San Lucas 19

1Tɨ́'ɨj i Jesús a'uun pu a'uteájrupi u Jericó. A'uu pu já'ita'a aumé'ecaa. 2Ajta seɨ́j a'uun a'utéveeca'a tɨ ayén ántehuaa tɨjɨ́n Zaqueo. A'ii pu a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ tɨ tihuá'aijte'e a'ɨ́mej ɨ́ mej huá'aji'ivi ɨ́ mej tí'itɨcɨ. Chíjteaani pu pú'een a'ɨ́jna ɨ́ Zaqueo. 3A'ɨ́ɨ pu raseijramɨ'ɨca'a ja'atɨ tɨ pɨ́rɨcɨ a'ɨ́jna ɨ́ Jesús. Aru capu rɨ'ɨríistaca'a a'iné jeíhua mú teɨte, ajta i'itzapuátuun a'ɨ́jna ɨ́ Zaqueo. 4A'ɨ́j pu jɨ́n anayeíxɨ'ɨ a'utɨéechejraa. Aj pu i antíraa ɨ́ mejchi jetze tɨ ij raaseíj temua'a naa a'iné pu'uri ramua'areereca'a tɨjɨ́n áa pu a'ire'enejsin. 5Tɨ́'ɨj Jesús a'uun e'iré'ene. Aj pu i ájneereca'a ɨ́ cɨyej jetze. Aj pu i ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Zaqueo, patá'aj ca'anacan acájra'ani. Ayee pu hui tiú'ujxe'eve'e nej ne'uun anú'asti íjii ne'ájna a'u pe é'eche. 6Tɨ́'ɨj i ca'anacan acájraa. Aj pu i ra'ancuré'evi'itɨ temua'a naa a'ɨ́jna ɨ́ Jesús. 7Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ teɨte, matɨ́'ɨj raaseíj, matɨ́'ɨj mi autéjhuii mej miyen a'ij pua'a tí'ixajta tɨjɨ́n: ―A'uu pu a'umé tɨ a'uun anú'asti a'u tɨ é'eche seɨ́j tɨ a'ij pua'a ti'itiújcha'ɨɨ. 8Ajta a'ɨ́ɨn Zaqueo, á pu a'utéechaxɨ. Aj pu i ayén tiraata'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Jesús tɨjɨ́n: ―Casi'i, nevástara'a, nu'uri já'ita'a hua'utapuaíjve'esin a'ɨ́mej ɨ́ mej caí a'ij tí'ijviicua'i, já'ita'a ɨ́ nej tí'ijcha'ɨɨ. Ayee nu hui neajta rɨni. Tɨ́ pua'a necaí ja'anáj ja'atɨ tiu'unáhua'iri'i, ayée nu muáacuaca pua'améca raatá'asin. 9Aj pu i Jesús ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Ijii pu xaa Dios hua'irájtuaa a'ɨ́mej íiye mej che a'iné a'íjna ɨ́ ja'atɨ, a'ii pu ajta a'ɨ́ɨn pú'een huáacɨxa'ara'an a'ɨ́jna ɨ́ Abraham teecan. 10’Ayee pu tí'een a'iné inee, i nej neajta huá'a jetze airáane ɨ́ teɨte, ayée nu hui 'een jɨ́n mú a'uvé'emej nej ni hua'avé'ehuauni, neajta hua'irájtuaani a'ɨ́mej ɨ́ mej miyen á'ujujhua'an cu xɨee mej meri á'uveti. ―Ayee pu tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Jesús. 11Maúche'e mú tí'inamuajraca'a ɨ́ teɨte, tɨ́'ɨj Jesús seɨ́j niuucari jɨ́n tihua'utá'ixaa a'iné pu'uri vejli'i antenéesime'eca ánti Jerusalén. Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ teɨte, ayée mú tí'imuajca tɨjɨ́n pu'uri tɨ́mua'a huataseíjre'esin tɨ Dios autéjcheni tɨ tiu'uta'aíjta íiyen chaanaca japua. 12A'ɨ́j pu jɨ́n ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Ayee pu nu'u hui ja'anáj tiuju'urɨ́j a'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ tɨ huá'a jetze airáane ɨ́ teɨte ɨ́ mej tí'aijtaca'a. Tɨ'ɨj jí u a'umé'e a'ame seɨ́j chuéjra'a japua mej mi me'uun ye'entíhuauni rey jɨme'e. Tɨ́'ɨjta'i nu'u uvé'enejsin. 13’Tɨ́'ɨj caí xɨ u á'ume, amuacaícan pu nu'u a'ɨ́mej huatajé ɨ́ mej tí'imuarɨ'e ɨ́ jemin. Tamuáamuata'a mú hui ará'aseca'a. Aj pu i tumin hua'utá'a seɨj ajta seɨj, tɨ ayén tí'ijnajche ayén pua'amé a'achú mej ramuá'itɨcɨ huaíca máxcɨra'i jɨme'e. Ayee pu nu'u tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: “Setá'aj se'ɨ́jna jɨ́n tiraamuáriste'en tɨ jaítze'e raamuá'itɨn, ajta nena'a caí uvé'enen.” 14’Mɨ majta me'ɨ́n ɨ́ tɨ tihuá'aijte'e, a'ɨ́ɨ mú nu'u hui rájcha'ɨɨre'eca'a. Matɨ́'ɨj mi seica huata'íteca'a mej mi miyen tiraata'ixaate'en yee mej caí raxɨ́'eve'e tɨ a'ɨ́ɨn te'enteárute ɨ́ rey jɨme'e. 15’Mɨ ajta a'ɨ́ɨn tira'anteájrupi rey jɨme'e. Ajta nu'u uvé'ene a'ájna tɨ é'eche. Aj pu i hua'utajé a'ɨ́mej ɨ́ tɨ hua'utá'a ɨ́ tumin tɨ ij ráamua'aree a'achú mej caj raamuá'itɨ seɨ́j ajta seɨj. 16’Ajta a'ɨ́ɨn tɨ amuacaí á e'iré'ene, ayée pu nu'u hui tiraata'ixaa tɨjɨ́n: “Nevástara'a, a'ɨ́jna ɨ́ tumin mú'eetzi tɨ a'áa, ayée pu yeehui tamuáamuata'a pua'améca huamuá'itɨ.” 17’Ayee pu nu'u tiu'utaniú a'ɨ́jna tɨ tí'ira'aijte'e tɨjɨ́n: “Xɨ́'epɨ'ɨn pej huarɨ́j mɨ pej rɨ́'ɨ nevaɨre'e. A'iné capej ti'itɨ́j jɨ́n a'uté'ɨtzee pe'ɨ́jna jɨme'e tɨ caí ve'ée, nee nu yeehui tí'imua'ijcate'en patá'aj tiu'uta'aíjta tamuáamuata'a pua'amecɨé ɨ́ chajta'a jetze.” 18’Ajta a'ɨ́ɨn tɨ tí'ivaɨre'e tɨ ra'ité'asi, a'ɨ́ɨ pu ajta á e'iré'ene. Ayee pu nu'u tiraata'ixaa tɨjɨ́n: “Nevástara'a, a'ɨ́jna ɨ́ tumin, mú'eetzi tɨ 'a'áa, anxɨ́vica pua'améca huamuá'itɨ.” 19’Ajta a'ɨ́ɨn tɨ tí'ira'aijte'e, ayée pu nu'u tiraata'ixaa tɨjɨ́n: “Ayee nu yeehui tí'imua'ijcate'en patá'aj tiu'uta'aíjta anxɨ́vica pua'amecɨé ɨ́ chajta'a.” 20’Tɨ'ɨj jí seɨ́j á e'iré'ene tɨ tí'ivaɨre'e ɨ́ jemin. Ayee pu nu'u tiraata'ixaa tɨjɨ́n: “Nevástara'a, ye'ecui yeehui mú'eetzi tɨ a'áa ɨ́ tumin. Ayuu nu jetze ra'ancáajɨ'ɨcɨe cɨ́ɨxuri jetze. Netɨ́'ɨj ni yeehui raaté'avaata. 