San Marcos 6

1A'uu pu á'uraa ɨ́ Jesús, majta ɨ́ mej jamuan á'ujujhua'ane'e. Matɨ́'ɨj mi a'ucɨ́ a'uun pújme'en a'u tɨ a'uvé'ese a'ɨ́jna ɨ́ Jesús. 2Tɨ́'ɨj teja'uré'ene a'ɨ́jna xɨcájra'a mej jetzen ruse'upi, tɨ́'ɨjí a'utéjche tɨ tihuá'umua'aten hua'atéyujta'a. Jeíhua mú teɨte ráanamuajri'i. Jé'ecan mú a'ij te'utaseíj. Ayee mú tí'ira'ihua'uraca'a tɨjɨ́n: ―¿A'uné ya'urɨ́'ɨre amɨ́n niuucarijra'a? ¿Ti'itáani mua'atzíire'ara'an pú'een a'íjna tɨ raateájtuaa amɨ́jna jemi mɨ Jesús tej caí xɨ ja'anáj mé'e yá'unamuajri'i? 3Amɨ́ pu yeehui a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ yaujra'an ɨ́ tɨ tí'isi'icheca. A'ɨ́ pu náànajra'an ayén ántehuaa tɨjɨ́n María. A'ɨ́ mú júutzimua'ame'en pú'een a'ɨ́ɨme ɨ́ Jacobo, ajta ɨ́ José, ajta ɨ́ Judás, ajta a'ɨ́jna ɨ́ Simón. Majta seica ɨ́ júutzimua'ame'en ɨ́ mé 'uuca, a'ɨ́ɨ mú yéchej ta jamuan. ―Ayee mú tiúj'ixaate'eca'a. A'ɨ́j mú jɨ́n rá'achueere'ecaa me'ɨ́jna ɨ́ Jesús. A'ɨ́j mú jɨ́n caí raxɨ́'eve'eca'a. 4Ajta, ayée pu Jesús tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Naíimi'i mú rɨ́'ɨ tira'utaseíj temua'a naa ɨ́ tɨ ti'ixa ɨ́ niuucari tɨ Dios jemi me'ecan. Mɨ́ ajtá'i, ɨ́ mej huacaíjme ruche, majta ɨ́ mej i'ivaujsimua'ame'en, majta ɨ́ mej jamuan é'eche, camu tɨ́n rɨ́'ɨ tira'utaseíj a'ɨ́ɨme. 5Ayee pu'u caí tiu'utárɨ'ɨristareca'a tɨ a'ɨ́ɨn Jesús ti'itɨ́ a'ij huáruuren ɨ́ mej jɨ́n a'ij ra'utaseíj tɨ́j ari tiú'uruu pua'amecɨé. Ayee pu'u huarɨ́j; hua'ajtamuárɨ'exɨ seica ɨ́ teɨte. Tɨ́'ɨj i xaa tihuá'uhuaa. 6A'ɨ́j pu'i jɨ́n a'ij tira'utaseíj ɨ́ tzajta'an mej caí rá'atzaahuate'eca'a. Tɨ́'ɨj jí á'uraa ɨ́ Jesús. A'uu pu á'uye'icaa a'ɨmuá a'u tɨ a'uchájta'ajmee. Ajta tihuá'amua'atejca'a. 7Tɨ́'ɨj jí Jesús pu hua'utajé a'ɨ́mej ɨ́ mej tamuáamuata'a japuan hua'apua ará'ase. Aj pu'i hua'aré'e'itixɨ hua'apuacajmé'en. Ajta tihua'u'íjca a'ɨ́jna jɨme'e mej mi hua'utamuárite'en ɨ́ tiyáaru'use ɨ́ mej huá'a tzajta'a seijre'eca'a ɨ́ teɨte. 8Ajta ayén tihua'u'íjca mej caí ti'itɨ́ antiá'a ɨ́ mej jɨ́n huateújvaɨre'en ɨ́ juye jetze. A'ɨ́ mu'u nu'u a'achueeni ti'itɨ́ itzɨ́j ɨ́ mej jɨ́n raújca'aníhua'a. Capu nu'u a'ij tí'irɨ'ɨri mej ti'itɨ́j antiá'a ca'aní na'ari ti'itɨ́ ínɨe'e nusu tumin. 