San Mateo 24

1Aj pu i Jesús huirájraa teyujta'a. Tɨ́'ɨj huiiramé'eca, a'ɨ́ɨ mú á e'iré'ene a'ɨ́ɨme ɨ́ mej jamuan á'ujujhua'ane'e. Aj mú mi raatajé tɨ nu'u raaseíj ɨ́ seica ɨ́ chi'ij tɨ huá'uu jetzen ɨ́ teyuu. 2Ajta a'ɨ́ɨn Jesús, ayée pu tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Casi'i mú'een, ¿ni seri nain tí'iseij tɨ huá'uu iiyecuí? Ayee nu tejá'amua'ixaate'e tɨ ayén ti'ayajna. A'ájna xɨcájra'a mej jetzen nain huaté'uuna ɨ́ chi'ij tɨ yé curé'evee, capu ché'e seíire'e a'ame jaxu'u jetze tetej tɨ ru japua ticaíjme. Nain mú huaté'uuna temua'a naa. 3Aj mú mi a'ucɨ́j. A'uu mú a'ará'a jɨrí jetze tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Aceituunajemi. A'uu pu a'utacaíca a'ɨ́jna ɨ́ Jesús. Matɨ́'ɨj mi á e'iré'ene jemin a'ɨ́ɨme ɨ́ mej jamuan á'ujujhua'ane'e mej mi tiu'uta'íhua'u avíitzi jɨme'e. Miyen tɨjɨ́n: ―Patá'aj taatá'ixaate'en ja'anáj tɨ ayén tí'irɨni. ¿Ti'itáani a'ij tí'iseijre'e a'ame tɨ́'ɨj teja'uré'enen a'ájna xɨcájra'a pej jetzen pajtáhua'a áve'ecánesin, ajta tɨ́'ɨj a'ájna pɨ́ tí'irɨjca tɨ te'entipuá'ari nain ɨ́ tɨ tí'iseijre'e íiyen chaanaca japua? 4Jesús pu ayén tiu'utaniú tɨjɨ́n: ―Rɨ́'ɨ xu'u mú'een, tɨ ij caí ja'atɨ́ amuaacuanamuan. 5Mu'iitɨ́ mú hui huataseíjre'esin neniúucajtze'e, miyen tɨjɨ́n: “Nee nu ne'ɨ́n pú'een ɨ́ Cɨríistu'u, tɨ Dios á ne'ujyeíjtza ɨ́ ɨpuari japua.” Ayee mú hua'utémua'itɨ́ muá'aju'un jeíhua teɨte hua'itzi jɨme'e. 6’Seajta siyen tí'inamuajran mej nu'u meri tiné'use'esin á já'ahua'a na'ari mej nu'u meri tɨ́mua'a autéhuijsin mej tiné'use'en. Rɨ́'ɨ xu'u mú'een, sej si caí tí'itziɨɨne'e, a'iné ruxe'eve'e tɨ ayén tiú'urɨni. Mɨ́ ajta, caxɨ́ɨ pu a'ájna teja'uré'enejsin a'ájna xɨcájra'a tɨ jetzen nain te'entipuá'ari. 7’Seica mú hui teɨtejra'a, majtáhua'a seica teɨtejra'a, a'ɨ́ɨ mú naími'i huateújne'usi'ite'esin. Majta ɨ́ mej seica chuéjra'a japua a'uchéjme, majtáhua'a ɨ́ mej majta seica chuéjra'a japua a'uchéjme, a'ɨ́ɨ mú naími'i huateújne'usi'ite'esin. Mu'iicacɨé mú majta huatatɨéjcu. Ajta huateújca'atzɨjxɨ'ɨsin ɨ́ chuej mu'iicacié íiyen chaanaca japua. 8A'ii pu a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ ta'amuájca ɨ́ mej jɨ́n rajpuaíitzi muá'aju'un. 9’Aj mú mi miyen amuaavívi'iran seica jemi mej mi me'ɨ́n a'ij pua'a amuáaruuren, majta mej mi amuaacui'ini. Matɨ́j mena'a mej a'uchéjme íiyen chaanaca japua, a'ɨ́ɨ mú amuajcha'ɨ́ɨre'e muá'aju'un me'ɨ́jna jɨme'e sej mú'een na'ará'astijre'e ineetzi. 