Los Hechos 9

1Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ Saulo, ayén auj tihuá'aneechejca'a tɨ huá'ucui'ini a'ɨ́mej ɨ́ mej rá'atzaahuate'eca'a a'ɨ́jna ɨ́ tavástara'a. A'ɨ́j pu jɨ́n a'ɨ́jna u a'utéeseij a'ɨ́jna tɨ tihuá'a'aijte'eca'a u teyujta'a. 2Aj pu 'i raatáhuaviiri'i tɨ a'ɨ́ɨn raatapíjte'en ɨ́ yu'uxari ɨ́ tɨ jɨ́n u a'uteárute u teyujta'a ajta já'ahua'a tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Damasco. Tɨ pua'a nu'u a'uun huajá'uteuni ɨ́ teɨte ɨ́ mej nu'u rá'atzaahuate'eca'a ɨ́ niuucari ɨ́ mej jɨ́n rɨ́'ɨ titeejú'ucaa ɨ́ Dios jemi, aj pu nu'u i hua'irávi'itɨj hua'anajɨ́'ɨcɨ'exɨ'ɨn, tɨ́'ij nu'u i huá'avi'itɨn u Jerusalén. 3Tɨ́'ɨj ari a'uun vejli'i aumé'ecaa a'ájna Damasco, jíye'itzi jɨ́n pu jeíhua jairanéeri'icɨ já'araa. Júte'e ve'ecáane a'ájna a'u tɨ a'utéveeca'a a'ɨ́jna ɨ́ Saulo. 4Tɨ'ɨquí a'ɨ́ɨn e'erájve á chuaata'a. Ti'itɨj pu huánamuajri'i tɨ ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Saulo, Saulo, ¿a'iné 'een jɨ́n piyen a'ij pua'a neruure? 5Aj pu 'i ayén tiraata'íhua'uri'i a'ɨ́jna ɨ́ Saulo tɨjɨ́n: ―¿A'ataani pej pú'een, nevástara'a? Aj pu 'i ayén tiu'utánamuajre tɨjɨ́n: ―Nee nu ne'ɨ́n pú'een i nej i'i Jesús, i pej a'ij pua'a neruure. 6Aj pu 'i tavástara'a ayén tiu'utaniú tɨjɨ́n: ―Ájchesi, aricu u chajta'a. Aa mú muaja'utá'ixaate'esin a'ij pej ye'í huárɨni. 7Majta me'ɨ́n ɨ́ mej jamuan á'ujujhua'ane'e, a'úu mú a'uté'uuca'a, camu ché'e avé'eniuuca'a. Ti'itɨj mú xaa huánamuajri'i, aru camu ja'atɨj á'a a'uséij. 8A'uu pu 'i ájchee a'ɨ́jna ɨ́ Saulo. Tɨ́'ɨj mé úuneereca'a, capu ché'e atáneerica'a. Matɨ́'ɨj mi ra'anaví'ira'a ɨ́ muájca'are'ara'an jetze, meya'uví'itɨ u Damasco. 9Ayee pu á'atee a'achú cumu huaíca xɨcaj tɨ aracúuni'i, ajta tɨ caí ti'itɨ́j huácuaa; ayée pu che'atá na'a á'atee huaíca xɨcaj tɨ caí yé'ecare'e. 10Seɨj pu a'utéveeca'a a'ujna Damasco, ja'atɨ tɨ ajta té'atzaahuate'eca'a. Ayee pu ántehuaaca'a tɨjɨ́n Ananias. Aj pu 'i tavástara'a huataseíjre jemin a'ɨ́jna ɨ́ Ananias. Ayee pu tiraatajé tɨjɨ́n: ―Ananias. Aj pu 'i ayén tiu'utaniú tɨjɨ́n: ―Ye'e nej huatéjvee, nevástara'a. 11Aj pu 'i ayén tiraata'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ tavástara'a tɨjɨ́n: ―Aricu, a'ájna cáayera'a jetze tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n tɨ huataújje'iye. Patá'aj hui pe'uun