Los Hechos 22

1―Ne'ihuaamua'a, seajta nevaújsimua'a, xáanamuajri'i a'ij nej tejámuaatá'ixaate'esin inee jɨ́me'en. 2Matɨ́'ɨj ráanamuajri'i tɨ ayén tihua'utá'ixaa hua'aniuuca jɨme'e ɨ́ hebreo, matɨ́'ɨj mi huateápua'areca'a temua'a naa. Ajta ayén tihua'utá'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Pablo tɨjɨ́n: 3―Nee nu hui Israél jetze ajtéme'ecan. A'uu nu ja'unú'ihuaca'a a'ujna já'ahua'a Tarso a'úu tɨ huatacá'a u Cilicia. Aru, ayuu nu huavé'ese yú Jerusalén. Netihuánmua'ate ne'ɨ́jna jemi ɨ́ Gamaliel, tɨ tejténamuajraca'a ɨ́ yu'uxari jetze ájca'i tɨ ɨmuá é'eme'ecan. Ayee nu hui nee tiú'uvaɨ jemin ɨ́ Dios nain jɨme'e ɨ́ nexɨ́'evi'ira'a setɨ́j mú'een rɨcɨ íjii. 4Ja'anáj ɨmuá nu a'ij pua'a huá'aruurejca'a ne'ɨ́mej ɨ́ mej té'atzaahuate'e a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ niuucari ɨ́ mej jetzen huajú'ucaa. Nehua'utavén ajta nena'a caí huá'ucuii. Neajta naíjmi'ica huavívi'i ɨ́ teteca, neajta ɨ́ mej 'uuca nej ni hua'iteáanan. 5’A'ɨ́jna tɨ tihuá'aijte'e a'ɨ́mej ɨ́ mej tí'ivaɨre'e teyujta'a, majta a'ɨ́mej ɨ́ vaujsi, naími'i mú hui ramua'aree ɨ́ mej yu'uxari naatapíj nej ni huaja'uvé'ejajpuan u Damasco ɨ́ ta'ihuaamua'a ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan nej ni tiu'utátuiire'en. A'uu nu á'ume nej ni hua'uvívi'iran nu ɨ́ mej té'atzaahuate'e, neajta u huája'arájajpua neyujna Jerusalén tej ti puaíjtzi hua'utá'an. 6’Netɨ́'ɨj ni ne'uun aumé'ecaa juye jetze. Nu'uri tɨ́mua'a antenéesime'eca ne'újna Damasco a'atzaj cumu tacuarixpua. Ca'anacan pu hui taij huatátaaxɨ inee jemi. Júte'e pu e'icátatzave'e ca'anín jɨme'e. 7Netɨ́'ɨj ni ca'anacan á e'erájve á chuaata'a. Neajta á'iyen ja'atɨ huánamuajri'i tɨ ayén tinaatajé tɨjɨ́n: “Saulo, ¿a'iné 'een jɨ́n piyen a'ij pua'a neruure?” 8’Netɨ́'ɨj ni niyen tiraata'íhua'uri'i tɨjɨ́n: “¿A'ataani pej pɨ́rɨcɨ mú'ee, nevástara'a?” Ajta ayén tinaatá'ixaa tɨjɨ́n: “Nee nu nu'u hui a'ɨ́ɨn pú'een Jesús nej Nazarét é'eme'ecan, nee nu a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ pej a'ij pua'a neruure.” 9’Majta me'ɨ́n ɨ́ mej ne jamuan huajú'ucaa, a'ɨ́ɨ mú majta raaseíj ɨ́ taij, majta tiu'utátziɨn. Mɨ majta, camu ráanamuajri'i ɨ́ ja'atɨ tɨ naatajé. 10’Netɨ́'ɨj ni niyen tiraata'íhua'uri'i tɨjɨ́n: “¿A'iné ti'itɨ́j neruuren, nevástara'a?” ’Ajta a'ɨ́ɨn tavástara'a, ayée pu hui tinaatá'ixaa tɨjɨ́n: “Ájchesi, aricu a'ujna u Damasco. A'uu mú muaatá'ixaate'esin nain a'ij pej ye'í huárɨni.” 