21Ayee nu yeehui huarɨ́j a'iné nemuaatátziɨn. Muárɨ'eri tɨ ja'atɨ rɨ́'ɨ tiu'uteáturan mú'eetzi jemi. Mú'ee pej raaré'ese'ɨri ɨ́ pej caí tiu'utá'a. Pajta mú'ee tí'itza'anaca a'u pej yeehui caí tejé'ehuaste'e.” 22’Aj pu nu'u i ayén tiu'utaniú a'ɨ́jna tɨ tí'ira'aijte'e tɨjɨ́n: “Nee nu yeehui puaíjtzi muaatá'asin ne'ɨ́jna jɨme'e a'ij pej tiu'utaxájtaca'a, mɨ pej a'ij pua'a tí'ivaɨre'e. Mú'ee pe rú'umua'areereca'a tɨjɨ́n neti'áijtaca ca'anéeri jɨme'e. Neajta raaré'ese'ɨri ɨ́ nej caí tiu'utá'a. Pajta piyen tí'inexa yee netí'itza'anaca a'u nej caí tejé'ehuaste'e. 23’Tɨ́ pua'a yeehui piyen tí'imuajca, ¿a'iné 'een jɨ́n pecaí piyen huarɨ́j pej á yaúutuaa ɨ́ tumin huá'a jemi ɨ́ mej tí'ine'ɨjte tɨ i a'atzu raamuá'itɨn? Ayee pepu'u jɨ́n huárɨniiche'e, nee nu ra'ancuré'aniiche'en neetzi tɨ ne'áa, neajta ɨ́ tɨ raamuá'itɨ netɨ́'ɨj uvé'ene.” 24’Aj pu i ayén tihua'utá'ixaa a'ɨ́mej ɨ́ mej á vejli'i a'uté'uuca'a tɨjɨ́n: “Setá'aj yeehui rá'ari'i ɨ́ tumin tɨ ru'ité'aa, sej si raatá'an se'ɨ́jna tɨ tamuáamuata'a ru'ité'aa.” 25’Majta a'ɨ́ɨme, ayée mú nu'u tiraata'ixaa tɨjɨ́n: “Tavastara'a, ¿a'iné tɨ i? Amɨ́ pu yeehui ari ru'ité'aa tamuáamuata'a pua'améca ɨ́ tumin.” 26’Ayee pu tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: “Ayee nu yeehui tejá'amua'ixaate'e. Ja'atɨ tɨ na'a tɨ jeíhua tí'ijcha'ɨɨ a'ɨ́jna jɨme'e tɨ rɨ́'ɨ tiu'utévaɨ, jaítze'e pu yeehui tí'ijcɨ'ɨti a'ɨ́jna. Ajta ja'atɨ tɨ na'a tɨ caí ti'itɨ́j tícha'ɨɨ a'ɨ́jna jɨme'e tɨ a'ij pua'a tiu'utévaɨ, Dios pu rá'ari'ira ɨ́ tɨ cɨ́j caj tí'ijcha'ɨɨ. 27Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej néjcha'ɨɨre'e, majta mej caí raxɨ́'eve'eca'a nej rey jɨ́n te'enteárute nej ni tíhua'uta'aíjte'en, mé xu yeehui huaje'evé'evi'itɨ́n, seajta huá'ucui'ini íiye vejli'i ne jemi.” Ayee pu nu'u hui tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ rey. 28Tɨ́'ɨj Jesús raatapuá'ajtaca'a tɨ tihuá'a'ixaate'en, aj pu i anayeíxɨ'ɨ á'uraa. Aj pu a'ujnéesime'eca ánti Jerusalén. 