Hebreos 11

1Ayee pu tí'een tej tiyen té'atzaahuate'e, a'ɨ́j tu jɨ́n tiyen ramua'aree tɨ ayén té'eme a'ɨ́jna ɨ́ tej jɨ́n tí'ichu'eve'e. A'ɨ́j tu ajta jɨ́n ramua'aree tɨ ayén ti'ayajna ɨ́ tej caí rasise'i. 2A'ɨ́jna jɨ́n mej té'antzaahua a'ɨ́ɨme ɨ́ mej mejmí'i seijre'eca'a ɨ́ tavaújsimua'acɨ'ɨ, a'ɨ́j pu jɨ́n Dios ayén rɨ́'ɨ tihua'utéxajtaca'a. 3A'ɨ́jna jɨ́n tej té'atzaahuate'e, a'ɨ́j pu jɨ́n ayén titá'amitɨejte'e tɨ naíjmi'i tɨ́j na'a íjii tɨ tí'iseijre'e, ayée pu 'een jɨ́n huataseíjre a'ɨ́jna jɨme'e tɨ caí seijre'eca'a, a'iné Dios pu ayén raataxájtaca'a. 4A'ɨ́jna jɨ́n tɨ ayén té'antzaahua a'ɨ́jna ɨ́ Abel teecan, a'ɨ́j pu jɨ́n ayén tiu'utámuaɨ'ɨvejtaca'a ɨ́ Dios jemi ti'itɨ́j jɨme'e tɨ jaítze'e rɨ'éene'ecán jɨ́n seijre'eca'a ɨ́ Dios jemi caí a'ɨ́jna tɨ jɨ́n tiu'utámuaɨ'ɨvejtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Caín teecan. A'ɨ́j pu jɨ́n Dios ayén jɨ́me'en tiraataxájtaca'a tɨ a'ɨ́ɨn Abel rɨ'éene'ecán jɨ́n huateájturaa ɨ́ jemin a'ɨ́jna jɨme'e tɨ ra'ancuré'a a'ɨ́jna tɨ jɨ́n tiu'utámuaɨ'ɨvejtaca'a. Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ Abel, a'ɨ́ɨ pu xaa huamɨ́'ɨ. Mɨ́ ajta, aúche'e pu tí'ita'ixaate'e a'ɨ́jna jɨme'e tɨ té'antzaahua. 5A'ɨ́jna jɨ́n tɨ té'antzaahua a'ɨ́jna ɨ́ Enóc, a'ɨ́j pu jɨ́n Dios ayén ya'uví'itɨ u ta japua tɨ ij caí ráacɨ'ɨti tɨ huámɨ'ɨni. Majta ɨ́ seica, camu mé'e yá'uteu a'ɨ́jna jɨme'e tɨ Dios ya'uví'itɨ. Ayee mú jɨ́me'en tiu'utaxájtaca'a tɨ nu'u ra'aránajcheca'a ɨ́ Dios a'ij tɨ ti'itiújcha'ɨɨca'a. 6Ajta tɨ pua'a ja'atɨ́ caí té'atzaahuate'e, capu a'atzu rɨ'ɨrí tɨ a'ɨ́ɨn ja'atɨ́ ayén huárɨni a'ij tɨ tira'aráanajche ɨ́ Dios. Ayee pu tí'een, a'iné tɨ pua'a ja'atɨ́ ayén raxɨ́'eve'e tɨ vejli'i ajteáxɨɨre ɨ́ Dios jemi, amuacaí pu ayén ruxe'eve'e tɨ a'ɨ́ɨn ja'atɨ́ ayén té'antzaahuate'en tɨ Dios seijre'e, ajta tɨ a'ɨ́ɨn Dios ayén rɨ́'ɨ tihua'atá'aca a'ɨ́mej ɨ́ mej a'ujca'anéecan jɨ́n rahuauhuau. 