Los Hechos 5

1Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ ja'atɨ tɨ ayén ántehuaa tɨjɨ́n Ananias, a'ɨ́ɨ pu seɨ́j chuej huátua a'ɨ́jna jamuan ɨ́ ru'ɨ́j tɨ ayén ántehuaa tɨjɨ́n Safira. 2Ajta a'ɨ́jna ɨ́ Ananias, ayée pu tiu'utaújseijrataca'a tɨ nain e'erájtɨɨ ɨ́ tumin. Mɨ ajta caí, capu. Je'icáca pu huateájtuaa ɨ́ tumin ɨ́ ru jemi. Ajta tɨ títuraaveca'a, a'ɨ́j pu huatátui a'ɨ́mej ɨ́ mej tamuáamuata'a japuan hua'apua ará'ase. Ajta nain pu aumua'areereca'a a'ɨ́jna ɨ́ 'ɨ́ita'a. 3Aj pu 'i ayén tiraata'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Pedro tɨjɨ́n: ―Ananias, ¿a'iné 'een jɨme'e paraatá'a tɨ a'ɨ́ɨn tiyaaru'u timuaata'aíjte'en ɨ́ muá'a tzajta'a? Mú'ee pej hui ráacuanamua ɨ́ xɨéjniu'ucare'ara'an ɨ́ Dios pe'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ pej je'icáca huateájtuaa ɨ́ tumin ɨ́ pej raamuá'itɨ pe'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ chuej ɨ́ pej ráatuaa. 4¿Ni caí mú'eetzi a'aaca'a patɨ́'ɨj caí xɨ ráatuaa? Ajta, patɨ́'ɨj raatuá, ¿ni caí a'ij tí'irɨ'ɨristaca'a pej tiu'unájchi nain jɨme'e, capej a'ij pena'a? ¿A'iné pej pi tiu'umuá'aj pe'ɨ́jna jɨme'e? Capej a'ɨ́mej pɨ́tiú'ucuanamua ɨ́ teteca, sino a'ɨ́j pej pɨ́tiú'ucuanamua ɨ́ Dios. ―Ayee pu tiraata'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Pedro. 5Tɨ́'ɨj ráanamuajri'i a'ɨ́jna ɨ́ niuucari, aj pu'i á e'erájve á vejli'i a'u tɨ e'era'ɨ́ɨcajme a'ɨ́jna ɨ́ Pedro. Tɨ'ɨquí huamɨ́'ɨ a'ɨ́jna ɨ́ Ananias. Majta naími'i ɨ́ mej ráanamuajri'i a'ij tɨ ti'itɨj huarɨ́j, jé'ecan mú tiu'utátziɨn. 6Aj mú mi seica á e'iré'ene mej teteca mej teemua. Matɨ́'ɨj mi ra'iré'e'ijcataca'a ti'itɨj jɨme'e, cɨ́ɨxuri. Matɨ́'ɨj mi yá'utɨɨ. Matɨ́'ɨj mi ra'avá'ana. 7Teuumé'eca a'achú cumu huaíca hora, Aj pu 'i a'ɨ́ɨn u a'atanéj a'ɨ́jna ɨ́ ɨ́ra'ara'an a'ɨ́jna tɨ huamɨ́'ɨ. Capu ti'itɨj mua'areereca'a a'ɨ́jna a'ij tɨ ti'itɨj huarɨ́j. 8Aj pu 'i ayén tiraata'íhua'uri'i a'ɨ́jna ɨ́ Pedro tɨjɨ́n: ―Patá'aj hui naatá'ixaate'en, ¿ni qui seráatuaa se'ɨ́jna ɨ́ chuej? ¿Ni qui siyen tira'ancuré'a ɨ́ tumin se'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ chuej sej ráatuaa? Aj pu 'i ayén tiraata'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ 'ɨ́ita'a tɨjɨ́n: ―¡Jee! Teráatuaa. 