9Majta, ajtaújca'acaíite'axɨ'ɨn. Majta seexu'ijmé'en te'ucaujchéete'axɨ'ɨn seɨj ajta seɨj. Capu nu'u a'ij tí'irɨ'ɨri mej hua'apuacajmé'en te'entipíi ɨ́ tiú'ujsiicu'u. 10Ajta ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Tɨ́ pua'a hui chi'ita xu'uteárute mé já'ahua'a chajta'a, a'úu xu huateáturaasin tɨ́j na'a a'achú sej á'ateere a'ájna chajta'a. 11’Ajta tɨ pua'a mé já'ahua'a mecaí amuaatá'acare'en sej uteárute, na'ari tɨ pua'a mecaí ranamuajracu ɨ́ sej tihuá'a'ixaate'en, ayée xu huárɨni, sej huirácɨɨne se'újna. Sera'atéca'atzɨjxɨ'ɨn ɨ́ ruca'acai tɨ́'ij cáaxɨn ɨ́ chuej. Ayee xu huárɨni mej mi ráamua'aree ɨ́ teɨte tɨjɨ́n ma'uteájturaa ɨ́ Dios jemi. Miché'e ráamua'aree mej auteájturaa ɨ́ Dios jemi a'achú mej pua'amé mej caí á'amuanamuajracuca'a. ’Ayee nu tejá'amua'ixaate'e, a'ɨ́jna xɨcájra'a tɨ jetzen hua'uxɨ́jte'en ɨ́ Dios ɨ́ mej jɨ́n auteájturaa ɨ́ jemin, jeíhua pu puaíjtzi hua'utá'asin. Jaítze'e mú rajpuaíitzi muá'aju'un a'ujna chajta'a mecaí ɨ́ mej me'uun é'echejca'a a'ujna tɨ ayén teja'arájtehuaaca'a tɨjɨ́n Sodoma, ajta tɨjɨ́n Gomorra. ―Ayee pu tihua'utá'ixaa. 12Matɨ́'ɨj mi a'ucɨ́j. Metihuá'ihua'ixaate'e ɨ́ teɨte tɨ nu'u ayén tiú'ujxe'eve'e mej nu'u seɨcɨé tiú'umua'ati ɨ́ ru tzajta'a. 13Majta me'ɨ́n ɨ́ mej tamuáamuata'a japuan hua'apua ará'ase, a'ɨ́ɨ mú jeíhua hua'utamuári ɨ́ tiyáaru'use ɨ́ mej huá'a tzajta'a seijre'eca'a ɨ́ teɨte. Majta jeíhua tihua'avé'ehuaate'axɨ aceite jɨme'e huá'a mu'úutze'en ɨ́ mej tí'icucui'i. Naíjmi'ica mú tiú'uhuaate. 14Ira'atéevi'i, matɨ́'ɨj ráanamuajri'i nain japua, tɨ́j na'a a'uun mej a'uchéjme'ecaa ɨ́ teɨte a'ij tɨ tiú'uruu ɨ́ Jesús. Ajta a'ɨ́jna ɨ́ tajtuhuan tɨ ve'ée, a'ɨ́ɨ pu ajta ráamua'areeri'i. Ayee pu ántehuaaca'a ɨ́ tajtuhuan tɨjɨ́n Heródes. Aj pu'i ayén tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Heródes tɨjɨ́n: ―A'ɨ́jna ɨ́ Juan teecan, ɨ́ tɨ huá'amuaɨ'ɨhuacare'e, a'ɨ́ɨ pu hui huatarúj. A'itáraa a'u mej ye'avá'ana. A'ɨ́j pu jɨ́n raayɨ́'ɨtɨ tɨ ayén tiú'uruuren. ―Yee pu tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ tajtuhuan. 