10’A'ájna xɨcájra'a jetze, mu'iitɨ́ mú mé nejaúujɨsin, majta seica maujtzeɨ́ra'amua'a muá'aju'un seɨj ajta seɨj. Majta tiú'ujcha'ɨ́ɨre'e muá'aju'un. 11Majta mu'iitɨ́ mú huataseíjre'esin a'ɨ́ɨme ɨ́ mej tí'ihua'itaca me'ɨ́jna jɨme'e mej nu'u Dios jetze me'ecan tí'ixaxa'a. Mehuá'acuanamuan jeíhua ɨ́ teɨte. 12A'iné mu'uri jaítze'e a'ij pua'a rɨcɨ ɨ́ teɨte, camu ché'e ru'ihuaamua'a temua'a naa mú muá'aju'un. Mu'iitɨ́ mú muárɨ'erista muá'aju'un. 13’Mɨ́ ajta, Dios pu japuan niuuni a'ɨ́jna tɨ ayén té'eviicua'i ajta na'a caí huámɨ'ɨni. 14Ajta, ayée pu amuacaí ruxe'eve'e sej si a'ucɨ́jxɨ'ɨn nainjapua seɨ́j chuéjra'a japua sej si hua'utá'ixaate'en ɨ́ teɨte ɨ́ niuucari tɨ jɨ́me'en raxa ɨ́ Dios tɨ nainjapua tí'aijta. Aj pu xaa te'entipuá'ari nain. 15’Ayee pu ajmí'i ra'uyú'uxaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Daniel teecan mej nu'u ti'itɨ́j huatéchajtza a'u tɨ Dios huateúra'ate nain. A'ii pu nu'u a'ɨ́ɨn pú'een a'ɨ́jna ɨ́ ti'itɨ́j tɨ a'ij pua'a 'een, tɨ xána'avi'ire'e, tɨ tziɨ́ɨni'ire'e. Ajta a'ɨ́jna tɨ rá'ajijve'e, ché'e a'ɨ́ɨn yaú'itɨée á'ara'ani a'ɨ́jna. ’Setɨ́'ɨj raaseíj, ayée xu huárɨni mú'een. 16Me'ɨ́ɨn ɨ́ mej Judea a'uchéjme, miché'e a'ucɨ́jxɨ'ɨn ca'anacan a'u tɨ á'ujɨ́rime. 17Ajta, a'ájna xɨcájra'a jetze, tɨ pua'a ja'atɨ́ án á'ujcatii ɨ́ ruchi'i japua ta'avé'enami'i, ché'e a'ɨ́ɨn ca'anacan acájra'ani. Ché'e caí ti'itɨ́j huiirá'an ɨ́ ruchi'itá, sino ché'e á'ura'ani ca'anacan. 18Na'ari tɨ pua'a ja'atɨ́ tejé'emuarɨ'e u ruví'ira'ata'a, ché'e caí a'uré'enine'ica'an ɨ́ ruche tɨ ij rucɨɨxu huiráapin, sino ché'e á'ura'ani ca'anacan. 19’Cui'i xaa ne'u, jé'ecan mú rajpuaíitzi muá'aju'un a'ájna xɨcájra'a jetze ɨ́ uuca mej a'utájucájme, majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej huá'atzi'itéjmee ɨ́ ruyaujmua'a. 20Setá'aj siyen tiraatáhuavii ɨ́ Dios jemi tɨ ij caí ayén ruxe'eve'e sej a'ucɨ́jxɨ'ɨn tɨ́'ɨj huáseevi'in, na'ari a'ájna xɨcájra'a mej jetzen ruse'upi. 21’A'ájna xɨcájra'a jetze, jaítze'e mú rajpuaíitzi muá'aju'un mej caí ja'anáj miyen tirajpuaíjtzica'a tɨ́j na'a tɨ Dios raatétaahuaca'a ɨ́ chaanaca. Capu ajta ché'e huá'acɨ'ɨti ɨ́ puaíjtzi a'ij tɨ tihuá'acɨ'ɨti a'ájna xɨcájra'a jetze. 