Los Hechos 7

1Aj pu 'i ayén tiraata'íhua'uri'i a'ɨ́jna tɨ tí'aijta u teyujta'a tɨjɨ́n: ―¿Ni ayén ti'ayajna? 2Aj pu 'i ayén tiu'utaniú a'ɨ́jna ɨ́ Esteban. Ayen tɨjɨ́n: ―Xáanamuajri'i, ne'ihuaamua'a, seajta mú'een, nevaújsimua'a. Tɨ́'ɨj caí xɨ a'ɨ́ɨn Abraham u a'ará'a a'ujna já'ahua'a tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Harán, tɨ́'ɨj auj a'uun a'utéveeca'a a'ujna já'ahua'a tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Mesopotamia, Dios pu hui huataseíjre ɨ́ jemin ɨ́ Abraham. A'ɨjna ɨ́ Dios, ayée pu seijre'eca'a cumu mej témaxcava'ara'an. 3Ayee pu a'ɨ́ɨn Dios tiraata'ixaa tɨjɨ́n: “Huirájra'a ayujna aché. Majta muá'ateɨtestemua'a, capej huá'avi'itɨ sino miché'e miyen 'eene'en ayujna. Seɨ́j nu muaataseíjrate'esin ɨ́ chuej pej japuan seíire'e pua'amé. Patá'aj á'ura'ani pe'újna.” Ayee pu tiraata'ixaa. 4’Aj pu 'i a'ɨ́ɨn Abraham huirájraa a'ujna Mesopotamia. Ayee pu ajta téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Caldea. Tɨ'ɨquí a'uun a'ará'a a'ujna u Harán. A'atzu hui á'ateevi'ica, tɨ'ɨqui a'ɨ́ɨn huamɨ́'ɨ ɨ́ táàtajra'an a'ɨ́jna ɨ́ Abraham. Aj pu 'i Dios raata'aíj a'ɨ́jna ɨ́ Abraham tɨ nu'u huiirájra'ani a'ujna u Harán tɨ́'ij á'ura'ani a'íjna chuéjra'a japua sej yen japuan a'uchéjme íjii. 5Capu seɨj chuej raacɨ́'ɨ a'ɨ́jna ɨ́ Abraham, ni cɨ́j caj a'u tɨ e'ehuaújchejte'en tɨ́'ij a'ɨ́ɨn ayén tiraataxáj a'ɨ́jna jɨme'e yee neetzi pu ne'áa ɨ́ chuej. Ajta a'ɨ́ɨn te'ataújratziiri'i ɨ́ Dios tɨ chuej raatá'an. Ajta ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: “Tɨ́'ɨj nu'u huámɨ'ɨni a'ɨ́jna ɨ́ Abraham, a'ɨ́mej pu cɨ'ɨti ɨ́ yaújmua'ame'en.” Capu hui amɨ́n a'ij tɨ ajta caí títɨ'ɨríjmua'a a'ɨ́jna ɨ́ Abraham a'ájna xɨcájra'a jetze tɨ́'ɨj Dios jetzen ayén te'ataújratziiri'i. 6’Ayee pu ajta tiraata'ixaa tɨjɨ́n: “Muá'ahuaacɨxa'astemua'a mú me'uun a'uté'e muá'aju'un seɨ́j chuéjra'a japua a'u mej caí é'eme'ecan. Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej tí'aijta a'ujna, a'ɨ́ɨ mú tíhua'uta'aíjte'esin mej tiu'umuárɨ'en puaíjtzi jɨme'e. Majta a'ij pua'a tihua'ajéeve muá'aju'un. Muá'ateeri a'achú cumu muáacua ciento nine'ira'a mej rajpuaíitzi muá'aju'un. 7’Nee nu hui neajta niyen huá'aruuren mej mi miyen che'atá mena'a tirajpuaíitzi muá'ara'ani a'ɨ́ɨme ɨ́ mej a'ij pua'a tihua'ajéeve muá'aju'un, ché'e ti'itɨj jɨme'e nicu. Aj mú mijtá'i huiráaju'un a'ɨ́ɨme ɨ́ a'ahuáacɨxa'astemua'a me'újna. Majta me'ɨ́n miijmu naatévaɨre'e íiye a'u pej á'uca.” Ayee pu hui tiraata'ixaa ɨ́ Dios a'ɨ́jna ɨ́ Abraham teecan. 