15Majta seica, miyen tɨjɨ́n: ―A'i pu a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ Elías ɨ́ tɨ a'ɨ́jna jɨ́n tí'ixaxa'ata'a ɨ́ Dios jetze me'ecan. Majta seica miyen tɨjɨ́n: ―A'i pu a'ɨ́ɨn pɨ́rɨcɨ ja'atɨ́ tɨ tí'ixaxa'ata'a ɨ́ Dios jetze me'ecan. Ayee pu che'atá na'a ti'itéjvee ɨ́ Dios jemi matɨ́j ɨ́ seica ɨ́ mej mejmí'i miyen tí'ixaxa'ata'a. 16Mɨ́ ajta a'ɨ́ɨn Heródes, tɨ́'ɨj ráamua'areeri'i, ayée pu tiu'utaxájtaca'a tɨjɨ́n: ―A'i pu a'ɨ́ɨn pú'een a'ɨ́jna teecan ɨ́ Juan ɨ́ nej raata'aíjtaca'a mej ru'ijveíjche ɨ́ mu'úura'an. A'ɨ́ pu hui huatarúj huá'a tzajta'a ɨ́ mɨ'ɨchite. ―Yee pu tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Heródes. 17Aru seɨ́j pu pú'eene'e, 'ɨ́ita'a tɨ ayén ántehuaaca'a tɨjɨ́n Herodías. A'ɨ́ pu ɨ́ra'ara'an pu'éene'e ɨ́ Felipe. Ajta a'ɨ́ɨn Felipe, a'ɨ́ɨ pu juutzeájra'an pú'eene'e ɨ́ tajtuhuan ɨ́ Heródes. Tɨ́'ɨj jí Heródes a'ɨ́ɨn ancuré'evi'itɨ a'ɨ́jna ɨ́ 'ɨ́ita'a, a'ɨ́ɨn tɨ Felipe raatévi'itɨne'e. 18Aj pu'i a'ɨ́ɨn ɨ́ Juan ayén tiraata'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Heródes tɨjɨ́n: ―Capu a'ij tí'irɨ'ɨri pej ratévi'itɨne'en muá'ihuaara'a tɨ yá'uvi'itɨne'e. ―Yee pu tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Juan. 19Tɨ́'ɨj jí huataniú'ucaca'a a'ɨ́jna ɨ́ 'ɨ́ita'a. A'ɨ́j pu jɨ́n a'ɨ́ɨn Heródes, raata'aíjtaca'a mej ra'anján a'ɨ́jna ɨ́ Juan. Majta ra'amuáajɨ'ɨcɨe alaambre jɨme'e a'u tɨ aiteánami'ihuaca'a. Jé'ecan pu rájcha'ɨɨre'eca'a a'ɨ́jna ɨ́ 'ɨ́ita'a. A'ɨ́ pu jɨ́n rajé'icatamɨ'ɨca'a. 20Mɨ́ ajtá'i a'ɨ́ɨn ɨ́ Heródes, a'ɨ́ɨ pu ráamua'areeraca'a tɨ rɨ́'ɨ tí'itevistaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Juan, ajta tɨ ayén rɨjca a'ij tɨ tí'ijxe'eve'eca'a ɨ́ Dios. Ajta a'ɨ́ɨ pu tí'imua'ajca a'ɨ́jna jemi ɨ́ Juan. Aúche'e pu ra'aránajcheca'a a'ɨ́jna ɨ́ Heródes tɨ ráanamua a'ij tɨ tiu'uxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Juan. Capu a'ij í'irɨni tɨ caí temua'a tiyaú'itɨeeca'a a'ij tɨ tí'ixajtaca'a. A'ɨ́j pu jɨ́n Heródes caí raatá'acare'e a'ɨ́jna ɨ́ 'ɨ́ita'a tɨ raajé'ica. 21Tɨ́'ɨj a'ájna te'ará'a ɨ́ xɨcáara'an ja'anáj tɨ me'ecan a'ɨ́jna ɨ́ Heródes, aj pu xaa a'ɨ́ɨn 'ɨ́ita'a rá'amitɨejte'eca'a a'ij tɨ ye'í huárɨni tɨ raajé'ica ɨ́ Juan. Tɨ́'ɨj