9Aj pu 'i a'ɨ́ɨn Pedro ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―¿A'iné 'een jɨ́n naími'i siyen tirú'umua'areereca'a sej si siyen ráaruu ɨ́ xɨéjniu'ucare'ara'an ɨ́ Dios sej si siyen tiráacuanamuan? Casi'i, á mú e'evé'eca'arajna a'ɨ́ɨme ɨ́ mej meri á e'evé'eju'un. A'ɨ́ɨ mú u ye'avá'ana ɨ́ á'acɨn. A'ɨ́ɨ mú hui majta muá'atɨni mú'eetzi, micu. 10Tɨ́'ɨj ayén tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Pedro, aj pu 'i á e'erájve a'utɨ́ e'era'ɨ́ɨcajme. Ajta pu a'ɨ́ɨn huamɨ́'ɨ a'ɨ́jna ɨ́ 'ɨ́ita'a. Aj mú mi uteájrupi a'ujna chi'ita a'ɨ́ɨme ɨ́ teemua, matɨ́'ɨj raaseíj tɨjɨ́n pu'uri mɨ'ɨchi. Aj mú mi ru'irájchui. Majta á'iyen u ye'avá'ana a'u mej ye'etéete ɨ́ cɨ́na'ara'an. 11Majta naími'i ɨ́ mej rá'atzaahuate'eca'a, majta ɨ́ seica a'achú mej pua'amé ɨ́ mej ráamua'areeri'i, naími'i mú tiu'utátziɨn temua'a naa. 12Majta me'ɨ́n ɨ́ mej tamuáamuata'a japuan hua'apua ará'ase, jeíhua mú miyen tiú'uruu mej mi hua'utaseíjrate'en ɨ́ teɨte mej Dios jetze araújca'ane. Majta ɨ́ mej té'atzaahuate'eca'a, a'ɨ́ɨ mú tiújseɨj a'ujna já'ahua'a mej miyen tejé'emua'amua tɨjɨ́n tɨ Salomón e'evé'echi'ive'e. 13Ajta capu ja'atɨ á'uca'anejca'a tɨ ajteáxɨɨre a'ɨ́mej jamuan a'ujna tɨ e'ejtéchi'ivi'i. Capu amɨ́n a'ij, a'ɨ́ɨme ɨ́ seica, rɨ́'ɨ mú tihuá'ajcha'ɨɨca'a a'ɨ́mej ɨ́ mej té'atzaahuate'eca'a. 14A'ɨ́j mú jɨ́n, té'antzaahua jeíhua ɨ́ teɨte, teteca, majta 'uuca. Mu'uri jaítze'e mu'iicáa ɨ́ mej rá'atzaahuate'eca'a me'ɨ́jna ɨ́ tavástara'a. 15Majta mi autéjhuii mej hua'irájtɨni ɨ́ mej tí'icucui'i ɨ́ caaye jetze. Caama japua mú huá'ujtuaa, majta itari japua. Ayee mú huá'uruu. Ayee mú tí'imua'astɨ́ tɨjɨ́n tɨ pua'a nu'u cɨéenime'ara'an a'ɨ́jna ɨ́ Pedro huá'a japua tanén a'ɨ́mej ɨ́ mej tí'icucui'i. 16Jéihua mú majta curé'ecɨjxɨ ɨ́ teɨte mej a'ɨmuá antachéejmee. A'ɨ́mej mú u e'eráavi'itɨ ɨ́ mej tí'icucui'i, majta ɨ́ mej huá'a tzajta'a seijre'e ɨ́ tiyaaru'u. Naíimi'i mú huarúj. 17Matɨ́'ɨj mi huá'anchueere jeíhua a'ɨ́jna tɨ tihuá'aijte'e u teyujta'a, majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej huá'a jamuan á'ujujhua'ane'e a'ɨ́ɨme ɨ́ Saduceos. 18A'ɨ́j mú jɨ́n hua'uvívi'i a'ɨ́mej ɨ́ mej tamuáamuata'a japuan hua'apua ará'ase. Matɨ́'ɨj mi hua'iteáana u carcel. 