San Juan 1

1Ajmí'ɨmua pu seijre'eca'a a'ɨ́jna ɨ́ tɨ ɨ́ niuucari. Ajta, a'ɨ́jna ɨ́ niuucari, a'ɨ́ɨ pu seijre'eca'a ɨ́ Dios jemi. Ajta a'ɨ́ɨ pu Dios pú'eene'e a'ɨ́jna ɨ́ niuucari. 2A'ɨ́ɨ pu 'ajmí'ɨmua seijre'eca'a ɨ́ Dios jemi tɨ́'ɨj caí xɨ mé'e já'ahua'aca'a ɨ́ chaanaca. 3Nain tɨ́j na'a tɨ tí'iseijre'e, a'ɨ́jna niuucari jetze pu ayén tiu'utaseíjre. A'ɨ́ɨ pu ɨ́ Dios, ajta a'ɨ́jna ɨ́ niuucari, a'ɨ́ɨ mú naíjmi'i tiú'utaahuaca'a tɨ́j pua'amé yen tí'iseijre'e. Ajta, capu ti'itɨ́j ayén ti'iseíire'e á'ame'enche'e tɨ pua'a caí a'ɨ́ɨn niuucari ayén raatétaahuaca'a. 4Tɨ́j na'a 'ajmí'ɨmua tɨ yú e'iré'ene, a'ɨ́j pu jetze airáme'ecan a'ɨ́jna tɨ i'irúuri rusén jɨme'e. Ajta a'ɨ́j pu jɨ́n ayén tiú'uneeri'icɨca'a huá'a tzajta'a ɨ́ teɨte a'ɨ́jna jɨme'e tɨ jɨ́n i'irúuri mej mi miyen tiráamua'aree a'ij tɨ 'een ɨ́ Dios jemi. 5Ajta a'ɨ́jna tej tiyen teajta ratamuá'amua tɨjɨ́n tatzari, a'ɨ́ɨ pu huanéeri'icɨ́ já'araa a'ɨ́mej tzajta'a ɨ́ teɨte ɨ́ mej á'ujujhua'ane'e tɨ́ca'amiste'e. Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej miyen tɨ́ca'amiste'e á'ujujhua'ane'e, camu raayɨ́'ɨtɨhua'a mej ra'ujé'ica ɨ́ tatzari tɨ huá'a tzajta'a huáneeri'icɨcaa. 6Seɨ́j pu ayén u a'uvé'emej tɨ Dios ayén ya'uta'íteca'a. Ayee pu ántehuaaca'a tɨjɨ́n Juan. 7Ayee pu 'een jɨ́n u a'uvé'emej tɨ ij ayén a'ɨ́jna jɨ́n te'anxájta a'ij tɨ ari tí'ijmua'areereca'a a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ tɨ i'i tatzari, mej mi naími'i miyen té'antzaahuate'en a'ij tɨ a'ɨ́ɨn ayén tihuá'ixaate'e. 8Ajta a'ɨ́jna ɨ́ Juan, capu a'ɨ́ɨn pú'eene'e ɨ́ tatzari sino ayée pu'u 'een jɨ́n a'uvé'emej tɨ ij a'ɨ́jna jɨ́n tihua'utá'ixaate'en a'ɨ́jna jetze me'ecan a'ɨ́jna ɨ́ tatzari. 9Ajta a'ɨ́ɨn tɨ tzáahuati'ira'a jɨ́n tatzari pú'een, tɨ ajta huanéeri'icɨ́ á'aye'i huá'a tzajta'a ɨ́ teɨte, a'achú mej pua'amé yen seijre'e, a'ɨ́ɨ pu mú a'uvé'eme'eca'a íiyen chaanaca japua. 10A'ɨ́ɨ pu ayén huateájturaa íiyen chaanaca japua. Ajta, a'ɨ́ɨ pu nain tiú'utaahuaca'a tɨ́j na'a tɨ yen chaanaca japuan tí'iseijre'e. Mɨ́ majta me'ɨ́n, ɨ́ mej yen huachéejme'ecaa íiyen chaanaca japua, camu raamuá'a. 11A'ɨ́ɨ pu mú a'uvé'eme'eca'a, ajta a'ɨ́ɨme jemi ɨ́ ruteɨ́testemua'a huateájturaa. Majta a'ɨ́ɨme, camu xaa ra'ancuré'evi'itɨ. 12Mɨ́ majta, seica mú xaa ra'ancuré'evi'itɨ a'ɨ́ɨme ɨ́ teɨtestemua'ame'en. Ajta a'ɨ́ɨn, ayej tihua'utá'a a'ɨ́mej ɨ́ mej rá'astijre tɨ 'ij ayén tihuá'ucɨ'ɨti mej mi yaújmua'ame'en pu'éene'e muá'ara'ani ɨ́ Dios, a'achú mej pua'améca. 