jí Heródes, a'ɨ́jna tɨ tí'iyesten tɨ te'ará'a ɨ́ xɨcáara'an ja'anáj tɨ me'ecan, jeíhua pu teɨte huatá'inee, xantaaru'u, matɨ́j mena'a huá'a capitanme, majta mej títeté'u'upu'u me'ɨ́jna jɨme'e mej tihuá'aijte'e ɨ́ teɨte, majta ɨ́ mej me'uun a'uchéjme a'ujna Galilea, ɨ́ mej jeíhua ruxe'eve'e. 22Aj pu'i yaujra'an a'ɨ́jna ɨ́ Herodías, a'ɨ́ɨ pu a'uteájrupi u chi'ita a'u mej tejanú'ucua'aca'a. A'ɨ́jna ɨ́ yaujra'an, 'ɨ́ita'a pu pɨ́rɨcɨ. Aj pu'i a'ɨ́ɨn tiu'utéenei ruseɨ́j huá'a vejli'ipua. Temua'a pu jeíhua tira'aránajcheca'a a'ɨ́jna ɨ́ Heródes ɨ́ tɨ tiu'utéenei, majta a'ɨ́mej ɨ́ mej jamuan tí'icua'acaa. Aj pu'i ayén tiraata'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ tajtuhuan tɨjɨ́n: ―Naatáhuaviiri'i ti'itɨ́j pej a'ij tí'ixe'eve'e. Nemuaatá'asin. 23Jeíhua pu te'ataújratziiri'i ruseɨ́j tɨ ayén tiraatá'an ti'itɨ́j tɨ raatáhuaviira. Capu nu'u a'ij rɨni tɨ pua'a raatáhuavii já'ita'a a'u tɨ tihuajé'aijte'e. 24Aj pu'i á'uraa a'ɨ́jna ɨ́ 'ɨ́ita'a. Tɨ́'ɨj i ayén tíya'uta'íhua'uri'i a'ɨ́jna ɨ́ runáàna tɨjɨ́n: ―¿Ti'itájni neraatáhuavii ɨ́ tajtuhuan? ―Yee pu tiraata'íhua'uri'i. Aj pu i ayén tiu'utaniú a'ɨ́jna ɨ́ náànajra'an tɨjɨ́n: ―Huatáhuaviiri'i hui ɨ́ mu'úura'an a'ɨ́jna ɨ́ Juan tɨ huá'amuaɨ'ɨhuaca. 25Aj pu i ajtahua'a ca'anacan uteájrupi a'u tɨ a'utéveeca'a a'ɨ́jna ɨ́ tajtuhuan tɨ ve'ée. Aj pu i ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Ayee nu tí'ijxe'eve'e pej naata'ɨ́'ɨte'en tuxa'a jetze ɨ́ mu'úura'an ɨ́ Juan tɨ huá'amuaɨ'ɨhuaca tej ti ramua'areere tɨjɨ́n pu'uri huamɨ́'ɨ. ―Yee pu tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ yaujra'an ɨ́ Herodías. 26Temua'a pu a'ij pua'a tiraatá'a a'ɨ́jna ɨ́ tajtuhuan tɨ ruseɨ́j ayén te'ataújratziiri'i tɨ ayén nu'u huárɨni a'ij tɨ tí'ijxe'eve'e a'ɨ́jna ɨ́ 'ɨ́ita'a ɨ́ yaujra'an ɨ́ Herodías. Majta a'ɨ́ɨme tɨ huaú'inee, a'ɨ́ɨ mú majta ráanamuajri'i tɨ́'ɨj raatá'a ɨ́ runiuuca. A'ɨ́j pu jɨ́n rutévi'ira'aca'a huá'a jemi a'ɨ́jna ɨ́ tajtuhuan. A'ɨ́j pu jɨ́n, a'ɨ́ɨn ra'ará'aste ɨ́ runiuuca. 