San Mateo 25

1’A'ájna xɨcájra'a jetze, ayée pu Dios hua'utá'asin ɨ́ teɨte mej mi me'uun a'uteárute a'u tɨ a'ɨ́ɨn é'eseijre'e u ta japua. Ayee pu che'atá na'a tihuá'aruuren a'ij tɨ tihuá'uruu ɨ́ teemua mé 'uuca, tamuáamuata'a mej nu'u ará'aseca'a. A'ɨ́ɨ mú tejá'utɨɨ ɨ́ tiú'ujlaampara mej mi me'uun ra'antinájche a'ɨ́jna tɨ huaténeɨchi. 2Camu rɨ́'ɨ mé titeumuámua'are'eca'a seica, ɨ́ mej anxɨ́vi. Majta me'ɨ́n ɨ́ seica, ɨ́ mej majta anxɨ́vi, a'ɨ́ɨ mú nu'u xaa rɨ́'ɨ mé titeumuámua'are'eca'a. 3Majta me'ɨ́n ɨ́ mej caí rɨ́'ɨ mé titeumuámua'are'eca'a, a'ɨ́ɨ mú tejá'utɨɨ ɨ́ tiú'ujlaampara. Aru camu ya'ujáj me'ɨ́jna ɨ́ aceite ɨ́ mej jɨ́n rá'ajtaira. 4’Majta me'ɨ́n ɨ́ mej rɨ́'ɨ mé titeumuámua'are'eca'a, a'ɨ́ɨ mú xaa limeeta tzajta'a ru'ucájtuaa ɨ́ aceite. A'ɨ́j mú a'ujáj, jamuan ɨ́ tiú'ujlaampara. 5A'iné jeíhua pu nu'u é'etee a'ɨ́jna tɨ huaténeɨchi, temua'a pu cutzi tihua'umuá'itɨ a'ɨ́mej ɨ́ teemua. Muaatácu'utzuca'a micu. 6’Pu'uri nu'u teuumé'eca a'atzaj já'ita'a tɨ́ca'a, tɨ́'ɨj seɨ́j ayén huajíjhuaca'a tɨjɨ́n: “Pu'uri yé vé'eme a'ɨ́jna tɨ huaténeɨchi. Xu'irácɨɨnichi sej si ra'antinájche.” 7Matɨ́'ɨj mi huajɨ́jxɨca'a a'ɨ́ɨme ɨ́ teemua. Á'iyen mú rɨ́'ɨ tiú'uruu ɨ́ tiú'ujlaampara. 8’Aj mú mi a'ɨ́ɨme ɨ́ mej caí rɨ́'ɨ huaújruu, ayée mú tihua'utajé ɨ́ seica tɨjɨ́n: “Aisí, cɨ́j caj setitaatá'a ɨ́ aceite a'iné pu'uri huitáxɨ'ɨsin téjmi ɨ́ ta'áa.” 9’Majta me'ɨ́n ɨ́ mej rɨ́'ɨ mé titeumuámua'are'eca'a, ayée mú tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: “Catu xaa ne'u, a'iné ayej ne'ase capu cɨ'ɨti tɨ́j na'a itejmi. Capu ajta cɨ'ɨpe tɨ́j na'a mú'ejmi. Mɨ́ seajta mú'een, setá'aj á'ucɨɨne huá'a jemi ɨ́ mej aceite tu'araca sej si ráananan tɨ́j na'a mú'ejmi.” 10’Aj mú mi miyen huarɨ́j. U mú nu'u mi á'uju'un. Maúche'e mú huajú'ucaa, tɨ́'ɨj a'ɨ́ɨn a'ará'a a'ɨ́jna tɨ huaténeɨchi. Majta me'ɨ́n ɨ́ teemua ɨ́ mej rɨ́'ɨ huaújruu, a'ɨ́ɨ mú a'ucɨ́j jamuan a'u mej tejé'eyeste me'ɨ́jna jɨme'e tɨ huaténeɨchi. Aj pu i te'iteánami'ihuaca'a ɨ́ puéerta jetze. 11’A'atzu nu'u á'ateevi'ica, majta ɨ́ seica a'ará'a ɨ́ teemua. Aj mú mi miyen tiraatá'ixaa tɨjɨ́n: “Tavastara'a, mú'ee ɨ́ pej i'i tavástara'a, tita'antácuune'e.” 12Aj pu i ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: “Ayee nu tejá'amua'ixaate'e, ayej ti'ayajna. Canu a'atzu á'amuamuajte.” 