8’Aj pu 'i Dios raatá'a a'ɨ́jna ɨ́ Abraham ti'itɨj tɨ jɨ́n ráamua'aree tɨ Dios ruseɨ́j te'ataújratziiri'i tɨ nu'u chuej ráacɨ'ɨti. A'ii pu a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ mej ra'antisí'iche ɨ́ runavij ɨ́ ta'antiújvi'i ɨ́ mej jetzen sea'araca. A'ɨ́j pu jɨ́n tɨ́'ɨj teuumé'eca a'achú cumu aráhuaica xɨcaj tɨ huanú'ihuaca'a ɨ́ yaujra'an ɨ́ Abraham, ayée pu ráaruu ɨ́ ruyauj tɨ ayén ántehua'aca'a tɨjɨ́n Isaac. Ajta a'ɨ́jna ɨ́ Isaac, ayée pu che'atá na'a ráaruu a'ɨ́jna ɨ́ ruyauj tɨ ayén ántehua'aca'a tɨjɨ́n Jacobo. Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ Jacobo, ayée che'atá na'a huá'uruu a'ɨ́mej ɨ́ ruyaujmua'a, ɨ́ mej tamuáamuata'a japuan hua'apua ará'axcaa, ɨ́ mej jee tavaújsimua'a pú'een. 9’Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ tavaújsimua'a, jé'ecan mú rá'anchueere seɨ́j ɨ́ ru'ihuaara'a tɨ ayén ántehua'aca'a tɨjɨ́n José. A'ɨ́ɨ mú ráatuaa ɨ́ ru'ihuaara'a. Aj mú mi seica ya'uví'itɨ seɨ́j chuéjra'a japua tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Egipto. Ajta Dios pu raatévaɨ a'ɨ́jna ɨ́ José. 10Dios pu nu'u raatévaɨ tɨ ij caí ché'e rajpuaíitzi á'ara'ani. Dios pu jetze aráujca'anejca'a a'ɨ́jna ɨ́ José tɨ ij a'ɨ́ɨn rú'umua'areere temua'a naa. Ajta Dios pu raatá'a a'ɨ́jna ɨ́ José tɨ a'ɨ́ɨn jeíhua rɨ́'ɨ rá'aseijrate'e a'ɨ́jna ɨ́ rey, ɨ́ mej miyen raatamuá'a tɨjɨ́n Faraón. A'ɨ́j pu jɨ́n antiújmua'areereca'a a'ɨ́jna ɨ́ José a'ɨ́jna jɨme'e tɨ tiu'uta'aíjta tɨ́j na'a nainjapua a'uun tɨ huatacá'a u Egipto, ajta a'ujna a'u tɨ é'echejca'a a'ɨ́jna ɨ́ rey. 11’Aj pu 'i jeíhua tujri huatéxuaavireca'a a'ujna u Egipto, ajta íiye a'u mej é'echejca'a a'ɨ́mej ɨ́ tavaújsimua'acɨ'ɨ. Ayee pu téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Canaán ayajna, a'íjna chuéjra'a japua íiye a'utejé'eseijre'e. Jéihua mú hui rajpuaíitzi muá'araa ɨ́ teɨte. Capu xuaavi'ica'a ti'itɨj mej huácua'ani. 12’Tɨ'ɨquí ayén tiú'unamuajri'i a'ɨ́jna ɨ́ Jacobo tɨjɨ́n a'úu pu nu'u é'exuaavi ɨ́ ti'itɨ́j tɨ iráacua'ani a'ujna u Egipto. Aj pu 'i hua'uta'íteca'a mej á'uju'un me'újna ɨ́ tavaújsimua'acɨ'ɨ. Amuacaícan mú huaja'uvé'emuaareca'a. 13Matɨ́'ɨjtáhua'a