27Ajta á'iyen xantaaru'u huata'áiteca'a tɨ raajé'icatan, ajta nu'u á'iyen ye'ará'ɨ'ite'en ɨ́ mu'úura'an ɨ́ Juan. 28Ajta á'uraa ɨ́ xantaaru'u. Tɨ́'ɨj jí a'uun a'ará'a áa tɨ aiteánami'ihuaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Juan. Aj pu'i ru'ijveíjcheca'a ɨ́ mu'úura'an ɨ́ Juan. Tɨ́'ɨj jí ya'ará'ɨ'ite ɨ́ tuxa'a jetze. Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ tajtuhuan, a'ɨ́ɨ pu raatá'ɨ'ite a'ɨ́jna ɨ́ yaujra'an ɨ́ Herodías. Tɨ́'ɨjtá'i a'ɨ́ɨn raatá'ɨ'ite ɨ́ runáàna. 29Majta me'ɨ́n ɨ́ mej á'ujujhua'ane'e jamuan ɨ́ Juan, matɨ́'ɨj ráamua'areeri'i, aj mú mi a'uré'ene jemin Heródes, meya'utɨ́ɨ a'ɨ́jna ɨ́ mɨ́'ɨchi. Matɨ́'ɨj mi ra'avá'ana. Yee pu éeni'icɨ'en huamɨ́'ɨ a'ɨ́jna ɨ́ Juan. 30Majta me'ɨ́n ɨ́ mej tamuáamuata'a japuan hua'apua ará'ase, a'ɨ́ɨ mú tiújseɨj a'u tɨ a'utéveeca'a a'ɨ́jna ɨ́ Jesús. Aj mú mi raatá'ixaa nain a'ij mej ti'itɨ́j huáruu, nain a'ij mej ye'í tihua'umuá'ate. 31Aj pu'i ayén tihua'utá'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Jesús tɨjɨ́n: ―Mú se'utáuruyi'i. Tiché'e huátase'upe'en mé já'ahua'a a'u tɨ caí ti'itɨ́ e'eré'evee. ―Ayee pu tiu'utaxájtaca'a. Aru jeíhua mú a'uré'enineica'a ɨ́ teɨte a'u tɨ a'utéveeca'a a'ɨ́jna ɨ́ Jesús. Majta a'ucɨ́'ɨca'a jemin mé mu'iitɨ́ ɨ́ teɨte. A'ɨ́j pu jɨ́n camu huatácɨ'ɨpejca'a mej tiú'ucua'ani a'ɨ́ɨme ɨ́ mej jamuan á'ujujhua'ane'e. 32Aj mú mi a'ucɨ́j rujɨ́ɨmua'a baarcu jetze. Matɨ́'ɨj mi me'uun a'ará'a a'u tɨ caí é'e ja'atɨ. 33Majta me'ɨ́n ɨ́ teɨte, a'ɨ́ɨ mú hua'aseíiraca'a matɨ́'ɨj a'ucɨ́j. Jeíhua mú raamuá'a ɨ́ Jesus. A'ɨ́j mú jɨ́n ru'ɨcán a'iré'eneajxɨ a'u tɨ na'a mej a'uchéjme. A'ɨ́ mú mi amuacaí a'ará'a a'u tɨ e'erá'astiiche'e a'ɨ́jna ɨ́ Jesús, majta ɨ́ mej jamuan á'ujujhua'ane'e. 34Ajta, tɨ́'ɨj a'ɨ́ɨn a'itamé'eca'a ɨ́ baarcu jetze, jeíhua pu teɨte huaséijraca'a. Tɨ́'ɨj jí ii huataújxɨeemɨste tɨ́'ɨj hua'useíj. Yee mú titeja'uvátzɨj cumu cáne'axɨ tɨ caí ja'atɨ́ huá'a cujta'a huamé'ecaa. A'ɨ́j pu'i jɨ́n a'utéjche a'ɨ́jna ɨ́ Jesús tɨ tihuá'umua'aten jeíhua. 35Tɨ́'ɨj huateáchumua'areca'a, aj mú mi ave'eré'ene jemin ɨ́ mej jamuan á'ujujhua'ane'e. Matɨ́'ɨj mi miyen tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Pu'uri téchumua'ari. Ajta caí ja'atɨ́ ye'eche ayajna vejli'i. 36Teajta caí ti'itɨ́j tícha'ɨɨ mej ráacua'ani mɨ teɨte. Patá'aj hua'uré'itixɨ'ɨn, mej mi a'ucɨ́jxɨ'ɨn mé já'ahua'a chajta'a, a'u mej a'uchéjme teɨte mej mi pan huánanan. 