11’Neajta aracúuni'i na'araa ɨ́ taij jɨme'e. A'ɨ́j mú jɨ́n me'ɨ́n ɨ́ mej ne jamuan huajú'ucaa, a'ɨ́ɨ mú nejaútuaa u Damasco. 12’Seɨj pu a'uun a'utéveeca'a a'ujna tɨ ayén ántehuaa tɨjɨ́n Ananias. Nain pu jɨ́n ra'ará'aste ɨ́ tɨ té'eyu'usi'i ɨ́ yu'uxari jetze a'ij tɨ tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Moisés teecan. Rɨ́'ɨ mú tiraatajé naími'i ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan ɨ́ mej a'uun é'echejca'a a'ujna Damasco. 13Mu pu a'uvé'emej tɨ náamuaare a'ɨ́jna. Aa vejli'i pu ne jemi huatéechaxɨ. Aj pu i ayén tinaatá'ixaa tɨjɨ́n: “Ne'ihuaara'a, Saulo, patá'aj atanéeri puá'ara'ani.” ’Jɨ́me'en pu'u ayén tinaatá'ixaa, aj nu ni atáneerica'a na'araa. 14Ajta ayén tinaatá'ixaa tɨjɨ́n: “Hua'aDioj ɨ́ tavaújsimua'a teecan, a'ɨ́ɨ pu nu'u hui mua'avé'evi'itɨ mú'eetzi pej pi ráamua'aree a'ij tɨ tí'ijxe'eve'e, pajta raseijran a'ɨ́jna tɨ caí ja'anáj ti'itɨj jɨ́n auteájturaa ɨ́ Dios jemi, pajta ranamuajran a'ij tɨ ti'itɨ́j ti'ixa. 15Mú'ee pe á'uche'ecane'e pua'amé teɨte tzajta'a pe'ɨ́jna jetze me'ecan ɨ́ tavástara'a. Mú'ee pe nu'u hui huá'a'ixaate'e pua'amé a'ij pej peri tiu'uséij, pajta ɨ́ pej peri ráanamuajri'i. 16Ajta íjii, ¿ti'itáni pauj chu'eve'e? Ájchesi, é'e huá'amuaɨ'ɨhuachi, pajta raatajéeven niuucajtze'en ɨ́ tavástara'a tɨ ij a'ɨ́ɨn timuaatá'uuni'i ɨ́ pej jɨ́n auteájturaa ɨ́ Dios jemi.” Ayee pu hui tinaatá'ixaa. 17’Netɨ́'ɨj ni neyun a'uvé'emej yú Jerusalén. Teyujta'a nu a'uteájrupi nej ni Dios jemi tiu'utáne'uuni'i. Neajta á'iyen tiú'umaaraca'a. 18A'ɨ́j nu hui tavástara'a huaseíj, tɨ nu'u ayén tinaatá'ixaa tɨjɨ́n: “Ca'anacan, á'ura'a ayujna Jerusalén a'iné camu muá'antzaahuate'esin a'ij pej tihua'utá'ixaate'esin ineetzi jetze me'ecan.” 19’Aj nu ni niyen tiraata'ixaa tɨjɨ́n: “Nevástara'a, a'ɨ́ɨ mú ramua'aree ɨ́ nej á'uche'ecane'e hua'atéyujta'a á, neajta méyee, neajta hua'iteáana ɨ́ mej té'atzaahuate'e mú'eetzi jemi, neajta hua'utéevajxɨ. 20Majta ramua'aree nej ne'uun a'utéveeca'a ne'újna matɨ́'ɨj raajé'ica me'ɨ́jna ɨ́ Esteban ɨ́ tɨ tiu'utaxájtaca'a mú'eetzi jetze me'ecan. Nee nu hui tiu'utá'a ne'ɨ́jna jɨme'e mej raajé'ica. Neajta tiú'ucha'ɨɨ ɨ́ tihuá'acɨɨxu a'ɨ́mej ɨ́ mej raajé'ica.” 21’Mɨ́ ajta a'ɨ́ɨn tavástara'a, ayée pu tinaatá'ixaa tɨjɨ́n: “Aricu, a'iné nemuaata'íti ɨmuá teɨte tzajta'a ɨ́ mej seɨj chuéjra'a japua é'eme'ecan.” ―Ayee pu tihua'utá'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Pablo. 