Los Hechos 17

1Matɨ́'ɨj mi me'uun a'uré'ene a'ujna chajta'a tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Anfipolis, ajta tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Apolonia. Aj mú mijtá'i me'uun a'ará'a chajta'a tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Tesalónica a'u tɨ hua'ateyuu é'eseijre'e a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan. 2Tɨ́j na'a tí'ijrɨ'ɨrejca'a a'ɨ́jna ɨ́ Pablo. A'uu pu a'uteájrupi hua'atéyujta'a ja'anáj tɨ ayén teja'uré'ene a'ájna xɨcájra'a jetze matɨ́'ɨj pua'a ruse'upi. Huaíca itɨeeri tzajta'a pu tihua'utá'ixaa ɨ́ yu'uxari jetze. 3Ayee pu tihuá'a'ixaate'eca'a tɨ ayén tiú'uxe'eve'eca'a tɨ a'ɨ́ɨn rajpuaíjtzi á'ara'ani a'ɨ́jna ɨ́ tɨ nu'u Dios án yá'ujra ɨ́ ɨpuari japua. Ajta, nu'u tɨ́'ɨj huamɨ́'ɨn, ayée pu tiú'uxe'eve'eca'a tɨ huatarún ajtahua'a huá'a tzajta'a ɨ́ mɨ'ɨchite. Ayee pu tihuá'a'ixaate'eca'a tɨjɨ́n: ―A'ɨjna ɨ́ Jesús, a'ɨ́ɨ pu hui a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ tɨ Dios án yá'ujra ɨ́ ɨpuari japua. 4Matɨ́'ɨj mi seica rá'antzaahua ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan. Aj mú mi huá'ajaahua me'ɨ́jna ɨ́ Pablo, majta me'ɨ́jna ɨ́ Silas, majta mú jeíhua té'antzaahua ɨ́ mej me'ɨ́n pú'een ɨ́ griego ɨ́ mej raná'amiche'e ɨ́ Dios, majta mu'iitɨ́ ɨ́ 'uuca ɨ́ mej jaítze'e raxɨ́'eve'e ɨ́ chajta'ana. 5Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan, jé'ecan mú huá'anchueere. A'ɨ́j mú jɨ́n huá'ajseɨj seica ɨ́ mej a'ij pua'a tí'iteteɨte ɨ́ mej á'ujujhua'ane'e a'ujna já'ahua'a a'u mej teje'etuáaj muá'aye'i. Aj mú mi ca'aníjra'a hua'utá'a ɨ́ teɨte mej mi huataníniu'ucacun. Jé'ecan pu a'ij pua'a tiuju'uteáarɨj a'ujna ɨ́ chajta'a. Aj mú mi me'uun á'uju'un Jasón tɨ é'eche. A'ɨ́mej mú mi huáhuau ɨ́ Pablo, majta me'ɨ́jna ɨ́ Silas, mej mi hua'irávi'itɨn, majta tiu'utátuiire'en ɨ́ teɨte jemi. 6Mɨ majta, camu huá'uteu a'ɨ́mej ɨ́ mej hua'apua; seica mú huáteu. A'ɨ́j mú jɨ́n a'ɨ́mej a'ujájpuaca'a me'ɨ́jna ɨ́ Jasón, majta seica ɨ́ ihuáamua'ame'en. A'ɨ́ɨ mú mé huaja'ujájpuaca'a a'ɨ́mej jemi ɨ́ mej ti'itɨj jɨ́n títetateí. Majta antijíihua miyen tɨjɨ́n: ―Me'íjna i teteca i mej huá'ajaaxɨejte'e nainjapua ɨ́ teɨte ɨ́ chaanaca japua, a'ɨ́j mú jɨ́n majta meri miyen u a'uvé'eju'un. 7Ajta a'íjna i Jasón, a'ii pu hui hua'ancuré'evi'itɨ ɨ́ ruche. Camu té'aste ɨ́ ye'irá jetze ɨ́ tɨ tiu'uta'aíjtaca'a a'íjna ɨ́ ta rey, a'íjna tɨ ayén ántehuaa tɨjɨ́n César. Ayee mú ti'ixa tɨ nu'u hui seɨj a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ rey, a'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ tɨ ayén ántehuaa tɨjɨ́n Jesús. ―Ayee mú tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́ɨme ɨ́ mej a'ij pua'a tí'iteteɨte. 8Matɨ́'ɨj a'ɨ́mej huánamuajri'i, jé'ecan pu a'ij pua'a hua'utá'a ɨ́ huá'a tzajta'a ɨ́ teɨte, majta ɨ́ mej ti'itɨj jɨ́n títetateí. 9Aj pu i a'ɨ́ɨn ɨ́ Jasón, majta me'ɨ́jna ɨ́ seica, tumin mú tiu'utá'a a'ɨ́mej jemi ɨ́ mej títetateí mej mi hua'utátuaani caí ché'e miyen huá'aruure matɨ́j huá'uruu u mej huaja'uvé'ejajpuaca'a. Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej títetateí, a'ɨ́ɨ mú hua'utátuaa. 10Matɨ́'ɨj mi me'ɨ́n huá'ihuaamua'a ca'anacan hua'uta'íteca'a me'ɨ́jna ɨ́ Pablo, majta me'ɨ́jna ɨ́ Silas mej á'ucɨɨne tɨ́ca'ari tzajta'a a'ujna já'ahua'a chajta'a tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Berea. Jɨ́me'en mu'u me'uun a'ará'a, aj mú mi a'uteájrupi hua'atéyujta'a a'ɨ́mej ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan. 11A'ɨ́ɨme ɨ́ mej Berea é'eche, jaítze'e mú rɨ́'ɨ naa tihuá'ajeeveca'a mecaí a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Tesalónica a'uchéjme'ecaa. Naa mú rɨ́'ɨ tira'ancuré'a ɨ́ niuucari. Tɨ́'ɨj pɨ́ na'a nain xɨcaj tzajta'a, a'ɨ́ɨ mú rahuauca'a ɨ́ yu'uxari jetze mej mi ráamua'aree tɨ pua'a ayén ti'ayajna nusu caí a'ij tɨ tí'ixajtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Pablo. 12A'ɨ́j mú jɨ́n mu'iitɨ́ té'antzaahua, majta mu'iitɨ́ ɨ́ mej a'ɨ́mej jetze ajtéme'ecan ɨ́ griego. A'ɨ́ɨ mú majta té'antzaahua ɨ́ mé 'uuca ɨ́ mej rɨ́'ɨ huajá'useijraca'a temua'a naa. Ayee mú che'atá mena'a té'antzaahua ɨ́ teteca. 13Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan, a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Tesalónica é'echejca'a, matɨ́'ɨj ráamua'areeri'i tɨ a'ɨ́ɨn Pablo tihuaú'ixaa ɨ́ niuucari tɨ jetzen rá'axa ɨ́ Dios a'ujna Berea, matɨ́'ɨj mi me'uun á'uju'un. A'ɨ́ɨ mú majta ca'aníjra'a hua'utá'a ɨ́ teɨte mej mi hua'utájaaxɨejvi'i. Jé'ecan mú huá'aniu'ucaste'eca'a. 14Majta me'ɨ́n ɨ́ huá'a'ihuaamua'a, a'ɨ́ɨ mú caí á'atee; á'iyen mú raata'íteca'a tɨ Pablo á'ura'ani a'ujna ti e'eve'e'ástɨme ɨ́ jaj tɨ ve'ée. Majta me'ɨ́n ɨ́ Silas, ajta ɨ́ Timoteo, a'ɨ́ɨ mú a'uteájturaa a'ujna u Berea. 15Majta ɨ́ mej Pablo jamuan a'ucɨ́j, a'ɨ́ɨ mú ya'uví'itɨ chajta'a jetze tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Atenas. Majta á'iyen huaré'acɨ. Mehua'uta'ítaca'a me'ɨ́jna ɨ́ Silas, majta me'ɨ́jna ɨ́ Timoteo mej nu'u tiújseɨre'en ca'anacan. 16Tɨ́'ɨj Pablo aúche'e huá'achu'eve'eca'a a'ujna Atenas, jé'ecan pu tiniú'ucaca'a ɨ́ ru jetze a'ɨ́jna jɨme'e tɨ hua'useíj ɨ́ huá'a dioosi ɨ́ mej á e'eré'ete'ecaa nainjapua a'ujna chajta'ana. 17A'ɨ́j pu jɨ́n, a'ɨ́ɨn Pablo tihuá'a'ixaate'eca'a huá'a teyujta'a a'ɨ́mej ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan, ajta a'ɨ́mej jemi ɨ́ griego ɨ́ mej Dios ná'amiche'e. Ajta tɨ́j na'a nain tújca'ari tzajta'a, a'ɨ́ɨ pu tihuá'a'ixaate'eca'a a'ɨ́mej ɨ́ mej me'uun a'uté'uuca'a a'ujna a'u mej tejé'etu'araca. 18Majta me'uun seica a'uté'uuca'a ɨ́ mej tiú'ujmua'ate a'ij mej tí'ixaxa'a a'ɨ́ɨme ɨ́ mej jee epicúreos, majta seica ɨ́ mej tiú'ujmua'ate a'ij mej tí'ixaxa'a a'ɨ́ɨme ɨ́ mej miyen huataújmua'a tɨjɨ́n estoicos. Matɨ́'ɨj mi autéjhuii mej tiu'uxáj jeíhua. Matɨ́'ɨj mi autéjhuii mej miyen tirá'ixaate'en me'ɨ́jna. Ayee mú seica ti'ixa tɨjɨ́n: ―¿A'iné hui ti'ixa mɨ tɨ jeíhua ti'ixa? Majta seica miyen ti'ixa tɨjɨ́n: ―Xɨee ayén hui tí'ita'ixaate'e seɨ́j jɨme'e ɨ́ niuucari tɨ seɨ́j jemi é'eme'ecan ɨ́ Dios. Ayee mú tiu'utaxájtaca'a a'iné Pablo pu ayén tihuá'a'ixaate'eca'a a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ Jesús, ajta a'ɨ́jna tɨ nu'u huatarúj huá'a tzajta'a ɨ́ mɨ'ɨchite. 