29- 30Tɨ́'ɨj jí a'uun vejli'i a'uré'ene a'ujna já'ahua'a Betfagé, ajta a'ujna já'ahua'a Betania, chajta'a tɨ a'uun a'utacá'a ájca'i jɨrí jetze tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Aceituunajemi. A'uu pu hua'apuaca huata'íteca'a ɨ́ mej jamuan á'ujujhua'ane'e. Ayee pu tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Setá'aj se'uun a'uteárute a'ájna chajta'a, a'ɨ́ɨn tɨ é'eseijre'e ɨ́ juye jetze. A'ájna vejli'i a'u sej a'uteáruti, áa xu puuru'u é'eteuni tɨ a'ijtápi'i, tɨ caí xɨ ja'anáj ja'atɨ japuan avé'eyeijxɨ. Setá'aj rá'ijxɨjta. Seajta ye'eráajan. 31Tɨ́ pua'a hui ja'atɨ ayén tejá'amua'ihua'ura yee a'iné 'een jɨ́n será'ijxɨjta, setá'aj siyen tiraata'ixaate'en yee tavástara'a pu nu'u hui raxɨ́'eve'e. ―Ayee pu tihua'utá'ixaa. 32Matɨ́'ɨj mi me'uun u á'uju'un ɨ́ tɨ hua'uta'íteca'a. Ayee pu te'irájraa tɨ́j tihua'utá'ixaa. 33Matɨ́'ɨj mauj rá'ijxɨjtajme'eca'a ɨ́ puuru'u, matɨ́'ɨj mi hua'useíj a'ɨ́ɨme ɨ́ tɨ huá'acɨi. Aj mú mi tihua'uta'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―¿A'iné 'een jɨ́n será'ijxɨjta mɨ puuru'u? 34Matɨ́'ɨj mi miyen tiu'utaniú tɨjɨ́n: ―Tavastara'a pu nu'u hui raxɨ́'eve'e. 35Matɨ́'ɨj mi ya'ujáj ɨ́ Jesús jemi. Matɨ́'ɨj mi tiú'ujcɨɨxu tira'ité'itate. Aj mú mi ra'antítuaa me'ɨ́jna ɨ́ Jesús ɨ́ puuru'u jetze. 36Tɨ́j na'a tiu'umé'ecaa ɨ́ Jesús, teɨte mú cɨ́ɨxuri tiu'uteváarajye'icaa ɨ́ juye jetze a'u tɨ aumé'ecaa. 37Tɨ́'ɨj i aj aumé'ecaa a'ájna Aceituunajemi, a'u tɨ a'ucaújcɨjme'en. Naími'i ɨ́ mej jamuan huajú'ucaa, a'ɨ́ɨ mú autéjhuii mej rɨ́'ɨ tiraatá'an ɨ́ Dios me'ɨ́jna jɨme'e mej huataújtemua'ave a'iné jeíhua mú tiu'uséij tɨ huápɨ'ɨ tiú'ujxe'eve'e. 38Ayee mú tí'ixajtaca'a tɨjɨ́n: Rɨ́'ɨ pu tiraatá'a a'ɨ́jna tɨ rey jɨme'e ti'itéjvee tɨ ajta mé'e vé'eme niuucajtze'en ɨ́ tavástara'a, amɨ́jna tɨ Dios ra'antíhua'u. Miché'e rɨ́'ɨ hui ti'itechée muá'ara'ani a'ɨ́ɨme ɨ́ mej ta japua é'eseijre'e. Miché'e majta rɨ́'ɨ tiraatá'an a'ɨ́jna tɨ a'uun á'ujca antiɨ́'ɨmua. 39Majta seica ɨ́ fariseos, matɨ́'ɨj ráanamuajri'i, ayée mú tiraata'ixaa me'ɨ́jna ɨ́ Jesús tɨjɨ́n: ―Maeestru, hua'utá'ijmɨijri'i mej mi caí cha'a miyen tí'ixajta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej á jamuan á'ujujhua'an. 40Aj pu i Jesús