Los Hechos 19

1Tɨ́'ɨj a'ɨ́ɨn Apolos a'uun a'utéveeca'a a'ujna Corinto, Pablo pu a'ánna ɨmuá a'utéene mu'utzitá japua. Tɨ́'ɨjtá'i a'uun a'ará'a a'ujna Éfeso. U pu huajá'uteu seica ɨ́ mej té'atzaahuate'e. 2Ayee pu tihua'uta'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―¿Ni caí huateájturaa mú'ejmi tzajta'a ɨ́ xɨéjniu'ucare'ara'an ɨ́ Dios setɨ́'ɨj rá'antzaahua? Matɨ́'ɨj mi miyen tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Catu xaa teen mé'e yé'enamuajraca'a ɨ́ xɨéjniu'ucare'ara'an ɨ́ Dios. 3Aj pu i Pablo ayén tihua'uta'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―¿A'ataani niuucajtze'en jɨ́n xáamuaɨ'ɨvijhuaca'a? Matɨ́'ɨj mi miyen tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―A'ɨ́j tu niuucajtze'en jɨ́n huatámuaɨ'ɨhuaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Juan teecan. 4Pablo pu ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Juan pu hui huá'umuaɨ'ɨhuaca'a ɨ́ teɨte a'ɨ́jna jɨme'e mej mi seɨcɨé tiú'umua'ati ɨ́ ru tzajta'a. Mɨ ajta, a'ɨ́ɨ pu huá'a'ixaate'eca'a mej nu'u té'antzaahuate'en jemin ɨ́ tɨ auj uvé'enejsin méjca'i huáyee. A'ɨ́ɨ pu hui a'ɨ́ɨn pú'eene'e a'ame ɨ́ Jesús, ɨ́ tɨ Dios án yá'ujra ɨ́ ɨpuari japua. 5Matɨ́'ɨj ráanamuajri'i, aj mú mi huámuaɨ'ɨvijhuaca'a niuucajtze'en a'ɨ́jna ɨ́ Jesús. 6Ajta, jɨ́me'en pu'u a'ɨ́ɨn Pablo hua'avé'emuarɨ'exɨ án huá'amu'uutze'e, aj pu i a'ɨ́ɨn xɨéjniu'ucare'ara'an ɨ́ Dios huataseíjre huá'a tzajta'a. Matɨ́'ɨj mi autéjhuii mej tiu'uxáj niuucari jɨme'e mej caí xɨ raayɨ́'ɨtɨhua'a, majta mej tiu'utaxá ɨ́ Dios jetze me'ecan. 7Ayee mú ará'axcaa cumu tamuáamuata'a japuan hua'apua ɨ́ teteca. 8A'ateevi'i a'achú cumu huaíca máxcɨra'i tɨ a'ɨ́ɨn Pablo á'uche'ecane'e hua'atéyujta'a. A'uu pu tihuá'a'ixaate'eca'a a'ujca'anéecan jɨme'e. Ajta hua'atémua'itɨjme'e ɨ́ teɨte a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ tɨ Dios tí'aijta íiyen chaanaca japua, ajta u ta japua. 