22’Ajta, tɨ pua'a a'ɨ́ɨn tavástara'a ɨ́ Dios caí ayén ráaruurénche'e tɨ ij caí ché'e ayén ira'atéevi'i tɨ teuumé'en a'achú pua'an xɨca, capu ja'atɨ́ ruuri á'ame'enche'e. Mɨ́ ajta, huá'a jɨme'e ɨ́ teɨte tɨ Dios ari hua'uré'eseɨre'e ɨ́ jéjcua, a'ɨ́ɨ pu xaa ari ayén ráaruurée tɨ́'ij caí ché'e ayén irá'ateevi'in. 23’Seajta mú'een, caxu siyen rá'atzaahuate'e tɨ pua'a ja'atɨ́ ayén tejámuaatá'ixaate'en a'ájna xɨcájra'a jetze tɨjɨ́n: “Casi'i, íiye pu já'ita'a é'en a'ɨ́jna ɨ́ Cɨríistu'u.” Caxu seajta rá'atzaahuate'e tɨ pua'a seɨ́j ayén tí'ixajta yee: “Me'ecui, amée pu já'ita'a é'en.” 24’Mu'iitɨ́ mú hui huataseíjre'esin a'ɨ́ɨme ɨ́ mej nu'u i'i Cɨríistu'u, majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej nu'u Dios jetze me'ecan tí'ixaxa'a. Mɨ́ majta, camu. Metí'ihua'itaca mu'u. Ayee mú me'ɨ́jna jɨ́n a'ij mej tiraayɨ́'ɨtɨ mej mi seica a'ij te'utaseíj ɨ́ teɨte. Ayee mú majta tiu'utaseíjrata tɨ júte'e é'eme'ecan Dios jemi a'ij mej ye'í rɨcɨ. Ayee pu naa seíire'e a'ame mej mi hua'utémua'itɨ hua'itzi jɨme'e a'ɨ́mej ɨ́ tɨ Dios hua'uré'eseɨj, tɨ pua'a ayén tí'irɨ'ɨristan mej hua'utémua'itɨn. 25’Casi'i mú'een, nu'uri amuacaí amuá'ixaa. 26A'ɨ́j pu jɨ́n, caxu siyen rá'atzaahuate'e tɨ pua'a ja'atɨ́ ayén tejámuaatá'ixaate'en tɨ jɨ́me'en yee: “Amée pu nu'u á'uye'i 'ɨtzitá a'u tɨ caí mé'e ja'atɨ”, na'ari ayén yee: “Iiyu pu huiirájca avíitzi jɨme'e yú chi'ita.” 27’Mɨ́ ajta, ayée pu té'eme a'ájna xɨcájra'a nej jetzen neajtahua'a yé ve'ecáanen i nej neajta teáata'a jetze airáane. Ayee nu jéjre'ecɨtze'e seíire'e na'ame tɨ́j mej témaxcava'ara'an. Amuacaí pu u e'ijnéeri'icɨ́ a'ame a'u tɨ 'eíjninei ɨ́ xɨca, ajta á'iyen ayén che'atá na'a huanéeri'icɨ́ a'ame a'u tɨ e'eteáru'ipi. 28Ajta ayée pu che'atá na'a té'eme tɨ́j ti'itɨ́j tɨ huamɨ́'ɨ. Tɨ́'ɨj ti'itɨ́j huámɨ'ɨni, aj mú curé'ecɨjxɨ'ɨsin a'ɨ́ɨme ɨ́ muá'ara'ica. 29’Jɨ́me'en pu'u te'entipuá'ari nain ɨ́ mej jɨ́n rajpuaíitzi muá'aju'un a'ájna xɨcájra'a jetze, aj pu xaa ayén seíire'e a'ame u júte'e tɨ jɨ́me'en yee: Anaaruti ɨ́ xɨca, capu huanéeri'icɨ́ a'ame ɨ́ máxcɨra'i jɨme'e. Majta me'ɨ́n ɨ́ xu'ura'ave, a'ɨ́ɨ mú u e'ecávatzɨjxɨ'ɨsin u júte'e. Muaateúvivájra'asin a'ɨ́ɨme ɨ́ mej tí'aijta ɨ́ mej majta é'eseijre'e u ta japua, matɨ́j mena'a pua'amé. 30’A'ájna xɨcájra'a jetze, a'ɨ́j pu huataseíjre'esin u júte'e ɨ́ mej jɨ́n ramua'aréeren tɨjɨ́n nee nu neajtahua'a yé ve'ecánejsin inee, i nej neajta teáata'a jetze airáane. ’Majta me'ɨ́n ɨ́ teɨtejra'a mej íiyen seijre'e chaanaca japua, matɨ́j mena'a pua'amé huataújxɨeemɨste'esin naími'i ɨ́ ru jetze. Ayee mú ti'ineseíira muá'aju'un netɨ́'ɨj ave'ecáanen ɨ́ jaitɨri jetze. Ayee pu seíire'e a'ame temua'a naa mej mi miyen huateújtzaahuate'en. Aj