Los Hechos 23

1Tɨ́'ɨj i hua'useíj ɨ́ Pablo a'ɨ́mej ɨ́ huá'a jueesi ɨ́ mej e'etiújseɨre'eca'a. Tɨ́'ɨj i ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Ne'ihuaamua'a, tɨ́j na'a nej ché'e temuaísta, tɨ́j na'a tɨ yú e'iré'ene nain nu jɨ́n te'ará'aste. Canu hui ti'itɨj jɨ́n auteájturaa ɨ́ Dios jemi. 2Aj pu i a'ɨ́ɨn Ananias, ɨ́ tɨ tihuá'aijte'e a'ɨ́mej ɨ́ mej tí'ivaɨre'e u teyujta'a, a'ɨ́ɨ pu hua'uta'aíj mej ra'ancájveeni. 3Ajta a'ɨ́ɨn Pablo, ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Dios pu mua'ancávejsin mú'eetzi, mɨ pej a'ij pua'a tí'itevij. Mú'ee pepu'u pemen huatáca pej pi na'uxɨ́jte'en pe'íjna jetze i yu'uxari. Mɨ pajta, ayée pej te'uteáturaasin pe'ɨ́jna jɨme'e pej hua'uta'aíj mej na'ancájveeni. 4Majta me'ɨ́n ɨ́ mej me'uun e'eré'ete'ecaa, ayée mú tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―¿A'iné pej pi piyen a'ij pua'a tí'ijree pemɨ́jna ɨ́ tɨ jaítze'e ruxe'eve'e ɨ́ Dios jemi? 5Ayee pu tihua'utá'ixaa ɨ́ Pablo tɨjɨ́n: ―Ne'ihuaamua'a, canu ramua'areereca'a ja'atɨ tɨ pú'een. Mɨ ajta tzɨj a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ tɨ jaítze'e ruxe'eve'e ɨ́ Dios jemi. Ajta, tɨ pua'a néjmua'areere, canu niyen tiu'utaxáatache'e, a'iné ayée pu té'eyu'usi'i ɨ́ yu'uxari jetze tɨjɨ́n: “Capej a'ij pua'a tí'ijxajta pe'ɨ́jna tɨ tihuá'aijte'e ɨ́ teɨte.” 6Aj pu i ráamua'areeri'i ɨ́ Pablo tɨjɨ́n seica mú pú'eene'e ɨ́ mej miyen huataújmua'a tɨjɨ́n saduceos, majta seica miyen tɨjɨ́n fariseos. Aj pu i ca'anín jɨme'e hua'utajé tɨjɨ́n: ―Ne'ihuaamua'a, nee nu fariseo pɨ́rɨcɨ. Huá'a jetze nu huanú'ihuaca'a a'ɨ́mej ɨ́ fariseos. Ijii tí'inexajtzi'i iiyecuí me'ɨ́jna jɨme'e nej rachú'eve'e a'ɨ́jna xɨcáara'an jetze matɨ́'ɨj huatarún ɨ́ mɨ'ɨchite. 7Tɨ́'ɨj ayén tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Pablo, aj mú mi autéjhuii mej ti'ihuaúrihua'u a'ɨ́me ɨ́ fariseos, majta a'ɨ́me ɨ́ saduceos. A'ɨ́j pu jɨ́n caí ché'e huatárɨ'ɨristareca'a mej ti'itɨj huaxɨ́'epɨ'ɨntare'en matɨ́'ɨj tiuújje seɨj ajta seɨj. 8Majta me'ɨ́n ɨ́ saduceos, ayée mú ti'ixa tɨjɨ́n: “Camu nu'u huatarújsin ɨ́ mɨ'ɨchite.” Majta miyen tɨjɨ́n: “Camu nu'u seíire'e muá'aju'un ɨ́ xɨéjniu'ucare'ara'an mej tí'ivaɨre'e u ta japua, camu majta seíire'e muá'aju'un ɨ́ huá'axɨejniu'uca a'ɨ́mej ɨ́ meri huácuii.” Mɨ majta a'ɨ́ɨme