Druhá Samuelova 22

1Mluvil pak David Hospodinu slova písně této v ten den, když ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho, i z ruky Saulovy. 2A řekl: Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj se mnou. 3Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne. 4Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých vysvobozen jsem. 5Nebo obklíčily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných předěsili mne. 6Bolesti smrtelné obstoupily mne, a osídla smrti zachvátila mne. 7V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a křik můj přišel v uši jeho. 8Tedy pohnula se a zatřásla země, základové nebes pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho. 9Dým vycházel z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí roznítilo. 10Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho. 11I vsedl na cherubín a letěl, a spatřín jest na peří větrovém. 12Položil temnosti vůkol sebe jako stany, shrnutí vod, oblaky husté. 13Od blesku oblíčeje jeho rozpálilo se uhlí řeřavé. 14Hřímal s nebes Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj. 15Vystřelil i střely, kterýmiž je rozptýlil, a blýskání, jímž je porazil. 16I ukázaly se hlubiny mořské, a odkryti jsou základové okršlku, pro zůřivé kárání Hospodinovo, pro dmýchání větru chřípí jeho. 17Poslav s výsosti, přijal mne, vytáhl mne z vod velikých. 18Vysvobodil mne od nepřítele mého silného, od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli. 19Předstihli mne v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora. 20Kterýž vyvedl mne na prostranství, vysvobodil mne, nebo sobě oblíbil mne. 21Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých odplatil mi. 22Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého. 23Všickni zajisté soudové jeho jsou před oblíčejem mým, aniž jsem od kterých ustanovení jeho odstoupil. 24A tak byv dokonalý před ním, šetřil jsem, abych se nedopustil nepravosti. 25Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, vedlé čistoty mé před očima jeho. 26Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k upřímému upřímě se máš. 27K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš. 28Lid pak ssoužený vysvobozuješ, ale před vysokomyslnými oči své sklopuješ. 29Ty zajisté jsi svíce má, ó Hospodine. Hospodin jistě osvěcuje temnosti mé. 30Nebo v tobě proběhl jsem vojska, v Bohu svém přeskočil jsem zed. 31Toho Boha silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy přečištěné; onť jest štít všech, kteříž doufají v něho. 32Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina? A kdo jest skalou kromě Boha našeho? 33Bůh jest síla má i vojska mého, onť působí volnou cestu mou. 34Činí nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých postavuje mne. 35Cvičí ruce mé k boji, tak že lámi lučiště ocelivá rukama svýma. 36Nebo dal mi štít spasení svého, a dobrotivost jeho zvelebila mne. 37Rozšířil kroky mé pode mnou, aby se nepodvrtly nohy mé. 38Honil jsem nepřátely své a zahladil jsem je, aniž jsem se navrátil, dokudž jsem jich nevyplénil. 39Docela jsem je vyhubil a sprobodal jsem je, tak že nepovstanou; i padli pod nohy mé. 40Ty zajisté, Bože, přepásals mne udatností k boji, porazils pode mne ty, kteříž povstávají proti mně. 41Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, těch, kteříž v nenávisti měli mne, a vyplénil jsem je. 42Ohlédali se, ale nebyl, kdo by vysvobodil, k Hospodinu, ale nevyslyšel jich. 43I potřel jsem je jako prach země, jako bláto na ulicích potlačil a rozptýlil jsem je. 44Ty jsi mne vytrhl z různic lidu mého, zachovals mne, abych byl za hlavu národům; lid neznámý mně sloužil. 45Cizozemci lhali mi, a jakž zaslechli, uposlechli mne. 46Cizozemci svadli, a třásli se i v ohradách svých. 47Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož ať jest vyvyšován Bůh, skála spasení mého, 48Bůh silný, kterýž dává mi pomsty a podmaňuje mi lidi. 49Vyvodíš mne z prostřed nepřátel mých, a nad povstávajícími proti mně vyvyšuješ mne, člověka nepravého mne zbavuješ. 50Protož chváliti tě budu, Hospodine, mezi národy, a jménu tvému žalmy zpívati budu. 51Onť jest hrad jistého spasení krále svého, a ten, kterýž činí milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.

will be added

X\