Los Hechos 27

1Matɨ́'ɨj raaxɨ́'epɨ'ɨntare mej hua'uta'íte a'ujna Italia, matɨ́'ɨj mi tiu'utátui me'ɨ́jna ɨ́ Pablo, majta ɨ́ seica ɨ́ mej námi'ihuaca'a seɨ́j jemi ɨ́ tɨ anxɨ́te tí'aijta. Ayee pu ántehuaaca'a a'ɨ́jna tɨjɨ́n Julio. A'ɨ́ɨ pu tihuá'aijte'e ɨ́ mej miyen ánte'arua tɨjɨ́n xantaaru'ustemua'ame'en ɨ́ tɨ tí'ita'aijte'e. 2A'uu tu a'atéecɨ baarcu jetze a'ujna chajta'a tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Adramitio. Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ baarcu, a'ɨ́ɨ pu antamé'eniche'e után pújme'en tɨ ij a'uun a'ure'enéniche'e a'u mej baarcu a'uté'uuve tɨ huatacá'a u Asia. Tetɨ́'ɨj ti a'ucɨ́j, seɨ́j pu ajta á'uraa ta jamuan tɨ ayén ántehuaaca'a tɨjɨ́n Aristarco. A'uu pu é'eme'ecan a'ujna Tesalónica, a'ujna chajta'a tɨ a'uun huatacá'a a'ujna já'ahua'a tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Macedonia. 3Yee ruijmua'ate'e yee, tetɨ́'ɨj ti te'uun a'ará'a baarcu tɨ a'utéeche'eca tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Sidón. Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ Julio, a'ɨ́ɨ pu rɨ́'ɨ tí'itevistaca'a a'ɨ́jna jemi ɨ́ Pablo. A'ɨ́ɨ pu raatá'a tɨ huá'umuaare ɨ́ ru'amiigustemua'a. Majta me'ɨ́n ɨ́ amiigustemua'ame'en, rɨ́'ɨ mú naa tira'ancuré'evi'itɨ ɨ́ Pablo. 4A'uu tu tijtá ti antacɨ́j. Tetɨ́'ɨj ti te'uun a'uré'ene tɨ e'eráahuachi, ta'úutata'a tu pújme'en ajcáane. A'ujna tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Chipre. A'uu tu pújme'en a'uré'erupi a'iné yéeme'en pu avé'eecacaa. 5Tetɨ'ɨjta ti antacɨ́j a'ájna vejli'i tɨ e'eve'e'ástɨme ɨ́ jaj, a'uun tɨ huatacá'a a'ujna u Cilicia, ajta u Panfilia. Tetɨ'ɨjta ti te'uun antanéj a'ujna chajta'a tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Mira, ajta a'uun tɨ huatacá'a já'ahua'a Licia. 6Ajta a'ɨ́ɨn tɨ anxɨ́te tí'aijta, seɨ́j pu a'uun huáteu ɨ́ baarcu tɨ Italia á'ume. A'uu pu é'eme'ecan a'ɨ́jna ɨ́ baarcu a'ujna Alejandria. Aj pu a'ɨ́ɨn taata'aíj tej atécɨɨne te'ɨ́jna jetze. 7A'ɨjna ɨ́ baarcu, yee pu pua'an xɨcaj á'atee tɨ huaméj. Jé'ecan pu taatamuárɨ'eriste. Xa'ichu'i tu á vejli'i a'uré'ene a'ujna tɨ e'eráahuachi tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Gnido. Aúche'e pu á e'evé'eecaca'a a'ujna. A'ɨ́j tu jɨ́n u jetze pújme'en ajcáane tɨ e'eráahuachi tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Creta. A'uu tu vejli'i a'uré'ene a'ujna já'ahua'a Salmón. 8Tetɨ'ɨjta ti mú á'uju'un muárɨ'eri jɨme'e a'ujna tɨ e'eve'e'ástɨme ɨ́ jaj. Tetɨ'ɨjta ti te'uun antanéj tɨ baarcu a'utéeche'eca tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Tɨ a'urɨ́'en tɨ rɨ'ɨrí tɨ irá'ujcheni. A'uu pu vejli'i pɨ́tejá'arɨcɨ a'ujna chajta'a tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Lasea. 