ayén tiu'utaniú tɨjɨ́n: ―Ayee nu tejá'amua'ixaate'e. Tɨ́ pua'a a'ɨ́ɨme mecaí miyen tí'ixajta, a'ɨ́ɨ pu hui tetej ayén che'atá na'a ti'ixáata a'ame ca'aníjra'a jɨme'e. ―Ayee pu tihua'utá'ixaa. 41Tɨ́'ɨj á vejli'i aumé'ecaa u Jerusalén, aj pu i raaseíj ɨ́ chajta'ana. Tɨ́'ɨj i huaújyeineca'a a'ɨ́jna jɨme'e. 42Ayee pu tiu'utaxájtaca'a tɨjɨ́n: ―Tɨ́ pua'a mú'een séjmua'areere, íjii, a'íjna xɨcájra'a jetze ti'itɨ́j tɨ pú'een tɨ rɨ́'ɨ tejámuaatá'asin sej si rɨ́'ɨ ti'itechée xá'ara'ani ɨ́ Dios jemi. Aru caxu raamuá'a. A'ɨ́j pu hui jɨ́n ari rú'avaa sej si caí raaseíj. 43Pu'uri teja'uré'enejsin mú'ejmi jemi a'ájna xɨcájra'an jetze mej jetzen amuaaténe'usi'ite'esin a'ɨ́ɨme ɨ́ mej amuájcha'ɨɨre'e. A'ɨ́ɨ mú hui ra'atanájsin ɨ́ jaxu'u jetze me'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ ɨnaamua mej rá'ajtaahuaca'a. Majta amua'iteánajsin. Majta nainjapua te'iteánaxɨ'ɨsin ɨ́ sej jetze huiráacɨ'ɨca. 44’Majta, naíjmi'ica mú hui a'antipuá'arite'e mú'ejmi, majta ɨ́ a'amuayaujmua'a, ɨ́ mej me'uun a'uchéjme a'u tɨ jaxu'u jɨ́n teje'eré'anami'i. Nain mú huaté'uuna ɨ́ tetej tɨ rujapua ticaíjme, me'ɨ́jna jɨme'e sej hui caí ramua'areereca'a ja'anáj tɨ Dios huataseíjre mú'ejmi jemi. 45Aj pu i a'uun a'uteájrupi u teyujta'a. Tɨ́'ɨj i a'utéjche tɨ hua'irámuarite'en a'ɨ́mej ɨ́ mej me'uun tí'ituaá muá'aye'i. 46Ayee pu tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Ayee pu té'eyu'usi'i ɨ́ yu'uxari jetze yee: “Ayee pu tí'ivaɨre'e ɨ́ nechi'i mej mi me'uun huatéjniuuni ɨ́ Dios jemi.” Mɨ́ seajta mú'een, ayée xu hui raruure tɨ tí'ivaɨre'e tɨ́j teásta'a a'u mej tzajta'an é'eru'ava'ataca ɨ́ nahua'ari. ―Ayee pu tihua'utá'ixaa. 47Nain xɨcaj tzajta'a pu tihuá'amua'atehua'a ɨ́ teɨte u teyujta'a. Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej tí'aijta u teyujta'a, majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej tí'imua'ata ɨ́ yu'uxari jetze Moisés tɨ ra'uyú'uxaca'a, majta ɨ́ mej jaítze'e vivejmé'en jɨ́n títetateí huá'a tzajta'a ɨ́ teɨte, a'ɨ́ɨ mú tí'itese'eca'a ɨ́ ru tzajta'a a'ij mej ye'í huárɨni mej mi raajé'ica. 48Aru camu a'ij tirájteu a'ij mej ye'í huárɨni a'iné naími'i ɨ́ teɨte, a'ɨ́ɨ mú rɨ́'ɨ ti'ijnamuajracaa.

will be added

X\