9Mɨ majta seica, camu jɨ́me'en tiu'utá'a ɨ́ ruxɨ́ejniu'uca mej ráanamua ɨ́ niuucari tɨ jɨ́me'en tihuá'a'ixaate'eca'a. Camu ché'e rá'antzaahuate'ecuca'a sino ayée mu'u a'ij pua'a tí'ixajtaca'a ɨ́ teɨte tzajta'a. Tɨ'ɨquí a'ɨ́ɨn Pablo avé'eraa huá'a tzajta'a. Tɨ'ɨquí seica ɨ́ mej té'atzaahuate'e, a'ɨ́mej pu a'uví'itɨ a'u mej tihuá'umua'aten, a'ujna já'ahua'a chi'ira'an jetze a'ɨ́jna tɨ ayén ántehuaa tɨjɨ́n Tiranno. A'uu pu tihuá'a'ixaate'eca'a nain xɨcájra'a tzajta'a. 10Ayee pu teuumé'eca a'achú cumu hua'apua nine'ira'a tɨ a'ɨ́ɨn Pablo ayén tihuá'amua'atejca'a. A'ɨ́j pu jɨ́n naími'i ɨ́ mej me'uun a'uchéjme'ecaa a'ujna Asia, naími'i mú ráanamuajri'i ɨ́ niuucari tɨ jetzen rá'axa ɨ́ tavástara'a, a'ɨ́jna ɨ́ Jesús, naími'i ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan, majta ɨ́ mej seɨj chuéjra'a japua é'eme'ecan. 11Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ Dios, ve'ecán pu jɨ́n rɨ́'ɨ huá'uruu ɨ́ teɨte a'ɨ́jna jetze ɨ́ Pablo mej mi naími'i naa rɨ́'ɨ te'utaseíjra ɨ́ Dios jemi. 12Tɨ́j ajta a'ɨ́jna ɨ́ pañuura'an a'ɨ́jna ɨ́ Pablo, ajta a'ɨ́jna ɨ́ cɨ́ɨxuri tɨ jɨ́n avé'ujjɨ'ɨcɨ'e, tɨ pua'a nu'u ja'atɨ huá'a japua án teja'upíitɨra'ani a'ɨ́mej japua ɨ́ mej tí'icucui'i, aj mú nu'u mi huarúj naími'i, ajta nu'u hua'utamuári ɨ́ tiyaaru'u ɨ́ mej huá'a tzajta'a seijre'eca'a a'ɨ́mej ɨ́ teɨte. 13- 14Majta seica ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecantaca'a ɨ́ mej á'ujujhua'ane'e a'u tɨ na'a mej a'uchéjme'ecaa, a'ɨ́ɨ mú huá'amuarite'eca'a ɨ́ tiyáaru'use ɨ́ mej huá'a tzajta'a seijre'eca'a ɨ́ teɨte. Méjxe'eve'eca'a mej miyen huárɨni niúucare'ara'an jɨme'e ɨ́ Jesús. Ayee mú che'atá mena'a tí'ijxe'eve'eca'a ja'atɨ tí'iyaujmua'a tɨ Israél jetze ajtéme'ecantaca'a mej raatamuárite'en ɨ́ tiyaaru'u tɨ tevi tzajta'a seijre'eca'a. Ayee mú ará'axcaa aráhua'apua a'ɨ́me ɨ́ yaújmua'ame'en a'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ tɨ tihuá'aijte'e ɨ́ mej tí'ivaɨre'e u teyujta'a. Ayee pu ántehuaaca'a a'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ tɨjɨ́n Esceva. Matɨ́'ɨj mi me'ɨ́n yaújmua'ame'en miyen tiraatajé ɨ́ tiyaaru'u tɨjɨ́n: ―Ayee nu hui tejá'amua'ijte'e ne'ɨ́jna jetze me'ecan a'ɨ́jna ɨ́ Jesús ɨ́ tɨ jetzen me'ecan ti'ixa ɨ́ Pablo. 15Aj pu i ayén tiu'utaniú a'ɨ́jna ɨ́ tiyaaru'u tɨjɨ́n: ―Néjmua'ate hui ne'ɨ́jna ɨ́ Jesús, neajta ne'ɨ́jna ɨ́ Pablo. Ari mú'een, ¿a'atéenni sej pɨ́rɨcɨ? 16Jɨ́me'en pu'u ayén tiu'utaxájtaca'a, aj pu 'i a'ɨ́ɨn tiyaaru'u ca'anacan huá'a jetze rájve. A'ɨ́j pu jɨ́n hua'utéemua'itɨ. Jé'ecan pu hua'utéevajxɨ. Majta me'ɨ́n, ca'anacan mú huiráacɨ, memuámua'avijmé'e, meti'ipuaíjti'ihuajmé'e. Matɨ́'ɨj mi huataúruu. 