Romanos 9

1Ayee nu tzáahuati'ira'a jɨ́n niyen tejá'amua'ixaate'e ɨ́ Cɨríistu'u jemi. Canu tí'ihua'i nena'a. Ayee nu á'anxɨjte'en ɨ́ nemua'atziira'a jɨme'e nej ni niyen ráamua'ati tɨ pua'a ayén tiraavíjte'e nusu caí. Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ xɨéjniu'ucare'ara'an ɨ́ Dios, a'ɨ́ɨ pu ajta a'ɨ́jna jɨ́n nevaɨre'e. 2Jé'ecan nu huatánxɨeemɨjte'e, neajta ja'anáj tɨ na'a niyen rajpuaíjtzi yú ne tzajta'a. 3Tɨ́ pua'a rɨ'ɨríistanche'e, tɨ Cɨríistu'u ayén mé núurɨeniche'e tɨ ij na'antipuá'ajte'en huá'a jetze me'ecan ɨ́ ne'ihuaamua'a, a'ɨ́ɨme ɨ́ mej miyen che'atá mena'a airaújneijte netɨ́j inee. 4A'ɨ́ɨ mú Israél jetze ajtéme'ecan. A'ii mú a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ tɨ Dios huá'aya'upuaca'a. A'ɨ́ɨ pu ajta huataseíjre huá'a jemi a'ɨ́jna tɨ naa seíire'e já'araa mej mi miyen raamuaarée tɨ Dios a'uun huateájturaa huá'a jemi. Dios pu ajta huá'a jemi mu'iicáca jɨ́n tiu'utá'a ɨ́ runiuuca a'ij tɨ ayén té'eme'enche'e. Majta a'ɨ́ɨme, ayée mú ra'ancuré'a me'ɨ́jna ɨ́ niuucari ɨ́ mej jɨ́n tí'aijta, majta me'ɨ́jna ɨ́ ye'irá a'ij mej tí'ina'amiche'e. Dios pu ajta mu'iicáca jɨ́n te'ataújratziiri'i huá'a jemi. 5A'ɨ́ɨ mú majta huá'a jetze huanéj ɨ́ tavaújsimua'a jetze. Ajta, huá'a jetze pu ayén airaújneijte a'ɨ́jna ɨ́ Cɨríistu'u tɨ ajta a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ Dios ɨ́ tɨ nain jɨ́n antiújmua'aree. Tiché'e tiyen rɨ́'ɨ tiraatá'acare'en tɨ́j na'a rusén jɨme'e. Ché'e ayén teja'uré'enen. 6Canu niyen tejá'amua'ixaate'e tɨ a'ɨ́ɨn niuucari caí ti'itɨ́j vaɨre'eca'a tɨ Dios ayén tihua'utá'a. Canu xaa ne'u, a'iné a'ɨ́ɨme ɨ́ mej jetzen airaújneijte ɨ́ tayá'upuacɨ'ɨ a'ɨ́jna ɨ́ Israél, camu naími'i miyen Israél jetze ajtéme'ecan. 7Ajta capu ayén huataújmua'a mej naími'i yaújmua'ame'en pú'een a'ɨ́jna ɨ́ Abraham teecan tɨ pua'a miyen me'ɨ́jna jetze airaújneijte. Camu xaa ne'u. Mɨ́ ajta ayén tɨjɨ́n: “Ayee pu ámitɨeere'e a'ame. A'ɨ́ɨ mu'u a'ɨ́ɨn pu'éene'e muá'aju'u ɨ́ á'ayaujmua'a, a'ɨ́ɨme ɨ́ mej jetzen a'iránejsin a'ɨ́jna jetze ɨ́ Isaac.” 8Ayee pu'u na'a, a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Abraham jetze airaújneijte, capu ayée na'a hua'ucɨ́'ɨ naíjmi'ica tɨ Dios ayén huá'aya'upuaca'a me'ɨ́jna jɨme'e mej me'ɨ́jna jetze airaújneijte. Ayee pu ajta tihuá'acɨ'ɨti a'ɨ́mej ɨ́ mej té'atzaahuate'e me'ɨ́jna tɨ jɨ́n Dios te'ataújratziiri'i. A'ɨ́ɨme pu xaa ayén ámitɨeere'e a'ame mej miyen yaújmua'ame'en pú'een a'ɨ́jna ɨ́ Abraham teecan. 