Los Hechos 8

1Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ Saulo, a'ɨ́ɨ pu tí'ijseijraca'a matɨ́'ɨj raajé'ica me'ɨ́jna ɨ́ Esteban. A'ájna xɨcájra'a jetze matɨ́'ɨj raajé'ica, majta á'iyen autéjhuii mej a'ij pua'a huá'uruuren ca'anín jɨme'e a'ɨ́mej ɨ́ mej té'atzaahuate'e, ɨ́ mej me'uun a'uté'uuca'a a'ánna Jerusalén. Majta á'iyen a'ucɨ́jxɨ nainjapua tɨ́j na'a a'uun tɨ huatacá'a u Judea, majta u Samaaria. A'ɨ́ɨ mu'u caí a'ucɨ́j a'ɨ́ɨme ɨ́ mej tamuáamuata'a japuan hua'apua ará'ase. 2Majta seica ɨ́ mej rɨ́'ɨ tira'ará'aste ɨ́ hua'aye'ira, a'ɨ́ɨ mú ra'avá'ana me'ɨ́jna ɨ́ Esteban teecan. Jéihua mú rú'uxɨeemɨste'eca'a. 3Ajta a'ɨ́ɨn Saulo, a'ij pua'a pu huá'aruurejca'a a'ɨ́mej ɨ́ mej té'atzaahuate'e. A'u tɨ na'a mej a'uchéjme'ecaa, a'ɨ́ɨ pu a'uteáru'ipiche'e u huá'achi'ita. Ajta hua'irája'apuana'a ɨ́ teteca, ajta a'ɨ́mej mé 'uuca. Naíjmi'ica pu ti'itatú'irihua'a mej mi hua'unán. 4Majta me'ɨ́n ɨ́ mej a'ucɨ́jxɨ, a'u tɨ na'a mej á'ujujhua'ane'e, a'ɨ́ɨ mú tihua'umuá'ate ɨ́ teɨte me'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ niuucari ɨ́ tɨ Dios jɨ́n hua'irájtuaani. 5Aj pu 'i seɨj u a'atanéj a'ujna já'ahua'a chajta'a tɨ a'uun e'ejtéme'ecan a'ujna u Samaaria. Ayee pu ántehuaa a'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ tɨjɨ́n Felipe. Aj pu 'i a'utéjche tɨ tihua'utá'ixaate'en a'ɨ́jna jetze me'ecan ɨ́ Cɨríistu'u. 6Jéihua mú rá'ajaahuate'eca'a ɨ́ teɨte. Matɨ́'ɨj ráanamuajri'i a'ɨ́jna ɨ́ Felipe, ajta matɨ́'ɨj tiu'uséij a'ij tɨ ti'itɨj huarɨ́j, jeíhua mú rá'atzaahuate'eca'a, a'iné ayée pu rɨjca mej mi ráamua'aree ɨ́ tɨ Dios jetze aráujca'anejca'a. 7Majta mu'iitɨ́ huarúj ɨ́ mej tiyáaru'use huá'a tzajta'a seijre'eca'a; jé'ecan mú huajíjhuaca'a a'ɨ́ɨme ɨ́ tiyáaru'use matɨ́'ɨj huiráacɨ ɨ́ teɨte tzajta'a. Majta mu'iitɨ́ mú huarúj ɨ́ mej cɨyáaxavi'i, majta ɨ́ mej ru'ɨ́ɨca jetze cɨyáaxavi'i. 8A'ɨ́j mú jɨ́n huaújtemua'ave temua'a naa a'ujna chajta'a. 9Seɨj pu ajta a'utéveeca'a tɨ ayén ántehuaa tɨjɨ́n Simón. Jé'ecan pu rú'umua'areereca'a a'ɨ́jna tɨ ti'itɨ́j a'ij huáruuren a'ɨ́jna jɨme'e mej a'ij te'utaseíj ɨ́ teɨte. Pu'uri á'atee tɨ ayén rɨjcaa a'ɨ́jna ɨ́ Simón. Jéihua pu á'ujtzaahuate'eca'a a'ɨ́jna jɨme'e tɨ nu'u jé'ecan ruxe'eve'e. 10Naíimi'i mú rá'atzaahuate'eca'a, tɨ́j na'a tɨ'ɨríi, majta ɨ́ mej vaujsi. Miyen ti'ixáata tɨjɨ́n: ―Dios pu hui jetze araújca'ane amɨjna mɨ teáata'a. 11Pu'uri a'ateevi'i a'ɨ́jna ɨ́ Simón tɨ ayén rɨjcaa mej mi a'ij te'utaseíj. A'ɨ́j mú jɨ́n rá'atzaahuate'eca'a. 12Majta a'ɨ́ɨ mú rá'antzaahua tɨ́'ɨj a'ɨ́ɨn Felipe hua'utá'ixa a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ niuucari ɨ́ tɨ ayén tí'iraxa ɨ́ tɨ jetzen tí'aijta ɨ́ Dios, ajta ɨ́ tɨ jɨ́n raxa ɨ́ Jesús jetze me'ecan. Aj mú mi huámuaɨ'ɨvijhuaca'a ɨ́ teteca, majta ɨ́ 'uuca. 13Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ Simón, a'ɨ́ɨ pu ajta rá'antzaahua. Ajta huámuaɨ'ɨvijhuaca'a. Jé'ecan pu a'ij te'utaseíj a'ɨ́jna jɨme'e a'ij tɨ ye'í rɨjcaa a'ɨ́jna ɨ́ Felipe, ajta a'ɨ́jna jɨme'e tɨ ti'itɨ́j hua'utaseíjra ɨ́ mej jɨ́n ráamua'aree tɨ Dios jetze aráujca'anejca'a a'ɨ́jna ɨ́ Felipe. A'ɨ́j pu jɨ́n a'ɨ́ɨn Simón a'utéjche tɨ á'uche'ecane'en jamuan. 