fariseos, nain mú jɨ́n té'atzaahuate'eca'a. 9Jé'ecan mú jeíhua jíjhuaca'a. Mu'uri jaítze'e jeíhua téjijhuajmé'e. Matɨ́'ɨj mi seica huatéhuiixɨ. A'ii mú a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ mej tihuá'amua'ate ɨ́ yu'uxari jetze. Majta mú me'ɨ́n pɨ́rɨcɨ ɨ́ mej fariseos jetze ajtéme'ecan. Aj mú mi miyen tiu'utaxájtaca'a tɨjɨ́n: ―Amɨjna mɨ ja'atɨ, capu hui ti'itɨj a'ij huáruu. Ajta tɨ pua'a seɨj ari tiraata'ixaa ɨ́ xɨéjniu'ucari tɨ tí'ivaɨre'e ve'ecán jɨme'e u ta japua tɨ é'eseijre'e, tiché'e caí jemin niuuca'an ɨ́ Dios. 10Jé'ecan mú jeíhua tiú'urixaate'ecaa. Mu'uri jaítze'e níniu'ucacuca'a. A'ɨ́j pu jɨ́n tiu'utátziɨn ɨ́ xantaaru'u tɨ anxɨ́te tí'aijta. Ajta ayén tiu'umuá'aj tɨjɨ́n temua'a mú hui tiraatéte'eneaxɨ'ɨsin a'ɨ́jna ɨ́ Pablo. A'ɨ́j pu jɨ́n hua'uta'aíj ɨ́ xantaaru'u mej á'uju'un mej mi ru'irávi'itɨn ca'anéeri jɨme'e, mej mi me'uun rá'anvi'itɨn a'u mé é'eche ɨ́ xantaaru'u. 11Seɨ́j tɨ́ca'ari tzajta'a pu a'ɨ́ɨn tavástara'a huataseíjre vejli'i a'ɨ́jna jemi ɨ́ Pablo. Ayee pu tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Uhuaté'aca'anechi mua'a tzajta'a. Ayájna patɨ́j peri ne jemi tiu'utaniú íiyen Jerusalén, ayée pej hui che'atá pena'a teja'utaxájta pe'újna Roma. 12- 13Yee ruijmua'ate'e yee, seica ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan, a'ɨ́ɨ mú te'ataújratziiri'i mej raajé'ica me'ɨ́jna ɨ́ Pablo. Hua'apuate japuan cɨ́j caj mú ará'axcaa ɨ́ teteca. Ayee mú tiu'utaxájtaca'a tɨjɨ́n: “Camu nu'u tí'icua'ani, ni camu majta ye'en ajta mena'a caí raajé'ica.” 14A'uu mú á'uju'un a'ɨ́mej jemi ɨ́ mej tí'aijta u teyujta'a, majta a'ɨ́mej jemi ɨ́ hua'avaujsi. Ayee mú tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Tu'uri hui tiyen tite'etátaratziiri'i tej caí ché'e tiú'ucua'ani, ajta tena'a caí raajé'ica ɨ́ Pablo. Aj tu hui ti tí'icua'ani, teajta ye'en. 15Ijii, ayée xu huárɨni mú'een, majta ɨ́ seica ɨ́ jueesi, setá'aj raatáhuavii ɨ́ xantaaru'u ta'amuájca tɨ ye'erávi'itɨn ɨ́ Pablo, a'ɨ́jna jɨme'e sej si tiu'uta'íhua'u temua'a naa. Teajta iteen, tu'uri rɨ́'ɨ huatarúu tej raajé'ica matɨ́'ɨj caí xɨ yé uvé'ene. 16Mɨ ajta, pa'arɨ'ɨ pu ti'inamuáaraca tɨ́'ɨj ayén tihua'utá'ixaa. Aj pu 'i a'ɨ́ɨn pa'arɨ'ɨ a'uun á'ume a'u mej é'eche ɨ́ xantaaru'u. Tɨ́'ɨj i raatá'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Pablo. A'ɨjna ɨ́ pa'arɨ'ɨ, a'ɨ́ɨ pu rayauj cu'utzeáara'an ɨ́ Pablo. 