tiu'uta'íhua'un ɨ́ Judás tɨ é'eche tɨ pua'a a'uun a'utácatii a'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ tɨ ayén ántehuaa tɨjɨ́n Saulo. Tarso pu hui é'eme'ecan a'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ. A'ɨ́ɨ pu rahuauhuau ɨ́ Dios jemi. 12Ja'atɨ pu nu'u huataseíjre a'ɨ́jna jemi ɨ́ Saulo. Tevij pu huataseíjre tɨ ayén ántehuaa tɨjɨ́n Ananias. Ajta ayén tiú'useijre tɨ a'ɨ́ɨn Ananias nu'u ra'avé'emuarɨej a'án mu'úutze'en tɨ ij ajtahua'a atáneere. ―Ayee pu tiraata'ixaa ɨ́ tavástara'a. 13Aj pu 'i ayén tiraata'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Ananias: ―Casi'i, nevástara'a. Mu'iitɨ́ mú meri naatá'ixaa a'ij tɨ ti'itɨ́j ruure a'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ. Jé'ecan pu nu'u a'ij pua'a huá'aruure a'ɨ́mej ɨ́ mej muá'atzaahuate'e a'uun mej a'uchéjme a'ujna Jerusalén. 14Ajta íjii, a'ɨ́ɨme ɨ́ mej tí'aijta u teyujta'a, a'ɨ́ɨ mú nu'u raatá'a tɨ a'ɨ́ɨn yé tanén, tɨ́'ij hua'irávi'itɨn hua'anajɨ́'ɨcɨ'exɨ'ɨn a'ɨ́mej ɨ́ mej muaná'amiche mú'eetzi. 15Ajtahua'a pu ayén tiraata'aíj ɨ́ tavástara'a tɨjɨ́n: ―Aricu. Nee nu hui ra'avé'ehuau ne'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ tɨ́'ij a'ɨ́ɨn neetzi jetze me'ecan tihua'utá'ixaate'en a'ɨ́mej ɨ́ mej seɨ́j chuéjra'a japua é'eche, ajta ɨ́ hua'arey. A'ɨ́ɨ pu hui ajta neetzi jetze me'ecan tihua'utá'ixaate'esin ɨ́ mej me'uun a'uchéjme a'ujna u Israél. 16Ayej xaa ne'u, nee nu raataseíjrate'esin ne'ɨ́jna ɨ́ Saulo ɨ́ tɨ ayén tiú'ujxe'eve'e tɨ jeíhua rajpuaíitzi á'ara'ani neetzi jetze me'ecan. ―Ayee pu tiraata'ixaa ɨ́ tavástara'a. 17Aj pu 'i á'uraa a'ɨ́jna ɨ́ Ananias. A'uu pu a'ará'a Judás tɨ é'eche. Aj pu 'i a'uun a'uteájrupi u chi'ita. Ajta á'iyen ra'avé'emuarɨej a'án mu'úutze'en a'ɨ́jna ɨ́ Saulo. Aj pu 'i ayén raatateújte tɨjɨ́n: ―Ne'ihuaara'a, Saulo. A'ɨ́ɨ pu hui ayén tinaata'aíj ɨ́ tavástara'a, a'ɨ́jna ɨ́ Jesús tɨ mú'eetzi jemi a'utaseíjre patɨ́'ɨj yé ve'etamé'eca. Ayee pu tinaata'aíj pej pi pajtáhua'a atáneere, ajta pej pe'ɨ́jna jetze ará'aca'anen ɨ́ xɨéjniu'ucare'ara'an ɨ́ Dios. ―Ayee pu tiraata'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Ananias. 