14Matɨ́'ɨj ráamua'areeri'i a'ɨ́ɨme ɨ́ mej tamuáamuata'a japuan hua'apua ará'ase, ɨ́ mej meri rá'antzaahua ɨ́ niuucari ɨ́ tɨ Dios jemi é'eme'ecan a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Samaaria a'uchéjme, aj mú mi hua'uta'íteca'a a'ɨ́jna ɨ́ Pedro, ajta a'ɨ́jna ɨ́ Juan a'ɨ́mej jemi. 15Matɨ́'ɨj me'uun a'ará'a, aj mú mi raatáhuaviiri'i ɨ́ Dios tɨ́'ij huateáturan huá'a tzajta'a a'ɨ́jna ɨ́ xɨéjniu'ucare'ara'an ɨ́ Dios. 16A'iné caxɨ́ɨ pu yé ve'ecánejca'a a'ɨ́jna ɨ́ xɨéjniu'ucare'ara'an ɨ́ Dios tɨ́'ij huateáturan huá'a tzajta'a. Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ teɨte, naími'i mú huámuaɨ'ɨvijhuaca'a niuucajtze'en a'ɨ́jna ɨ́ Jesús. 17Matɨ́'ɨj mi me'ɨ́n ɨ́ mej hua'apua, a'ɨ́ɨ mú hua'avé'emuarɨ'exɨ a'án huá'amu'uutze'e a'ɨ́ɨme ɨ́ teɨte. Matɨ́'ɨj miyen huarɨ́j, aj pu xaa yé ve'ecáane huá'a tzajta'a a'ɨ́jna ɨ́ xɨéjniu'ucare'ara'an ɨ́ Dios. 18Tɨ'ɨquí a'ɨ́ɨn Simón raaseíj tɨ yé ve'ecáane a'ɨ́jna ɨ́ xɨéjniu'ucare'ara'an ɨ́ Dios matɨ́'ɨj seɨ́j avé'emuarɨ'e a'án mu'úutze'en. Tɨ'ɨquí a'ɨ́ɨn tumin hua'utá'amɨ'ɨcaa. 19Ayee pu tihua'utá'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Simón tɨjɨ́n: ―Setá'aj naatá'an nej niyen huárɨni, nej seɨ́j avé'emuarɨ'en, tɨ́'ij yé ve'ecáanen a'ɨ́jna ɨ́ xɨéjniu'ucare'ara'an ɨ́ Dios tɨ́'ij a'ɨ́ɨn huateáturan a'ɨ́jna tzajta'a ɨ́ ja'atɨ. 20Aj pu 'i ayén tiraata'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Pedro tɨjɨ́n: ―Ché'e antipuá'are mɨ tumin, pajta mú'ee, a'iné pej pi piyen tí'imua'atze mú'ee pej tumin jɨ́n tiú'unanan ɨ́ Dios tɨ tihua'atá'aca. 21Capu hui ayén tiraavíjte'e pej piyen tiu'utévaɨre'en pe'ɨ́jna jɨme'e. Capej mú'ee huatá'acɨ'ɨpua a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ pej caí rɨ́'ɨ ti'itiá'acha'ɨɨ mua'a tzajta'a ɨ́ Dios jemi. 22Patá'aj raatapuá'ajta pe'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ pej a'ij pua'a tí'iruure. Patá'aj hui raatáhuavii ɨ́ Dios, tɨ́'ij a'ɨ́ɨn Dios timuaatá'uuni'i a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ pej rájteu mua'a tzajta'a. 23Ayee nu tí'imuaseij mú'eetzi, jé'ecan pej chueere'e mua'a tzajta'a. Temua'a pej tirajpuaíitzi pua'amé pe'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ pej auteájturaa ɨ́ Dios jemi. ―Ayee pu tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Pedro. 