17Majta ɨ́ mej me'uun é'echejca'a me'újna Éfeso, naími'i mú ráamua'areeri'i tɨ ti'itɨ́j huá'uruu a'ɨ́me ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan, majta ɨ́ mej seɨj chuéjra'a japua é'eme'ecan. A'ɨ́j mú jɨ́n tiu'utátziɨn naími'i. Matɨ́'ɨj mi rɨ́'ɨ tiraatá'a ɨ́ tavástara'a, a'ɨ́jna ɨ́ Jesús. 18Majta mu'iitɨ́ ɨ́ mej té'atzaahuate'e, a'ɨ́ɨ mú u a'uvé'eju'un mej tiraataxáj mé jéjre'e ti'itɨ jɨme'e tɨ a'ij pua'a een ɨ́ mej jɨ́n meri auteájturaa, ti'itɨ́j tɨ na'a ɨ́ mej a'ij pua'a huarɨ́j. 19Majta ɨ́ mej tí'ichahuaara, u mú teja'ará'ɨ'ɨpɨ ɨ́ tiú'ujyu'uxari. Aj mú mi tiu'utaíj, meti'iseíiraca'a ɨ́ teɨte. Matɨ́'ɨj raaté'itɨee a'achú tɨ́j na'a caj tí'ijnajcheca'a a'ɨ́jna ɨ́ yu'uxari, ayée pu ará'a a'achú cumu muáacua jetze vi'ira'a ɨ́ plata. 20Ayee pu ca'anín jɨ́n tí'ijnamuajre'eca'a ɨ́ niuucari tɨ jetzen rá'axa ɨ́ tavástara'a, ajta méyee, ajta nainjapua mú ráamua'areeri'i. 21Tɨ́'ɨj ayén tiu'urɨ́j. Tɨ'ɨquí Pablo raaxɨ́'epɨ'ɨntare tɨ i u huaja'uvé'emuaare a'ujna Macedonia, ajta a'ujna Acaya, ajta tɨ́'ij a'ájna á'ume'en u Jerusalén. Ajta tɨ nu'u, a'ánna huajá'umuaaren a'ánna Jerusalén, ruxe'eve'e pu nu'u a'ame tɨ a'uun á'ume'en a'ujna Roma. 22A'ɨ́j pu jɨ́n hua'apuaca huata'íteca'a ɨ́ mej ravaɨre'e, a'ɨ́jna ɨ́ Timoteo, ajta a'ɨ́jna ɨ́ Erasto mej mi á'ucɨɨne a'ujna Macedonia. Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ Pablo, a'úu pu aúche'e a'uteájturaa a'ujna u Asia. 23A'ɨ́jna xɨcájra'a jetze, jeíhua mú huataníniu'ucacuca'a ɨ́ teɨte me'ɨ́jna jɨme'e tɨ huataseíjre ɨ́ hua'aye'ira ɨ́ mej té'atzaahuate'e. 24Seɨj pu a'ɨ́ɨn pú'eene'e tɨ ayén ántehuaa tɨjɨ́n Demetrio. A'ɨ́ɨ pu chi'ij ta'ahuaca tɨ cɨ́lieen tɨ plata rumua'atɨ́. Ayee pu éene'en ta'ahuaca pu tɨ́j dioosi tɨ huá'achi'i. Ayee pu ántehuaa a'ɨ́jna ɨ́ hua'adioj tɨjɨ́n Artemisa. Jéihua pu huá'amua'itɨcɨ ɨ́ mej jamuan tí'imuarɨ'eca'a. 25Huá'ajseɨj a'ɨ́mej ɨ́ mej jamuan tí'imuarɨ'eca'a, ajta seica ɨ́ mej miyen che'atá mena'a tí'imuarɨ'eca'a ti'itɨj jɨme'e. Ayee pu tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Teteca, mú'een xu ramua'aree tej temua'a naa tí'ijmua'itɨcɨ ɨ́ tumin te'ɨ́jna jɨme'e tej tí'imɨjhuaca. 