7A'ɨ́ɨ pu ajta té'antzaahua a'ɨ́jna ɨ́ Noé teecan. A'ɨ́j pu jɨ́n, tɨ́'ɨj Dios ayén tiraatániu'uche a'ɨ́jna jɨme'e tɨ nu'u ayén teja'uré'enejsin, aj pu'i a'ɨ́ɨn Noé rá'antzaahua, ajta á'iyen raatétaahuaca'a a'ɨ́jna ɨ́ canuuhua'a tɨ ve'ée, tɨ́'ij ajta jɨ́n hua'utévaɨ ɨ́ ruteɨ́testemua'a mej mi caí huácui'ini. Ayee pu a'ɨ́jna jɨ́n huarɨ́j, a'ɨ́ɨ pu hua'utá'a a'ɨ́mej ɨ́ mej íiyen japuan seijre'eca'a ɨ́ chaanaca mej ráamua'aree mej caí xɨ́'epɨ'ɨn rɨjcaa ɨ́ Dios jemi. A'ɨ́j pu jɨ́n, ayée pu tiraacɨ́'ɨ a'ɨ́jna ɨ́ Noé teecan tɨ́'ij ayén rɨ'éene'ecán jɨ́n huateáturan ɨ́ Dios jemi a'ɨ́jna jɨme'e tɨ té'antzaahua. 8Ayee pu che'atá na'a té'antzaahua a'ɨ́jna ɨ́ Abraham teecan. A'ɨ́j pu jɨ́n ayén ra'ará'astijre tɨ́'ɨj Dios ayén raata'íteca'a tɨ a'uun á'ura'ani a'ujna a'u tɨ yé'ecɨ'ɨti. A'ɨ́j pu jɨ́n, a'ɨ́ɨn caí ramua'areereca'a a'u tɨ á'ume, a'ɨ́ɨ pu a'uun á'uraa. 9A'ɨ́jna jɨme'e tɨ té'antzaahua, a'ɨ́ɨ pu á'ucatii a'u tɨ caí é'eme'ecan, a'ájna seɨ́j chuéjra'a japua tɨ jɨ́me'en Dios ayén te'ataújratziiri'i tɨ ayén yé'ecɨ'ɨti. A'uu pu á'ucatii navij chi'ira'a jete a'ɨ́jna jamuan ɨ́ Isaac teecan, ajta a'ɨ́jna ɨ́ Jacobo teecan, ɨ́ tɨ huá'a jemi Dios ayén che'atá na'a a'ɨ́jna jɨ́n te'ataújratziiri'i tɨ ayén tihuá'ucɨ'ɨti tɨ́j ajta tí'ijcɨ'ɨti a'ɨ́jna ɨ́ Abraham teecan. 10A'ɨ́j pu jɨ́n ayén huarɨ́j a'iné ayée pu tí'ijchu'eve'eca'a tɨ a'uun a'uteárute a'ájna chajta'a tɨ caí ja'atɨ́ ja'anáj raté'uuna a'ɨ́jna jɨme'e tɨ Dios ruseɨ́j ráasiɨɨmua'a a'ij tɨ seíire'e a'ame, ajta rá'ajtaahuaca'a. 11A'ɨ́jna jɨme'e tɨ té'antzaahua a'ɨ́jna ɨ́ Sara teecan, a'ɨ́j pu jɨ́n Dios ayén tiraatá'a tɨ ayén pa'arɨ'ɨ huataseíjre'en ɨ́ jetzen, capu amɨ́n a'ij tɨ ari huápɨ'ɨ ucaristaca'a. Ayee pu a'ɨ́jna jɨ́n ayén tiraacɨ́'ɨ a'ɨ́jna jɨme'e tɨ ayén tirá'amitɨejte'eca'a tɨ a'ɨ́ɨn Dios ayén araúrastejsin a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ tɨ jɨ́n te'ataújratziiri'i. 12A'ɨ́j mú jɨ́n miyen airáane mu'iitɨ́ me'ɨ́jna jetze seɨ́j tɨ ari á'ame'erejca'a. Ayee mú mu'iitɨ́ huataseíjre ɨ́ yaújmua'ame'en matɨ́j mena'a pua'amé ɨ́ xu'ura'ave ɨ́ mej júte'e é'eseijre'e, nusu matɨ́j majta miyen ará'aseca'a tɨ́j ɨ́ sej tɨ a'uun é'ejca a'u tɨ e'eve'e'ástɨme ɨ́ jaj tɨ ve'ée. Ayee mú mu'iicáa tɨ caí rɨ'ɨrí tɨ ja'atɨ́ hua'uté'itɨen. 