství jeho. 2Nechť o tom vypravují ti, kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina, jak je on vykoupil z ruky těch, kteříž je ssužovali, 3A shromáždil je z zemí, od východu a od západu, od půlnoci i od moře. 4Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce. 5Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich. 6Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je, 7A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení. 8Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 9Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi. 10Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy, 11Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli. 12Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka. 13Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje. 14Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá. 15Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 16Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává. 17Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají. 18Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují. 19Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 20Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu. 21Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, 22A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním. 23Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách, 24Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti. 25Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské. 26Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se. 27Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí. 28Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. 29Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich. 30I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému. 31Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými. 32Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej. 33Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost, 34Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích. 35Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod. 36I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení. 37Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody. 38Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje. 39A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí, 40Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné. 41Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo. 42Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá. 43Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu?

will be added

X\