26Temua'a xu tí'ijmua'aree, seajta ranamua se'ɨ́jna ɨ́ Pablo, a'ɨ́ɨ pu tejá'uxajtan tɨ a'ɨ́mej ɨ́ dioosi a'úu mé é'eseijre'e u teyujta'a, teteca mú huá'ata'ahuaca. Camu nu'u dioosi pɨ́rɨcɨ. A'ɨ́j pu hui jɨ́n ari jeíhua hua'utéemua'itɨ ɨ́ teɨte ɨ́ mej miyun me'ecan Éfeso, ajta nainjapua a'uun tɨ huatacá'a tɨ́j na'a u Asia. 27’Jé'ecan pu a'ij pua'a tí'iruure, a'iné ayée pu hui tiu'utárɨ'ɨriistari tej jeíhua tejá'urɨeeni ɨ́ tej jɨ́n tí'imɨjhuaca. Ajta a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ tatéyuu tɨ tzajta'an huiirájvee ɨ́ tadioj tɨ ve'ée, a'ɨ́jna ɨ́ Artemisa, ayée pu tiu'utárɨ'ɨriistari mej hui caí ché'e miyen tí'ijna'amiche'en. Majta, camu ché'e raataxɨ́'eve'esin ɨ́ tɨ ve'ée a'ɨ́jna i dios ɨ́ mej raná'amiche'e nainjapua a'uun tɨ huatacá'a tɨ́j na'a u Asia, ajta tɨ́j na'a íiyen chaanaca japua. ―Ayee pu tihua'utá'ixaa. 28Matɨ́'ɨj ráanamuajri'i me'ɨ́jna, jé'ecan mú huataníniu'ucacuca'a. Ma'utéjhuii mej téjijhuajmé'e. Miyen tɨjɨ́n: ―Huápɨ'ɨ pu hui ve'ée a'ɨ́jna ɨ́ Artemisa, Éfeso tɨ é'eme'ecan. 29Ca'anacan mú a'uvaɨ́jtzime'e. Matɨ́'ɨj mi huaruáachijmé'e naími'i. Me'uun a'uteájrupi u teyujta'a. Matɨ́'ɨj mi teɨte huavívi'i a'ɨ́mej ɨ́ mej hua'apua, a'ɨ́jna ɨ́ Gayo, ajta a'ɨ́jna ɨ́ Aristarco, ɨ́ mej Macedonia é'eme'ecan. A'ɨ́ɨ mú á'ujujhua'ane'e jamuan a'ɨ́jna ɨ́ Pablo. Matɨ́'ɨj mi huaja'ujájpuaca'a a'ujna chi'ita a'u mej e'etiújse'ɨrihua'a ɨ́ teɨte. 30Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ Pablo, a'ɨ́ɨ pu ayén tí'ijxe'eve'eca'a tɨ ajta a'ɨ́ɨn a'uun a'uteárute. Majta me'ɨ́n ɨ́ mej té'atzaahuate'e camu tiu'utá'a tɨ uteárute. 31Majta seica ɨ́ mej tí'aijta a'ujna Asia, ɨ́ Pablo tɨ huá'ihuaara'a, a'ɨ́ɨ mú miyen tiu'utaxájtaca'a tɨjɨ́n: ―Ché'e nu'u caí a'uteáru'ipiche'en a'ujna chi'ita. 32Majta a'ɨ́mej ɨ́ teɨte, ayée mú mauj títetéjijhuajmé'e. Seica mú seɨcɨé tí'itejijhuaca'a. Majta seica seɨcɨé. Majta já'ita'a mú ará'axcaa ɨ́ mej caí ramua'areereca'a a'ij mej 'een jɨ́n téjijhuajmé'e, majta camu ramua'areereca'a a'ij mej 'een jɨ́n tiújseɨj. 33Majta me'ɨ́n ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan, seica mú miyen ca'aníjra'a tiraatá'a tɨ a'ɨ́jna ɨ́ Alejandro tihua'utá'ixaate'en ɨ́ teɨte. Matɨ́'ɨj mi seica ayeuutáxɨ a'u mej e'evé'enejne'e ɨ́ teɨte. Majta seica miyen tira'aráajee a'ij tɨ ye'í huárɨni. Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ Alejandro, a'ɨ́ɨ pu rumuájca'a jɨ́n hua'utá'ijmɨijri'i mej caí ché'e tí'ixajta. A'ɨ́ɨ pu ayén tí'ijxe'eve'eca'a tɨ huá'a japua huatáaniuni a'ɨ́mej ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan. 34Mɨ majta ɨ́ teɨte, matɨ́'ɨj ráamua'areeri'i tɨ a'ɨ́ɨn Israél jetze ajtéme'ecan, naími'i mú jíjhuaca'a a'achú cumu hua'apua hora. Miyen tɨjɨ́n: ―Huápɨ'ɨ pu ve'ée, a'ɨ́jna ɨ́ Artemisa tɨ Éfeso é'eme'ecan. 35Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ tí'iyu'uxaca, a'ɨ́ɨ pu xaa hua'utá'ijmɨijri'i mej nu'u caí ché'e tí'ixajta. Aj pu i ayén tihua'utá'ixaa ɨ́ teɨte tɨjɨ́n: ―Mú'een teteca, Éfeso sej é'eme'ecan, naími'i ɨ́ teɨte ɨ́ mej íiyen chaanaca japua seijre'e, naími'i mú hui ramua'aree tej iteen antítamua'aree te'ɨ́jna jɨme'e tej ráacha'ɨɨn ɨ́ teyuu tɨ tzajta'an urájca ɨ́ dios tɨ ve'ée, a'ɨ́jna ɨ́ Artemisa, ajta a'ɨ́jna ɨ́ tetej tɨ u e'icájve u ta japua. 36Capu a'ij tí'irɨ'ɨri tɨ ja'atɨ rá'axɨeehuari'ira a'ɨ́jna. Xaatapuá'ajta mɨ sej téjijhua. Caxu hui ti'itɨ́j mua'aree a'ij sej ti'itɨj ruure. 37’Mú'een xu yé huavé'evi'itɨ se'ɨ́mej ɨ́ teteca íiyu chi'ita, se'ɨ́jna ɨ́ Gayo, seajta se'ɨ́jna ɨ́ Aristarco. Majta me'ɨ́n, camu hui ja'anáj tiu'unáhua u teyujta'a, camu majta a'ij pua'a ti'ixa ɨ́ tadioj jemi. 38’Tɨ́ pua'a hui a'ɨ́ɨn Demetrio, majta ɨ́ mej jamuan tí'imuarɨ'e, tɨ pua'a ja'atɨ huá'ajaaxɨejvi'ira, te'entácuuni'i a'ujna ɨ́ jueesi mej e'iráati. Miché'e me'ɨ́n me'uun e'ehuaújniuuste'en. 39Ajta tɨ pua'a mú'een ti'itɨ́j jɨ́n setiú'ujcha'ɨɨre'e, rujɨ́ɨmua'a xu raaxɨ́'epɨ'ɨntare'en a'ij tɨ ti'itɨj jɨ́n ti'itá'aca ɨ́ yu'uxari jetze. 40Ayájna tetɨ́j een, ayée pu hui tiu'utácɨ'ɨpe mej téjmi jetze te'ujpuá'ajte'en me'ɨ́jna jɨme'e, a'ij tej ti'itɨ́j huáruu íiye chajta'a tej tiyen tí'ita'ɨtziite'e. Tɨ pua'a miyen me'ɨ́jna jɨ́n téjmi jetze te'ujpuá'ajte'en, capu ti'itɨ́j mé'e já'ahua'a tej tiyen tiu'utá'an ɨ́ mej jɨ́n taatátuaani. ―Ayee pu tihua'utá'ixaa a'ɨ́jna tɨ tí'iyu'uxaca. 41Tɨ́'ɨj antipuá'areca'a tɨ ti'ixa, a'ɨ́ɨ pu hua'irá'iteca'a ɨ́ teɨte.

will be added

X\