Los Hechos 21

1Tetɨ́'ɨj ti á huaja'uhuá'axɨ ɨ́ ta'ihuaamua'a, tetɨ́'ɨj ti atéecɨ ɨ́ baarcu jetze. Aj tu ti antacɨ́j a'ujna u Cos. Yee ruijmua'ate'e yee tu te'uun a'uráane te'újna Rodas. Teajta te'uun huiráacɨ, tetɨ'ɨjtá ti te'uun a'uráane a'ujna u Pátara. 2A'uu tu ti seɨ́j á'uteu ɨ́ baarcu tɨ Fenicia a'umé. A'ɨ́j tu jetze atéecɨ. Tetɨ́'ɨj ti a'ucɨ́j. 3A'uu tu aujú'ucaa tetɨ́'ɨj raaseíj á tɨ e'eráahuachi. Ayee pu téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Chipre. A'uu tu taúutata'a pújme'en ajcáane, mú tu á'uju'un tena'a ajta a'ujna u Siria. A'uu mú te'irátuaaxɨ ɨ́ ijca tɨ tiú'utɨsime'e ɨ́ baarcu. A'ɨ́j tu jɨ́n acáacɨ. Ayee pu téja'arájtehuaa a'ujna tɨjɨ́n Tiro. 4A'uu tu ti huá'uteu ɨ́ ta'ihuaamua'a. A'uu tu ti huá'a jamuan a'uteájturaa aráhua'apua xɨcaj jetze. Aj pu i xɨéjniu'ucare'ara'an ɨ́ Dios, ti'itɨ́j hua'utá'ixa a'ɨ́mej. A'ɨ́j mú jɨ́n raatá'ijmɨijracaa tɨ nu'u caí á'ura'ani a'ɨ́jna ɨ́ Pablo a'ujna Jerusalén. 5Tɨ́'ɨj teja'uré'ene aráhua'apua xɨcaj jetze, aj tu ti a'ucɨ́j. Naíimi'i ɨ́ mej té'atzaahuate'e, majta ɨ́ mej hua'atévi'itɨn, majta ɨ́ huá'ayaujmua'a, a'úu mú tajaútuaa tɨ ja'u'ástɨmee chajta'a jetze. A'uu tu títunutaxɨ ja'apuaíri japua, tej ti raatéjhuauni ɨ́ Dios jemi. 6Tetɨ́'ɨj ti hua'utateúute'e, aj tu ti atéecɨ ɨ́ baarcu jetze. Majta me'ɨ́n ɨ́ mej á taje'evá'atuaa, a'úu mú huaré'acɨ. 7Tetɨ́'ɨj huiráacɨ te'újna Tiro, teuche'e tu huajú'ucaa baarcu jetze. Tetɨ́'ɨj ti te'uun a'ará'a te'újna Tolemaida. Tetɨ́'ɨj ti hua'utateújte ɨ́ ta'ihuaamua'a. Teajta te'uun huá'a jamuan a'uteájturaa sei xɨcaj. 8Yee ruijmua'ate'e yee pu á'uraa ɨ́ Pablo. Teajta iteen i tej jamuan á'ujujhua'ane'e, teajta tu jamuan a'ucɨ́j. Tetɨ́'ɨj ti aitacɨ́j a'u tɨ pújme'en, chajta'a tɨ ayén teja'arájtehuaa tɨjɨ́n Cesarea. A'uu tu a'ará'a áa tɨ é'eche a'ɨ́jna ɨ́ Felipe tɨ tejá'uxajtan teɨte tzajta'a. A'ii pu a'ɨ́ɨn pú'een seɨ́j ɨ́ mej aráhua'apua ará'ase ɨ́ mej tí'ivaɨre'e u teyujta'a. A'uu tu a'uteájturaa te'ɨ́jna jamuan ɨ́ Felipe. 