huaja'uvé'emuaareca'a me'újna u Egipto. Aj pu 'i a'ɨ́ɨn ɨ́ José hua'utá'ixa a'ɨ́mej ɨ́ ru'ihuaamua'a ja'atɨ tɨ pú'een a'ɨ́jna. Ajta ɨ́ José a'ɨ́j pu huatá'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Faraón ja'atén mej pú'een a'ɨ́ɨme í'ihuaamua'ame'en, majta ja'atén mej teɨtestemua'ame'en pú'een. 14Ajta á'iyen tiu'uta'aíjtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ José tɨ ij a'uun a'uré'enen ɨ́ táàtajra'an, majta ɨ́ mej jamuan é'echejca'a. Ayee mú ará'axcaa a'achú cumu huaícate japuan tamuáamuata'a japuan anxɨ́vi. 15’Tɨ'ɨquí Jacobo, a'uun á'uraa a'ujna u Egipto. A'uu pu ɨmuá a'umɨ́'ɨ a'ɨ́jna, majta a'ɨ́ɨme ɨ́ tavaújsimua'a, a'ɨ́ɨ mú majta me'uun á'ucuii. 16Aj mú mi me'uun ɨmuá huajá'utɨ ɨ́ mɨ'ɨchite a'ujna u Canaán. Ayee pu téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Siquem. A'uu mú huaje'evá'ana a'ɨ́jna tzajta'a ɨ́ tɨ huá'unanairi'i a'ɨ́jna ɨ́ Abraham a'ɨ́ɨme ɨ́ yaújmua'ame'en a'ɨ́jna ɨ́ Hamor, tɨ Siquem é'echejca'a. A'achú pu tihua'unájchi a'ɨ́jna ɨ́ Abraham. 17’Tɨ́'ɨj a'ájna teja'uré'ene ɨ́ xɨcaj tɨ jetzen araúraste a'ɨ́jna tɨ jɨ́me'en ɨ́ Dios ayén te'ataújratziiri'i ɨ́ Abraham jemi tzáahuati'ira'a jɨme'e, jeíhua mú huatámu'iireca'a a'ɨ́ɨme ɨ́ tavaújsimua'acɨ'ɨ ɨ́ mej jetzen airáane. Mu'uri mu'iicáa a'ɨ́ɨme ɨ́ teɨte mej me'uun a'uté'eca'a a'ujna u Egipto. 18’Aj pu nu'u i seɨj te'enteájrupi rey jɨme'e. A'ɨ́ɨ pu caí raamuá'a a'ɨ́jna ɨ́ José teecan. 19Ajta á'iyen a'ij pua'a tihuá'ajcha'ɨɨca'a ɨ́ teɨte ɨ́ tej huá'a jetze airáane iteen. A'ɨ́ɨ pu a'ij pua'a huá'uruu ɨ́ tavaújsimua'acɨ'ɨ. Ayee pu hui tiu'uta'aíjtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ rey mej hua'iráhua'axɨn a'ɨ́mej ɨ́ huá'ayaujmua'a ɨ́ mej mauj uneeca'i mej mi huácui'ini. 20’A'ɨ́jna xɨcájra'a jetze pu huanú'ihuaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Moisés. Dios pu rɨ́'ɨ yá'useijraca'a ɨ́ pa'arɨ'ɨ. Majta me'ɨ́n vaújsimua'ame'en a'ɨ́jna ɨ́ pa'arɨ'ɨ, a'ɨ́ɨ mú ráave'esijri'i me'újna ruche a'achú cumu huaíca máxcɨra'i. 21Tɨ́'ɨj hui a'ájna teja'uré'ene a'ájna xɨcájra'a jetze ɨ́ mej jetzen huá'acui'ini a'ɨ́ɨme ɨ́ tɨ'ɨríi, seɨj pu japuan huaniú. 'Ɨ́ita'a a'ɨ́jna tɨ rá'ancu'uvajxɨ. A'ii pu a'ɨ́ɨn pú'eene'e ɨ́ yaujra'an a'ɨ́jna ɨ́ rey. A'ɨ́ɨ pu ráave'esijri'i tɨ́j ruyauj. 