13Aj pu i Jesús ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Setá'aj siyen atanéjne'eri a'iné caxu ramua'aree ja'anáj tɨ xɨcájra'a jetze nej inee uvé'enejsin. 14’Ajta, ayée pu che'atá na'a Dios huá'aruuren a'ájna xɨcájra'a jetze tɨ́j ɨ́ ja'atɨ ayén tihuá'uruu ɨ́ mej tí'ivaɨre'eca'a. Tɨ́'ɨj nu'u ari a'uye'imɨ́ɨca mé já'ahua'a yee, amuacaí pu hua'utajé a'ɨ́mej ɨ́ mej tí'ivaɨre'eca'a. Tihua'u'íjca a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ tɨ a'ɨ́ɨn tí'ijcha'ɨɨca'a. 15’Ayee pu tiraatá'a seɨ́j a'achú cumu anxɨ́j vi'ira'a ɨ́ tumin. Ajta ɨ́ seɨ́j, ayée pu tiraatá'a a'achú cumu hua'apua vi'ira'a. Ajtahua'a ɨ́ seɨ́j, seɨ́j vi'ira'a pu tiraatá'a. Ayee pu tihua'utá'a a'ij mé tiraayɨ́'ɨtɨ. Tɨ'ɨj jí á'uraa. 16’Ajta nu'u a'ɨ́ɨn tɨ anxɨ́j vi'ira'a ancuré'a, a'ɨ́ɨ pu a'utéjche tɨ tiu'umuárɨ'en tumin jɨme'e. Ajta á'iyen, raamuá'itɨ anxɨ́j vi'ira'a a'ɨ́jna jɨme'e tɨ ajmí'i ra'ancuré'a. 17Ayee pu che'atá na'a huarɨ́j a'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ tɨ ra'ancuré'a a'achú cumu hua'apua vi'ira'a. Raamuá'itɨ hua'apua vi'ira'a, icu. 18’Ajta nu'u a'ɨ́ɨn tɨ ra'ancuré'a a'ɨ́jna ɨ́ seɨ́j vi'ira'a, capu tiraamuárɨ'iste. A'áa pu já'ahua'a a'ará'a. Ra'ateíchajraa á chuaata'a. A'uu pu ra'avá'ana ɨ́ tumin tɨ raatániɨjte ɨ́ ɨ́ tɨ tihuá'aijte'e. 19’Pu'uri nu'u á'ateevi'ica'a, ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ tɨ tihuá'aijte'e, uvé'ene. Ajta a'utéjche tɨ raaxɨ́'epɨ'ɨntare'en ɨ́ tumin jɨme'e. 20’Ajta a'ɨ́ɨn tɨ anxɨ́j vi'ira'a ancuré'a, a'ɨ́ɨ pu ajta a'ará'a ɨ́ seica ɨ́ anxɨ́j vi'ira'a. Ayee pu tiraatá'ixaa tɨjɨ́n: “Nevástara'a. Ayee pepu'u caj tinaatá'a anxɨ́j vi'ira'a jɨme'e. Casi'i, a'ij nu jɨ́n raamuá'itɨ seica tɨ ayén che'atá na'a te'ará'ase anxɨ́j vi'ira'a.” 21’Ayee pu tiraatá'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ vástare'ara'an tɨjɨ́n: “Xɨ́'epɨ'ɨn pej huarɨ́j, mú'ee ɨ́ pej caí ja'anáj á'ɨtze. Rɨ́'ɨ pej tí'itevij. A'ɨ́j pej jɨ́n te'ará'aste. A'ɨ́j nu jɨ́n niyen tí'imua'ijcate'en jeíhua jɨme'e, íiye ineetzi jemi tetá'aj huátatemua'ave'en naími'i.” 22’Ajta a'ɨ́ɨn tɨ hua'apua vi'ira'a ancuré'a, a'ɨ́ɨ pu ajta