Los Hechos 20

1Tɨ́'ɨj antipuá'areca'a ɨ́ mej huaúritziite, Pablo pu hua'utajé ɨ́ mej té'atzaahuate'e tɨ ij a'ɨ́ɨn a'atzu ca'aníjra'a hua'utá'an mej mi caí ruxɨeemɨ́jte'e. Aj pu i hua'iré'echuiixɨ seɨj ajta seɨj, ajta hua'utateújte. Tɨ'ɨquí á'uraa u Macedonia. 2Nainjapua pu huá'umuaareca'a matɨ́j mena'a titeechéejme'ecaa a'ɨ́mej ɨ́ í'ihuaamua'ame'en. Jé'ecan pu ca'aníjra'a hua'utá'a a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ tɨ jɨ́n tihua'utá'ixaa. Ajta á'iyen, a'uun a'ará'a a'ujna u Grecia. 3A'uu pu ayén á'atee a'achú cumu huaíca máxcɨra'i. Tɨ'ɨquí atéye'imɨjca'a ɨ́ baarcu jetze tɨ i antára'ani a'ujna Siria. Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecantaca'a, a'ɨ́ɨ mú miyen tiraaxɨ́'epɨ'ɨntare mej me'uun ye'itéchu'eve'en juye jetze tɨ jetzen huaméj. Ajta a'ɨ́jna ɨ́ Pablo, tɨ́'ɨj nu'u i ráamua'areeri'i. Tɨ'ɨquí ayén tiu'utaxájtaca'a tɨjɨ́n niché'e huaré'ara'ani nej ni ne'uun a'uré'enen u Macedonia. 4A'ɨ́ɨ mú a'ucɨ́j jamuan, a'ɨ́jna ɨ́ Sópater tɨ yaujra'an pú'een a'ɨ́jna ɨ́ Pirro. A'uu pu é'eme'ecan a'ɨ́jna ɨ́ Sópater u Berea. A'ɨ́ɨ mú majta a'ucɨ́j a'ɨ́jna ɨ́ Aristarco, ajta ɨ́ Segundo, ɨ́ mej Tesalónica é'eche. Gayo pu ajta á'uraa a'uun tɨ Derbe é'eme'ecan. A'ɨ́ɨ mú majta a'ucɨ́j a'ɨ́jna ɨ́ Timoteo, ajta a'ɨ́jna ɨ́ Tíquico, ajta Trófimo. A'uu mú é'eme'ecan a'u tɨ huatacá'a u Asia. 5A'ɨ́ɨ mú ɨ́ ta'ihuaamua'a án e'ejrá'aseca'a. Majta me'ɨ́n, a'úu mú nu'u taje'echu'eve'e muá'aju'un itejmi a'ujna chajta'a u Troas. 6Teajta iteen, tɨ́'ɨj te'upuá'areca'a ɨ́ mej tiu'uyé'este me'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ mej racua'aca ɨ́ pan tɨ caí levadura ranaxca, a'úu tu e'eráacɨ a'ujna Filipos ɨ́ baarcu jetze. Anxɨ́j xɨcaj tu jetze a'ará'a a'ujna Troas. A'uu tu huajá'uteu ɨ́ seica. Teajta iteen, a'úu tu á'atee aráhua'apua xɨcaj. 7Tɨ́'ɨjtá teja'uré'ene ɨ́ seɨ́j xɨcájra'a jetze, a'ɨ́ɨ mú tiújseɨj mej mi hua'uré'e'ɨ'ɨpɨ'ite'en ɨ́ pan. Ajta a'ɨ́ɨ pu tihua'umuá'ate a'ɨ́jna ɨ́ Pablo. A'iné ayée pu tiú'uxe'eve'eca'a tɨ á'ura'ani ɨ́ seɨ́j xɨcájra'a jetze tɨ ra'ité'ase, aúche'e pu tihuá'a'ixaate'eca'a ajta já'ita'a tɨ́ca'ɨmua. 8A'uu mú tiújseɨj a'ánna ɨmuá cuaartu jetze, tɨ tiú'ujhuaica. An pu ú'utaaca jeíhua ɨ́ cantiira'a. 9Ajta a'úu pu huiracatii temuaij tɨ ayén ántehuaaca'a tɨjɨ́n Eutico. An pu ave'eré'eyeijxɨ tɨ anacun. Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ Pablo, jeíhua pu tihuaú'ixaa. Jé'ecan pu á'atee tɨ tihuá'a'ixaate'e. A'ɨ́j pu jɨ́n huamuá'itɨche ɨ́ cutzi jɨme'e a'ɨ́jna ɨ́ Eutico. Aj pu i ticu. Cuj pu ancuré'ejvej tɨ tiú'ujhuaica jetze ɨ́ chi'ij. Matɨ́'ɨj mi ra'ajjáj mɨ́'ɨchican. 10Aj pu i acájraa a'ɨ́jna ɨ́ Pablo. Tɨ́'ɨj i ra'avé'evii a'ɨ́jna ɨ́ temuaij tɨ'ɨrí mɨ'ɨchi. Tɨ'ɨquí ru'ihuaamua'a ayén tiu'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Caxu tí'itziɨɨne'e. Aúche'e pu hui ruuri. 11Aj pu i ajtahua'a antíraa ɨ́ chi'ij jetze. Hua'uré'e'ɨ'ɨpɨ'ite ɨ́ pan. Matɨ́'ɨj mi ráacua. Temua'a pu tiu'utáxa'ii tɨ tihuá'a'ixaate'e. Tapuá'arijme'eca pu á'uraa. 12Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ temuaij, ruurican mú a'uví'itɨ. Jé'ecan mú naa tiu'utaújtemua'ave. 13Teajta iteen, ta'anáaté'e tu á'uju'un. Tetɨ́'ɨj ti baarcu jetze atéecɨ. A'uu tu a'ará'a te'újna Asón, tej ti ye'erávi'itɨn te'ɨ́jna ɨ́ Pablo, a'iné ru'ɨcán pu e'eráye'imɨjca'a. 14Tetɨ́'ɨj ráateu te'ɨ́jna ɨ́ Pablo te'újna Asón, tɨ'ɨqui ta jamuan ateájraa ɨ́ baarcu jetze. Tetɨ'ɨjta ti a'ucɨ́j a'ujna já'ahua'a u Mitilene. 15A'uu tu huiráacɨ. Yee ruijmua'ate'e yee tu antacɨ́j után pújme'en. A'uu tu vejli'i e'ejtenee a'utɨ́ e'eráahuachi tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Quio, tetɨ́'ɨj ti seɨ́j jetze ɨ́ xɨcaj te'uun antanéj te'újna Samos. Yee ruijmua'ate'e yee a'uun tu a'ará'a a'ujna chajta'a tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Mileto. 16Ayee tu huarɨ́j a'iné Pablo pu raaxɨ́'epɨ'ɨntare tɨ caí a'uun a'atanén a'ujna Éfeso. Capu ajta e'etéerimɨ'ɨca'a a'ujna a'uun tɨ huatacá'a u Asia. Ca'anacan pu u a'uránejmɨ'ɨca'a a'ujna Jerusalén, tɨ pua'a nu'u í'irɨ'ɨristan tej te'uun a'uté'uuca'a matɨ́'ɨj tí'iyesten me'ɨ́jna jɨme'e mej ra'utámua'aree tɨ ari ayén teuumé anxɨ́j tamuáamuata'a xɨcaj. 17A'uu pu a'utevée u Mileto, tɨ́'ɨj Pablo hua'uta'aíjtaca'a mej u a'uvé'eju'un ɨ́ vaujsi ɨ́ mej huá'a jetze ajtéme'ecan a'ɨ́mej ɨ́ mej tiújse'ɨrihua'a a'ujna u Éfeso. 