17Tɨ'ɨquí a'ɨ́ɨn Pablo seɨ́j huatajé ɨ́ mej anxɨ́te tí'aijta. Ayee pu tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Patá'aj hui rá'anvi'itɨn ɨ́ pa'arɨ'ɨ a'ɨ́jna ɨ́ ta'amuájca jemi ɨ́ xantaaru'u. Ti'itɨj pu raatá'ixaate'esin. 18Tɨ'ɨquí a'ɨ́ɨn tɨ anxɨ́te tí'aijta, ya'uví'itɨ ɨ́ xantaaru'u jemi ta'amuájca. Tɨ́'ɨj i ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―A'ɨjna ɨ́ Pablo tɨ aiteánami'i, ayée pu tinaata'aíj nej nu'u ye'erávi'itɨn íiye mú'eetzi jemi ne'íjna i pa'arɨ'ɨ. Ti'itɨj pu nu'u muaatá'ixaate'esin. 19Ajta a'ɨ́ɨn xantaaru'u ta'amuájca, ra'amuaví'ira ɨ́ muájca'are'ara'an jetze. Tɨ́'ɨj i ya'uví'itɨ 'á'ayee. Tɨ́'ɨj i ayén tiraata'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―¿Ti'itájni péne'ixaate'emɨ'ɨ? 20Ayee pu tiraata'ixaa ɨ́ pa'arɨ'ɨ tɨjɨ́n: ―A'ɨ́ɨme ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan, a'ɨ́ɨ mú te'ataújratziiri'i mej muaatáhuavii ɨ́ Pablo, pej nu'u ruijmua'a rá'anvi'itɨn huá'a jemi ɨ́ hua'ajueesi matá'aj nu'u rɨ́'ɨ tiráamua'aree. 21’Aru, capej huá'atzaahuate'e. Seica mú nu'u rachú'eve'e muá'aju'un me'újna juye jetze avíitzi'i jɨme'e. Hua'apuate japuan cɨ́j caj mú ará'ase a'ɨ́ɨme ɨ́ teteca. Meraaxɨ́'epɨ'ɨntarej runiuuca jɨme'e mej nu'u caí ti'itɨj cua'ani, majta nu'u caí ye'en ajta mena'a nu'u caí raajé'ica. Mu'uri rɨ́'ɨ huaújruu. Méjchu'eve'e mu'u mi pej raatá'an tɨ ayén huárɨni. 22Aj pu i ɨ́ xantaaru'u ta'amuájca raata'íteca'a ɨ́ pa'arɨ'ɨ tɨ á'ura'ani. Amuacaícan pu ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Capej ja'atɨ ixaate'e a'ij pej tinaatá'ixaa. 23Aj pu i hua'apuaca huatajé ɨ́ mej anxɨ́te tí'aijta. Tɨ́'ɨj i ayén tíhua'uta'aíj tɨjɨ́n: ―Huá'ajseɨre'en ɨ́ xantaaru'u, a'achú cumu hua'apua ciento ɨ́ mej ru'ɨcán á'uju'un, majta huaícate japuan tamuáamuata'a mej avé'ete'ete, majta hua'apua ciento ɨ́ mej chun tiu'ɨ́'ɨsin. Setá'aj á'uju'un se'újna Cesarea íjii tɨ́ca'a a'atzaj aramuáacua jetze pu teuumé'eca ɨ́ tɨ́ca'ari. 24Ajta hua'utá'ixa tɨjɨ́n: ―Seajta seɨ́j té'esiirate'en ɨ́ cahuaayu'u ɨ́ Pablo tɨ japuan ave'ecaí a'umé. Setá'aj se'uun yeúutuaani ɨ́ tajtuhuan jemi tɨ ayén ántehuaa tɨjɨ́n Félix. Caxu ja'atɨ tá'acare'en tɨ a'ij raruuráa. 