9Muáacuaca pu tiyaúumua'a júucajtacan mej caí xɨ viɨ́che'e. A'ɨ́ɨ mú tí'ixajtaca'a niuucari jɨme'e tɨ Dios raateájtuaa huá'a jemi. 10A'uun tu á'atee yee pua'an xɨcaj tɨ́'ɨj seɨj á e'iré'ene tɨ ayén ántehuaa tɨjɨ́n Agabo. A'uu pu e'erájraa a'ujna u Judea. A'ii pu pɨ́rɨcɨ a'ɨ́jna ɨ́ Agabo seɨ́j tɨ Dios jetze me'ecan tí'ixaxa'a. 11U pu a'uvé'emej tɨ ij támua'areeri'i. Aj pu i ra'avé'exɨstaca'a ɨ́ Pablo ɨ́ puaaseájre'ara'an. Tɨ'ɨquí a'ɨ́jna jɨ́n ra'amuáajɨ'ɨcɨe ɨ́ ɨɨcájra'an jetze, ajta ɨ́ muájca'are'ara'an jetze. Ayee pu tiu'utaxájtaca'a tɨjɨ́n: ―Ayee pu hui ti'ixa ɨ́ xɨéjniu'ucare'ara'an ɨ́ Dios a'ɨ́jna tɨ jɨ́me'en yee, mej nu'u ra'amuáajɨ'ɨcɨ'esin a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ puaaseájre'ara'an a'ɨ́mej ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan a'ujna Jerusalén. Majta nu'u hua'utátuiire'esin a'ɨ́mej ɨ́ mej seɨj chuéjra'a japua é'eme'ecan. 12Tetɨ́'ɨj ráanamuajri'i te'ɨ́jna, iteen, majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Cesarea é'eme'ecan, naími'i tu raatajé tɨ nu'u caí a'uun á'ume'en. 13Aj pu i ayén tiu'utaniú ɨ́ Pablo tɨjɨ́n: ―¿A'iné 'een jɨ́n siyen tiú'ujyein, seajta a'ij pua'a tité'ujmuajte ineetzi jɨme'e? Niché'e hui huámɨ'ɨni. Ayee nu té'enca'ane mej na'amuájɨ'ɨcɨ'en, neajta nej huámɨ'ɨni ne'újna Jerusalén ne'ɨ́jna jɨme'e nej ravaɨre'e ɨ́ tavástara'a ɨ́ Jesús. ―Ayee pu titaatá'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Pablo. 14A'iné catu raatáviicua'iri'i tej ra'antimuá'itɨn, tetɨ́'ɨj ti raatá'a tɨ u á'ume'en. Ayee tu tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Ché'e ayén teja'uré'enen a'ij tɨ tí'ijxe'eve'e ɨ́ tavástara'a. 15Teajta á'iyen huátacate. Tetɨ́'ɨj ti te'uun a'ujnéj a'ájna Jerusalén. 16Seica ɨ́ mej té'atzaahuate'e ɨ́ mej Cesarea é'eme'ecan, a'ɨ́ɨ mú a'ujnéj ta jamuan. Ajta seɨj tɨ huá'a jetze ajtéme'ecan ɨ́ mé Chipre é'eme'ecan, ayée pu ántehuaa tɨjɨ́n Mnasón. Pu'uri á'atee temua'a tɨ té'atzaahuate'e. A'uu tu e'eraíxanche'e a'u tɨ é'eche a'ɨ́jna. 17Tetɨ́'ɨj te'uun a'ará'a, naa mú rɨ́'ɨ tita'ancuré'evi'itɨ ɨ́ ta'ihuaamua'a. Jé'ecan mú huataújtemua'ave. 18Yee ruijmua'ate'e yee pu Pablo ta jamuan u á'ume tej ti ye'uvé'emuaare te'ɨ́jna ɨ́ Jacobo. Majta ɨ́ vaujsi, naími'i mú a'uun a'uté'uuca'a. 19Aj pu'i Pablo hua'utateújte. Tɨ'ɨquí ayén tihua'utá'ixaa naíjmi'ica a'ij