37Aj pu i ayén tihua'utá'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Jesús, tɨjɨ́n: ―Mú'een xu tihuá'amin rujɨ́ɨmua'a sena'a. Aj mú mi miyen tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―¿Ni rɨ'ɨrí tej á'uju'un tej pan a'uvé'enanan tej ti tihua'umín? Tɨ́ pua'a tiyen tí'ituaave'e a'achú tɨ caj ja'atɨ́ tí'ijmua'itɨcɨ tɨ pua'a tiu'umuárɨ'en a'achú cumu hua'apua ciento xɨca jɨme'e, capu ajta ti'icɨ'ɨpée a'ame ɨ́ tumin tej ti tiyen huárɨni. 38Aj pu'i a'ɨ́ɨn ɨ́ Jesús, ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Sericu, xaaré'ixɨ'ere'e a'achúni caj mé tirájcha'ɨɨ ɨ́ pan. Matɨ́'ɨj mi ráamua'areeri'i. Aj mú mi miyen tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―A'i pu'u caj tí'ixuaavi. Anxɨ́vi ɨ́ pan. Majta hua'ité, caj mú tí'itehua'apua. ―Yee mú tiu'utaxájtaca'a. 39Tɨ́'ɨj jí hua'uta'aíjtaca'a mej a'ujrá'ase áa tɨ á'utu'upi mé mu'iitɨ́ mé'e. 40Aj mú mi a'ujrá'aseca'a, seica anxɨ́te mé arástɨméj, majta seica hua'apuate japuan tamuáamuata'a mú arástɨméj. 41Aj pu'i a'ɨ́ɨn ɨ́ Jesús, ra'ancuré'e'ɨ'ɨpɨ'ɨ ɨ́ pan, ajta a'ɨ́mej ɨ́ hua'ité. Tɨ́'ɨjta'i ra'antítaaraxɨ ɨ́ pan, aj mú mi hua'uré'e'ɨ'ɨpɨ'ite ɨ́ teɨte. Majta ɨ́ hua'ité, a'ɨ́ɨ mú huatámu'iireca'a. Aj pu'i hua'utá'ɨ́'ɨpɨ'i a'ɨ́jna ɨ́ Jesús ɨ́ mej jamuan á'ujujhua'ane'e mej mi hua'uré'e'ɨ'ɨpɨ'ite'en ɨ́ teɨte. 42Naíjmi'i mú tiú'ucuaa ɨ́ teɨte. Temua'a mú jeíhua titéeju'uxai. 43Ajta jeíhua pu avá'aturaa ɨ́ pan, majta ɨ́ hua'ité. Tamuáamuata'a japuan hua'apua mú te'evé'ejɨste ti'itɨ́ sicɨ́ri jetze a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ tɨ avá'aturaa. 44Majta me'ɨ́n ɨ́ mej tiú'ucuaa ɨ́ teteca, ayée mú ará'axcaa a'achú cumu anxɨ́j vi'ira'a. 45Tɨ́'ɨj jí Jesús pu hua'uta'aíj mej atécɨɨne ɨ́ baarcu jetze mej antácɨɨne utavén pújme'en, mej nu'u amuáatée e'ará'asti a'ájna Betsaída. Mɨ́ ajta a'ɨ́ɨn Jesús, a'ɨ́ɨ pu a'uun a'uteájturaa tɨ́'ij hua'aré'e'itixɨ'ɨn ɨ́ teɨte. 