18Matɨ́'ɨj mi me'ɨ́n vaujsi á e'iré'ene. Aj pu i ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Mú'een xu ramua'aree a'ij nej yé tiu'utéjvee netɨ́j nena'a amuacaícan nej yé ra'áa íiye Asia. 19Ayee nu hui tí'ijvaɨre'e ɨ́ tavástara'a tzáahuati'ira'a jɨme'e. Canu á'antzaahuate'e ne'íjna jɨme'e sino nehuányeinixɨ ne'ɨ́jna jɨme'e nejá'amuacha'ɨj. Neajta, jeíhua nu tiu'utése ne'ɨ́jna jɨme'e mej a'ij pua'a tinaatajé. 20’Canu ja'anáj á'atura nej caí tejá'amua'ixaate'e ti'itɨj tɨ amuaatéva'ɨri mú'ejmi. Netejá'amua'itii ne'újna teyujta'a, neajta ne'újna á'amuache. 21Netihua'utá'ixaa ne'ɨ́mej ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan, neajta ne'ɨ́mej ɨ́ mej seɨj chuéjra'a japua é'eme'ecan, tɨ ayén tiú'ujxe'eve'e mej seɨcɨé tiú'umua'ati ɨ́ Dios jemi, majta rá'antzaahuate'en me'ɨ́jna ɨ́ tavástara'a ɨ́ Jesús a'ɨ́jna tɨ Dios án yá'ujra ɨ́ ɨpuari japua. 22’Tɨ́j ajta íjii, a'úu nu hui Jerusalén a'umé'e na'ame ne'ɨ́jna jɨme'e tɨ a'ɨ́ɨn xɨéjniu'ucare'ara'an ɨ́ Dios ayén tinaata'aíj. Canu xáahuí ramua'aree a'ij tɨ ti'itɨ́j mu'u nejé'eruuren. 23A'ij nu'u xaa mua'aree, tɨ a'ɨ́ɨn xɨéjniu'ucare'ara'an ɨ́ Dios amuacaícan ayén tinaatá'ixaa yee a'u tɨ na'a tɨ huachájta'ajme, a'úu mú nu'u ne'iteánajsin. Ayee nej nu'u tirajpuaíitzi na'ame. 24’Capu amɨ́n a'ij, capu ne jetze ruxe'eve'e ineetzi. Ajta netevi, capu ti'itɨj ranajche ineetzi jemi. A'ii nu'u hui niyen tí'ijxe'eve'e, nej ra'antícɨ'ɨti nej huára'ani íiyen chaanaca japua, neajta ra'ará'asten ne'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ Dios tɨ ayén tinaa'íjca nej tihua'utá'ixaate'en ɨ́ teɨte ɨ́ niuucari jɨme'e tɨ jetzen rá'axa ɨ́ Dios, tɨ́'ij a'ɨ́ɨn tihua'utá'uuni'i ruxɨ́'evi'ira'a jɨme'e. 25’Mɨ́ seajta mú'een, nej á'amuajemi á'uche'ecane'e á'aye'i, neajta já'amua'ixaate'e jɨ́me'en ɨ́ Dios tɨ nainjapua tí'aijta, íiyen chaanaca japua, ajta u ta japua. Ayee nu tí'ijmua'aree sej caí ché'e ja'anáj neseijran ineetzi. 26- 27A'ɨ́j nu jɨ́n niyen tejá'amua'ixaate'e íjii, tɨ pua'a ja'atɨ yá'urɨeeni ɨ́ ruxɨ́ejniu'uca ɨ́ Dios jemi, capu Dios ne jetze rapua'ajte'e, a'iné canu ja'anáj raatapuá'ajtaca'a nej tejamuá'ixaa ɨ́ niuucari, sino nain nu tejamuá'ixaa a'ij tɨ tí'ijxe'eve'e ɨ́ Dios. 28’Rɨ́'ɨ xu'u mú'een mɨ ru tzajta'a. Seajta rɨ́'ɨ xu'u huá'a jetze a'ɨ́mej ɨ́ teɨte Dios tɨ tejámua'íjca. Setá'aj huá'ucha'ɨɨn naíjmi'ica ɨ́ mej tiújse'ɨri ɨ́ Dios jemi, ɨ́ tɨ huá'unanai ɨ́ rutevij jɨme'e a'ɨ́jna ɨ́ Jesús. 