25Ayee pu tiraata'íti'iri'i a'ɨ́jna ɨ́ Félix tɨjɨ́n: 26“Claudio Lisias, ɨ́ tajtuhuan tɨ jeíhua ruxe'eve'e. Ayee nu muateujte'e mú'ee Félix mɨ pej tajtuhuan jɨ́n ti'itéjvee, mɨ pej jeíhua axɨ́'eve'e. 27A'ɨ́mej ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan, a'ɨ́ɨ mú raatéevi'i me'ɨ́jna ɨ́ tevi. Méje'icatache'e mú, aru nee nu a'uré'ene nehua'antívi'itɨ́ ɨ́ nexantaaru'ustemua'a. Nee nu japuan huaniú a'iné neráamua'areeri'i tɨ a'ɨ́ɨn romano pú'een. 28Neya'uví'itɨ huá'a jemi ɨ́ jueesi ɨ́ mej tí'ixɨ'epɨ'ɨntare'e a'iné néjmua'areerimɨ'ɨca'a a'ij mej 'een jɨ́n tí'ijxajtzi'i. 29“Netɨ́'ɨj ni ráamua'areeri'i mej me'ɨ́jna jɨ́n tí'ijxajtzi'i me'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ ruye'irá. Capu ti'itɨ́j jɨ́n auteájturaa ɨ́ mej jɨ́n raajé'ica nusu ɨ́ mej jɨ́n ra'iteáanan a'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ. 30Aru netɨ́'ɨj ráamua'areeri'i mej seica ɨ́ mej me'uun Israél jetze ajtéme'ecan, a'ɨ́ɨ mú nu'u te'ataújratziiri'i mej raajé'ica, netɨ́'ɨj ni muaata'íti'iri'i ne'ɨ́jna ɨ́ tevi. Neajta nu hua'uta'aíj ɨ́ mej tí'ijxajtzi'i mej mú'eetzi huatá'ixaate'en ɨ́ mej jɨ́n tí'ijxajtzi'i.” Aj pu 'i a'ɨ́jna huata'íti'iri'i ɨ́ tajtuhuan. 31Majta me'ɨ́n xantaaru'u, ayée mú ráaruu a'ij tɨ tihua'utá'ixaa ɨ́ xantaaru'u ta'amuájca. Tɨ́ca'a mú ya'uví'itɨ me'ɨ́jna ɨ́ Pablo. Matɨ́'ɨj mi me'uun ya'uré'eneijte a'ujna chajta'a tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Antipatris. 32Yee ruijmua'ate'e yee mú a'ucɨ́j ɨ́ mej ta'avé'ete'ete me'ɨ́jna Pablo jamuan. Majta ɨ́ mej ru'ɨcán huajú'ucaa, a'ɨ́ɨ mú huaré'acɨ a'u mej é'eche ɨ́ xantaaru'u. 33Matɨ́'ɨj a'ucanée me'újna Cesarea ɨ́ mej avé'ete'ete, matɨ́'ɨj mi raatátui me'ɨ́jna ɨ́ yu'uxari, majta me'ɨ́jna ɨ́ Pablo. 34Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ tajtuhuan tɨ́'ɨj ra'ancuré'epi ɨ́ yu'uxari, aj pu i ra'ujíjve. Ajta á'iyen a'ɨ́jna Pablo tiu'uta'íhua'uri'i ayén tɨjɨ́n: ―¿Ti'itáni chuéjra'a japua pé'eme'ecan? Tɨ́'ɨj i ráamua'areeri'i tɨ a'uun Cilicia é'eme'ecan. 35Aj pu i ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Aj nu muánamuajran matɨ́'ɨj yé uvé'enen ɨ́ mej ti'itɨj jɨ́n mú'eetzi jetze tí'ijpua'ajte'e. Aj pu 'i raata'aíjtaca'a mej nu'u ráacha'ɨɨn ɨ́ polisiiya a'ujna a'u tɨ Heródes e'irájca.

will be added

X\