22Matɨ́'ɨj mi nain tiraamuá'ate ɨ́ huá'amua'atziira'a a'ɨ́ɨme Egipto mej é'eme'ecan. Jé'ecan pu raayɨ́'ɨtɨhua'a a'ɨ́jna ɨ́ Moisés a'ɨ́jna jɨme'e tɨ tiu'utaxáj, ajta a'ɨ́jna jɨme'e a'ij tɨ ti'itɨ́j huáruuren. 23’Ayee pu ari tirájcha'ɨɨca'a a'achú cumu hua'apuate nine'ira'a a'ɨ́jna ɨ́ Moisés, ajta ayén tí'ijxe'eve'eca'a a'ɨ́jna tɨ u huaja'uvé'emuaare ɨ́ ru'ihuaamua'a, ɨ́ mej miyen hua'atamuá'amua tɨjɨ́n yaújmua'ame'en a'ɨ́jna ɨ́ Israél. Aj pu'i á'uraa. 24’Tɨ'ɨquí a'uun a'ará'a. Tɨ'ɨquí seɨ́j huaseíj tɨ Egipto é'eme'ecan. A'ɨ́ɨ pu a'ij pua'a raruurejca'a í'ihuaare'ara'an a'ɨ́jna ɨ́ Moisés. Tɨ'ɨquí a'uun á'ume a'ɨ́jna ɨ́ Moisés tɨ́'ij japuan huániuuni a'ɨ́jna ɨ́ ru'ihuaara'a. A'ɨ́j pu jɨ́n a'ɨ́ɨn Moisés a'ɨ́jna huajé'ica ɨ́ ja'atɨ tɨ Egipto é'eme'ecan. 25Ayee pu hui tí'imua'ajca a'ɨ́jna jɨme'e mej ráamua'aree a'ɨ́ɨme ɨ́ ihuáamua'ame'en tɨ a'ɨ́ɨn Moisés Dios jetze araújca'ane tɨ́'ij hua'irájtuaani. Mɨ majta'i caí, camu. 26’Yee ruijmua'ate'e yee pu huá'uteu hua'apuaca ɨ́ ru'ihuaamua'a. Maújne'usi'ite'eca'a a'ɨ́ɨme. Ayee pu tí'ijxe'eve'eca'a a'ɨ́jna ɨ́ Moisés tɨ hua'utá'ijmɨi. Tɨ'ɨquí ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: “Mú'een teteca, mɨ sej ru'ihuaamua'a, ¿a'iné sej si siyen a'ij pua'a ruruure mú'een rujɨ́ɨmua'a?” 27Aj pu nu'u i a'ɨ́ɨn tɨ a'ij pua'a raruurejca'a ɨ́ seɨ́j ɨ́ ru'ihuaara'a, tɨ'ɨqui nu'u a'ɨ́ɨn raatátajcheca'a ɨ́ Moisés. Aj pu 'i ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: “¿A'ataani mua'antíhuau mú'eetzi ti'itɨj jɨme'e cumu juees, pej pi titaata'aíjte'en itejmi? 28Tij pajta ineetzi jé'icatan patɨ́j tiraajé'ica pe'ɨ́jna mɨ tɨ Egipto é'eme'ecan ɨ́ tajcaí.” Ayee pu tiraata'ixaa. 29’Tɨ́'ɨj a'ɨ́ɨn ráanamuajri'i a'ɨ́jna ɨ́ Moisés, aj pu 'i huataúruu. A'uraa seɨ́j chuéjra'a japua tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Madián. A'uu pu hui á'ucatii yee cumu ja'atɨ tɨ caí a'uun é'eme'ecan. A'uu pu huaténe'ɨcheca'a. Ajta hua'apuaca títɨ'ɨrijmua'aca'a a'ɨ́jna ɨ́ Moisés. 30’Teuume'eca a'achú cumu hua'apuate nine'ira'a, tɨ'ɨqui seɨj huataseíjre a'ɨ́jna ɨ́ Moisés jemi já'ahua'a ɨtzitá á vejli'i ɨ́ jɨrí jetze tɨ ayén ántehuaa tɨjɨ́n Sinaí. A'uu pu hui a'utéveeca'a ti'itɨ́j tzajta'a tu'upi tɨ tétaasime'eca'a a'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ. A'ɨ́j pu pɨ́rɨcɨ seɨj tɨ tí'ivaɨre'e u ta japua. 