13Naími'i a'ɨ́ɨme mej caí xɨ ra'ancuré'aca'a me'ɨ́jna tɨ jɨ́n Dios te'ataújratziiri'i a'ɨ́jna jɨme'e mej té'antzaahua, a'ɨ́ɨ mú huácuii. Cu xɨee mu'uri a'ɨmuá raseíira, majta a'ɨmuá a'uté'uu maraatateújte me'ɨ́jna tɨ tihuá'acɨ'ɨti a'ɨ́jna jɨme'e mej té'antzaahua. Ayee mú me'ɨ́jna jɨ́n huarɨ́j, ayée mú majta me'ɨ́jna jɨ́n tiraataxájtaca'a yee mej caí huá'a jetze ajtéme'ecantaca'a a'ɨ́mej ɨ́ mej íiyen huachéjme chaanaca japua, majta ca'aníjra'a jɨ́n u e'eráacɨ ɨ́ ruche. 14Ajta, tɨ pua'a miyen tí'ixajta ɨ́ teɨte matɨ́j a'ɨ́ɨme, ayée pu huataújmua'a a'ɨ́jna ɨ́ mej miyen ti'ixa tɨjɨ́n mu'uri seɨ́j chuéjra'a úuhuaumen a'u mej a'uté'en. 15Ajta a'ɨ́jna ɨ́ seɨ́j chuéjra'a ɨ́ mej nu'u rúuhuaumen, capu a'ájna pɨ́tejá'arɨcɨ a'u mej u e'eráacɨ, a'iné tɨ pua'a miyen ra'utámua'aréerejche'e me'ɨ́jna ɨ́ chuéjra'a ɨ́ mej japuan e'eráacɨ, ayée pu rɨ'ɨríistaca'a mej huaré'ecɨɨnejche'e. 16Mɨ́ majta a'ɨ́ɨme, mu'uri miyen raxɨ́'eve'eca'a mej a'uun a'uté'en seɨ́j chuéjra'a japua tɨ jaítze'e rɨ́'en. Ayee pu huataújmua'a a'ɨ́jna ɨ́ niuucari tɨjɨ́n seɨ́j chuéjra'a mú úuhuaumen tɨ ta japua é'eseijre'e. A'ɨ́j pu jɨ́n, capu ratévi'iraste'e ɨ́ Dios mej miyen raatámua'ati tɨjɨ́n huá'a Dios pu pú'een, a'iné a'ɨ́ɨ pu ari rɨ́'ɨ ráaruu seɨ́j chajta'a a'u mej a'uteáturan tɨ́j na'a rusén jɨme'e. 17- 18A'ɨ́jna jɨme'e tɨ té'antzaahua a'ɨ́jna ɨ́ Abraham teecan, a'ɨ́j pu jɨ́n tɨ́'ɨj Dios ayén raatéeseij, a'ɨ́ɨ pu raatámuaɨ'ɨvajtaca'a ɨ́ ruyauj a'ɨ́jna ɨ́ Isaac teecan. A'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ tɨ ra'ancuré'a a'ɨ́jna tɨ jɨ́n te'ataújratziiri'i ɨ́ Dios, a'ɨ́ɨ pu ajta ayén titaúura'acare'e tɨ raatámuaɨ'ɨvajta ɨ́ ruyauj tɨ seɨ́j na'a pú'een, tɨ ajta jɨ́me'en Dios ayén raataxájtaca'a tɨjɨ́n: “Naími'i ɨ́ mej a'iránejsin mú'eetzi jetze, ayée mú raatámua'atzi tɨjɨ́n huá'aya'upua pu pú'een a'ɨ́jna ɨ́ Isaac.” 19A'ɨ́j pu jɨ́n ayén tirá'amitɨejte'eca'a a'ɨ́jna ɨ́ Abraham tɨ a'ɨ́ɨn Dios raayɨ́'ɨtɨhua'a tɨ hua'ajjájpuan a'ɨ́mej ɨ́ teteca ɨ́ mej meri huácuii. Ajta, tɨ́'ɨj Dios ayén raatátui ɨ́ yaujra'an, ayée pu tiraatámitɨejte tɨ a'ɨ́ɨn Isaac a'itáraa huá'a tzajta'a ɨ́ mej meri huácuii. 