46Tɨ́'ɨj hua'uré'itixɨ, aj pu'i á'uraa a'ɨ́jna ɨ́ Jesús. Tɨ́'ɨj jí a'uun a'ará'a a'u tɨ á'ujɨ́rime tɨ́'ij raatéjhuauni ɨ́ Dios jemi. 47Tɨ́'ɨj huateátɨca'areca'a, áa mú meri a'uju'ucaa já'ita'a ɨ́ jaj japua, jetzen mua'araaté'ee ɨ́ baarcu. Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ Jesús, a'ɨ́ɨ pu ruseɨ́j a'utácatii jɨrí jetze. 48Tɨ́'ɨj jí raaseíj tɨ huá'amuarɨ'eriste'eca'a mej antácɨɨne jaj japua a'iné á pu e'evé'eecaca'a. Tɨ́'ɨj tapuá'arijme'eca, a'ɨ́ɨ pu á e'iré'ene a'ájna vejli'i mej huajú'ucaa baarcu jetze. A'ɨ́ pu huamé'ecaa ɨ́ jaj japua. Pu'uri hua'antinájchijme'e. 49- 50Majta me'ɨ́n, matɨ́'ɨj raaseíj, metiu'utátziɨn. Muaajíjhuaca'a naíjmi'i a'iné naíjmi'i mú raaseíj tɨ huamé'ecaa ɨ́ jaj japua. Ayee mú tiu'umuá'aj tɨjɨ́n: “Chéjcan pu pú'een.” Aj pu'i ayén tihua'utá'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Jesús tɨjɨ́n: ―Xaateújca'ane ɨ́ ru tzajta'a. Caxu tí'itziɨɨne'e. Nee nu ne'ɨ́n pɨ́rɨcɨ ɨ́ Jesús. 51Aj pu'i ateájraa ɨ́ baarcu jetze a'u mej a'aráte'eca'a. Tɨ́'ɨj jí huateápua'areca'a tɨ huá'eecaca'a. Aj mú mi a'ij te'utaseíj. Tɨ́'ɨj jí utéevatzɨ́ ɨ́ huá'a tzajta'a ɨ́ mej tí'imua'ajca. 52Jé'ecan mú tí'imua'ajca a'iné camu yaú'itɨée muá'araa a'ij tɨ 'éen jɨ́n raayɨ́'ɨtɨ tɨ a'ɨ́ɨn raatámu'iiren ɨ́ pan, a'iné rujɨ́ɨmua'a mua'anteújnaamua ɨ́ ru tzajta'a. 53Matɨ́'ɨj mi antacɨ́j jaj japua. A'uu mú mi a'ará'a a'ájna já'ahua'a tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Genesaret. Aa tɨ e'eve'e'ástɨme ɨ́ jaj, áa mú ra'ijtápe ɨ́ baarcu. 54Jɨ́me'en mu'u aitacɨ́j ɨ́ baarcu jetze, á'iyen mú raamuá'a a'ɨ́jna ɨ́ Jesús ɨ́ teɨte. 55A'ɨ́j mú mi jɨ́n ca'anacan meruaachijmé'e, á mé ve'eré'ene ɨ́ jemin. Matɨ́'ɨj mi autéjhuii mej huá'ajseɨre'en utaatzi japua ɨ́ mej tí'icucui'i a'ájna a'u mej yé'emua'areereca'a tɨ a'utéveeca'a a'ɨ́jna ɨ́ Jesús. 56Ajta a'u tɨ na'a tɨ a'uré'enineica'a raanchu tzajta'a tɨ huachájta'ajme na'ari tɨ chajta'a tɨ vivéjme, a'u tɨ na'a ne'u, mehua'uráatzajye'icaa caaye jetze. Aj mú mi rájhuaviiri'i a'ɨ́jna tɨ hua'utá'an mej ra'ajtamuárɨ'en cɨ́ɨxure'ara'an jetze, a'ɨ́jna jetze tɨ uvíjpi'i ɨ́ síicu'ure'ara'an tɨ́'ij a'achú mej pua'amé ra'ajtamuárɨ'en, mej mi huarún. Ayee pu'u xaa ne'u tiú'uruu a'ájna u Genesaret.

will be added

X\