31Tɨ́'ɨj a'ɨ́jna huaseíj a'ɨ́jna ɨ́ Moisés, jé'ecan pu a'ij ra'utaseíj. Aj pu'i ya'utéeseij temua'a naa. Tɨ'ɨquí ráanamuajri'i a'ɨ́jna ɨ́ tavástara'a. 32Ayen tɨjɨ́n: “Nee nu ne'ɨ́n pú'een ɨ́ hua'aDioj a'ɨ́mej ɨ́ á'amuavaujsimua'acɨ'ɨ, i nej Diojra'an pú'een a'ɨ́jna ɨ́ Abraham, neajta a'ɨ́jna ɨ́ Isaac, neajta a'ɨ́jna ɨ́ Jacobo.” Ayee pu tiraata'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Dios. ’Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ Moisés, jeíhua pu ruviveeca'a. Capu ché'e á'ujca'anejca'a tɨ raaseíj. 33’Ajta ayén tiraata'ixaa ɨ́ tavástara'a tɨjɨ́n: “Patá'aj ajtá'ɨ'ɨpɨ'ɨn mɨ pej rajtáca'acai a'iné neetzi pu ne'áa mɨ chuej pej japuan á'uche'ecan. Nu'uri huaténe'a'aate. 34Nee nu hui neri hua'useíj a'ij mej ye'í a'ij pua'a huá'aruure ɨ́ neteɨ́testemua'a ɨ́ mej me'uun a'utéij u Egipto. Nee nu ráanamuajri'i a'ɨ́jna ɨ́ mej jɨ́n á'upuaapua'are'e. Neajta nu'uri yé ve'ecánejsin nej ni huá'a japua huániuuni mej mi huirácɨɨne a'ujna u Egipto. A'ɨ́j nu jɨ́n inee muaata'áijte'esin patá'aj á'ura'ani patá'aj pe'uun á'ume'en pe'újna Egipto.” Ayee pu hui tiraata'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Dios. 35’A'ɨ́jna ɨ́ Moisés, a'ɨ́ɨ pu a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ mej raatíteca'a me'ɨ́jna jɨme'e mej miyen tiraata'ixaa tɨjɨ́n: “¿A'ataani mua'antíhuau mú'eetzi cumu ti'itɨj jɨme'e juees pej pi nu'u titaata'aíjte'en itejmi?” ’Dios pu jetze rucá'anejca'a a'ɨ́jna ɨ́ Moisés tɨ i a'ɨ́ɨn tíhua'uta'aíjte'en, ajta hua'irájtuaani. Dios pu ruseɨ́j raata'íteca'a a'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ tɨ́'ɨj a'ɨ́ɨn huataseíjre'en ɨ́ tu'upi tzajta'a ti'itɨ́j tɨ tétaasime'eca'a. 36’A'ɨ́jna ɨ́ Moisés, a'ɨ́ɨ pu a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ tɨ hua'irájtuaa a'ujna u Egipto a'ɨ́mej ɨ́ tayaaxújmua'acɨ'ɨ. Ajta jeíhua pu ti'itɨ́j hua'utaseíjra mej mi me'ɨ́jna jɨ́n ráamua'aree tɨ Dios jetze aráujca'anejca'a a'ɨ́jna ɨ́ Moisés a'ujna u Egipto, ajta a'ujna já'ahua'a jaj tɨ ve'ée tɨ é'eseijre'e tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n jaj tɨ pa'u, ajta a'ujna já'ahua'a ɨtzitá. Á'atee a'achú cumu hua'apuate nine'ira'a tɨ ayén rɨjca'a a'ɨ́jna ɨ́ Moisés. 