22Maúche'e mú ráanamuajri'i. Aj mú mi autéjhuii mej huatejíihuajra'ani. Miyen tɨjɨ́n: ―Xá'anvi'itɨchi setá'aj raajé'ica. Tena'ajtzɨ́ raata'aíjtache'e mej raajé'ica. 23Jé'ecan mú téjijhuajmé'e. Majta tiú'ujcɨɨxu, júte'e mú tejá'uhua'anáa, majta chuej eiré'aratzɨ. Júte'e mú tejá'uhua'anáa. 24Majta mauj téjijhuajmé'e, ajta a'ɨ́ɨn xantaaru'u ta'amuájca, a'ɨ́ɨ pu hua'uta'aíj mej ru'uteájtuaani u téte'e a'u mé é'eche ɨ́ xantaaru'u. Ajta tiu'uta'aíjtaca'a mej ra'iré'avajxɨ'ɨn, majta tiraa'íhua'uran me'ɨ́jna ɨ́ Pablo mej mi ráamua'aree a'ij mej 'een jɨ́n miyen títetéjijhuajmé'e ɨ́ teɨte. 25Matɨ́'ɨj mi ra'atéejɨ'ɨcɨe mej mi ra'iré'avajxɨ'ɨn. Aj pu i Pablo ayén tiraata'ixaa ɨ́ tɨ ti'itéjvee tɨ áa a'utéjvee ayén tɨjɨ́n: ―¿Ni ayén tejamuaatá'aca ɨ́ á'amuaye'ira sej si na'iré'avajxɨ'ɨn ineetzi i nej ne'uun Roma jetze e'ejtéme'ecan? Mɨ majta caí xɨ miyen tiraaxɨ́'epɨ'ɨntare mej puaíjtzi naatá'an ineetzi. 26Ajta a'ɨ́ɨn tɨ anxɨ́te tí'aijta, tɨ́'ɨj ráanamuajri'i a'ɨ́jna ɨ́ Pablo, a'úu pu á'ume a'ɨ́jna jemi xantaaru'u ɨ́ ta'amuájca. Aj pu i ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―¿A'iné pena'a píjrɨni a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ ja'atɨ? A'uu pu chajta'a é'eme'ecan Roma tɨ e'ejtéme'ecan. 27Aj pu i a'ɨ́ɨn ɨ́ xantaaru'u ɨ́ ta'amuájca, á e'iré'ene ɨ́ Pablo jemi. Tɨ'ɨquí ayén tiraata'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―Naatá'ixaate'e. ¿Ni pe'uun é'eme'ecan chajta'a tɨ Roma e'ejtéme'ecan? Aj pu'i Pablo ayén tiu'utaniú tɨjɨ́n: ―Jee. 28Aj pu i a'ɨ́ɨn ɨ́ xantaaru'u ɨ́ ta'amuájca ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Jeíhua nu tiu'unájchitaca'a inee nej ni huatenromáanota. Tɨ́'ɨj i ayén Pablo tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Ni'i romano inee a'iné a'úu nu ja'unú'ihuaca'a. 29Majta me'ɨ́n ɨ́ mej raata'íhua'uri'i, aj mú mi avé'ecɨ rujɨ́ɨmua'a. Ajta a'ɨ́ɨn xantaaru'u ɨ́ ta'amuájca, a'ɨ́ɨ pu miijmu tiu'utátziɨn tɨ́'ɨj ráamua'areeri'i tɨ aiteújna a'ɨ́jna ɨ́ Pablo, ɨ́ tɨ a'uun Roma ajtéme'ecan. 30Yee ruijmua'ate'e yee, ajta a'ɨ́ɨn xantaaru'u ɨ́ ta'amuájca, ayée pu tí'ijxe'eve'eca'a tɨ ráamua'aree a'ij mej 'een jɨ́n miyen tí'ijxajtzi'i ɨ́ Pablo a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan. Tɨ'ɨquí ra'uxɨ́jte. Ajta hua'uta'aíj mej nu'u tiújseɨre'en a'ɨ́mej ɨ́ mej tí'aijta u teyujta'a, majta ɨ́ jueesi. Aj pu 'i ya'ujáj a'ɨ́jna ɨ́ Pablo. Tɨ'ɨquí huá'a jemi á yaúutuaa.

will be added

X\