13Majta a'ɨ́ɨme, camu miyen teteca jetze airáme'ecan me'ɨ́jna jɨme'e tɨ teáata'a ayén tí'ijxe'eve'eca'a. Camu a'atzu xaa ne'u, sino ayée mu'u me'ɨ́jna jetze ajtéme'ecan ɨ́ Dios. 14Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ niuucari a'ɨ́ɨ pu ayén huateújtevistaca'a. A'ɨ́ɨ pu ajta itejmi jemi huateájturaa. Teen tu teajta tiyen raaseíj te'ɨ́jna ɨ́ tɨ jɨ́n rɨ́'ɨ tiraatá'a ɨ́ Dios. Teen tu raaseíj ɨ́ tɨ jɨ́n Dios rɨ́'ɨ tiu'utá'a a'ɨ́jna jɨme'e tɨ a'ɨ́ɨ na'a caj tí'iyaujra'an ɨ́ Dios. A'ɨ́ɨ pu é'eme'ecan ɨ́ ruyá'upua jemi. Nain pu jɨ́n rɨ́'ɨ titájcha'ɨɨca'a ruxɨ́'evi'ira'a jɨme'e. Ajta, nain pu ayén tzáahuati'ira'a jɨ́n tiu'utaxájtaca'a. 15Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ Juan, ayée pu a'ɨ́jna jɨ́n tiu'utaxájtaca'a, ayén ti'ixáata tɨjɨ́n: ―A'ii pu a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ nej jɨ́n neri tejamuá'ixaa yee a'ɨ́jna tɨ ye'evé'eme nee cujta'a, jaítze'e pu ve'ecán jɨ́n ti'itéjvee necaí inee, a'iné a'ɨ́ɨ pu amuacaí seijre'eca'a necaí inee. ―Ayee pu tiu'utaxájtaca'a. 16Naíjmi'i iteen, tu'uri tiyen te'ɨ́jna jɨ́n ra'ancuré'a te'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ tɨ nain jɨ́n rɨ́'ɨ naa titatá'aca. Ruxɨ́'evi'ira'a pu jɨ́n rɨ́'ɨ titatá'aca tɨ́j na'a tɨ yú auca'itɨ́ a'ame. 17A'iné ayée pu'u, a'ɨ́jna ɨ́ niuucari ɨ́ mej jɨ́n tí'aijta, Dios pu ayén raateájtuaa ɨ́ Moisés jemi. Dios pu ajta ayén tira'íjca a'ɨ́jna ɨ́ Jesús, tɨ ajta Cɨríistu'u pú'een, tɨ ij a'ɨ́ɨn ruxɨ́'evi'ira'a jɨ́n rɨ́'ɨ titaatá'an, tɨ ij ajta tzáahuati'ira'a jɨ́n titaataseíjrate'en a'ij tɨ tí'ijxe'eve'e ɨ́ Dios. 18Capu ja'atɨ́ ja'anáj raaseíj ɨ́ Dios, sino a'ɨ́ɨ pu'u tɨ a'ɨ́ɨ na'a caj tí'iyaujra'an. Ruxɨ́'evi'ira'a pu jɨ́n rɨ́'ɨ titatá'aca tɨ́j na'a tɨ yú auca'itɨ́ a'ame. Capu ja'atɨ́ ja'anáj raaseíj ɨ́ Dios, sino a'ɨ́ɨ pu'u tɨ seɨ́j na'a yaujra'an pú'een, tɨ ajta Dios jemi seijre'e, a'ɨ́ɨ pu ayén taatamuá'ate a'ij tɨ 'een. 19Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan, mej majta tejé'aijta me'újna Jerusalén, a'ɨ́ɨ mú huaja'uta'íteca'a ɨ́ Juan jemi seica ɨ́ mej tí'ivaɨre'eca'a u hua'atéyujta'a, majta seica ɨ́ mej me'ɨ́jna jetze airáane a'ɨ́jna ɨ́ Leví teecan mej mi miyen tiraata'íhua'u tɨ jɨ́me'en yee: “¿A'ataani pej pɨ́rɨcɨɨ?” 20Ajta a'ɨ́jna ɨ́ Juan, capu hua'utá'ijmɨijri'i mej ráamua'ati sino ruxɨ́'evi'ira'a pu jɨ́n ayén tihua'utá'ixaa mejseíiraca'a naíjmi'i ɨ́ teɨte. Ayen tɨjɨ́n: ―Canu nee ne'ɨ́n pú'een ɨ́ Cɨríistu'u tɨ Dios ra'antíhua'u. 21Matɨ́'ɨj mi miyen tiraata'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―¿A'ataani pej pú'een? ¿Ni pe'ɨ́n pú'een a'ɨ́jna ɨ́ Elías? Ajta ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Canu ne'ɨ́n pú'een. Majta miyen tɨjɨ́n: ―¿Ni pe'ɨ́n pú'een ɨ́ tej rachú'eve'e, a'ɨ́jna tɨ Dios jetze me'ecan titaatá'ixaate'esin? Ayee pu tiu'utaniú tɨjɨ́n: ―Canu ne'ɨ́n pú'een. 22Matɨ́'ɨj mi miyen tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―¿A'ataani ne'u pej pú'een mú'ee? Patá'aj taatá'ixaate'en á'a jɨme'e tej ti teajta tiyen tihua'utá'ixaate'en a'ɨ́ɨme ɨ́ mej taja'uta'íteca'a. ¿A'iné petí'ixa á'a jɨme'e? 23Aj pu'i ayén Juan tiu'utaniú tɨjɨ́n: ―Nee nu ne'ɨ́n pú'een a'ɨ́jna tɨ ayén jɨ́me'en tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Isaías teecan tɨ nu'u ayén ja'atɨ́ pu á e'evé'ejijhua a'ujna já'ahua'a 'ɨtzitá. Ayen tɨjɨ́n: “Rɨ́'ɨ xu huaújruuren sej si siyen temua'a naa ra'ancuré'evi'itɨn se'ɨ́jna ɨ́ tavástara'a.” 24- 25Majta seica ɨ́ fariseos, ɨ́ mej tiu'uta'aíjti'ire, ayée mú tiraata'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―Tɨ́ pua'a piyen mú'ee caí a'ɨ́ɨn pú'een a'ɨ́jna ɨ́ Cɨríistu'u, pajta caí mú'ee a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ Elías, pajta caí mú'ee a'ɨ́ɨn pú'een a'ɨ́jna ɨ́ tej rachú'eve'e tɨ Dios jetze me'ecan titaatá'ixaate'esin, ¿a'iné 'een jɨ́n piyen huá'amuaɨ'ɨhua ɨ́ teɨte? 26Ayee pu tiu'utaniú a'ɨ́jna ɨ́ Juan tɨjɨ́n: ―Nee nu á'amuamuaɨ'ɨhua jaj jɨme'e. Mɨ́ ajta, seɨ́j pu ayén mú'ejmi jemi seijre'e ɨ́ sej caí ramua'ate. 27A'ii pu a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ tɨ auj mé e'evé'eme. A'iné inee cɨliéene'e nu jɨ́n ti'itéjvee ɨ́ jemin, capu ayén tiraavíjte'e nej ra'ajta'ɨ́'ɨpɨ'ɨn ɨ́ ca'acaira'an. 28Ayee pu tiú'uruu a'ujna já'ahua'a tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Betábara, u jetze pújme'en, ɨ́ játe'anara'an jetze ɨ́ Jordán, a'u tɨ a'ɨ́ɨn Juan huajé'emuaɨ'ɨhuaca'a. 29Yee ruijmua'a yee, a'ɨ́ɨ pu raaseíj a'ɨ́jna ɨ́ Jesús tɨ e'evé'eme'ecaa a'ájna jemin. Aj pu i ayén tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Juan tɨjɨ́n: ―Casi'i xaaseíj mú'een, mɨ cáne'a Dios tɨ raatámuaɨ'ɨvajta. A'ii pu a'ɨ́ɨn pú'een tɨ ruxɨ́'evi'ira'a jɨ́n ra'uré'uuna nain jɨme'e a'ij mej tite'uteájturaa ɨ́ Dios jemi a'achú mej pua'amé yen seijre'e íiyen chaanaca japua. 30A'ii pu a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ nej jɨ́me'en niyen tiu'utaxájtaca'a netɨ́'ɨj niyen tejámuaatá'ixaa yee: “Seɨ́j pu yé 'e'evé'eme'e a'ame nehuárita'a mejca'ihuáyee, tɨ ajta jaítze'e ve'ecán jɨ́n ti'itéjvee necaí inee, a'iné a'ɨ́ɨ pu amuacaí huataseíjre necaí inee.” 31Canu neajta inee neseɨ́j ramua'atejca'a. Aru ayée nu en jɨ́n mú a'uvé'emej nej ni niyen huá'umuaɨ'ɨhua ɨ́ jaj jɨme'e tɨ ij a'ɨ́ɨn ayén huataseíjre'en a'ɨ́mej jemi ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan. 32Aj pu'i Juan ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Ayee nu raaseíj ne'ɨ́jna ɨ́ xɨéjniu'ucare'ara'an ɨ́ Dios tɨ júte'e 'e'icáme'ecaa. Yee pu seijre'eca'a tɨ́j cucui'i. Aj pu i án mu'úutze'en a'ujyeíjxɨ. 