9Ayee pu'u, a'iné Dios pu ayén te'ataújratziiri'i tɨjɨ́n: “A'ájna tɨ ari ayén tiraaxɨ́'epɨ'ɨntare tɨ ayén teja'uré'enejsin, nee nu neajtahua'a yé uvé'enejsin. Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ Sara, a'ɨ́ɨ pu ari tiyaúj a'ame.” 10Ajta ɨ́ tɨ jaítze'e ruxe'eve'e, ayée pu tiráaruu a'ɨ́jna ɨ́ Rebeca. A'ɨ́ɨ pu hua'apuaca tiyaúumua'a já'araa. Ajta seɨ́j pu'u a'ɨ́ɨn pu'éene'e ɨ́ hua'atáàta, a'ɨ́jna ɨ́ tayá'upuacɨ'ɨ, a'ɨ́jna ɨ́ Isaac. 11- 13Ajta matɨ́'ɨj caí xɨ huanúnu'ihua ɨ́ mej hua'apua, matɨ́'ɨj caí xɨ ti'itɨ́j a'ij huáruurejca'a, tɨ pua'a tɨ xɨ́'epɨ'ɨn 'een na'ari tɨ a'ij pua'a 'een, ayée pu Dios tiraata'ixaa ɨ́ hua'anáànaj tɨjɨ́n: “A'ɨ́jna tɨ vásta'a, a'ɨ́ɨ pu raatévaɨre'esin a'ɨ́jna tɨ pa'arɨ'ɨ.” Ajta ayén tɨjɨ́n: “Nee nu raataxɨ́'eve ne'ɨ́jna ɨ́ Jacobo. Neajta rájcha'ɨɨre'eca'a ne'ɨ́jna ɨ́ Esaú.” Ayee pu 'een jɨ́n tiraata'ixaa tɨ ij ayén ráamua'aree a'ij tɨ rɨcɨ ɨ́ Dios tɨ a'ɨ́ɨn seɨj avé'ehuau. Capu ayén a'ɨ́jna jɨ́n ra'avé'ehuau a'ɨ́jna jɨme'e tɨ a'ɨ́ɨn ja'atɨ́ ti'itɨ́j jɨ́n ra'ará'astijre, sino a'ɨ́ɨ pu ayén 'een jɨ́n ra'avé'ehuau tɨ a'ɨ́ɨn Dios ruseɨ́j raatajé. 14A'iné tiyen te'ɨ́jna jɨ́n tiu'utaxájta. ¿Ni qui tiyen tiu'utaxájta tɨ caí xɨ́'epɨ'ɨn rɨcɨ ɨ́ Dios? Catu xaa ne'u. 15Ayee pu tiraata'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Moisés tɨjɨ́n: “Nee nu niyen tiraatá'uuni'ira ja'atɨ́ tɨ na'a tɨ ayén na'aráanajche. Neajta nu niyen rá'acu'uve ja'atɨ́ tɨ na'a tɨ ayén na'aráanajche.” 16A'ɨ́j pu jɨ́n, capu ayén tí'ijcɨ'ɨti seɨj ɨ́ ja'atɨ a'ɨ́jna jɨme'e tɨ ayén raxɨ́'eve'e ruseɨ́j. Capu ajta a'ɨ́jna jɨ́n tɨ ti'itɨ́j rɨcɨ, sino a'ɨ́jna jɨ́n pu ayén tí'ijcɨ'ɨti tɨ Dios ayén rá'ancu'uvajxɨ. 17A'ɨ́j pu jɨ́n Dios ayén tiraata'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Faraón tɨjɨ́n: “Ayee nu ne'ɨ́jna jɨ́n niyen timua'íjca pej te'enteárute pe'ɨ́jna jɨme'e pej i'i rey, nej ni hua'utaseíjrate'en a'ij nej huárɨni ɨ́ nemuárɨ'eri'ira'a jɨme'e nej ni puaíjtzi muaatá'an. Aj mú mi neetzi jɨme'e miyen tihua'utá'ixaate'esin a'u tɨ na'a mej huachéjme íiyen chaanaca japua.” 18A'ɨ́j pu jɨ́n, Dios ayén rá'acu'uve ja'atɨ́ tɨ na'a tɨ ayén ra'aráanajche. Ajta pu ayén raatá'aca tɨ ayén ra'atéchaxɨjte'en ɨ́ xɨéjniu'uca ja'atɨ́ tɨ na'a tɨ ayén ra'aráanajche ɨ́ Dios tɨ ij ayén ráaruuren. 