Los Hechos 18

1Ajta á'iyen Pablo huirájraa a'ujna Atenas. Tɨ'ɨquí a'uun a'ará'a chajta'a tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Corinto. 2A'uu pu yá'uteu seɨ́j tɨ Israél jetze ajtéme'ecan tɨ ayén ántehuaa tɨjɨ́n Aquila. A'uu pu é'eme'ecan a'ujna seɨ́j chuéjra'a japua tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Ponto. A'ɨjna ɨ́ Aquila, ajta a'ɨ́jna ɨ́ ɨ́ra'ara'an tɨ ayén ántehuaa tɨjɨ́n Priscila, a'ɨ́ɨ mú me'uun e'eráacɨ a'ujna já'ahua'a seɨ́j chuéjra'a japua tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Italia, a'iné ayée pu tiú'uxe'eve'eca'a mej nu'u á'ucɨɨne me'újna a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ hua'arey ɨ́ romanos tɨ ayén á teja'uta'íteca'a mej á'ucɨɨne naími'i ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan. Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ Pablo, a'ɨ́ɨ pu u huaja'uvé'emuaareca'a. 3Pablo pu racú'une'epuaca'a ɨ́ navij chi'ira'a. Ayee mú che'atá mena'a tí'imuarɨ'eca'a a'ɨ́mej, a'ɨ́jna ɨ́ Aquila, ajta a'ɨ́jna ɨ́ Priscila. A'ɨ́j pu jɨ́n a'uteájturaa huá'a jamuan, ajta tí'imuarɨ'eca'a huá'a jamuan a'ɨ́jna ɨ́ Pablo. 4Nain xɨcájra'a jetze matɨ́j pua'a ruse'upi, a'úu pu a'uteáru'ipiche'e huá'a teyujta'a, tihuá'a'ixaate'eca'a tɨ́'ij ayén éeni'icɨ'e hua'antimuá'itɨn a'ɨ́mej ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan, majta ɨ́ mej seɨj chuéjra'a japua é'eme'ecan. 5Matɨ́'ɨj mi huiráacɨ a'ujna u Macedonia a'ɨ́jna ɨ́ Silas, ajta a'ɨ́jna ɨ́ Timoteo. Matɨ́'ɨj mi me'uun a'ará'a a'u tɨ a'utéveeca'a ɨ́ Pablo, tɨ ajta jɨ́n antiújmua'areereca'a nain jɨme'e tɨ tihua'utá'ixaate'en ɨ́ yu'uxari jetze. Naa te'ehuauritɨéecan jɨme'e, a'ɨ́ɨ pu tihuá'a'ixaate'eca'a a'ɨ́mej ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan, a'ɨ́jna jɨme'e tɨ Jesús a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ tevi tɨ Dios án yá'ujra ɨ́ ɨpuari japua, a'ɨ́jna mej rachú'eve'eca'a. 6Majta me'ɨ́n, camu a'atzu raxɨ́'eve'eca'a mej ráanamua. A'ɨ́j mú jɨ́n autéjhuii mej a'ij pua'a tirájeeve. Aj pu i Pablo tiu'utéca'atzɨjxɨ ɨ́ tiú'ujcɨɨxu mej mi ráamua'aree tɨjɨ́n ma'uté'ɨtzee ɨ́ Dios jemi. Ayee pu tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Mú'een xu pú'eene'e xá'aju'un tɨ́'ij mú'ejmi jetze rájveti ɨ́ puaíjtzi. Nee nu hui ra'ará'aste tɨ tinaa'íjca. Ijii tɨ yú auca'itɨ́ a'ame, huá'a jemi nu a'umé'e na'ame ɨ́ mej seɨj chuéjra'a japua é'eme'ecan. ―Ayee pu tihua'utá'ixaa. 7Aj pu i huirájraa u hua'atéyujta'a. Aa pu a'ará'a áa tɨ é'eche ja'atɨ tɨ ayén ántehuaa tɨjɨ́n Justo. A'ɨ́ɨ pu raná'amiche'e ɨ́ Dios, ajta a'uun é'echejca'a a'ájna vejli'i a'u tɨ a'utéjvee ɨ́ teyuu. 8Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ Crispo, ɨ́ tɨ tí'aijta u teyujta'a, a'ɨ́ɨ pu rá'antzaahua ɨ́ tavástara'a, majta miyen che'atá mena'a naími'i tɨ huá'a jamuan é'echejca'a a'ɨ́jna ɨ́ Crispo. Majta seica ɨ́ mej Corinto a'uchéjme'ecaa, matɨ́'ɨj ráanamuajri'i ɨ́ niuucari, jeíhua mú rá'antzaahua. Matɨ́'ɨj mi huámuaɨ'ɨvijhuaca'a. 9Aj pu i tɨ́ca'ɨmua, tɨ́'ɨj a'ɨ́ɨn Pablo tí'imaaraca'a, a'ɨ́ɨ pu raaseíj ɨ́ tavástara'a. Ayee pu tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Capej tí'itziɨɨne'e. Paúche'e pej hui tihuá'a'ixaate'e pua'amé. Capej tépuaapua'aren. 10Nee nu mú'eetzi jamuan yé huatéjvee. Capu ja'atɨ timua'antiú'uuni'ira. Capu ajta ja'atɨ puaíjtzi muaatá'asin. Jéihua nu hui titeɨ́testemua'a íiye chajta'a. ―Ayee pu tiraata'ixaa ɨ́ tavástara'a. 11A'ɨ́j pu jɨ́n Pablo ayén a'uun é'etee seɨ́j nine'ira'a japuan já'ita'a a'ujna Corinto. Tihuá'amua'atejcaa a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ niuucari tɨ jetzen rá'axa ɨ́ Dios. 12Aru tɨ́'ɨj a'ɨ́ɨn Galión a'uun tí'ivaɨre'eca'a tajtuhuan jɨme'e a'ujna tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Acaya, a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan, a'ɨ́ɨ mú autéjhuii mej tiníniu'ucacun me'ɨ́jna jemi ɨ́ Pablo. Matɨ́'ɨj mi ya'ujáj jueesi jemi. 13Aj mú mi miyen tiraata'ixaa ɨ́ tajtuhuan tɨjɨ́n: ―A'ijna i teáata'a, a'ɨ́ɨ pu hui huá'amua'itɨjca'a ɨ́ teɨte mej mi miyen seɨcɨé tí'ijna'amiche'en ɨ́ Dios. Aru capu hui ayén tihua'atá'aca ɨ́ taye'irá mej miyen rɨjca. 14- 15Pu'uri tɨ́n tiu'utaxáatache'e a'ɨ́jna ɨ́ Pablo, tɨ́'ɨj a'ɨ́ɨn Galión, ayén tihua'utá'ixaa a'ɨ́mej ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan tɨjɨ́n: ―Casi'i mú'een, mɨ sej Israél jetze ajtéme'ecan, tɨ pua'a hui amɨ́n ti'itɨ́j a'ij pua'a huáruu tɨ caí xɨ́'epɨ'ɨn, na'ari ti'itɨ́j huajé'ica tɨ huápɨ'ɨ ruxe'eve'e, aj nu xaa niyen téja'amuanamuáarache'en. Mɨ́ ajta caí a'iné a'ii pu'u jɨ́n ti'ixa á'amuaye'ira, ¿a'iquí huataújmua'a a'ɨ́jna? ¿Ni caí niuucari pú'een a'ɨ́jna? Ayee pu hui tiraavíjte'e rujɨ́ɨmua'a sej mú'een siyen ra'antipuá'ajte'en, a'iné canu nee raxɨ́'eve'e nej raaxɨ́'epɨ'ɨntare'en ne'íjna i niuucari. ―Ayee pu tihua'utá'ixaa. 16Tɨ́'ɨj i hua'irájtuaa á pua'acɨé a'ujna a'u mej e'etiújse'ɨrihua'a ɨ́ jueesi. 17Aj mú mi me'ɨ́n ɨ́ mej i'i griego, naími'i mú rajví'i me'ɨ́jna ɨ́ Sóstenes ɨ́ tɨ tí'aijta u teyujta'a. Matɨ́'ɨj mi raatéevajxɨ a'ujna jemi ɨ́ tajtuhuan. Mɨ ajta a'ɨ́jna ɨ́ Galión, capu jetzen ruxe'eve'e já'araa a'ɨ́jna jɨme'e. 18Aúche'e a'atzu á'atee a'ujna Corinto a'ɨ́jna ɨ́ Pablo. Tɨ'ɨquí hua'utateújte ɨ́ ru'ihuaamua'a. Ajta á'iyen baarcu jetze ateájraa, ajta á'uraa jamuan a'ɨ́jna ɨ́ Priscila, ajta a'ɨ́jna ɨ́ Aquila. Matɨ́'ɨj antácɨɨne a'ujna já'ahua'a seɨ́j chuéjra'a japua tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Siria. Tɨ́'ɨj caí xɨ u e'erájraa a'ujna u Cencrea, aj mú mi racaaye tɨ i ra'ará'asten ti'itɨ jɨme'e tɨ a'ɨ́ɨn a'ɨ́jna jɨ́n te'ataújratziiri'i. 19Matɨ́'ɨj mi me'uun a'ará'a a'ujna chajta'a tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Éfeso. A'uu pu huaja'utéhuii ɨ́ Pablo a'ɨ́jna ɨ́ Priscila, ajta a'ɨ́jna ɨ́ Aquila. Aj pu i a'uun a'uré'ene a'ujna teyujta'a. Tihua'utá'ixaa a'ɨ́mej ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan ɨ́ mej tiújse'ɨrihua'a a'ujna. 20A'ɨ́ɨ mú raatajé tɨ nu'u jaítze'e á'ateevi'in. Mɨ ajta caí, capu ahuaújca'ane. 21Aj pu i hua'utateújte. Ayen tɨjɨ́n: ―Ja'anáj nu'irén yé tanéjsin tɨ pua'a Dios naatá'an. Aj pu i ajteájraa ɨ́ baarcu jetze. Tɨ'ɨquí a'uun Éfeso á'uraa. 22Tɨ́'ɨj a'uun a'utanee, chajta'a tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Cesarea. Amuacaícan pu a'ánna a'ujnéj u Jerusalén. Tɨ́'ɨj i hua'utateújte ɨ́ mej tiújseɨj u teyujta'a. Ajta á'iyen, a'ɨ́ɨn a'uun a'ucáane a'ujna Antioquía. 23A'uu pu a'atzu á'atee a'ujna. Aj pu 'i u e'erájraa. Aa pu a'atánee a'u tɨ e'echájta'ajmee sexu'ijmé'e a'u mej a'uchéjme'ecaa ɨ́ teɨte, seɨ́j chuéjra'a japua tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Galacia, ajtahua'a seɨj tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Frigia. A'ɨ́ɨ pu ca'aníjra'a hua'atá'acare'e naíjmi'ica ɨ́ mej té'atzaahuate'e. 24A'ɨ́jna xɨcáara'a jetze, seɨj pu á e'iré'ene tɨ Israél jetze ajtéme'ecan. Ayee pu ántehuaa tɨjɨ́n Apolos. A'uu pu é'eche a'ujna chajta'ana jetze tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Alejandria. Jé'ecan pu raayɨ́'ɨtɨhua'a tɨ tihua'utá'ixaate'en ɨ́ niuucari jɨme'e. Ajta temua'a tiraayɨ́'ɨtɨhua'a a'ij tɨ ye'í huataújmua'a ɨ́ tɨ té'eyu'usi'i ɨ́ yu'uxari jetze. 25Naa pu tiú'umua'atejcaa a'ij tɨ tí'ijxe'eve'eca'a ɨ́ tavástara'a. Tiu'utaxájtaca'a a'ujca'anéecan jɨme'e, ajta tɨ temua'a naa rɨ́'ɨ tiu'utániuuni a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ Jesús. Ajta a'ɨ́j pu'u mua'areereca'a a'ɨ́jna ɨ́ tɨ jɨ́n Juan hua'utámuaɨ'ɨhuaca'a. 26A'ɨ́ɨ pu a'ɨ́jna jɨ́n a'utéjche tɨ tihua'utá'ixaate'en u teyujta'a a'ujca'anéecan jɨme'e. Matɨ́'ɨj me'ɨ́n ráanamuajri'i a'ɨ́jna ɨ́ Priscila, ajta a'ɨ́jna ɨ́ Aquila, a'ɨ́ɨ mú raatá'inee tɨ huaja'uvé'emuaare a'ujna a'u mej é'eche. A'uu mú rá'itɨiri'i jaítze'e a'ij tɨ tí'ijxe'eve'e ɨ́ tavástara'a. 27Ajta tɨ́'ɨj ari á'uye'imɨ'ɨca'a a'ujna já'ahua'a Acaya a'ɨ́jna ɨ́ Apolo, a'ɨ́ɨ mú ihuáamua'ame'en ca'aníjra'a raatá'a. Aj mú mi tihuaja'uta'íti'iri'i ɨ́ ru'ihuaamua'a ɨ́ mej a'uun é'eche mej nu'u naa temua'a tira'ancuré'evi'itɨn. Tɨ́'ɨj a'ɨ́ɨn Apolos a'uun a'ará'a a'ujna Acaya, jé'ecan pu hua'utévaɨ tɨ Dios hua'utá'a ruxɨ́'evi'ira'a jɨme'e mej rá'antzaahuate'en. 28A'ujca'anéecan jɨme'e pu hua'utéemua'itɨ ɨ́ teɨte a'ɨ́mej tzajta'a ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan. A'ɨjna yu'uxari jetze pu tíhua'utaseíjrate tɨ Jesús a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ tɨ nu'u Dios án yá'ujra ɨ́ ɨpuari japua.

will be added

X\