37’A'ɨ́jna ɨ́ Moisés, a'ɨ́ɨ pu hui ajta a'ɨ́ɨn pú'eene'e ɨ́ tɨ ayén tihua'utá'ixaa a'ɨ́mej ɨ́ yaújmua'ame'en a'ɨ́jna ɨ́ Israél teecan tɨjɨ́n: “Dios pu nu'u seɨ́j avé'evi'itɨ tɨ a'ɨ́ɨn ve'ecán jɨ́n ti'itevée á'ara'ani ɨ́ jemin. A'ɨ́ɨ pu nu'u ajtéme'ecan mú'ejmi jemi. Ajta nu'u ayén che'atá na'a tiu'utévaɨre'esin netɨ́j nu'u inee. Setá'aj nu'u rá'antzaahuate'en.” 38’Matɨ́'ɨj me'ɨ́n teɨte tiújseɨj a'ujna já'ahua'a ɨtzitá, a'ɨ́ɨ pu ajta á a'utéveeca'a huá'a jamuan. A'ɨ́ɨ pu xaa tahuáacɨxa'astemua'a japua huaniú jemin a'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ tɨ tí'ivaɨre'e ɨ́ ta japua, a'ɨ́jna tɨ tiraata'ixaa a'ánna jɨrí japua tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Sinaí. Moisés pu ra'ancuré'a ɨ́ niuucari mé jetzen ruuri muá'ara'ani tɨ́'ij á'iyen a'ɨ́ɨn taata'ɨ́'ɨten itejmi. 39’Mɨ́ majta, camu á'ujca'anejca'a mej rá'antzaahuate'en sino ayée mú tí'ijxe'eve'eca'a ɨ́ ru tzajta'a mej huaré'ecɨɨne a'uun pújme'en u Egipto. 40Ayee mú tiraata'ixaa me'ɨ́jna ɨ́ Aarón. Miyen tɨjɨ́n: “Patá'aj santute taatétaaven mej mi me'ɨ́n amuaaté'ee muá'ara'ani, a'iné, catu xaa ne'u ramua'aree a'ij tɨ ti'itɨ́j ráaruu a'ɨ́jna ɨ́ Moisés, ɨ́ tɨ tu'irájtuaa a'ujna u Egipto.” 41’Aj mú mi me'ɨ́n santu ti'itɨ́j huatétaahuaca'a, tɨ ayén seijre'eca'a tɨ́j viseáaru'u. Matɨ́'ɨj mi tiraatámuaɨ'ɨvejte me'ɨ́jna ɨ́ viseáaru'u. Jé'ecan mú huataújtemua'ave me'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ mej raatétaahuaca'a rujɨ́ɨmua'a me'ɨ́jna ɨ́ santu. 42’Ajta, a'ɨ́ɨn ɨ́ Dios, a'ɨ́ɨ pu hui mé hua'uhuá'axɨ. A'ɨ́j pu jɨ́n ajtáraa a'ɨ́mej jemi mej mi seɨ́j jemi tiu'utévaɨre'en, a'ɨ́mej jemi ɨ́ mej me'uun é'eseijre'e u ta japua, xu'ura'ave, máxcɨra'i, xɨcaj, ti'itɨ́j tɨ a'ij tí'iseijre'e u júte'e. Ayee pu té'eyu'usi'i a'ɨ́jna jetze ɨ́ yu'uxari mej ra'uyú'uxaca'a a'ɨ́ɨme ɨ́ mej títetaté'eca'a ti'itɨj jɨme'e ɨ́ Dios jemi. Ayen tɨjɨ́n: Mú'een yaújmua'ame'en a'ɨ́jna ɨ́ Israél, ¿ni qui siyen tinaatámuaɨ'ɨvejte setɨ́'ɨj á'ucɨɨnicu se'újna ɨtzitá? Caxu xaa ne'u. Sira'atee hua'apuate nine'ira'a se'újna u mu'utzitá. Caxu xaa ne'u tinaatámuaɨ'ɨvejte. 43Mɨ seajta, ayée xu tiráatɨsime'e ɨ́ chi'ira'an se'ɨ́jna ɨ́ santu tɨ ayén ántehuaa tɨjɨ́n Moloc, seajta ráachuisime'e ɨ́ tɨ jetzen seijre'eca'a xu'ura'ave'era'an ɨ́ seɨj ɨ́ santu tɨ ayén ántehuaa tɨjɨ́n Renfán. A'ii mú nu'u hui a'ɨ́ɨn pú'eene'e santute ɨ́ sej rujɨ́ɨmua'a siyen tihuá'utaahuaca'a sej si rɨ́'ɨ tihua'utá'an se'ɨ́mej. A'ɨ́j nu jɨ́n ne'uun amuaata'íti a'ujná'ɨmua a'ujna já'ahua'a tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Babilonia. Ayee pu hui tihua'utá'ixaa ɨ́ Dios. 44’A'ujna ɨtzitá, a'ɨ́ɨ pu jé'eseijre'eca'a huá'a jemi ɨ́ tavaújsimua'a teeca a'ɨ́jna ɨ́ tɨ curé'anami'i ɨ́ ɨnaamua a'u mej e'etiújse'ɨri. Ayee mú hui éene'en huatétaahuaca'a a'ij tɨ ye'í a'ɨ́ɨn Dios tiraata'aíj a'ɨ́jna ɨ́ Moisés, tɨ́'ɨj ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n tɨ nu'u raatétaaven ayén éene'en tɨ́j a'ɨ́jna ɨ́ mua'atejri a'ij tɨ a'ɨ́ɨn tiraataseíjra. 45’Matɨ́'ɨj ra'ancuré'a me'ɨ́jna ɨ́ ɨnaamua, aj mú mi u ye'erájtɨ a'ɨ́ɨme ɨ́ mej mú a'uvé'eju'un a'ɨ́jna jamuan ɨ́ Josué matɨ́'ɨj hua'utéemua'itɨ ɨ́ teɨte a'ɨ́mej jemi ɨ́ mej me'uun é'echejca'a. Dios pu hua'iráavi'itɨ tɨ́'ij a'ɨ́ɨn hua'utá'an a'ɨ́mej ɨ́ tavaújsimua'a teeca seɨ́j chuéjra'a japua mej japuan huaujchéete'ajra'ani. A'uu pu jé'eseijre'eca'a a'ɨ́jna ɨ́ ɨnaamua ajta na'a caí a'ɨ́jna teja'uré'ene a'ájna xɨcájra'a jetze tɨ jetzen a'ɨ́ɨn huataseíjre'en a'ɨ́jna ɨ́ rey, ɨ́ David teecan. 46’A'ɨ́jna ɨ́ David teecan, a'ii pu raacɨ́'ɨ tɨ Dios rɨ́'ɨ tirájcha'ɨɨca'a. A'ɨ́j pu jɨ́n raatéjhuau a'ɨ́jna ɨ́ David ɨ́ Dios jemi tɨ́'ij Dios raatá'an tɨ David rá'ajtaaven ɨ́ teyuu tɨ́'ij ayén tí'ivaɨre'e á'ara'ani tɨ́j chi'ira'an a'ɨ́jna ɨ́ Diojra'an a'ɨ́jna ɨ́ Jacobo. 47Capu ajta ayén teja'uré'ene sino a'ɨ́ɨ pu rá'ajtaahuaca'a ɨ́ chi'ira'an ɨ́ Dios a'ɨ́jna ɨ́ Salomón. 48’Mɨ́ ajta, Dios pu jaítze'e antiújmua'aree caí máàj ja'atɨ, a'ɨ́ɨ pu caí é'e é'eche ɨ́ chi'ij tzajta'a ɨ́ mej rá'ajtaahuaca'a ɨ́ teɨte. A'ɨ́j pu hui jɨ́n ayén ra'uyú'uxaca'a ɨ́ seɨj tɨ tí'ixaxa'ata'a ɨ́ Dios jetze me'ecan tɨjɨ́n: 49Ayee pu ti'ixa ɨ́ tavástara'a. Ayen tɨjɨ́n: Nee nu a'ujyeíjxɨ'ɨsin ɨ́ ne'ɨpuá japua u ta japua, neajta nu'u e'eráchepuarita ɨ́ chaanaca japua. ¿Ti'itáni chi'ira'a senaatétaaven ineetzi? ¿Ca'ɨ́n a'uné jetze é'erɨ'ɨri nej nu'u huánse'upe'en? 50¿Ni necaí ne'ɨ́n pú'een inee i nej nain tiú'utaahuaca'a tɨ a'uun tejé'eseijre'e u ta japua, ajta tɨ tí'iseijre'e íiyen chaanaca japua? Ayee pu ti'ixa ɨ́ Dios. 51Aj pu 'i ayén tihua'utá'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Esteban. Ayen tɨjɨ́n: ―Mú'een xu i'i muárɨ'eri. Capu hui ti'itɨ́j a'amua tzajta'a uténinei. Ayee xu antaújnaamua ɨ́ ru tzajta'a, matɨ́j rɨjcaa ɨ́ á'amuavaujsimua'acɨ'ɨ. Ja'anáj tɨ na'a nain xɨcaj tzajta'a, mú'een xu caí ra'ancuré'a'ave