19Ajta seɨ́j mú'een, ayée pu tinaatá'ixaate'esin tɨjɨ́n: “Tɨ́ pua'a ayén ti'ayajna, ¿a'iné 'een jɨme'e Dios ayén auj ta jetze tí'ijpua'ajte'e? ¿A'ataani rájcha'ɨɨre'e ɨ́ Dios?” 20Mɨ́ neajta inee, ayée nu tí'imua'ihuau tɨjɨ́n: “¿A'ataani pej pú'een pej pi piyen aniúuste'e ɨ́ Dios jemi mɨ pej i'i teáata'a? Dios pu muaatétaahuaca'a mú'eetzi.” ¿Ni piyen tiraatá'ixaate'esin pe'ɨ́jna tɨ muaatétaahuaca'a tɨjɨ́n: “A'iné 'een jɨme'e piyen naatétaahuaca'a”? Capej xaa ne'u. 21Niché'e neajtahua'a seɨj timuaata'íhua'u ne'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ ja'atɨ tɨ xa'ari tí'ita'ahuaca. ¿Ni caí ayén tiraavíjte'e tɨ a'ɨ́ɨn seica huátaahuan ɨ́ xa'ari tɨ naa tí'iseijre'e, tɨ ajta huápɨ'ɨ tí'ijnajche, ajta seica tɨ caí naa tí'een, tɨ chá'ana'a na'a jɨ́n tí'ivaɨre'e? Ajta nain a'ɨ́ɨ pu jɨ́n ayén tí'itaavijhuaca'a seɨj jɨme'e ɨ́ xarij. 22¿A'iné pena'a tiu'utaxájta tɨ pua'a Dios ayén huárɨniiche'e tɨ a'ɨ́ɨn caí huataniú'ucan, ajta ayén te'utavíicua'iranche'e temua'a naa a'ij mej rɨ́'ɨ muá'aye'i a'ɨ́ɨme ɨ́ tɨ ayén tiraavíjte'e tɨ a'ɨ́ɨn Dios puaíjtzi hua'utá'an? Ayee pu 'een jɨ́n rɨni ɨ́ Dios tɨ ij ayén ámitɨeere'e tɨ a'ɨ́ɨn rumuárɨ'eri'ire'ara'an jɨ́n puaíjtzi hua'utá'asin a'ɨ́mej ɨ́ mej a'ij pua'a titetiújcha'ɨɨ. 23Ajta, ayée pu te'utavíicua'iranche'e tɨ ij ajta tiraataseíjrata tɨ ayén huápɨ'ɨ rɨ́'ɨ tihua'utá'a a'ɨ́mej ɨ́ tɨ huá'ancu'uvajxɨ, ɨ́ tɨ amuacaí ayén rɨ́'ɨ tihua'uteájtuaa tɨ ij ayén tihuá'ucɨ'ɨti mej mi ruuri miyen éeni'icɨ'e huateáturan ɨ́ jemin tɨ́j na'a rusén jɨme'e. 24Ayee pu xaa ne'u tí'itaruuren itejmi ɨ́ tɨ ari taatajé, itejmi i tej Israél jetze ajtéme'ecan, ajta a'ɨ́mej ɨ́ mej seɨj chuéjra'a japua é'eme'ecan. 25Jee xaa ne'u, ayée pu a'ɨ́jna jɨ́n ti'ixa ɨ́ Dios a'ɨ́jna jetze tɨ ayén ra'utéyu'uxaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Oseas teecan tɨjɨ́n: A'ɨ́ɨme ɨ́ mej caí amuacaí neetzi jetze ajtéme'ecantaca'a, nu'uri niyen hua'utámua'atzi tɨjɨ́n mej neteɨ́testemua'a pú'een. Ajta a'ɨ́jna nej caí raataxɨ́'eve, ayée nu neajta raatámua'atzi tɨjɨ́n mɨ nej muaxe'eve'e. 26Ajta, ayée pu té'eme a'ájna a'u mej miyen tihua'utá'ixaa ɨ́ teɨte mej nu'u caí neteɨ́testemua'a pú'een, a'ájna mú miyen hua'utámua'atzi mej nu'u yaújmua'ame'en pú'een ɨ́ Dios tɨ i'i ruuri. 27Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ Isaías teecan, ayée pu ca'anín jɨ́n tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́mej jɨme'e ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan tɨjɨ́n: “Capu amɨ́n a'ij, tɨ pua'a miyen mu'iicáa a'ɨ́ɨme ɨ́ huá'ayaujmua'a a'ɨ́mej ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan. Tɨ́ pua'a mej miyen a'achú ará'axca tɨ́j na'a tɨ seijre'e ɨ́ sej tɨ a'uun é'ejca a'u tɨ e'eve'e'ástɨme ɨ́ jaj, capu naíjmi'ica hua'irátuaasin ɨ́ Dios, sino a'ɨ́mej pu'u hua'irátuaasin ɨ́ mej jɨ́n miyen huateájturaa.” 28“Ayee pu té'eme, a'iné ca'anacan pu Dios ayén nain jɨ́n ra'antipuá'ajte'esin tɨ puaíjtzi hua'utá'asin a'ɨ́mej ɨ́ mej yen huachéjme ɨ́ chaanaca japua.” 29Ayee pu che'atá amuacaí tira'utéyu'uxaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Isaías tɨjɨ́n: Ayee tu éene'e ta'aju'unche'e matɨ́j a'ɨ́ɨme ɨ́ mej me'uun a'uchéjme'ecaa u Sodoma, matɨ́j majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej a'uun é'echejca'a u Gomorra, ɨ́ mej caí ché'e é'eseijre'e me'újna. Mɨ́ ajta a'ɨ́ɨn Dios, ɨ́ tɨ tihuá'aijte'e naíjmi'ica ɨ́ mej a'uun é'eseijre'e u ta japua, a'ɨ́ɨ pu ayén raateájtuaa itejmi jemi mej mi miyen huateáturan a'ɨ́ɨme ɨ́ mej ta jetze airaújneijte. 30A'ɨ́j pu jɨ́n, ¿a'iné ti'itɨ́j tetiu'utaxájta? Ayee pu'u xaa ne'u. A'ɨ́ɨme ɨ́ mej seɨj chuéjra'a japua é'eme'ecan, camu miyen rahuauca'a mej mi miyen rɨ'éene'ecán jɨ́n huateáturan ɨ́ Dios jemi. Capu amɨ́n a'ij. Ayee pu ajta tihua'ucɨ́'ɨ a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ mej miyen rɨ'éene'ecán jɨ́n huateájturaa ɨ́ Dios jemi me'ɨ́jna jɨme'e mej té'antzaahua. 31Mɨ́ majta a'ɨ́ɨme, ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecantaca'a, ɨ́ mej miyen rahuauca'a mej mi rɨ'éene'ecán jɨ́n huateáturan ɨ́ Dios jemi, me'ɨ́jna jɨme'e mej miyen ra'ará'astijre me'ɨ́jna ɨ́ niuucari ɨ́ mej jɨ́n tí'aijta, a'ɨ́ɨ mú xaa caí miyen ra'ancuré'a me'ɨ́jna ɨ́ mej rahuauca'a. 32- 33¿A'iné 'een jɨ́n mecaí miyen ra'ancuré'a? Ayej xaa ne'u, ayée mú 'een jɨ́n huamuá'itɨche me'ɨ́jna jɨme'e mej rahuauca'a mej mi miyen huárɨni mej ti'itɨ́j jɨ́n te'ará'astijre'en. Camu rahuauca'a me'ɨ́jna jɨme'e mej té'antzaahuate'en. A'ɨ́ɨ mú jɨ́n huamuá'itɨche me'ɨ́jna jɨme'e mej raatéxɨeehuataca'a me'ɨ́jna tɨ jɨ́me'en ayén té'eyu'usi'i tɨjɨ́n: Casi'i, ayée nu raateátuaasin ne'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ ne'újna u Sión. Ayee pu tinaatéva'ɨre'e tɨ́j ɨ́ tetej ɨ́ mej jetzen a'ijcá'acata ɨ́ teteca, ɨ́ mej majta jetzen a'itávitzej. Ajta capu raatatévi'iraste'esin a'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ tɨ ayén rá'atzaahuate'en.

will be added

X\