18Jɨ́me'en pu'u ayén tiraata'ixaa, aitácuurixɨ ɨ́ jɨ'ɨseáara'an jetze ɨ́ ti'itɨ́j naviira'an tɨ huatéehua. Aj pu'i ajtahua'a atáneereca'a. Tɨ'ɨquí a'ɨ́ɨn ájchee a'ɨ́jna ɨ́ Saulo. Tɨ'ɨquí huámuaɨ'ɨvijhuaca'a. 19Aj pu 'i xaa tiú'ucuaa. Ajta ru'uhuatáca'anisti'iri'i. A'uu pu huateájturaa huá'a jamuan ɨ́ mej té'atzaahuate'e hua'apua, huaíca xɨcaj, a'ujna u Damasco. 20Aj pu 'i a'utéjche tɨ tihua'utá'ixaate'en u hua'atéyujta'a. Ayee pu tihuá'amua'atehua'a tɨ nu'u yaujra'an pú'een ɨ́ Dios a'ɨ́jna ɨ́ Jesús. 21Naíjmi'i ɨ́ mej ráanamuajri'i, a'ɨ́ɨ mú a'ij yá'useijraca'a jé'ecan. Ayee mú tí'ixajtaca'a tɨjɨ́n: ―¿Ni caí a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ tɨ a'ij pua'a huá'uruu a'ánna Jerusalén a'ɨ́mej ɨ́ mej raná'amiche'e me'ɨ́jna ɨ́ Jesús? ¿Ajta ni caí a'ɨ́jna pu jɨ́n mú a'uvé'emej tɨ́'ij amɨ́n hua'irávi'itɨn hua'anajɨ́'ɨcɨ'exɨ'ɨn tɨ́'ij hua'utátuiire'en ɨ́ mej tí'aijta a'ujna teyujta'a a'ánna Jerusalén? ―Ayee mú tiú'urixaate'ecaa. 22Máàj pu'u jaítze'e ru'uhuatáca'anisti'iri'i tɨ́'ij a'ɨ́ɨn ayén tihua'utá'ixaate'en ɨ́ teɨte. Jé'ecan pu hua'utéemua'itɨ a'ɨ́mej ɨ́ juriiyu ɨ́ mej Damasco é'eche a'ɨ́jna jɨme'e tɨ ayén tiraataxájtaca'a tɨjɨ́n: ―¡Jee, ayej ti'ayajna, a'ɨ́jna ɨ́ Jesús, a'ii pu a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ tɨ Dios án yá'ujra ɨ́ ɨpuari japua! 23A'atzu á'ateevi'ica, aj mú mi raaxɨ́'epɨ'ɨntare a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan mej mi raajé'ica me'ɨ́jna ɨ́ Saulo. 24Nain tújca'ari tzajta'a, majta nain tɨ́ca'ari tzajta'a, a'úu mú e'itéte'eca'a tɨ é'epueerta a'u tɨ e'iránine'i ɨ́ juye. Ajta, a'ɨ́ɨ pu ráamua'areeri'i a'ɨ́jna ɨ́ Saulo tɨjɨ́n maraatévi'ira. 25Majta me'ɨ́n ɨ́ seica, ɨ́ mej té'atzaahuate'e, a'ɨ́ɨ mú ra'ateájra sicɨ́ri jetze tɨ ve'ée. Matɨ́'ɨj mi ra'acájtuaa tɨ́ca'ɨmua a'atzaj cumu já'ita'a tɨ́ca'a me'ɨ́jna ɨ́ Saulo ɨ́ jaxu'u jetze. Aj pu 'i á'uraa. 26Tɨ'ɨquí a'uun a'ará'a u Jerusalén. A'ɨ́ɨ pu raxɨ́'eve'eca'a tɨ hua'ajtéjaahuate'en a'ɨ́mej ɨ́ mej té'atzaahuate'e. Mɨ majta, camu raxɨ́'eve'eca'a a'iné méjtziɨɨne'eca'a. Camu a'atzu rá'atzaahuate'eca'a tɨ a'ɨ́ɨn ayén té'atzaahuate'e a'ɨ́jna ɨ́ Saulo. 27Capu amɨ́n a'ij, a'ɨ́ɨ pu ɨ́ Bernabé, a'ɨ́ɨ pu ra'ancuré'evi'itɨ. Aj pu 'i ya'uví'itɨ a'ɨ́mej jemi ɨ́ mej tamuáamuata'a japuan hua'apua ará'ase. Ajta hua'utá'ixa tɨ nu'u a'ɨ́ɨn Saulo, a'ɨ́jna huaseíj ɨ́ tavástara'a tɨ́'ɨj nu'u á a'ume'eca juye jetze, ajta Saulo pu hua'utá'ixa tzáahuati'ira'a jɨme'e a'ɨ́mej ɨ́ mej Damasco é'eche. A'ɨ́ɨ pu