20A'ɨ́jna jɨ́n tɨ mé'e ajta té'antzaahua, a'ɨ́jna ɨ́ Isaac teecan, a'ɨ́j pu jɨ́n ayén rájhuaviiri'i ɨ́ Dios tɨ a'ɨ́ɨn rɨ́'ɨ tihua'uteájtuaani mejca'ihuáyee ɨ́ yaújmua'ame'en a'ɨ́jna ɨ́ Jacobo teecan, ajta a'ɨ́jna ɨ́ Esaú teecan. 21A'ɨ́jna jɨme'e tɨ té'antzaahua a'ɨ́jna ɨ́ Jacobo teecan, a'ɨ́j pu jɨ́n tɨ́'ɨj ari á'ame'erejca'a, aicaújtuta japuan ɨ́ ru'itzɨ́j, rɨ́'ɨ tihua'uteájtuaa seɨj ajta seɨj ɨ́ yaújmua'ame'en a'ɨ́jna ɨ́ José teecan. A'ɨ́ɨ pu ajta raná'amiche'e ɨ́ Dios. 22A'ɨ́jna jɨme'e tɨ té'antzaahua a'ɨ́jna ɨ́ José teecan, a'ɨ́j pu jɨ́n, tɨ́'ɨj ari vástacɨra'itaca'a, ayée pu tihua'utá'ixaa a'ɨ́jna jɨme'e mej nu'u miyen huiráaju'un a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecantaca'a mej mi seɨ́j chuéjra'a japua a'uté'en. Ajta pu ayén tíhua'uta'aíj a'u mej téje'evá'anan ɨ́ tí'icariira'an. 23A'ɨ́jna jɨme'e mej té'antzaahua ɨ́ vaújsimua'ame'en a'ɨ́jna ɨ́ Moisés teecan, a'ɨ́j pu jɨ́n, tɨ́'ɨj huanú'ihuaca'a, a'ɨ́ɨ mú raaté'avaataca'a huaíca máxcɨra'i jɨme'e a'iné ayée pu tihuá'amitɨejte'eca'a tɨ naa seijre'eca'a a'ɨ́jna ɨ́ pa'arɨ'ɨ. Majta, camu raatátziɨn a'ɨ́jna ɨ́ tɨ jɨ́n tiu'uta'aíjtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ rey mej nu'u huá'ucui'ini ɨ́ tɨ'ɨríi mej teteca. 24A'ɨ́jna jɨme'e tɨ té'antzaahua a'ɨ́jna ɨ́ Moisés teecan, tɨ́'ɨj ari vástaca'a, capu huataúra'a mej miyen raatámua'ati tɨjɨ́n yaujra'an pu pú'een a'ɨ́jna ɨ́ 'ɨ́ita'a ɨ́ rey tɨ rape'eri. 25Ayee pu tiraaxɨ́'epɨ'ɨntare tɨ ayén rajpuaíitzi á'ara'ani a'ɨ́mej jamuan ɨ́ mej teɨtestemua'ame'en pú'een ɨ́ Dios. Ajta, capu a'atzu ra'aránajcheca'a tɨ ayén a'atzu á'ateevi'in huataújtemua'ave'en a'ɨ́jna jɨme'e tɨ ayén huárɨni a'ɨ́jna tɨ a'ij pua'a 'een ɨ́ Dios jemi. 26Ayee pu tirá'amitɨejte'eca'a tɨ ayén jaítze'e ratéva'ɨri mej miyen tirá'uxɨeehuari'i Cɨríistu'u jetze me'ecan caí tɨ ayén tiratéva'ɨri tɨ́j na'a tɨ huápɨ'ɨ tí'ijnajche ɨ́ mej tí'ijcha'ɨɨ a'ɨ́ɨme ɨ́ mej tí'aijtaca'a a'ujna u Egipto. Ayee pu 'een jɨ́n ayén rachú'eve'eca'a a'ɨ́jna tɨ tí'iracɨ'ɨti ɨ́ Dios jemi. 27A'ɨ́jna jɨme'e tɨ té'antzaahua, a'uun pu e'erájraa u Egipto. Ajta, capu raatátziɨn tɨ pua'a jeíhua huápɨ'ɨ huataniú'ucan a'ɨ́jna ɨ́ rey, sino temua'a