tɨ ti'itɨ́j huarɨ́j a'ɨ́mej jemi ɨ́ mej seɨj chuéjra'a japua é'eme'ecan, a'ɨ́jna jɨme'e tɨ Dios jetze ruca'ané a'ɨ́ɨn ɨ́ Pablo, ayén Dios jetze te'araújca'anejca'a. 20Matɨ́'ɨj ráanamuajri'i, aj mú mi rɨ́'ɨ tiraatá'a ɨ́ Dios. Matɨ́'ɨj mi miyen tiraata'ixaa me'ɨ́jna ɨ́ Pablo tɨjɨ́n: ―Casi'i, ta'ihuaara'a, a'iné a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan, mu'iitɨ́ mú hui té'atzaahuate'e, majta, naími'i mú raxɨ́'eve'e tɨ ja'atɨ ayén huárɨni a'ij tɨ tiu'utaxájtaca'a ɨ́ yu'uxari jetze a'ɨ́jna ɨ́ Moisés teecan tɨ ra'uyú'uxaca'a. 21Majta miyen ti'ixa pej nu'u tihuá'amua'ate a'ɨ́mej ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan, ɨ́ mej majta seɨ́j chuéjra'a japua é'eche, mú'ee pej nu'u piyen tihuá'amua'ate mej nu'u caí miyen rɨjca a'ij tɨ tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Moisés, mej nu'u caí ra'antisíjchixɨ'ɨ ɨ́ hua'anavij ɨ́ huá'ayaujmua'a, majta nu'u caí ra'ará'asten ɨ́ taye'irá. 22’¿A'iné tena'a tíjrɨni?, a'iné matɨ́'ɨj ráamua'aree ɨ́ teɨte pej yé uvé'ene, aj mú mi tiújseɨre'esin. 23’Patá'aj piyen huárɨni a'ij tej timuaatá'ixaate'esin iteen. Muáacua mú yé muaaté'uu ɨ́ teteca, ɨ́ mej ti'itɨj jɨ́n te'ataújratziiri'i ɨ́ Dios jemi. 24Patá'aj huá'anvi'itɨn pe'újna teyujta'a pej pi huá'ajejcuare'en huá'a jamuan, pajta tiu'unáachita ɨ́ mej huá'ajijve'en. Aj pu hui xaa rɨ'ɨríista a'ame mej caújyajxɨ'ɨn. Aj mú mi ramua'aréeren tɨ caí ayén ti'ayajna a'ij mej timuaatá'ixaa mú'eetzi, sino pajta pej mú'ee ra'ará'astejsin ɨ́ yu'uxari. 25’Majta ɨ́ mej caí Israél jetze ajtéme'ecan, tu'uri tíhua'uta'íti'iri'i tej tiyen raaxɨ́'epɨ'ɨntare mej caí hua'ira'a cua'aca mej ráamuaɨ'ɨvajtaca'a. A'ɨ́ɨ pu hui xaa rɨ'ɨrí mej ráacua'ani ɨ́ mej caí ráamuaɨ'ɨvajtaca'a. Aru, camu nu'u majta xúure'e cua'aca, majta caí racua'aca ɨ́ huá'ire'ara'an ɨ́ mej racácua'imin. Majta caí tiú'ujxana'acɨra'a ɨ́ teteca 'uuca jamuan ɨ́ mej caí hua'atévi'itɨn, majta ɨ́ 'uuca, mej nu'u caí seica anteána'axcan ɨ́ teteca ɨ́ mej caí huá'acɨna'ajmua'a pú'een. 26Yee ruijmua'ate'e yee, Pablo pu huaja'uví'itɨ a'ɨ́mej ɨ́ teteca. Ajta huaújjejcuare huá'a jamuan. Aj pu i teyujta'a a'uteájrupi tɨ i