yé ra'áa. Ayee pu ajta tiraatá'ixaa tɨjɨ́n: “Nevástara'a, mú'ee pej piyen tinaa'íjca pe'ɨ́jna jɨme'e hua'apua vi'ira'a ɨ́ tumin. Casi'i, a'ij nu jɨ́n raamuá'itɨ seica tɨ ayén che'atá na'a te'ará'ase hua'apua vi'ira'a.” 23’Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ vástare'ara'an, ayée pu tiraatá'ixaa tɨjɨ́n: “Xɨ́'epɨ'ɨn pej huarɨ́j, mú'ee ɨ́ pej caí ja'anáj á'ɨtzee. Rɨ́'ɨ pej tí'itevij. A'ɨ́j pej jɨ́n ra'ará'aste. A'ɨ́j nu jɨ́n niyen tí'imua'ijcate'en jeíhua jɨme'e, íiye ineetzi jemi tetá'aj huátatemua'ave'en naími'i.” 24’Ajta nu'u a'ɨ́ɨn tɨ seɨ́j vi'ira'a ancuré'a, a'ɨ́ɨ pu ajta yé ra'áa. Ayee pu tiraatá'ixaa tɨjɨ́n: “Nevástara'a. Nee nu niyen ráamua'areeri'i pej piyen té'ejaaxɨejve'e. Ayee pej tihuá'aijte'e mɨ seica mej mi tiu'uhuáste'en, matá'aj tiu'utzaana. Aru nain pu tí'imuacɨ'ɨti mú'eetzi. Ayee pej tihuau'aíjte'en mej mi ráahuastɨra'ani ɨ́ imue'eri, matá'aj raaré'eseɨre'en tɨ́'ɨj tí'icɨɨre. Ajta á'iyen nain timuáacɨ'ɨti mú'eetzi. 25A'ɨ́j nu jɨ́n tí'itziɨɨne'eca'a inee. Aj nu jɨ́n ne'uun á já'ahua'a a'ará'a. Nera'ateíichejraa. Netɨ́'ɨj ni ra'avá'ana á chuaata'a. Ye'ecui ne'u, mú'eetzi tɨ a'aa.” 26’Ajta a'ɨ́ɨn vástare'ara'an, ayée pu tiraatá'ixaa tɨjɨ́n: “Mú'ee, mɨ pej a'ij pua'a tí'itevij, jé'ecan pej huá'ɨna'ase'e. Capej ti'itɨ́j jɨ́n nevaɨre'e. Tɨ́ pua'a piyen ramua'aree nej niyen tihua'a'aíjte'en mej mi tiu'uhuáste'en tɨ i ayén nain tináacɨ'ɨti ineetzi, ¿ni tzaa pajta piyen ramua'areere nej neajta niyen tihua'a'aíjte'en mej mi raaré'eseɨre'en tɨ ij ajta nain tináacɨ'ɨti ineetzi? 27Tɨ́ pua'a piyen ti'ijmua'aréere, ¿a'iné 'een jɨ́n pecaí piyen huarɨ́j pej pi caí pe'uun yaúutuaa ɨ́ tumin huá'a jemi ɨ́ mej tumin tí'ine'ɨjte nej ni a'atzu raamuá'itɨn? Tɨ́ pua'a piyen huárɨniiche'e, aj nu xaa ra'ancuré'aniiche'en ɨ́ tɨ neetzi ne'áa netɨ́'ɨj yé uvé'enen. Pe'uté'ɨtzee huápɨ'ɨ.” 28’Aj pu nu'u i ayén tihua'utá'ixaa a'ɨ́mej ɨ́ seica ɨ́ mej vejli'i huaté'uu tɨjɨ́n: “Setá'aj yeehui rá'ari'i se'ɨ́jna ɨ́ seɨj vi'ira'a, seajta raatá'an se'ɨ́jna tɨ tamuáamuata'a vi'ira'a tí'ituaave. 