pu te'utáviicua'iri'i. Cu xɨee tɨ cuj a'ɨmuá raseíireca'a a'ɨ́jna ɨ́ Dios tɨ caí seijre'e. 28A'ɨ́jna jɨme'e tɨ té'antzaahua, a'ɨ́j pu jɨ́n ayén te'ará'aste a'ɨ́jna xɨcáara'an tɨ jetzen Dios tihua'utá'uuni'i. Ayee pu 'een jɨ́n ra'ajtépɨtijraxɨ xúure'e jɨme'e tɨ i caí ayén tihuá'ucɨ'ɨti a'ɨ́jna tɨ huá'acui'ini a'ɨ́mej ɨ́ mej anáaté'ee huanúnu'ihuaca'a. 29A'ɨ́jna jɨme'e mej té'antzaahua ɨ́ teɨte, a'ɨ́j mú jɨ́n miyen antacɨ́j ɨ́ jaj japua tɨ ve'ée tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Jaj tɨ Pa'u. Ayee mú japuan antacɨ́j tɨ́j chuej tɨ huáchi. Mɨ́ majta, a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Egipto é'eme'ecantaca'a, matɨ́'ɨj miyen raataxɨ́'eve mej miyen che'atá mena'a huárɨni, matɨ́'ɨj mi auujámɨj. 30A'ɨ́jna jɨme'e mej té'antzaahua ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecantaca'a, a'ɨ́j pu jɨ́n matɨ́'ɨj meri aráhua'apua xɨcaj pua'amé ataújnajcheca'a a'ujna chajta'a, aj pu'i á'avatzɨ ɨ́ jaxu'u ɨ́ tɨ jɨ́n ré'enami'ihuaca'a a'ujna chajta'a, u Jericó. 31A'ɨ́jna jɨme'e tɨ té'antzaahua a'ɨ́jna ɨ́ Rahab teecan, a'ɨ́jna ɨ́ 'ɨ́ita'a tɨ huá'ajijve'eca'a mej mi jamuan ji'ipite'e, a'iné a'ɨ́ɨ pu temua'a naa hua'ancuré'evi'itɨ a'ɨ́mej ɨ́ mej miyen te'uhuaré'ixɨ'ere'en ɨ́ chajta'a, a'ɨ́j pu jɨ́n caí huamɨ́'ɨ huá'a jamuan ɨ́ mej caí ra'ará'astijre ɨ́ Dios. 32¿Ti'itájni neajtahua'a amuaatá'ixaate'en? Capu tí'icɨ'ɨpe nej niyen tejámuaatá'ixaate'en a'ij mej huarɨ́j a'ɨ́jna ɨ́ Gedeón teecan, ajta a'ɨ́jna ɨ́ Barac teecan, ajta a'ɨ́jna ɨ́ Sansón teecan, ajta a'ɨ́jna ɨ́ Jefté teecan, ajta a'ɨ́jna ɨ́ David teecan, ajta a'ɨ́jna ɨ́ Samuel teecan, majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Dios jetze me'ecan tí'ixaxa'ata'a. 33Ayee mú hua'utéemua'itɨ a'ɨ́mej ɨ́ mej títetaté'eca'a ɨ́ rey jɨme'e seɨ́j chuéjra'a japua, majta rɨ́'ɨ tiu'uta'aíjtaca'a, majta ra'ancuré'a a'ɨ́jna tɨ jɨ́n Dios te'ataújratziiri'i. Majta seica miyen hua'ancáanajxɨ huá'ateni'itze'e ɨ́ muajyéte. Matɨ́j mena'a mej miyen huarɨ́j, ayée mú me'ɨ́jna jɨ́n huarɨ́j a'ɨ́jna jɨme'e mej té'antzaahua. 