Los Hechos 28

1Tetɨ́'ɨj teri te'uun e'eré'etei tɨ e'eráahuachi, naími'i tu ruuricaa. Capu seɨj huamɨ́'ɨ. Aj tu ti ráamua'areeri'i tɨjɨ́n ayée pu téja'arájtehuaa a'ájna tɨ e'eráahuachi tɨjɨ́n Malta. 2Majta me'ɨ́n ɨ́ mej a'uun é'eche, rɨ́'ɨ mú tí'iteteɨtestaca'a itejmi jemi. Matɨ́'ɨj mi aúunai, aj mú mi taatajé tej ahuátapɨste'en a'iné mevíiyecaa, ajta huáseevi'i. 3Ajta a'ɨ́ɨn Pablo, cɨyej pu huaré'eseɨj tɨ́'ij ra'anajtuaa á tá'ataa. Aj pu i cu'ucu'u u airáane tɨ tiu'ujé'ica ɨ́ taij jetze a'iné capu rá'aviicua'ireca'a tɨ pɨsti ɨ́ taij. Tɨ'ɨquí Pablo tímu'iiri'i muájca'are'ara'an jetze. 4Majta me'ɨ́n ɨ́ mej a'uun é'eche, matɨ́'ɨj raaseíj tɨ cu'ucu'u a'án cáviɨjcaa muájca'are'ara'an jetze ɨ́ Pablo, ayée mú tiú'urixaate'ecaa tɨjɨ́n: ―Cu xɨee a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ tɨ tí'itecui'ica. Pu'uri xaa ráavaɨ tɨ caí aujámɨ á jaata'a. Mɨ ajta, ayée pu hui tiraavíjte'e ɨ́ Dios jemi, tɨ caí raatá'asin tɨ ruuri á'ara'ani a'ɨ́jna ɨ́ Pablo. 5Tɨ'ɨquí a'ɨ́ɨn Pablo, raatéeca'atzɨj ɨ́ rumuájca'a. Aj pu i án tá'ataa huavátzɨ ɨ́ cu'ucu'u. Capu ti'itɨ́j a'ij ráaruu ɨ́ Pablo. 6Majta me'ɨ́n ɨ́ teɨte, ayée mú tí'imuajca tɨjɨ́n pu'uri tɨ́n teájaasin. Majta seica miyen tɨjɨ́n pu'uri tɨ́n mɨ'ɨni. Metí'ijchu'eve'eca'a a'atzaj tɨ ti'itɨ́j a'ij raruuren. A'atzu á'ateevi'ica, ajta a'ɨ́jna ɨ́ Pablo, capu ti'itɨ́j a'ij ráaruu. Aj mú mi seɨcɨé tiu'umuá'aj. Matɨ́'ɨj mi miyen tiu'utaxájtaca'a tɨjɨ́n: ―Amɨjna, Dios pu hui pɨ́rɨcɨ. 7A'ujna vejli'i chuej tɨ a'utacá'a, ajta a'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ ɨ́ tɨ tajtuhuan pɨ́rɨcɨ a'ujna tɨ e'eráahuachi, a'ɨ́ɨ pu ta'ancuré'evi'itɨ. Ajta, temua'a pu naa titaaxá'apuairi'i huaíca xɨcaj tzajta'a. Ayee pu ántehuaaca'a a'ɨ́jna tɨjɨ́n Publio. 8Ajta a'ɨ́ɨn táàtajra'an a'ɨ́jna ɨ́ Publio, a'ɨ́ɨ pu tí'icui'ica'a. Jéihua pu pɨ́stacare'e, ajta a'achu'itaca'a. Tɨ'ɨquí Pablo ráamuaareca'a. Ajta raatáhuaviiri'i ɨ́ Dios tɨ huarún. Aj pu i ra'avé'emuarɨej án mu'úutze'en. Tɨ́'ɨj i huarúj. 9Ayee pu'u huarɨ́j, majta mú seica u a'uvé'eju'un ɨ́ mej tí'icucui'i ɨ́ mej a'uun é'eche. A'ɨ́mej pu ajta tiú'uhuaa. 10Jé'ecan mú rɨ́'ɨ titaatéeje, majta nain mú títaatapuaíjve a'achú tɨ titá'aturaate'ecaa ɨ́ tej jɨ́n á'uju'un. Tetɨ'ɨjta ti huátacate tej ti á'ucɨɨne. 11Tɨ́'ɨj teuumé'eca huaíca máxcɨra'i, aj tu ti atéecɨ seɨ́j jetze ɨ́ baarcu tɨ ajta a'uun a'uteájturaa téjmi jamuan ajta tɨ́j na'a caí ché'e tiú'ucɨmuajravi'icaa. A'uu pu é'eme'ecan a'ɨ́jna ɨ́ baarcu u Alejandria ɨ́ tɨ taajá'utɨɨ. Ajta, ti'itɨ́j pu seijre'eca'a á tɨ aúunee ɨ́ baarcu jetze. Ti'itɨ pu antítaaviihuajme'ecaa hua'apua tɨ ayén seijre'e tɨ́j dioosi ɨ́ mej hua'apua, seɨj tɨ ayén ántehuaa tɨjɨ́n Cástor, ajta ɨ́ seɨj tɨjɨ́n Pólux. Tetɨ'ɨjta ti te'uun a'ucɨ́j tej ti te'uun u e'ará'asti, seɨ́j jetze ɨ́ chajta'a. 12Tetɨ́'ɨj ti te'uun a'ará'a baarcu tɨ a'utéeche'eca a'ujna chajta'a tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Siracusa. Huaíca xɨcaj tu á'atee te'újna. 13Tetɨ́'ɨj ti a'ucɨ́j. Tetɨ́'ɨj ti te'uun vejli'i ajtéene tɨ e'eve'e'ástɨme. A'uu tu ti a'ará'a te'újna chajta'a tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Regio. Yee ruijmua'ate'e yee yénte pújme'en pu ve'etá'eecaca'a ca'anín jɨme'e. Teajta seɨ́j jetze ɨ́ xɨcaj, a'úu tu a'ará'a a'ujna chajta'a tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Puteoli. 