24Aj pu 'i ayén tiu'utaniú a'ɨ́jna ɨ́ Simón tɨjɨ́n: ―Setá'aj raatáhuavii ɨ́ Dios tɨ ij caí ti'itɨ́j a'ij neruuren, setɨ́j seuchén tiu'utaxájtaca'a. 25A'ɨjna ɨ́ Pedro, ajta a'ɨ́jna ɨ́ Juan, a'ɨ́ɨ mú tihua'utá'ixaa ɨ́ teɨte me'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ mej raaseíj a'ij tɨ ti'itɨ́j ráaruu ɨ́ Jesús, majta hua'utá'ixa ɨ́ niuucari ɨ́ tɨ jɨ́n hua'irájtuaani ɨ́ Dios. Mú'iicacié mú miyen tihua'utá'ixaa ɨ́ teɨte mej a'uchéjme a'ujna u Samaaria. Matɨ́'ɨj mi a'ucɨ́j a'ánna Jerusalén. 26Tɨ'ɨquí seɨj tiu'uxájtaca'a jamuan a'ɨ́jna ɨ́ Felipe. A'ii pu a'ɨ́ɨn pú'eene'e a'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ seɨj tɨ tí'ivaɨre'e u ta japua ɨ́ Dios jemi. Ayee pu tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Aricu á'ura'a aate pújme'en a'ájna juyéjra'a jetze tɨ Jerusalén a'uré'enine'i u jetze pújme'en a'ujna Gaza já'ahua'a. A'ɨ́jna juyéjra'a jetze, a'ii pu a'ɨ́ɨn pú'een tɨ a'uun mu'utzitá a'uré'enine'i. 27Aj pu 'i á'uraa a'ɨ́jna ɨ́ Felipe. A pu a'ucamé'eca tɨ́'ɨj ja'atɨ antinájcheca'a tɨ Etiopia é'eme'ecan. A'ɨ́ɨ pu a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ tu'uvé'e'atajpi'ihuaca'a a'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ. Ve'ecán jɨ́n pu ti'itéjvee a'ɨ́jna jemi ɨ́ mej jee Candace. Ayee pu huataújmua'a Candace tɨjɨ́n Hua'areina ɨ́ mej me'uun é'eme'ecan a'ujna Etiopia. A'ɨjna ɨ́ tu'uvé'e'atajpi'ihuaca'a, a'ɨ́ɨ pu antiújmua'areereca'a tɨ tumin seɨre'eca'a. A'ɨ́ɨ pu a'ánna a'atanéj a'ánna Jerusalén tɨ́'ij Dios a'utéenajche. 28Pu'uri a'uun pɨ́jé'ejve a'ájna chuéjra'a japua tɨ a'uun é'eme'ecan. A'ɨ́ɨ pu jetze a'aracaí ɨ́ carreta huamé'ecaa. Yu'uxari pu jetze té'ejijve'eca'a tɨ a'ɨ́ɨn ra'uyú'uxaca'a a'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ tɨ Dios jetze me'ecan tí'ixaxa'ata'a. Ayee pu ántehuaaca'a tɨjɨ́n Isaías. 29Aj pu 'i a'ɨ́ɨn xɨéjniu'ucare'ara'an ɨ́ Dios, raatá'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Felipe tɨjɨ́n: ―Ajtéxɨɨri vejli'i amɨjna jetze mɨ carreta. Patá'aj ra'antinájche. 30Huatɨéechijmé'e pu a'ɨ́jna ɨ́ Felipe ra'antinájcheca'a a'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ. Tɨ'ɨquí a'ɨ́ɨn Felipe ráanamuajri'i ɨ́ tɨ té'ejijve'eca'a a'ɨ́jna jetze ɨ́ yu'uxari a'ɨ́ɨn tɨ ra'uyú'uxaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Isaías teecan. Aj pu 'i a'ɨ́ɨn Felipe ayén tiraata'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―¿Ni peyeú'ite ɨ́ pej rá'ajijve'e? 31Aj pu 'i ayén tiu'utaniú a'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ tɨjɨ́n: ―¿A'iné tí'irɨ'ɨri nej yaú'itɨée ná'ara'ani, tɨ pua'a caí ja'atɨ naatá'itɨi a'ij tɨ huataújmua'a ɨ́ niuucari, nej ni yaú'itɨée ná'ara'ani? ―Ayee pu tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ. Aj pu 'i raatá'inee a'ɨ́jna tu'uvé'e'atajpi'ihuaca'a tɨ a'ɨ́ɨn Felipe antíra'ani ɨ́ carreta jetze, tɨ nu'u a'ujyeíjxɨ'ɨn jamuan. 