34Majta seica miyen ra'ujé'ica ɨ́ taij tɨ ij caí hua'uteátaira, majta seica huataúruu mej mi caí huá'ucui'ini. Ayee pu tihuá'uruu a'ɨ́mej ɨ́ mej caí rucacá'anejca'a. Ca'aníjra'a pu xaa hua'utá'a mej mi miyen huateújca'anen temua'a naa. Matɨ́'ɨj mi miyen hua'utéemua'itɨ matɨ́j mena'a mej jɨ́n huané'use, majta hua'utamuári a'ɨ́mej ɨ́ xantaaru'u ɨ́ mej seɨj chuéjra'a japua é'eme'ecantaca'a. 35Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ 'uuca, ayée mú majtáhua'a hua'ancuré'evi'itɨ ɨ́ ruteɨ́testemua'a ɨ́ mej majtáhua'a aitacɨ́j huá'a tzajta'a ɨ́ mej meri huácuii. Majta seica, ayée mú rajpuaíitzi muá'araa me'ɨ́jna jɨme'e mej caí hua'atá'acare'e mej hua'irájtuaani a'u mej hua'iteáana. Ayee mú 'een jɨ́n huarɨ́j me'ɨ́jna jɨme'e mej miyen rachú'eve'eca'a mej majtáhua'a huatarún mej mi me'uun ruuri a'uteáturan seɨ́j chuéjra'a japua tɨ jaítze'e rɨ́'en. 36Majta seica miyen rajpuaíjtzi muá'araa me'ɨ́jna jɨme'e mej huá'uxɨeehuari'iri'i nusu mej hua'utéevajxɨ na'ari mej hua'anájɨ'ɨcɨ'exɨ cadeena jɨme'e na'ari mej hua'itéanajxɨ. 37Ayee mú majta huá'uruu. Mehua'uteátu'asixɨ tetej jɨme'e. Majta já'ita'a hua'utaveíjchixɨ. Majta huá'ucuii chun jɨme'e tɨ ruxɨ́'ejta'a te'ejcamɨ́ɨmɨjmee. Ayee mú 'eene'en ti'itéchejca'a me'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ hua'anavij ɨ́ cáne'axɨ nusu ɨ́ hua'anavij ɨ́ caurasi. Camu a'ij tí'ijviicua'iraca'a. Jéihua mú rajpuaíjtzica'a. Majta a'ij mú pua'a tihuá'ajcha'ɨɨca'a. 38Camu huatéechi'ica'a: a'u tɨ na'a mú á'ujujhua'ane'eca'a, a'u tɨ caí é'e tí'itɨɨtaca'a, majta a'u tɨ a'ujɨ́rime'eca'a. Majta a'úu mú é'echejca'a a'u tɨ é'eteasta'a, majta me'újna cuunísta'a, ajta a'u tɨ na'a tɨ huacúunijmee tɨ́j na'a íiyen chaanaca japua. Mɨ́ majta a'ɨ́ɨme, jeíhua mú huápɨ'ɨ jaítze'e tí'ivaɨre'eca'a ɨ́ Dios jemi mecaí a'ɨ́mej ɨ́ mej caí huá'axe'eve'eca'a. 39- 40Dios pu ayén rɨ́'ɨ tihua'uteájtuaa naíjmi'ica a'ɨ́jna jɨme'e mej té'antzaahua. Mɨ́ majta a'ɨ́ɨme, camu xɨ ra'ancuré'a a'ɨ́jna tɨ jɨ́n Dios te'ataújratziiri'i a'ɨ́jna jɨme'e tɨ Dios ari titaaxɨ́'epɨ'ɨntari'iri'i itejmi jemi a'ɨ́jna tɨ jaítze'e rɨ́'en tɨ a'ɨ́ɨn ayén téjmi jamuan hua'unaíjmire'en a'ɨ́mej.

will be added

X\