tihuaú'ixaa Jesús jetze me'ecan. 28A'ɨ́j pu jɨ́n, a'uun a'uteájturaa a'ɨ́jna ɨ́ Saulo a'ánna Jerusalén. Ajta a'ɨ́ɨme huá'a jamuan á'uche'ecane'e. Tihuá'a'ixaate'eca'a Jesús jetze me'ecan tzáahuati'ira'a jɨme'e. 29Seica pu ajta jamuan tiu'uxájtaca'a. A'ii mú a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ mej tí'ixaxa'a hua'aniuuca jɨme'e ɨ́ griego. Jéihua mú tiú'urixaate'ecaa me'ɨ́jna jɨme'e. A'ɨ́ɨ mú rá'atese'eca'a mej raajé'ica. 30Matɨ́'ɨj a'ɨ́ɨme ɨ́ mej ihuáamua'ame'en pú'een ɨ́ mej té'atzaahuate'e, matɨ́'ɨj me'ɨ́n ráamua'areeri'i, aj mú mi ya'uví'itɨ me'ɨ́jna ɨ́ Saulo a'ujna já'ahua'a tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Cesarea. Matɨ́'ɨj mi raata'íteca'a a'uun pújme'en chajta'a tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Tarso. 31Tɨ́j na'a a'u tɨ na'a mej a'uchéjme ɨ́ mej té'atzaahuate'e, a'ujna já'ahua'a tɨ ajtéme'ecan a'ujna Judea, ajta a'ujna Galilea, ajta a'ujna Samaaria, naími'i mú rɨ́'ɨ titeechéejme'ecaa temua'a naa. Jé'ecan mú rucá'anejca'a ɨ́ ru tzajta'a. Majta me'ɨ́jna jetze aráujca'anejca'a ɨ́ xɨéjniu'ucare'ara'an ɨ́ Dios ɨ́ tɨ rɨ́'ɨ tihua'utá'a. Metí'itziɨɨne'eca'a a'ɨ́jna jɨme'e tɨ pua'a ti'itɨj jɨ́n ma'uté'ɨtzen ɨ́ Dios jemi. Majta huatámu'iireca'a jeíhua. 32Ajta a'ɨ́jna ɨ́ Pedro, a'ɨ́ɨ pu á'uche'ecane'e hua'amuáare ɨ́ í'ihuaamua'ame'en ɨ́ tavástara'a. A'ɨ́mej pu ajta u ja'uvé'emuaareca'a ɨ́ seica ɨ́ mej té'atzaahuate'eca'a. A'uu mú é'echejca'a, chajta'a tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Lida. 33Seɨ́j pu huáteu a'ujna, teáata'a tɨ ayén ántehuaa tɨjɨ́n Eneas. Pu'uri á'ateevi'ica aráhuaica nine'ira'a tɨ huáca'atii ɨ́ utaatzi japua. Cɨyáaxara'aca'a a'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ. 34Aj pu 'i ayén tiraata'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Pedro tɨjɨ́n: ―¡Eneas! Jesús ɨ́ tɨ Dios án yá'ujra ɨpuari japua, a'ɨ́ɨ pu hui tí'imuahuaate'en. Ájchesi, patá'aj rɨ́'ɨ ráaruuren mɨ á'utaatzi. Jɨ́me'en pu'u ayén tiu'utaxájtaca'a, aj pu 'i ájchee ɨ́ Eneas. 35Majta me'ɨ́n ɨ́ mej a'uun huachéejme'ecaa a'ujna Lida, majta me'újna u Sarón, naími'i mú raaseíj. Majta jéjcuacan jɨ́n tiu'umuá'aj. Merá'antzaahua micu me'ɨ́jna ɨ́ tavástara'a. 36Seɨj tɨ nu'u ajta té'atzaahuate'e, a'ujna já'ahua'a pu a'utéveeca'a chajta'a tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Jope. 