14A'uu tu huá'uteu seica ɨ́ ta'ihuaamua'a. Matɨ́'ɨj mi taatajé tej te'uun a'uteáturan huá'a jamuan sei itɨeeri. Ayee tu te'ɨ́jna jɨ́n huarɨ́j, tetɨ́'ɨj ti te'uun a'ará'a te'újna u Roma. 15Majta me'ɨ́n ɨ́ ta'ihuaamua'a ɨ́ mej me'uun é'eche, mu'uri ramua'areereca'a tej teri te'uun á'uju'un. A'ɨ́j mú jɨ́n huiráacɨ u chajta'a mej mi ta'antinájche. A'uu mú ɨmuá e'eráacɨ me'újna chajta'a tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n El Foro de Apio, ajta tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Tɨ huaíca chi'ij e'erá'ase a'u mej á'ujta'aruaijve'e. Tɨ́'ɨj Pablo hua'useíj, aj pu 'i rɨ́'ɨ tiraatá'a ɨ́ Dios, ajta jaítze'e ahuaújca'ane ɨ́ ru tzajta'a. 16Tetɨ́'ɨj te'uun a'ará'a te'újna u Roma, a'ɨ́ɨ mú raatá'a tɨ Pablo ruseɨ́j námi'ihua. Seɨ́j pu'u racha'ɨɨca'a ɨ́ xantaaru'u. 17Teuumé'eca huaíca xɨcaj tzajta'a, aj pu i Pablo hua'utajé ɨ́ mej tihuá'aijte'e ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan. Matɨ́'ɨj tiújseɨj, tɨ'ɨqui Pablo ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Ne'ihuaamua'a, canu hui ti'itɨ́j a'ij huá'uruu a'ɨ́mej jemi ɨ́ teɨte, canu neajta auté'ɨtze a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ taye'irá. Ayee nu éene'e, majtáhua'a mú naateevi'i me'újna Jerusalén, matɨ́'ɨj mi a'ɨ́ɨme hua'utátuii ɨ́ romanos. 18Metína'íhua'uri'i, majta miyen tí'ijxe'eve'eca'a mej naatátuaani a'iné canu ti'itɨ́j a'ij huáruu tɨ ayén tiraavíjte'e mej me'ɨ́jna jɨ́n naajé'ica. 19’Canu ti'itɨ́j jɨ́n tihuá'axajtzi'iran ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan inee. Mɨ majta, matɨ́'ɨj huaújniuuste, aj nu ni raatáhuaviiri'i tɨ a'ɨ́ɨn raaxɨ́'epɨ'ɨntare'en a'ɨ́jna tɨ ayén ántehuaa tɨjɨ́n César. 20A'ɨ́ɨ nu hui jɨ́n niyen tiraatáhuaviiri'i nej yé amuaatéeseij, neajta tejamuá'ixaate'en. A'ɨ́j nu jɨ́n amuájɨ'ɨcɨ'i cadeena jɨme'e a'iné nee nu niyen che'atá nena'a ti'ijchú'eve'e ɨ́ Dios matɨ́j a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan. 21Matɨ́'ɨj mi miyen tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Capu ja'atɨ mú titaja'utá'iti'iri'i mú'eetzi jɨme'e a'ujna u Judea. Majta ɨ́ ta'ihuaamua'a, ɨ́ mej a'uun e'eráacɨ, capu ajta ja'atɨ ti'itɨ́j jɨ́n ti'imuaxájtzi'i, ni capu ajta ja'atɨ titaatá'ixaa mú'eetzi jɨme'e ti'itɨ́j pej a'ij huáruu mé já'ahua'a. 22’Ajta itejmi, ta'aráanajche tej hui ráanamua a'ij pej ti'ixa mú'ee, a'iné naíjmi'icɨ'e pu a'ij pua'a namuajre'e a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ tɨ jéjcua ɨ́ niuucari pej tíhua'ihuá'ixaa ɨ́ teɨte. ―Ayee mú tiraata'ixaa me'ɨ́jna ɨ́ Pablo. 