9- 10Tu'uri a'ateevi'i tej huajú'un. Pu'uri tiú'utziɨɨni'ire'ecaa a'ujna a'u tej a'uju'ucaa, a'iné pu'uri vejli'i pɨ́ tí'irɨjca ɨ́ tɨ jetzen tɨ huáseevi'i á'aye'i. A'ɨ́j pu jɨ́n ayén tihua'utá'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Pablo, tɨjɨ́n: ―Mú'een teteca, ayée pu hui tiná'amitɨejte'e ineetzi tɨ jé'ecan tiú'utziɨɨni'ire'e a'ame, tɨ pua'a taajú'un. Teyá'ujɨsin i baarcu, teajta ɨ́ ijca, ajta ayén tiu'utárɨ'ɨriistari tej hui á'uveti iteen. 11Ajta a'ɨ́ɨn tɨ anxɨ́te tí'aijta, jaítze'e pu rá'antzaahua a'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ tɨ baarcu huajájsin, ajta a'ɨ́jna tɨ antiújmua'aree a'ɨ́jna u baarcu jɨme'e. Ajta a'ɨ́jna ɨ́ niuucari ɨ́ tɨ Pablo hua'utá'ixa, capu rá'antzaahua. 12Ajta a'ujna mej autéjhuii, capu naa hua'é'ene'e mej mi me'uun á'ateevi'in me'újna a'ɨ́jna xɨcájra'a jetze tɨ huácɨmuajra. A'ɨ́j mú jɨ́n mu'iitɨ́ miyen tiu'umuá'aj mej á'ucɨɨne me'újna mej mi me'uun e'ará'asti me'újna Fenice, tej ti a'atzu á'ateevi'in te'újna, baarcu tɨ a'utéeche'eca. A'ujna Fenice, a'úu pu Creta e'ejtéme'ecan. A'uu pu seijre'eca'a tɨ́j na'a újtepua pújme'en, ajta ante pújme'en. 13A'ujna, cɨ́j pu ti'iré'e'éecarej ye'icáa yénte pújme'en. Ayee mú tí'ixajtaca'a tɨjɨ́n rɨ'ɨrí mej nu'u mauj huajú'un. Matɨ́'ɨj mi a'ucɨ́j. A'uu mú vejli'i e'ejtéene a'u tɨ e'eve'e'ástɨme ɨ́ jaj, a'ujna u Creta. 14Mɨ ajta, capu a'achú a'ateevi'i, ca'anín jɨ́n u a'utá'eecareca'a ɨ́ jɨrí jetze. Ca'anín pu jɨ́n raatajɨ́'ɨtze ɨ́ baarcu a'ɨ́jna tɨ yéntepua pújme'en a'iré'e'eecareca'a. 15Jé'ecan pu yé'utajchájraa ɨ́ baarcu. Capu ché'e huatárɨ'ɨristareca'a tej huajú'un ɨ́ eeca tzajta'a. A'ɨ́j tu jɨ́n huatáta'a tɨ tá'antɨni ɨ́ eeca. 16Aj tu ti te'uun a'uré'ene tɨ e'eráahuachi, chuej tɨ cɨ́lieen, tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Cauda. Capu ayén rɨ́'ɨ huápɨ'ɨ tiú'eecaca'a a'ujna. Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ baarcu tɨ cɨ́lieen jɨ́n seijre'e tej raajájsime'e, muárɨ'eri tu jɨ́n ra'antítuaa ɨ́ baarcu jetze tɨ ve'ée. 17Matɨ́'ɨj meri ra'antítuaa, aj mú mi raatacá'ane caujnari jɨme'e ɨ́ baarcu tɨ ve'ée. Mu'uri tí'itziɨɨne'eca'a tɨ ari té'ejcachee ɨ́ sej japua. Ayee pu téja'arájtehuaa a'ujna tɨjɨ́n La Sirte. A'ɨ́j mú jɨ́n ra'acájtuaa á jaata'a ɨ́ ti'itɨj tɨ ij ra'anján ɨ́ eeca. 18Yee ruijmua'ate'e yee, aúche'e pu huá'eecaca'a temua'a, jeíhua. Matɨ́'ɨj mi autéjhuii mej te'etéhua'axɨn á jaata'a ɨ́ ijca mej tiú'utɨsime'e ɨ́ baarcu jetze. 19Huaíca xɨcaj tu á'atee tej te'eteehua'axɨ tamuájca'a jɨme'e nain tɨ tiú'utɨsime'ecaa ɨ́ baarcu. 