mú xaa ramua'aréeren ɨ́ nej nain jɨ́n antínmua'aree. 31Neajta nu te'ucácɨ'ɨsite'esin ca'anín jɨme'e, neajta hua'uta'aíjte'esin a'ɨ́mej ɨ́ mej nevaɨre'e u ta japua mej a'ucɨ́jxɨ'ɨn nainjapua ɨ́ chaanaca mej mi hua'uré'eseɨre'en a'ɨ́mej ɨ́ nej neri hua'avé'ehuau. A'u tɨ ja'u'ástɨmee ɨ́ chaanaca, a'úu mú huaúuvi'itɨn. 32’Setá'aj siyen yaú'itɨée xá'ara'ani se'ɨ́jna jɨme'e a'ij tɨ ye'í rɨ́ɨj á'aye'i a'ɨ́jna ɨ́ huaréj. Tɨ́'ɨj antineájxɨ'ɨn tɨ cua'ati a'ɨ́jna ɨ́ cɨ́ye'ara'an jetze, tɨ pua'a ajta ari huataxúta'an, aj xu si siyen ramua'aréeren tɨ ari vejli'i ɨ́ víita'ari. 33A'iné ayée xu ramua'aree ja'anáj tɨ pua'a pɨ́tí'irɨcɨ se'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ sej rasise'i, ayée xu che'atá sena'a tiráamua'aree tɨ ari vejli'i ja'anáj tɨ jetzen antipuá'ari nain se'ɨ́jna jɨme'e sej raseijran nain a'ij nej neri tejámuaatá'ixaa. 34’Ayee nu tejá'amua'ixaate'e tzáahuati'ira'a jɨme'e, majta mauj ruuri naími'i ɨ́ teɨte ɨ́ mej íiyen seijre'e íjii, nain pu xaa araúrastejsin. 35Ayej xaa ti'ayajna, a'ɨ́ɨ pu antipuá'ari naíjmi'i tɨ́j na'a ti'ipua'amé tɨ íiyen seijre'e chaanaca japua, ajta u ta japua. Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ niuucari a'ij nej neri tejamuá'ixaa, capu ja'anáj antipuá'ari xaa ne'u. 36’Capu ja'atɨ́ ramua'aree ja'anáj tɨ te'entipuá'ajte na'ari a'atzaj tɨ ayén tí'irɨni. Camu ramua'aree a'ɨ́ɨme ɨ́ mej tí'ivaɨre'e u ta japua. Canu neajta ramua'aree inee sino, a'ɨ́ɨ pu xaa ramua'aree a'ɨ́jna ɨ́ nej rájya'upua. 37’A'ájna xɨcájra'a nej jetzen neajtahua'a yé ve'ecánejsin inee, i nej neajta teáata'a jetze airáane, ayée pu té'eme. Ayee mú che'atá mena'a tí'ijrɨ'ɨrée muá'aju'un ɨ́ teɨte matɨ́j tí'ijrɨ'ɨrejca'a a'ájna tɨ́'ɨj auj ruurica a'ɨ́jna ɨ́ Noé teecan. 38Ayee mú rɨjcaa, tɨ́'ɨj caí xɨ antipuá'areca'a ɨ́ chaanaca jaj jɨme'e, metí'icua'acare'e ɨ́ teɨte, majta yé'ecare'e. A'ɨ́ɨ mú néjne'ɨche, majta viɨche'ecare'e. Maúche'e mú miyen rɨjcaa ajta caí a'ɨ́ɨn Noé ateájraa ɨ́ baarcu jetze tɨ ve'ée. 39Majta me'ɨ́n ɨ́ teɨte, camu a'atzu ramua'areereca'a a'ij tɨ ti'itɨ rɨníiche'en. Aj mú xaa ráamua'areeri'i tɨ́'ɨj huatámɨ'ɨyeca'a. Huaja'ujaújte naíjmi'ica ɨ́ teɨte. Ayee pu che'atá na'a tihuá'aruuren a'ájna xɨcájra'a nej jetzen yé ve'ecánejsin, i nej teáata'a jetze airáane. 40’A'ájna a'úu mú huaté'uu muá'aju'un ví'ira'ata'a, mé hua'apua ɨ́ teteca. Seɨ́j pu á'avi'itɨchi'ihuan tɨ́'ij te'entipuá'are. Ajta ɨ́ seɨ́j, a'úu pu a'uteáturaasin. 