19Tɨ'ɨquí tɨ́ca'ɨmua seɨj á e'iré'ene. Tɨ'ɨquí te'entacú a'ɨ́jna a'u tɨ é'epueerta. A'ɨ́ɨ pu a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ tɨ tí'ivaɨre'e u ta japua Dios tɨ é'eseijre'e. Aj pu 'i a'ɨ́ɨn hua'iráavi'itɨ. 20Tɨ'ɨquí ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Sericu, setá'aj se'uun a'utéhuiixɨ'ɨn a'u tɨ e'eráyaujta'a já'ita'a u teyujta'a. Setá'aj hui hua'utá'ixaate'en ɨ́ teɨte nain jɨme'e a'íjna i niuucari tɨ jɨ́me'en Dios tihua'utá'uuni'i. ―Ayee pu tihua'utá'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ. 21Matɨ́'ɨj mi miyen huarɨ́j. Tapuá'arijme'eca mú u a'uteájrupi u teyujta'a. Aj mú mi autéjhuii mej tihua'utá'ixaate'en ɨ́ teɨte. Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej tihuá'aijte'e u teyujta'a, majta ɨ́ mej jamuan á'ujujhua'ane'e, matɨ́'ɨj me'uun a'ará'a, mehua'uta'aíjtaca'a mej tiújseɨre'en ɨ́ hua'ajueesi, majta naíjmi'i ɨ́ huá'avaujsimua'a, ɨ́ mej me'uun a'uchéjme a'ujna Israél. Matɨ́'ɨj mi hua'uta'aíjtaca'a mej hue'irávi'itɨn me'újna a'u mej nu'u aiteánami'ihuaca'a a'ɨ́ɨme ɨ́ mej tamuáamuata'a japuan hua'apua ará'ase. 22Matɨ́'ɨj mi a'ucɨ́j seica ɨ́ hua'axantaarustemua'a. Aj mú mi me'uun a'uré'ene a'ujna carcel. Mɨ́ ajta caí capu anú'ujajé'ej ja'atɨɨtaca'a, majta a'uré'acɨ mej mi miyen tihua'utá'ixaate'en. 23Miyen tɨjɨ́n: ―Ayee tu éeni'icɨ'e tena'a ráateu ɨ́ carcel, temua'a pu naa te'iteánami'ihuaca'a. Majta mú racha'ɨɨca'a temua'a naa ɨ́ xantaaru'u. Tetɨ́'ɨj te'entacú, capu anú'ujé'ej ja'atɨɨtaca'a. ―Yee mu'u tiu'utaxájtaca'a. 24Tɨ́'ɨj ráanamuajri'i a'ɨ́jna ɨ́ capitán tɨ jɨ́n tí'ivaɨre'e u teyujta'a, majta ɨ́ mej vivejmé'en jɨ́n títetaté'eca'a u teyujta'a, capu a'ij tihuá'arɨ'ɨriste'eca'a a'ij mej ye'í tiu'utaxáj. Jéihua mú tiú'urihua'uraca'a a'ij tɨ té'ara'ani. 25Aj pu 'i seɨj á e'iré'ene. Aj pu 'i hua'utá'ixa tɨjɨ́n: ―Casi'i, a'ɨ́ɨme ɨ́ teteca ɨ́ sej hui mú'een hua'iteáana, a'úu mú anú'uhuaté'uu u teyujta'a. Metihuá'amua'ate ɨ́ teɨte. 