32Ayee pu té'axajtaca'a ɨ́ tɨ jetzen té'ejijve'eca'a tɨ ayén té'esiɨɨmua'ihuaca'a tɨjɨ́n: Meye'ujáj mej mi raajé'ica matɨ́j nu'u hua'arujca ɨ́ cáne'axɨ. Ayee pu'u éene'e a'ame tɨ́j cáne'a mej racáyejsin. A'iné ayée pu a'ɨ́jna ɨ́ cáne'a capu avé'eniu, yee cumu tɨ caí té'anrɨ'ɨre. Matɨ́'ɨj miyen raatéxɨeehuataca'a, ayée pu che'atá na'a caí te'evé'eniuuca'a a'ɨ́jna matɨ́'ɨj a'ij pua'a ráaruu. 33Jéihua pu nu'u tiu'utatévi'iri'i a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ mej ra'utéxɨeehuari'iri'i. Capu ja'atɨ japuan huaniú a'ɨ́jna. Capu ajta a'ij tí'irɨ'ɨri tɨ ja'atɨ ayén tiu'utaxáj a'ɨ́jna jetze ɨ́ huáacɨxa'astemua'ame'en a'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ a'iné a'ɨ́ɨ pu nu'u ya'uví'itɨ ɨ́ xɨéjniu'ucare'ara'an tɨ́'ij caí ché'e íiyen seijre'e chaanaca japua. 34Aj pu 'i a'ɨ́ɨn tɨ uvé'e'atajpi'ihuaca'a, ayén tiraata'íhua'uri'i a'ɨ́jna ɨ́ Felipe tɨjɨ́n: ―Patá'aj naatá'ixaate'en, ¿ni ruseɨ́j teújxajta na'ari ja'atɨ seɨ́j téxajta? 35Aj pu 'i a'ɨ́ɨn Felipe a'utéjche tɨ raatá'ixaate'en a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ tɨ rá'ajijve'eca'a ɨ́ yu'uxari jetze. A'ɨ́j pu huataxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ niuucari a'ɨ́jna jɨme'e a'ij tɨ ti'itɨ́j ráaruu a'ɨ́jna ɨ́ Jesús. 36Matɨ́'ɨj mi ayée a'uré'ene a'u tɨ jé'ejmuaa. Aj pu 'i a'ɨ́ɨn ɨ́ tu'uvé'e'atajpi'ihuaca'a ayée pu tiraata'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Felipe tɨjɨ́n: ―Casi'i, ye'ecui ájmuaa. ¿Ni qui caí rɨ'ɨrí pej náamuaɨ'ɨhua ineetzi? 37Aj pu 'i Felipe ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Tɨ pua'a peté'atzaahuate'e mua'a tzajta'a, aj pu xaa ne'u huatárɨ'ɨristari. Aj pu 'i ayén tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ tu'uvé'e'atajpi'ihuaca'a tɨjɨ́n: ―Nee nu xaa ne'u té'atzaahuate'e tɨ a'ɨ́ɨn Jesús i'i yaujra'an ɨ́ Dios. 38Aj pu 'i raata'aíj tɨ huatéchaxɨn ɨ́ carreta. Matɨ́'ɨj mi acáacɨ ɨ́ mej hua'apua. Aj mú mi atéecɨ á jaata'a. Tɨ'ɨquí a'ɨ́ɨn Felipe ráamuaɨ'ɨhuaca'a a'ɨ́jna ɨ́ tu'uvé'e'atajpi'ihuaca'a. 39Aj mú mi aitacɨ́j á jaata'a. Ajta á'iyen a'ɨ́ɨn xɨéjniu'ucare'ara'an ɨ́ Dios ya'uví'itɨ a'ɨ́jna ɨ́ Felipe jíye'itzi jɨme'e. Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ tu'uvé'e'atajpi'ihuaca'a capu ché'e raaseíj ɨ́ Felipe a'ij tɨ huárupi. Capu amɨ́n a'ij, iyá'uraa naa tiú'ujtemua'ave'e. 40Ajta, a'ɨ́ɨn ɨ́ Felipe, a'úu pu a'utaseíjre a'ujna já'ahua'a chajta'a tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Azoto. A'ɨ́ɨ pu tihua'utá'ixaa ɨ́ teɨte a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ niuucari tɨ jɨ́n Dios hua'irájtuaani. Ayee pu a'ɨ́jna jɨ́n huarɨ́j, ajtahua'a mé yee tɨ huachájta'ajme, ajtahua'a méyee, ajta na'a caí a'ará'a a'ujna já'ahua'a tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Cesarea.

will be added

X\