23Matɨ́'ɨj mi raaxɨ́'epɨ'ɨntare ja'anáj mej majtáhua'a tiújseɨre'esin mej mi majtáhua'a ráanamua me'ɨ́jna ɨ́ Pablo. Mu'iitɨ́ mú ajteáxɨɨreca'a ɨ́ teɨte a'u tɨ Pablo a'utéveeca'a. Tɨ́j na'a aré'apua'a te'utéjche ajta chúmua'anɨmua, raatapuá'ajtaca'a tɨ tihuaú'ixaa a'ɨ́jna jɨme'e tɨ Dios tí'aijta nainjapua íiyen chaanaca japua, ajta u ta japua. A'ɨjna ɨ́ Pablo huá'atese'eca'a tɨ hua'utémua'itɨn mej mi rá'antzaahuate'en ɨ́ Jesús. A'ɨ́jna ɨ́ yu'uxari jetze pu tihua'utá'ixaate'eca'a a'ɨ́ɨn tɨ ra'uyú'uxaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Moisés teecan, ajta a'ɨ́ɨn mej ra'uyú'uxaca'a ɨ́ seica ɨ́ mej tí'ixaxa'ata'a ɨ́ Dios jetze me'ecan. 24Seica mú rá'atzaahuate'eca'a a'ij tɨ Pablo tihuá'a'ixaate'eca'a. Majta seica, camu a'atzu rá'atzaahuate'eca'a. 25Matɨ́'ɨj mi caí a'ij tiu'utá'a. A'ɨ́j mu jɨ́n a'ucɨ́jxɨ. Maúche'e mú seica ranamuáaraca'a a'ij tɨ Pablo tí'ixajtaca'a. Tɨ́'ɨj ra'antipuá'ajte, ayée pu tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―A'ɨ́ɨn ɨ́ xɨéjniu'ucare'ara'an ɨ́ Dios, tzáahuati'ira'a pu hui jɨ́n tihua'utá'ixaa á'amuavaujsimua'acɨ'ɨ tɨ́'ɨj a'ɨ́ɨn Isaías ayén tiu'utaxájtaca'a ɨ́ Dios jetze me'ecan tɨjɨ́n: 26Aricu, huá'a tzajta'a a'ɨ́mej jemi ɨ́ teɨtestemua'ame'en. Patá'aj nu'u tihua'utá'ixaate'en yee mú'een xu ranamuaara xá'aju'un, aru caxu yaú'itɨée xá'aju'un. Ja'atɨ pu nu'u xaa tejámuaatá'ixaate'esin a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ niuucari, aru caxu ramua'aréeren a'ij tɨ huataújmua'a. 27Ayee nu nu'u huá'aruuren a'iné mu'uri hua'uteáana ɨ́ huá'axɨejniu'uca jetze. Majta nácuxa'i pú'een. Yee mú cu xɨee mecaí tanamuaj. Camu nu'u majta atanéjne'e. Canu xaa hua'utá'asin mej mé uunéjne'ere. Canu neajta hua'utá'asin mej ráanamua a'ɨ́me mej mi yaú'itɨée muá'ara'ani ɨ́ ru tzajta'a, mej mi caí yé vé'eju'un ineetzi jemi nej ni tihua'utá'uuni'i. Ayee a'ɨ́jna ɨ́ Isaías ɨ́ Dios jetze me'ecan tí'ixaxa'ata'a. 28’Setá'aj hui siyen ráamua'aree mú'een, íjii tɨ yú auumé, tɨ Dios ari hua'utá'a ɨ́ mej seɨj chuéjra'a japua é'eme'ecan, mej mi miyen che'atá mena'a tira'ancuré'an ɨ́ tɨ jɨ́n Dios te'ataújratziiri'i tɨ nu'u huá'a japua huatáaniuni. A'ɨ́ɨ mú xaa ranamuajran, micu. ―Ayee pu tihua'utá'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Pablo. 29Tɨ́'ɨj ayén tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Pablo, aj mú mi a'ucɨ́j ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan. Matɨ́'ɨj mi huiráacɨ á pua'acɨé. Aj mú mi ti'itiúrixáate'ajraa rujɨ́ɨmua'a. 30Ajta a'ɨ́jna ɨ́ Pablo, a'úu pu á'atee hua'apua nine'ira'a a'ujna u chi'ita ɨ́ mej huataújneɨj tzajta'a. A'ɨ́ɨ pu hua'ancuré'evi'itɨjcɨcare'e naíjmi'ica ɨ́ mej yé'emuaarecare'e. 31Jéihua pu tihuá'a'ixa'atehua'a a'ɨ́jna jɨme'e tɨ Dios nain jɨ́n antiújmua'aree íiyen chaanaca japua, ajta u ta japua. Ajta tihuá'amua'atehua'a a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ tavástara'a, ɨ́ Jesús tɨ Dios án yá'ujra ɨ́ ɨpuari japua. Capu tí'itziɨɨne'eca'a a'ɨ́jna ɨ́ Pablo. Ajta capu ja'atɨ niu'ucamɨ'ɨca'a.

will be added

X\