'Ɨ́ita'a a'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ. Ayee pu ántehuaa tɨjɨ́n Tabita. Tabita, ayée pu huataújmua'a hua'aniuuca jɨme'e ɨ́ griego tɨjɨ́n Doorca. A'ɨ́ɨ pu ayén rɨjca ti'itɨ jɨme'e tɨ i'i xɨ́'epɨ'ɨn. Jéihua pu hua'atéva'ɨrihua'a ɨ́ mej caí a'ij tí'ijviicua'iraca'a. 37Tɨ́'ɨj Pedro auj a'uun a'utéveeca'a a'ujna u Lida, tijcuí'ineca'a a'ɨ́jna ɨ́ Doorca. Tɨ'ɨquí huamɨ́'ɨ. Seica mú racá'ɨiri'i me'ɨ́jna ɨ́ mɨ'ɨchi. Matɨ́'ɨj mi ru'uteájtuaa a'ánna ta'amuájca tɨ aité'asi ɨ́ cuaartu. 38A pu vejli'i pɨ́tejá'arɨcɨ u Lida, a'ujna já'ahua'a Jope. Ajta a'úu pu a'utéveeca'a a'ɨ́jna ɨ́ Pedro a'ujna u Lida. A'iné a'ɨ́ɨme ɨ́ mej té'atzaahuate'eca'a mu'uri ramua'areereca'a tɨ a'uun a'utéveeca'a, a'ɨ́ɨ mú hua'uta'íteca'a hua'apuaca mej mi ya'utá'ixaate'en a'ij tɨ ti'itɨj huarɨ́j. Ayee mú tí'ijree tɨjɨ́n: ―Patá'aj hui ca'anacan á'ura'ani a'ujna Jope. 39Tɨ'ɨquí Pedro á'uraa huá'a jamuan. Tɨ́'ɨj a'uun a'ará'a, a'ɨ́ɨ mú ya'uví'itɨ a'ánna tɨ auucá'a ɨ́ mɨ'ɨchi ɨ́ cuaartu tzajta'a. Majta me'ɨ́n mé 'uuca ɨ́ mej mua'antiújjɨɨmuajtareca'a a'ɨ́jna jɨme'e mej huácuii ɨ́ huá'acɨna'ajmua'a, a'ɨ́ɨ mú jemin a'atavéejme'ecaa. Maújyeineca'a. Matɨ́'ɨj mi tiraataseíjra ti'itɨ́j cɨ́ɨxuri, majta síicu'uri, ti'itɨ́j tɨ tí'itaahuacare'e a'ɨ́jna ɨ́ Doorca tɨ́'ɨj aúche'e ruurica'a. 40Aj pu 'i Pedro hua'uta'aíj mej huirácɨɨne. Aj pu 'i títunutaca'a. Tɨ'ɨquí raatéjhuau ɨ́ Dios jemi. Pɨ́ pu ancuré'evee tɨ́'ij raaseíj a'ɨ́jna ɨ́ mɨ'ɨchi. Aj pu 'i ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―¡Tabita, ajchesi! Aj pu 'i atáneereca'a. Tɨ́'ɨj i raaseíj a'ɨ́jna ɨ́ Pedro. Aj pu 'i a'ujyeíjxɨ caama japua. 41Ajta á'iyen Pedro pu rajví'i muájca'are'ara'an jetze. Aj pu 'i ra'ajjáj. Tɨ'ɨquí a'ɨ́ɨn Pedro, hua'utajé a'ɨ́mej ɨ́ í'ihuaamua'ame'en, ajta a'ɨ́mej mé 'uuca ɨ́ mej antiújjɨɨmuajtareca'a. A'ɨ́j pu hua'utaseíjra ɨ́ tɨ huamɨ́'ɨ. Pu'uri ruurica'a a'ɨ́jna. 42Majta á'iyen nainjapua ráamua'areeri'i a'ɨ́ɨme ɨ́ mej me'uun a'uchéjme'ecaa a'ujna Jope. Mu'iitɨ́ mú rá'antzaahua me'ɨ́jna ɨ́ tavástara'a. 43Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ Pedro, a'atzu pu a'uun a'uteájturaa a'ujna u Jope. Seɨj pu jemi á'ucatii tɨ navij tí'ihua'aca. Simón pu ántehuaaca'a a'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ.

will be added

X\