a'ɨ́jna ɨ́ xɨéjniu'ucare'ara'an ɨ́ Dios. 52’Naíimi'i a'achú mej pua'améca ɨ́ mej tí'ixaxa'ata'a ɨ́ Dios jetze me'ecan, a'ɨ́ɨme ɨ́ mej a'ij pua'a huá'uruu ɨ́ á'amuavaujsimua'acɨ'ɨ. A'ɨ́ɨ mú majta huá'ucuii a'ɨ́mej ɨ́ mej amuacaícan raataxájtaca'a yee a'ɨ́ɨ pu yé ve'ecánejsin ɨ́ tɨ rɨ'éene'ecán jɨ́n seijre'e ɨ́ Dios jemi. ’Me'ecui xaa ne'u, mú'een mɨ sej caí ramua'areereca'a, mú'een xu raatéevi'i, seajta raajé'ica. 53A'ɨ́ɨme ɨ́ mej tí'ivaɨre'e u ta japua ɨ́ Dios jemi, a'ɨ́ɨ mú amuaatátui ɨ́ ye'irá tɨ té'eyu'usi'i ɨ́ yu'uxari jetze. Mɨ seajta mú'een, caxu rá'atzaahuate'eca'a. ―Ayee pu'u tiu'uxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Esteban. 54Matɨ́'ɨj miyen tiráanamuajri'i, jé'ecan mú huataníniu'ucacuca'a. A'ɨ́j mú jɨ́n temua'a tite'evá'ujche'eve ɨ́ rutamej jetze. Temua'a mú tí'ijneechejca'a. 55Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ Esteban, xɨéjniu'ucare'ara'an ɨ́ Dios, a'ɨ́j pu jetze rucá'anejca'a. Aj pu i á á'ujneereca'a ɨ́ ta japua. Tɨ'ɨquí ayén éene'en tiu'uséij tɨ airátatzaca'a a'ujna tɨ é'eseijre'e ɨ́ Dios, ajta tɨ a'uun a'utéveeca'a a'ɨ́jna ɨ́ Jesús, rɨ'ɨríinta'a ɨ́ Dios. 56Ajta ayén tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Esteban ayén tɨjɨ́n: ―Casi'i, néjseij ɨ́ tɨ ari antácuuni ɨ́ ta japua, neajta ne'ɨ́jna seɨ́j ɨ́ tɨ ajta huá'a jetze airáane ɨ́ teɨte. Aj huatéjvee rɨ'ɨríinta'a ɨ́ Dios. ―Ayee pu jemin tiu'utaxájtaca'a. 57Jɨ́me'en pu'u ayén tiu'utaxájtaca'a, aj mú mi huiteújnaxɨ ɨ́ rumuájca'a jɨme'e ɨ́ runaxaiita'a mej mi caí ráanamua a'ij tɨ ti'ixa. Majta huatejíihuajraa ca'anín jɨme'e a'ɨ́ɨme. Majta u a'utéruaacheca'a jemin. 58Aj mú mi ru'iráajaj me'újna u chajta'a. Matɨ́'ɨj mi autéjhuii mej raateátu'asixɨ'ɨn tetej jɨme'e. Majta me'ɨ́n ɨ́ mej tí'ijseijraca'a, a'ɨ́ɨ mú te'itiújchuiixɨ ɨ́ tiú'ujsiicu'u. Matɨ́'ɨj mi á tejá'ajraj á chuaata'a jemin a'ɨ́jna ɨ́ temuaij tɨ ayén ántehuaa tɨjɨ́n Saulo. 59Matɨ́'ɨj ratú'axaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Esteban, ayée pu tiraatéjhuau ɨ́ Dios jemi, tɨjɨ́n: ―Jesús, nevástara'a, patá'aj ra'ancuré'an i nexɨejniu'uca. 60Aj pu 'i títunutaca'a. Ayen tɨjɨ́n: ―Nevástara'a, capej a'ɨ́mej jetze pej jetzen rapua'ajte'e a'ɨ́jna ɨ́ mej jɨ́n auteájturaa mú'eetzi jemi. ―Ayee pu tiu'utaxájtaca'a. Tɨ'ɨquí huamɨ́'ɨ a'ɨ́jna ɨ́ Esteban.

will be added

X\