29’Ayee nu nee tí'ijmua'aree netɨ́'ɨj á'ura'ani, seica mú a'uvé'eju'u muá'aju'un mú'eetzi tzajta'a mej miyen 'een matɨ́j ɨ́ɨra'ave tite'uteáru'ipi huá'a tzajta'a ɨ́ ye'emuaate. Camu tíhua'utá'uuni'ira ɨ́ mej té'atzaahuate'e. 30Majta seica mú a'amua tzajta'a huataseíjre'esin. Hua'itzi mú jɨ́n tejá'amuamua'aten mej mi amuájseɨre'en mú'ejmi ɨ́ ru jemi. 31’Naa xu'u rɨ́'ɨ mú'een. A'ɨ́j xu autámua'aree, tɨ'ɨrí ayén teuumé huaíca nine'ira'a nej tejá'amua'ixaate'e seɨ́j neajta seɨ́j nain tújca'ari tzajta'a, nain tɨ́ca'ari tzajta'a, niyen ni te'icányé'ine'e a'amua jɨme'e. 32’Neajta íjii, netejá'amua'ijcate'e ɨ́ Dios jemi, ne'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ niuucari tɨ jetzen rá'axa a'achú tɨ caj titaatapuaíjve'esin ɨ́ Dios. A'íjna ɨ́ niuucari pu amuaatá'asin ɨ́ ca'aníjra'a, ajta amuaatá'asin sej a'uté'e xá'ara'ani huá'a jamuan ɨ́ tɨ Dios ruseɨ́j hua'avé'ejajpuaca'a. 33’Canu ja'anáj niyen tí'ijxe'eve'eca'a nej ra'ancuré'an huá'a tumin, canu neajta ɨ́ tihuá'acɨɨxu a'ɨ́mej ɨ́ ne'ihuaamua'a. 34Ayee xu hui seajta tí'ijmua'aree nej huaténvaɨ nemuajca'a jɨme'e, neajta niyen che'atá nena'a tihua'utévaɨ a'ɨ́mej ɨ́ mej nej jamuan á'ujujhua'ane'e. 35Nain nu hui jɨ́n tiu'umuárɨej, neajta nu amuá'itɨiri'i tɨ ayén tiú'ujxe'eve'e a'ɨ́jna jɨme'e tej hua'utévaɨre'en ɨ́ mej caí a'ij tí'ijviicua'i. ’Mú'een xu seajta siyen tira'utámua'aree a'ij tɨ tiu'utaxájtaca'a ɨ́ Jesús tɨjɨ́n: “Jaítze'e pu rɨ́'ɨ rutémua'ave'e a'ɨ́jna ɨ́ tɨ ti'itá'aca caí a'ɨ́jna ɨ́ tɨ te'encuré'aca.” ―Ayee pu tihua'utá'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Pablo. 36Tɨ́'ɨj ayén tihua'uta'ixáate'e, aj pu i Pablo títunutaca'a huá'a jamuan a'ɨ́mej ɨ́ vaujsi. Ajta raatéjhuau ɨ́ Dios jemi. 37Naíimi'i mú ru'iré'echuixɨ, majta tiujyeínejraa. 38A'ii pu a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ niuucari tɨ raataxájtaca'a tɨ jaítze'e a'ij pua'a hua'utá'a yee mej nu'u caí ché'e ja'anáj mé'e yé'eseijran. Aj mú mi u á'uju'un jamuan a'u tɨ e'eteájraa ɨ́ baarcu jetze.

will be added

X\