hua'utá'ixaate'en ɨ́ mej tí'aijta a'ujna matɨ́'ɨj ra'antipuá'ajte'en ɨ́ mej rujéjcuare'en, majta me'ɨ́jna jɨ́n miyen huárɨni mej tiú'umuaɨ'ɨvejta, seɨj ajta seɨj. 27Tɨ́'ɨj ari tɨ́mua'a antipuá'arijme'eca aráhua'apua xɨcaj jetze, seica ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan, a'ɨ́ɨ mú raaseíj a'ɨ́jna ɨ́ Pablo a'ujna teyujta'a. A'ɨ́ɨme a'úu mú é'eme'ecan tɨ́j na'a a'úu tɨ huatacá'a u Asia. Matɨ́'ɨj raaseíj, nainjapua mú hua'utá'ixa ɨ́ teɨte. Ca'aníjra'a mú hua'utá'a mej huataníniu'ucacu, matɨ́'ɨjtá mi raatéevi'i. 28Muaajíjhuaca'a ca'anín jɨme'e. Miyen tɨjɨ́n: ―Mú'een teteca mɨ sej hui Israél jetze ajtéme'ecan, sataatávaɨre'e. A'ii pu hui a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ teáata'a tɨ nainjapua á'uche'ecan, tihuá'amua'ate naíjmi'ica ɨ́ teɨte mej nu'u mé rúurɨeni ɨ́ taye'irá, majta mej nu'u caí ra'ará'asten a'ij tɨ té'eyu'usi'i ɨ́ yu'uxari jetze, majta mej mi miyen a'ij pua'a tí'ixajta a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ teyuu. Ajta a'ɨ́ɨn, seɨ́j pu hui griegos uteárujte íiyu teyujta'a, a'ɨ́j pu jɨ́n auté'ɨtze ɨ́ taye'irá jɨme'e. 29Ayee mú tiu'utaxájtaca'a, a'iné amuacaí mú raaseíj me'ɨ́jna ɨ́ Trófimo tɨ Éfeso é'eme'ecan. A'uu mú ya'useíj chajta'a, jamuan a'ɨ́jna ɨ́ Pablo. A'ɨ́j mú jɨ́n miyen tiu'umuá'aj tɨ a'uun ru'uteárujte a'ujna teyujta'a. 30Nainjapua ɨ́ chajta'a, jeíhua mú ru'ɨtzíite'eca'a. Majta cure'eruaáchejye'icaa. Matɨ́'ɨj mi raatéevi'i me'ɨ́jna ɨ́ Pablo. Majta ru'irajáanajraa á pua'acɨé a'ujna teyujta'a. Majta á'iyen te'iteáana á tɨ é'epueerta. 31Mu'uri tɨ́n raajé'icatache'e me'ɨ́jna ɨ́ Pablo. Tɨ́'ɨj i ráamua'areeri'i a'ɨ́jna ɨ́ xantaaru'u ta'amuájca ayén tɨjɨ́n mej nu'u nainjapua rú'ɨtziite'e u chajta'a. Ajta a'ɨ́jna ɨ́ xantaaru'u, ayée pu a'ɨ́jna te'entiújmua'areereca'a tɨ tíhua'uta'aíjte'en ɨ́ xantaaru'u ɨ́ mej seivi'ira'a ará'axcaa. 32Aj pu i a'ɨ́ɨn xantaaru'u ta'amuájca huá'ajseɨj ɨ́ ruxantaaru'ustemua'a, ajta a'ɨ́mej ɨ́ mej anxɨ́te tí'aijta. Matɨ́'ɨj mi u á'uju'un meruaachijmé'e a'u mej a'uté'uuca'a ɨ́ teɨte. Majta me'ɨ́n ɨ́ teɨte, matɨ́'ɨj hua'useíj me'ɨ́jna ɨ́ xantaaru'u ta'amuájca jamuan ɨ́ ruxantaaru'ustemua'a, matɨ́'ɨj mi raatapuá'ajtaca'a mej ratéva'ara'a ɨ́ Pablo. 