29Matɨ́j mena'a pua'amé ɨ́ mej jeíhua tí'ijcha'ɨɨ, jaítze'e pu tihuá'acɨ'ɨti. Ayee pu té'eme mej miyen tí'ijcha'ɨ́ɨ muá'ara'ani nain a'achú tɨ caj ruxe'eve'e. Majta me'ɨ́n ɨ́ mej caí ti'itɨ́j tícha'ɨɨ, a'ɨ́ɨ mú tihuá'ari'ira a'ɨ́mej ɨ́ mej cɨ́j mena'a tí'ijcha'ɨɨ mej mi caí ché'e tí'ijcha'ɨ́ɨ muá'ara'ani. 30Seajta mú'een, setá'aj mé ya'urájrɨeni se'ɨ́jna ɨ́ tɨ caí ti'itɨ́j vaɨre'e mé pua'acɨé a'u tɨ a'utɨ́ca'a. A'uu pu ruyeinixɨ'ɨn, ajta ancuré'ujcɨ'ɨxɨjsin a'ɨ́jna jɨme'e tɨ rajpuaíjtzi.” Ayee pu tihua'utá'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ vástare'ara'an. 31’A'ájna xɨcájra'a nej jetzen yéve'ecánejsin inee, i nej neajta teáata'a jetze airáane, netɨ́'ɨjtáhua'a huataseíjre'en a'ɨ́mej jamuan ɨ́ mej tí'ivaɨre'e u ta japua, naa pu seíire'e a'ame mej mi rɨ́'ɨ te'utaseíj ɨ́ teɨte, temua'a naa. Nee nu huatéyeijxa ɨ́ ɨpuari japua mej mi ráamua'aree ɨ́ nej inee nain jɨ́n antínmua'aree íiyen chaanaca japua. 32’Matɨ́'ɨj mi neetzi jemi huá'ajseɨre'esin naíjmi'ica ɨ́ teɨtejra'a i mej íiyen seijre'e ɨ́ chaanaca japua. Neajta inee, ayée nu che'atá nena'a hua'apuacɨé huá'ajseɨre'esin tɨ́j ajta ja'atɨ́ ayén hua'apuacɨé tihuá'ajseɨ ɨ́ ruye'emua. A'uu pu huá'ajseɨj ɨ́ cáne'axɨ seɨ́jta'a, ajta a'ɨ́ɨme ɨ́ caurasi, ajta seɨ́jta'a. 33’Majta me'ɨ́n ɨ́ mej rɨ́'ɨ tí'iteteɨte, ayée mú 'een matɨ́j ɨ́ cáne'axɨ. Nerɨ'ɨríinta'a nu huá'ajseɨre'esin. Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej a'ij pua'a tí'iteteɨte, ayée mú 'een matɨ́j ɨ́ caurasi. Ne'úutata'a nu huá'ajseɨre'esin ne'ɨ́mej. 34’Neajta inee, i nej i'i Rey, ayée nu tihua'utá'ixaate'esin ne'ɨ́mej ɨ́ mej e'ejteí nerɨ'ɨríinta'a tɨjɨ́n: “Iíye'e xu'u ij mú'een, mɨ sej rɨ́'ɨ tiraatá'a ɨ́ niyá'upua, setá'aj siyen ra'ancuré'an ɨ́ tɨ ayén tejá'amuacɨ'ɨti, a'ij tɨ tiú'uxɨ'epɨ'ɨntari'ihuaca'a tɨ́j na'a tɨ Dios raatétaahuaca'a ɨ́ chaanaca, sej si se'uun a'uteárute a'u tɨ Dios é'eseijre'e. 35Ayee pu té'eme a'iné mú'een xu tinaamí netɨ́'ɨj huata'í'icuataca'a. Mú'een xu seajta jaj naatá'a netɨ́'ɨj huata'í'imɨ. Mú'een xu seajta na'ancuré'evi'itɨ ɨ́ ruchi'itá tɨ́'ɨj caí ja'atɨ́ nexɨ́'eve'eca'a. 36Ayee xu tinaatéechejte netɨ́'ɨj caí ti'itéchejca'a. Netɨ́'ɨj tijcuí'ineca'a, mú'een xu seajta naatéeseij. Ajta, netɨ́'ɨj aiteánami'ihuaca'a, mú'een xu seajta náamuaareca'a.” 37’Majta me'ɨ́n ɨ́ mej rɨ́'ɨ tí'iteteɨte, ayée mú tinaatá'ixaate'esin tɨjɨ́n: “Tavastara'a, ¿a'anajni tiyen timuaamí tetɨ́'ɨj muaaseíj ɨ́ pej í'icuataca'a? ¿A'anajni tiyen jaj timuaatá'a tetɨ́'ɨj muaaseíj pej í'imɨ'ɨca'a? 38¿A'anajni tiyen timua'ancuré'evi'itɨ ɨ́ tachi'itá iteen tetɨ́'ɨj ráamua'areeri'i pej caí a'ij tamuari? Ari i'i, ¿a'anajni tej tiyen huarɨ́j tej timuaatéechejte patɨ́'ɨj caí ti'itɨ́j jɨ́n ti'itéchejca'a? 39¿A'anajni tiyen muáamuaareca'a patɨ́'ɨj aiteánami'ihuaca'a na'ari tej tiyen muaatéeseij patɨ́'ɨj tí'icui'ica'a?” 40’Neajta inee, i nej i'i Rey, ayée nu tihua'utá'ixaate'esin tɨjɨ́n: “Ayee nu tejá'amua'ixaate'e tɨ ayén ti'ayajna, setɨ́j sena'a sej siyen huá'uruu a'ɨ́mej ɨ́ ne'ihuaamua'a, ayée xu che'atá sena'a náaruu ineetzi. Capu amɨ́n a'ij tɨ pua'a siyen raatévaɨ seɨ́j ɨ́ ne'ihuaara'a tɨ caí ti'itɨ́j jɨ́n ti'itéjvee, tɨ caí a'atzu ruxe'eve'e.” 41’Aj nu ni niyen tihua'utá'ixaate'esin a'ɨ́mej ɨ́ mej e'ejteí ne'úutata'a tɨjɨ́n: “Sericu mú'een, mɨ tɨ Dios a'ij pua'a tejámuaatá'asin. Sej hui ineetzi jemi sej si se'uun a'uteárute taij tzajta'a tɨ Dios ayén rɨ́'ɨ ráaruurijtze a'ɨ́jna ɨ́ tiyaaru'u, majta a'ɨ́mej ɨ́ mej tí'ijvaɨre'e, a'ɨ́ɨme ɨ́ xɨéjniu'ucari ɨ́ mej a'ij pua'a 'een. 42Sericu mú'een, a'iné caxu tinaamí netɨ́'ɨj huata'í'icuataca'a. Mú'een xu seajta caí jaj naatá'a netɨ́'ɨj í'imɨ'ɨca'a. 43Capu ja'atɨ naamuá'a. Ayee pu i 'eene'e, caxu ná'anvi'itɨ á ruchi'itá. Canu ti'itéchejca'a. Mɨ́ seajta mú'een, caxu tinaatéechejte. Netɨ́'ɨj tijcuí'ineca'a, caxu seajta naatéeseij, caxu seajta náamuaareca'a netɨ́'ɨj aiteánami'ihuaca'a.” 44’A'ɨ́ɨ mú majta miyen tinaatá'ixaate'esin tɨjɨ́n: “Tavastara'a, ¿a'anajni tiyen timuaaseíj pej huata'í'icuataca'a, nusu pej í'imɨ'ɨca'a, na'ari pej caí ja'atɨ́ mua'atejca'a, na'ari pej tí'icui'ica'a, ca'ɨ́n pej aiteánami'ihuaca'a, teajta caí muaatévaɨ iteen?” 45’Aj nu ni niyen tiu'utániuusin tɨjɨ́n: “A'iné caxu siyen raatévaɨ seɨ́j ɨ́ ne'ihuaara'a tɨ caí ti'itɨ́j jɨ́n ti'itéjvee, seɨ́j tɨ caí ruxe'eve'e, caxu seajta naatévaɨ ineetzi.” 46’Majta me'ɨ́n, a'úu mú á'uju'un tɨ ij puaíjtzi huá'ucɨ'ɨti tɨ́j na'a rusén jɨme'e. Majta me'ɨ́n ɨ́ mej rɨ́'ɨ tí'iteteɨte, a'úu mú á'uju'un a'u tɨ Dios é'eseijre'e mej mi ruuri muá'ara'ani jemin tɨ́j na'a rusén jɨme'e.

will be added

X\