26Ajtá'i á'iyen a'ɨ́ɨn á'uraa a'ɨ́jna ɨ́ capitán, seica jamuan ɨ́ mej ravaɨre'e. Matɨ́'ɨj mi huaja'uvé'evi'itɨ. Camu ca'anéeri jɨ́n a'iné mehuá'atziɨɨne'eca'a ɨ́ teɨte. Ayee mú tí'imua'astɨ́ tɨjɨ́n tɨ pua'a mehuá'uteátu'asixɨ'ɨn tetej jɨme'e. 27Matɨ́'ɨj huaja'uvé'evi'itɨ, aj mú mi hua'uta'aíjtaca'a mej huataújseijrata a'ɨ́mej jemi ɨ́ mej títetateí jueesi jɨme'e mej mi me'ɨ́n tihua'uta'íhua'u ɨ́ mej tí'aijta u teyujta'a. 28Aj pu 'i ayén tihua'utá'ixaa a'ɨ́jna tɨjɨ́n: ―Teen tu amuaatá'ijmɨijri'i sej caí ché'e siyen tihuá'amua'ate ɨ́ teɨte se'ɨ́jna jetze me'ecan ɨ́ Jesús. ¿Ni siyen huarɨ́j mú'een? Caxu xaa ne'u siyen huarɨ́j. Seuche'e xu tihuá'amua'ate nainjapua íiyen Jerusalén. Seajta siyen ta jetze tí'ijpua'ajte'e itejmi tɨjɨ́n teen tu te'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ tej raajé'ica te'ɨ́jna ɨ́ tevi. ―Ayee mú tihua'utá'ixaa. 29Ayee pu 'i tiu'utaniú a'ɨ́jna ɨ́ Pedro, majta ɨ́ seica. Miyen tɨjɨ́n: ―Ruxe'eve'e tej rá'antzaahuate'en ɨ́ Dios. Capu ayén tiú'ujxe'eve'e tej mú'eetzi ántzaahuate'en mɨ sej i'i teteca. 30A'ɨjna tɨ hua'aDioj ɨ́ tavaújsimua'a teeca, a'ɨ́ɨ pu hui ajtahua'a raatatɨ́ste ɨ́ ruxɨ́ejniu'uca a'ɨ́jna ɨ́ Jesús tɨ ij ruuri á'ara'ani. ’Mɨ́ seajta mú'een, seraajé'ica. Ayee xu hui tirá'utatai cɨyej jetze. 31Dios pu a'án yá'ujra ɨpuari japua rurɨ'ɨríinta'a pújme'en. Ajta a'ɨ́jna jɨ́n antiújmua'areere já'araa tɨ amuacaí á'ara'ani, ajta tɨ huá'a japua huániuuni ɨ́ teɨte. Ayee pu ráaruu ɨ́ Dios tɨ́'ij a'ɨ́ɨn hua'utá'an a'ɨ́mej ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan ɨ́ mej ahuaújca'anen mej mi seɨcɨé tiú'umua'ati ɨ́ Dios jemi, ajta tɨ́'ij a'ɨ́ɨn tihua'utá'uuni'i ɨ́ mej jɨ́n auteájturaa ɨ́ Dios jemi. 32’A'ij tu huaseíj iteen, ajta ayén che'atá na'a a'ɨ́jna ɨ́ xɨéjniu'ucare'ara'an ɨ́ Dios, a'ɨ́ɨ pu raatéxajtan. A'ii pu a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ tɨ Dios raata'íteca'a tɨ huateáturan a'ɨ́mej tzajta'a ɨ́ mej rá'atzaahuate'e ɨ́ Dios. ―Ayee pu tihua'utá'ixaa. 33Matɨ́'ɨj ráanamuajri'i a'íjna, jé'ecan mú huataníniu'ucacuca'a. A'ɨ́j mú jɨ́n miyen tí'ijxe'eve'eca'a mej huá'ucui'ini. 34Aj pu 'i seɨj á a'utéechaxɨ tɨ ayén ántehuaa tɨjɨ́n Gamaliel. Fariseo pu pú'eene'e a'ɨ́jna. A'ɨ́ɨ pu tihuá'amua'atehua'a ɨ́ yu'uxari jetze. Naíimi'i mú rɨ́'ɨ tirájcha'ɨɨca'a me'ɨ́jna ɨ́ Gamaliel. Aj pu 'i a'ɨ́ɨn tiu'uta'aíjtaca'a mej hue'irávi'itɨn a'ɨ́mej ɨ́ teteca. 