33Aj pu i ajteáxɨɨreca'a ɨ́ xantaaru'u ta'amuájca. Tɨ́'ɨj i rajví'i a'ɨ́jna ɨ́ Pablo. Aj pu i raata'aíjtaca'a mej ra'amuájɨ'ɨcɨ'en hua'apuaca jɨme'e ɨ́ cadeena. Aj pu i ayén tihua'uta'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―¿A'ataani pɨ́rɨcɨ? ¿Ti'itájni a'ij huáruu? 34Majta me'ɨ́n ɨ́ teɨte, seica mú miyen seɨcɨé títetéjijhuajmé'e, majta seica seɨcɨé. A'ɨ́j pu jɨ́n caí a'ij tiráamua'areeri'i tzáahuati'ira'a jɨme'e a'ɨ́jna ɨ́ xantaaru'u ta'amuájca a'ɨ́jna jɨme'e mej jeíhua téjijhuajmé'e. Tɨ́'ɨj i raata'aíjtaca'a mej ra'anján a'u mej e'iráati ɨ́ xantaaru'u. 35A'iné jeíhua mú teɨte, majta ca'anéeri jɨ́n ratáca'anihua'a me'ɨ́jna ɨ́ Pablo, matɨ́'ɨj mi me'ɨ́n ɨ́ xantaaru'u huá'ajajni'iri'i. Matɨ́'ɨj mi yá'uchuii me'ɨ́jna ɨ́ Pablo, majta ra'antítuaa me'ɨ́jna escaleera jetze tɨ ajtiú'upu'u ɨ́ chi'ij jetze. 36Majta me'ɨ́n teɨte ɨ́ mej raatavén, ayée mú mauj títetéjijhuajmé'e tɨjɨ́n: ―Xá'ajajni'iri'i, ché'e huámɨ'ɨni. 37Matɨ́'ɨj ru'uteáruute'esime'eca me'ɨ́jna ɨ́ Pablo a'u mej e'iráati ɨ́ xantaaru'u, tɨ'ɨqui a'ɨ́ɨn Pablo tiraata'íhua'uri'i a'ɨ́jna ɨ́ xantaaru'u ta'amuájca tɨjɨ́n: ―¿Ni pecaí neetá'aca nej a'atzu timuaatá'ixaate'en? Ajta a'ɨ́ɨn xantaaru'u ta'amuájca, ayée pu tiu'utaniú tɨjɨ́n: ―¿Ni mú'ee peraayɨ́'ɨtɨ ɨ́ hua'aniuuca ɨ́ griego? 38¿Ni pecaí pe'ɨ́n pú'een ɨ́ pej Egipto é'eme'ecan, ɨ́ pej pauchén huá'ɨtziite'eca'a ɨ́ teɨte mej mi autéjhuii mej tiújne'usi'ite'en? ¿Ni pecaí mú'ee pe'ɨ́n pɨ́rɨcɨ ɨ́ pej huaja'uví'itɨ muáacua vi'ira'a mej tí'itecui'ica pe'újna a'u tɨ caí é'e ti'itɨ́j? 39Aj pu i Pablo ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Mɨ neajta, nee nu Israél jetze ajtéme'ecan. A'uu nu é'eme'ecan a'ujna Tarso, chajta'ana tɨ jeíhua ruxe'eve'e a'uun tɨ huatacá'a u Cilicia. Jéihua nu muahuavii pej naatá'an nej tihua'utá'ixaate'en ɨ́ teɨte. 40Aj pu i xaa raatá'a tɨ tihua'utá'ixaate'en. Aj pu i Pablo huatéechaxɨ a'ɨ́jna escaleera jetze. Rumuájca'a pu jɨ́n hua'utá'ijmɨijri'i mej caí ché'e téjijhuajme'en. Matɨ́'ɨj caí ché'e e'ijtéruaasime'eca, aj pu i hua'aniuuca jɨ́n tihua'utá'ixaa ɨ́ hebreo. Ayen tɨjɨ́n:

will be added

X\