41Majta me'ɨ́n ɨ́ 'uuca, a'úu mú a'uté'uu muá'aju'un, mé hua'apua. Meté'atɨ'ɨxɨ́j mú muá'aju'un. Seɨ́j pu ajta á'avi'itɨchi'ihuan tɨ́'ij te'entipuá'are, ajta ɨ́ seɨ́j, a'úu pu a'uteáturaasin. 42’A'ɨ́j pu jɨ́n, ayée nu tejá'amua'ixaate'e, setá'aj atanéjne'ere temua'a naa, a'iné caxu ramua'aree ja'anáj tɨ xɨcájra'a jetze uvé'enejsin ɨ́ á'amuavastara'a. 43’Setá'aj siyen yaú'itɨée xá'ara'ani se'íjna. A'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ ja'atɨ tɨ huatéechi'i, tɨ pua'a a'ɨ́ɨn ramua'areere a'atzaj tɨ pua'a ɨ́ tɨ́ca'ari tzajta'a a'uteáruti a'ɨ́jna ɨ́ nahua'ari, ayée pu rɨni a'ɨ́jna tɨ huatéechi'i. A'ɨ́ɨ pu atanéeri a'ame, ajta capu raatá'asin tɨ a'ɨ́ɨn nahua'ari ra'antána'aca ɨ́ puéerta, tɨ́'ij uteárute u chi'ita. 44Ayee pu hui che'atá na'a ruxe'eve'e sej siyen atanéjne'eri a'iné inee, i nej neajta teáata'a jetze airáane, ayée nu uvé'enejsin a'atzaj sej caí pua'a nechu'eve'e mú'een. 45’A'ɨ́j nu jɨ́n niyen tejá'amua'ihua'uran. ¿A'ataani tévira'a ayén caí ja'anáj á'ɨtzee, tɨ ajta rɨ́'ɨ mé teuúmua'aree tɨ pua'a a'ɨ́ɨn vástare'ara'an ayén tiraa'íjcate'en a'ɨ́jna jɨme'e tɨ tihuá'aijte'e ɨ́ seica ɨ́ mej tí'ijvaɨre'e tɨ ij a'ɨ́ɨn tihua'umín a'atzaj tɨ pua'a ari huaxɨ́'epɨ'ɨntari'ihuaca'a? 46Ajta a'ɨ́jna ɨ́ tevi, naa pu tiraatévaɨre'esin tɨ pua'a ayén rɨjca a'ij tɨ tiraata'aíj tɨ́'ɨj ajtahua'a uvé'enen a'ɨ́jna tɨ tí'ira'aijte'e. 47’Ayee nu tejá'amua'ixaate'e, tzáahuati'ira'a jɨme'e tɨ pua'a auj ayén rɨjca tɨ́'ɨj uvé'enen ɨ́ vástare'ara'an, a'ɨ́ɨ pu xaa ayén tí'ira'íjcate'en nain jɨme'e a'achú tɨ caj tí'ijcha'ɨɨ. 48’Mɨ́ ajta, tɨ pua'a a'ij pua'a tí'itevistan a'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ, ayée pu rɨni. Ayee pu tí'imua'atze ɨ́ ru tzajta'a tɨjɨ́n: “Jé'ecan pu á'ateeri mé já'ahua'a ɨ́ nevástara'a.” 49Aj pu i autéchesin tɨ a'ij pua'a tihua'uté'axɨ'ɨn ɨ́ ruxɨ́'ej teɨte ɨ́ mej tí'ijvaɨre'e. Ajta huá'a jamuan tí'icua'ani, ajta ye'en a'ɨ́mej jamuan ɨ́ mej rutá'aruaijve'e. 50’Ajta a'ɨ́ɨn vástare'ara'an uvé'enejsin a'ájna xɨcájra'a tɨ jetzen caí rachú'eve'e a'ɨ́jna tɨ tí'ijvaɨre'e, ajta a'atzaj tɨ pua'a caí ramua'aree tɨ ari uvé'ene. 51Aj pu i vástare'ara'an jeíhua puaíjtzi raatá'asin. Ajta raata'aíjte'esin tɨ a'uun a'utéveeca a'u mej a'uteáturaasin a'ɨ́ɨme ɨ́ mej caí tzáahuati'ira'a jɨ́n miyen tí'ijrɨ'ɨre. Jé'ecan pu ruyeinixɨ'ɨn a'ujna, ajta rutamej pu jɨ́n ancuré'ujcɨ'ɨmée a'ame a'ɨ́jna jɨme'e tɨ rajpuaíjtzi.

will be added

X\