35Aj pu 'i ayén tihua'utá'ixaa a'ɨ́mej ɨ́ mej tí'aijta: ―Mú'een teteca sej íiyen a'uchéjme Israél, rɨ́'ɨ xu'u a'ij sej ye'í huá'uruuren a'ímej i teteca. 36Xu'uri hui ra'utámua'areeri'i, tɨ ari á'atee tɨ seɨj huanéj tɨ ayén ántehuaaca'a tɨjɨ́n Teudas. Ayee pu hui té'ujtzaahuate'eca'a tɨjɨ́n jé'ecan pu ruxe'eve'e. Seica mú majta jamuan á'ujujhua'ane'e. Ayee mú ará'axcaa a'achú cumu muáacua ciento ɨ́ teteca. Aru meraajé'ica me'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ. Majta ɨ́ mej jamuan á'ujujhua'ane'e, seica mú curé'itixɨ. Capu ti'itɨj a'ij tiraatévaɨ a'ɨ́jna ɨ́ Teudas. 37’Ajtahua'a hui seɨj huanéj, a'ɨ́jna ɨ́ Judás tɨ Galilea é'eme'ecan. Aj pu 'i huataseíjre a'ɨ́jna matɨ́'ɨj hua'uté'itɨee ɨ́ teɨte. A'ɨ́ɨ pu huaja'uví'itɨ mu'iicáca mej mi jamuan á'ujujhua'ane'en. Majta mú hui raajé'ica. Majta ɨ́ mej jamuan á'ujujhua'ane'e, a'ɨ́ɨ mú a'ucɨ́jxɨ. 38’A'ɨ́j nu jɨ́n niyen tejá'amua'ixaate'e ne'ɨ́jna jɨme'e a'ij mej ye'í rɨcɨ. Caxu hui huá'ajeeve se'íime i teteca. Miché'e huirácɨɨne, a'iné tɨ pua'a rujɨ́ɨmua'a mena'a miyen tirájteu, naími'i pu tejá'uvaɨjtzi. 39Na'ari caí tɨ pua'a me'ɨ́jna jetze araújca'ane ɨ́ Dios mej miyen rɨcɨ, capu ra'antipuá'ajte'esin. Rɨ́'ɨ xu'u hui sej si caí se'ɨ́jna ne'usi'ite'e ɨ́ Dios, setá'aj caí huáapua'a rátese'e se'ɨ́jna ɨ́ Dios. ―Ayee pu tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Gamaliel. 40Naíimi'i mú rá'antzaahua. Aj mú mi a'ɨ́mej huatajé ɨ́ mej tamuáamuata'a japuan hua'apua ará'ase. Majta hua'utéevajxɨ. Majta hua'utá'ijmɨijri'i mej nu'u caí ché'e tihuá'a'ixaate'e ɨ́ teɨte Jesús jetze me'ecan. Aj mú mi hua'utátuaa. 41Majta me'ɨ́n ɨ́ mej tamuáamuata'a japuan hua'apua ará'ase, matɨ́'ɨj mi huiráacɨ a'ujna a'u mej e'iráte'eca'a a'ɨ́ɨme ɨ́ hua'ajueesi. Jé'ecan mú huataújtemua'ave me'ɨ́jna jɨme'e tɨ a'ɨ́ɨn Dios ayén tihua'utá'a mej miyen rajpuaíitzi muá'araa me'ɨ́jna jetze me'ecan ɨ́ Jesús. 42Mɨ majta, camu xaa ne'u raatapuá'ajtaca'a mej caí ché'e miyen rɨjca. Nain tújca'ari tzajta'a, a'ɨ́ɨ mú tihuá'amua'atehua'a ɨ́ teɨte. A'ɨ́ɨ mú tihuá'a'ixa'atehua'a tɨ a'ɨ́ɨn Dios án yá'ujra ɨ́ ɨpuari japua a'ɨ́jna ɨ́ Jesús. Ayee mú tihuá'a'ixa'atehua'a me'újna teyujta'a, majta me'újna huá'aache.

will be added

X\