33Canu a'atzu ramua'atíiche'e tɨ pua'a caí ayén tinaatá'ixaate'enche'e a'ɨ́jna tɨ neja'uta'íteca'a ayén tɨjɨ́n: “Tɨ́ pua'a hui piyen raaseíj tɨ a'ɨ́ɨn xɨéjniu'ucare'ara'an ɨ́ Dios ayén e'icáanen tɨ ij seɨ́j japuan huateáturan, aj pej ramua'ati tɨ a'ɨ́ɨn pú'een tɨ ayén tiraata'aíjte'esin a'ɨ́jna ɨ́ xɨéjniu'ucare'ara'an ɨ́ Dios tɨ mú'ejmi tzajta'a huateáturan sej si se'ɨ́jna jetze araújca'anen.” 34’Nee nu niyen raaseíj. Neajta nu niyen tejámuaatá'ixaate'esin tɨ a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ yaujra'an ɨ́ Dios. ―Ayee pu tihua'utá'ixaa. 35Yee ruijmua'a yee, ajtahua'a pu a'uun a'utéveeca'a a'ɨ́jna ɨ́ Juan. Ajta a'ɨ́ɨme ɨ́ tɨ huá'uvi'itɨjme'e, hua'apua mú jamuan á'ujujhua'ane'e. 36Tɨ́'ɨj raaseíj tɨ a'uun a'atamé'ecaa a'ɨ́jna ɨ́ Jesús, ayée pu tiu'utaxájtaca'a tɨjɨ́n: ―Xaaseíj mú'een, ɨ́ cáne'a Dios tɨ raatámuaɨ'ɨvajta. 37Matɨ́'ɨj miyen tiráanamuajri'i a'ɨ́ɨme ɨ́ mej hua'apua, matɨ́'ɨj mi Jesús huatavén. 38Ajta a'ɨ́ɨn Jesús, tɨ́'ɨj pɨ́ a'uré'eve, aj pu'i hua'useíj mej raavájrajme'e. Aj pu'i ayén tihua'uta'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―¿A'iné setí'ijxe'eve'e mú'een? Aj mú miyen tiu'utaniú tɨjɨ́n: ―Rabí, ¿a'uné pe'eche mú'ee? A'íjna i niuucari tɨjɨ́n Rabí, ayée pu huataújmua'a tɨjɨ́n: Tevij tɨ Tihuá'amua'ate. 39Aj pu i Jesús ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Setá'aj yú a'uvé'eju'un setá'aj ya'useíj. Matɨ́'ɨj mi a'ucɨ́j jamuan. Majta u ya'useíj a'utɨ́ é'echejca'a. Majta mú jamuan a'uun a'uteájturaa a'achú pua'an hora tí'ituraaca'a a'ɨ́jna xɨcájra'a jetze. Yee pu teuumé'eca te'ecáará'a tacuarixpua. 40Ajta, seɨ́j tɨ huá'a jetze ajtéme'ecantaca'a ɨ́ mej hua'apua ɨ́ mej Jesús jamuan a'ucɨ́j, ayée pu ántehuaaca'a tɨjɨ́n Andrés. A'ɨ́ɨ pu juutzeájra'an pɨ́rɨcɨ a'ɨ́jna ɨ́ Simón, tɨ ajta i'i Pedro. 41Aj pu'i a'ɨ́ɨn Andrés amuacaí ra'antinájcheca'a a'ɨ́jna ɨ́ ruja'a, ɨ́ Simón. Aj pu'i ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Tu'uri ráateu te'ɨ́jna ɨ́ Mesías. (Mesías, ayée pu huataújmua'a a'ɨ́jna ɨ́ niuucari tɨjɨ́n: Cɨríistu'u tɨ Dios Ra'antihuau.) 42Tɨ'ɨj jí ye'eráavi'itɨ a'ɨ́jna ɨ́ Simón ɨ́ Jesús jemi. Ajta a'ɨ́ɨn Jesús, temua'a pu tira'aráaseij. Ayee pu tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Mú'ee pej a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ yaujra'an ɨ́ Jonás. Ayee pej ántehuaa pua'amé tɨjɨ́n: Cefas. (Cefas, ayée pu huataújmua'a tɨjɨ́n: Pedro, tɨ ajta tetej pú'een.) 43Yee ruijmua'a yee, Jesús pu a'uun á'uye'imɨjca'a. Ayee pu tiraaxɨ́'epɨ'ɨntare tɨ a'uun á'ume'en a'ujna ájtepua, Galilea já'ahua'a. Tɨ́'ɨj i a'ɨ́ɨn ra'antinájcheca'a a'ɨ́jna ɨ́ Felipe. Ayee pu tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Patá'aj ne jamuan á'uche'ecane'en. 44A'ɨ́jna ɨ́ Felipe, a'úu pu é'eme'ecantaca'a, a'ujna chajta'a tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Betsaída. A'uu mú majta é'eme'ecan a'ɨ́jna ɨ́ Andrés, ajta a'ɨ́jna ɨ́ Pedro. 