20Jé'ecan tu á'atee tej caí a'atzu raaseíj ɨ́ xɨcaj, teajta ɨ́ xu'ura'ave. Ajta aúche'e pu a'ij pua'a hua'é'eene'ecaa. Temua'a pu tiú'eecaca'a, majta viiyeca'a. Tu'uri tiyen tí'imua'ajca tej teri muá'itɨche'esin. Teajta tiyen tí'imuajca tej caí ché'e a'ij rɨni. 21Ajta tu'uri a'ateevi'i tej caí ti'itɨj cua'acaa. Aj pu i huatéechaxɨ huá'a tzajta'a a'ɨ́jna ɨ́ Pablo. Ayee pu tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Mú'een teteca, sena'ajtzɨ́ ná'antzaahuate'enche'e. Sej caí e'erácɨ'ɨca'anche'e se'újna u Creta, catu tiyen teja'urɨeéniche'e ɨ́ ijca. 22Aru íjii, jeíhua nu hui á'amuahuavii sej uhuateújca'anen mɨ ru tzajta'a, a'iné capu ja'atɨ mɨ'ɨni mú'een. Tij teajta baarcu á'urɨeni. Capu amɨ́n ti'itɨ́j. 23’Tɨ́ca'a, seɨj pu hui huataseíjre inee jemi, seɨj tɨ ravaɨre'e ɨ́ Dios ɨ́ nej neajta ravaɨre'e inee, ɨ́ tɨ ajta necha'ɨɨ. 24Ayee pu tinaatá'ixaa tɨjɨ́n: “Pablo, capej nu'u tí'itziɨɨne'e. Ruxe'eve'e tɨ a'ɨ́ɨn César raaxɨ́'epɨ'ɨntare'en ɨ́ mej jɨ́n ti'imuaxájtzi'i. Ajta nu'u ruxɨ́'evi'ira'a pu jɨ́n Dios raatá'a mej ruuri muá'ara'ani naími'i a'achú pua'amé mej huajú'un é'e jamuan.” 25’A'ɨ́j pu hui jɨ́n setá'aj uhuateújca'anen mɨ ru tzajta'a, mú'een, teteca. Nee nu xaa rá'atzaahuate'e ɨ́ Dios. Ayee pu té'eme a'ij tɨ a'ɨ́ɨn tinaatá'ixaa. 26Mɨ ajta, aúche'e pu hui ruxe'eve'e tej te'uun e'ará'asti a'ujna já'ahua'a tɨ e'eráahuachi. 27Teuumé'eca a'achú cumu tamuáamuata'a japuan muáacua xɨcaj, tɨ́ca'a, aúche'e pu ráatajchijme'e ɨ́ baarcu ɨ́ eeca. A'ɨjna japua ɨ́ jaj tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Adriático, tɨ́'ɨj teja'uré'ene cumu a'atzaj já'ita'a tɨ́ca'a, a'ɨ́ɨme ɨ́ mej ramuarɨ'e ɨ́ baarcu, mu'uri ramua'areereca'a tej teri ratá'asijme'e a'u tɨ e'eráahuachi. 28Matɨ́'ɨj mi raaté'itɨee caujnari jɨme'e a'achú tɨ auutɨ́'ɨ. Ayee pu autɨ́'ɨcaa a'achú cumu seité japuan tamuáamuata'a japuan arájsevi meetro. Capu a'atzu a'ateevi'i, majtáhua'a raaté'itɨee, pu'uri seité japuan aráhua'apua meetro autɨ́'ɨcaa. 29Matɨ́'ɨj mi muáacuaca atéehua'axɨ ɨ́ tepúusti'i tɨ acaujtuáavijmee cɨ́tzata'an ɨ́ baarcu tɨ i sej jetze avá'ujnan. Metí'itziɨɨne'eca'a tej te'ejteátu'a ɨ́ tetej jetze. Majta tí'itziɨɨne'eca'a, a'ɨ́j mú jɨ́n autéjhuii mej huatéjniuuni ajta na'a caí huatapuá'are. 30Seica mú miyen tí'ijxe'eve'eca'a mej huirácɨɨne ɨ́ baarcu jetze. A'ɨ́ɨ mú miyen ruseíjrataca'a mej ra'atéhua'axɨn ɨ́ tepúusti'i tɨ acaujtuáavijmee. Mɨ majta caí miyen huarɨ́j. Meraacájtuaa mu'u ɨ́ baarcu ɨ́ tɨ cɨ́lieen jɨ́n seijre'e mej mi me'ɨ́jna jetze huateújvaɨre'en. 31Aj pu i Pablo ayén tiraata'ixaa a'ɨ́jna anxɨ́te tɨ tí'aijta, ajta ɨ́ mej jamuan á'ujujhua'ane'e tɨjɨ́n: ―Ayee pu hui tiú'ujxe'eve'e mej yee huateáturan ta jamuan íiye baarcu jetze, na'ari caí, capu ti'itɨ́j a'ij tejámuaatévaɨre'esin. 32A'ɨ́j mú jɨ́n me'ɨ́n xantaaru'u ra'antiveíjcheca'a ɨ́ caujnari ɨ́ tɨ jɨ́n a'ijtápi'ihuaca'a ɨ́ baarcu tɨ cɨ́lieen jɨ́n seijre'e. Aj pu 'i atéjve á jaata'a. 33Tɨ́'ɨj ari tɨ́n tapuá'arijme'eca, Pablo pu ayén ca'aníjra'a tihua'utá'a ɨ́ huá'a tzajta'a mej nu'u tí'icua'ani. Ayen tɨjɨ́n: ―Pu'uri á'atee tamuáamuata'a japuan muáacua xɨcaj sej siyen ti'ijchú'eve'e, seajta siyen tirajpuaíjtzi tujri jɨme'e, caxu mé'e tejé'ecua'a. 34Nu'uri tejá'amua'ixaate'e sej a'atzu tiú'ucua'ani. Ayee pu hui tiú'ujxe'eve'e sej si caí huácui'ini, a'iné capu ti'itɨ́j a'ij á'amuaruuren. 35Tɨ́'ɨj ayén tihua'utá'ixaa, aj pu 'i pan huiirá'ɨ. Tɨ́'ɨj i rɨ́'ɨ tiraatá'a ɨ́ Dios jemi, mejseíiraca'a ɨ́ teɨte. Tɨ́'ɨj i ra'antítaaraxɨ ɨ́ pan, aj pu i a'utéjche tɨ ráacua'ani. 36Naíimi'i mú á'ujca'anejca'a. Matɨ́'ɨj mi tiú'ucuaa majta a'ɨ́me. 37Ayee tu ará'axcaa a'achú cumu hua'apua ciento japuan huaícate japuan tamuáamuata'a japuan arájsevi tej aráte'ecaa ɨ́ baarcu jetze. 38Matɨ́'ɨj tiú'ucuaa a'achú tɨ hua'aránajcheca'a, matɨ́'ɨj mi ra'ateájrɨe á jaata'a me'ɨ́jna ɨ́ triigu tɨ ij caí ché'e tíjetere ɨ́ baarcu. 39Tɨ́'ɨj huateapuá'areca'a, camu ché'e huamuájtejcaa a'u tɨ pɨ́tejá'arɨcɨ. Matɨ́'ɨj mi raaseíj a'u tɨ é'erɨ'ɨri tɨ a'utéjcheni ɨ́ baarcu, a'u tɨ huatáseaata'a. A'uu mú tí'ijxe'eve'eca'a mej ye'use'aráichejra'ani ɨ́ baarcu ɨ́ sej japua tɨ pua'a rɨ'ɨriistan. 40Matɨ́'ɨj mi ra'antiveíjcheca'a ɨ́ caujnari ɨ́ mej jɨ́n ra'ijtápe ɨ́ baarcu. Majta raatáxɨpi ɨ́ cɨyej mej jetzen huajú'un. Matɨ́'ɨj mi raatáxɨjtaca'a me'ɨ́jna ɨ́ caujnari ɨ́ tɨ jɨ́n ajtatápi'ihuajme'ecaa ɨ́ paala ɨ́ mej jɨ́n raatéchaxɨjte'en ɨ́ baarcu. Majta miyen huarɨ́j, merajcá'ane ɨ́ cɨ́ɨxuri ɨ́ ta'acáaviɨ ɨ́ baarcu jetze á tɨ aúunee tɨ ij ra'anján eeca jɨme'e a'ɨ́jna ɨ́ cɨ́ɨxuri. Matɨ́'ɨj mi huataúra'a tɨ rá'antɨni a'ɨ́jna ɨ́ baarcu. 41Ajta catu raatá'aseca'a a'ájna a'u tɨ á'useaata'a a'iné sej jetze pu te'ejcáxɨ. Capu ché'e rɨ'ɨríistaca'a mej raatáru'uxante'en a'u tɨ aúunee. Ajta ɨ́ cɨ́tzata'an u baarcu, pu'uri teená'achijme'ecaa a'ɨ́jna jɨme'e tɨ ra'ajtéeva'ara ɨ́ jaj ca'anín jɨme'e. 42Majta me'ɨ́n xantaaru'u, mehuá'acui'icucaa naíjmi'ica ɨ́ mej aiteánami'ihuaca'a mej mi caí antajaún, ajta, mej mi caí á'ucɨ'ɨca'an. 43Ajta a'ɨ́ɨn anxɨ́te tɨ tí'aijta, a'ɨ́ɨ pu ayén tí'ijxe'eve'eca'a tɨ japuan huániuuni tɨ́'ij ráavaɨre'en a'ɨ́jna ɨ́ Pablo. Aj pu jɨ́n caí hua'utá'a ɨ́ xantaaru'u mej huá'ucui'ini. Aj pu i ayén tíhua'uta'aíj ɨ́ mej raayɨ́'ɨtɨhua'a mej huatajaún mej nu'u anáaté'ee mua'atévatzɨn á jaata'a mej mi antajaún u jetze pújme'en a'u tɨ á'useaata'a. 44Majta nu'u seica cɨyej japua huatajaún, majta seica cɨyej japua tɨ ti'ipá'atza ɨ́ baarcu jetze ajtaná'axɨ. A'uu mú naími'i a'ará'a u jetze pújme'en. Capu ja'atɨ aujámɨ.

will be added

X\