45Aj pu'i a'ɨ́ɨn Felipe a'ɨ́ɨn huáteu ɨ́ Natanael. Ayee pu tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Tu'uri ráateu te'ɨ́jna tɨ jɨ́me'en Moisés teecan ayén tira'uyú'uxaca'a a'ɨ́jna jetze ɨ́ yu'uxari, ɨ́ niuucari ɨ́ mej jɨ́n tí'aijta. A'ii pu hui ajta a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ mej majta jɨ́me'en ra'uyú'uxaca'a a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Dios jetze me'ecan tí'ixaxa'ata'a. A'ii pu a'ɨ́ɨn pú'een a'ɨ́jna ɨ́ Jesús, Nazarét tɨ é'eme'ecan. A'ɨ́ɨ pu yaujra'an pú'een ɨ́ José. 46Ajta a'ɨ́jna ɨ́ Natanael, ayée pu tiraata'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―¿Ni qui Nazarét é'eme'ecan? ¿Ni ayén tí'irɨ'ɨri tɨ a'uun Nazarét ti'itɨ́j airaanen tɨ ti'irɨ́'een? Aj pu'i ayén tiraata'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Felipe tɨjɨ́n: ―Che'eré, patá'aj ya'useíj. 47Tɨ́'ɨj Jesús raaseíj tɨ e'evé'eme'ecaa a'ɨ́jna ɨ́ Natanael, ayée pu tiu'utaxájtaca'a jɨ́me'en a'ɨ́jna tɨjɨ́n: ―Xaaseíj, pu'uri e'evé'eme seɨ́j tɨ tzɨ́te'e Israél jetze ajtéme'ecan. Capu tí'ihua'itzi a'ɨ́jna jemi. Capu ja'anáj tí'ihua'itaca. 48Aj pu'i a'ɨ́ɨn Natanael ayén tiraata'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―¿A'uné peneja'umuá'a? ¿A'iné pej pi 'een jɨ́n nemua'ate? Jesús pu ayén tiu'utaniú tɨjɨ́n: ―Nee nu ne'uun muaja'useíj patɨ́'ɨj pe'uun e'irácatii jeten a'ɨ́jna ɨ́ huaréj, tɨ́'ɨj caí xɨ muaatajéeve a'ɨ́jna ɨ́ Felipe. 49Aj pu'i ayén tiraata'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Natanael tɨjɨ́n: ―Rabí, mú'ee pej pe'ɨ́n pú'een pej i'i yaujra'an ɨ́ Dios. Mú'ee pej a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ pej titaata'aíjte'esin itejmi, i tej Israél jetze ajtéme'ecan. 50Aj pu'i Jesús ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Mú'ee pej piyen té'atzaahuate'e pe'ɨ́jna jɨme'e nej niyen timuaatá'ixaa yee nej ne'uun muaja'useíj patɨ́'ɨj pe'uun e'irácatii ɨ́ huaréj jete. Ayee nu tí'imua'ixaate'e pej pauj piyen tí'iseijran ti'itɨ́j jɨme'e tɨ jaítze'e ruxe'eve'e caí a'ɨ́jna. 51Ajta ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Ayee nu tí'imua'ixaate'e tzáahuati'ira'a jɨme'e pej piyen raseijran tɨ ayén antacúuni'ihua a'ame u ta japua. Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej me'uun tí'ivaɨre'e Dios tɨ é'eseijre'e, a'ɨ́ɨ mú yéve'ecánineíca'a muá'aju'u ineetzi jemi, i nej neajta teáata'a jetze airáane. Majta mú a'uun á'ujnineica'a muá'aju'u me'újna u ta japua.

will be added

X\