19Matɨ́'ɨj mi ya'uví'itɨ a'ánna a'u mej e'etiújse'ɨrihua'a jɨrí japua tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Areópago. Ayee mú tiraata'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―¿Ni rɨ'ɨrí tej iteen ráamua'aree mɨ pej hui jéjcuacan jɨ́n tí'itamua'ate? 20¿A'iné petí'ita'ixaate'e ti'itɨj jɨme'e tej caí yaú'itɨe, tej caí ja'anáj ráanamuajri'i? Ayee tu hui tí'ijxe'eve'e tej ráamua'aree a'ij tɨ huataújmua'a a'ɨ́jna ɨ́ niuucari. 21Ayee mú a'ɨ́jna jɨ́n tiraata'íhua'uri'i, a'iné naími'i ɨ́ mej Atenas é'eme'ecan, majta ɨ́ mej seɨj chuéjra'a japua é'eme'ecan ɨ́ mej meri me'uun a'uchéjme a'ujna Atenas, camu máàj ti'itɨ́j avé'emua'areereca'a. A'ɨ́ɨ mu'u pɨ́ namuajraca'a ɨ́ tɨ jéjcuacan jɨ́n tihuá'a'ixaate'eca'a ɨ́ niuucari. 22Aj pu i Pablo huatéechaxɨ já'ita'a huá'a tzajta'a ɨ́ mej e'etiújseɨre'eca'a a'ujna Areópago. Ayen tɨjɨ́n: ―Mú'een mɨ sej teteca, Atenas sej é'eme'ecan, nain nu jɨ́n tí'iseij sej jeíhua huá'achu'eve'e ɨ́ rudiojtemua'a. 23Ayee nu hui tejá'amua'ixaate'e a'iné netɨ́'ɨj á'uche'ecane'e nehuá'aseijraca'a a'u tɨ na'a sej ye'utéchajtza seɨ́j ɨ́ a'amua dioosi. Seɨ́j nu huaseíj ɨpuari japua tɨ jetzen té'eyu'usi'i ayén tɨjɨ́n: “Tej rɨ́'ɨ tiraatá'an ɨ́ Dios tej caí ramua'ate.” A'íjna sej caí ramua'ate, rɨ́'ɨ xu tiraatá'aca. A'ij nu xaa jɨ́n niyen tejámuaatá'ixaate'esin. 24’A'ɨ́jna ɨ́ Dios tɨ raatétaahuaca'a i chaanaca tej japuan seijre'e, ajta nain jɨme'e tɨ ayén tí'iseijre'e, a'ii pu hui a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ tɨ tí'aijta naíjmi'icɨ'e u ta japua, ajta naíjmi'icɨ'e íiyen chaanaca japua. Capu ayun che ɨ́ Dios íiyu teyujta'a ɨ́ mej rá'ajtaahuaca'a ɨ́ teteca. 25Capu ayén tiú'ujxe'eve'e mej raatévaɨre'en ti'itɨj jɨme'e tɨ tirá'aturaate'e a'iné a'ɨ́ɨ pu ruseɨ́j hua'atá'aca naíjmi'ica ɨ́ teteca mej ruuri muá'ara'ani, mej ucajyáatɨye'ican, ajta hua'atá'aca naíjmi'ica tɨ́j na'a ti'itɨ́j tɨ huá'aturaate'e. 26’Ayee pu Dios ráaruu mej seɨ́j jetze huanéj ɨ́ teáata'a naími'i ɨ́ teɨte mej mi nainjapua seijre'e íiyen chaanaca japua. Ajta, a'ɨ́ɨ pu hui raaxɨ́'epɨ'ɨntare a'achú mej á'atɨjtɨ'ɨren, ajta a'u mej a'uchéjme'eni. 27Ayee pu Dios a'ɨ́jna jɨ́n huarɨ́j mej mi ráahuauni me'ɨ́jna, mej mi miyen éeni'icɨ'e ráateuni. Mɨ ajta a'ɨ́ɨn, capu a'achú a'ɨmuá mé'e é'eseijre'e itejmi jemi. 28’Ayee pu'u na'a tí'een a'iné a'ɨ́j tu jetze ruuri ɨ́ Dios, tej ti tiyen éene'e mé té'ujujhua'ane'en, tej ti tiyen huaté'uuca. Majta me'ɨ́n ɨ́ mej tí'ichuicaca mú'ejmi tzajta'a, seica mú majta miyen che'atá mena'a tiu'utaxájtaca'a a'ij nej inee tejá'amua'ixaate'e. Majta miyen tɨjɨ́n: “Teen tu teajta yaújmua'ame'en pú'een ɨ́ Dios.” 29’Ja'iné teen tu yaújmua'ame'en pú'een ɨ́ Dios, capu hui ayén tiraavíjte'e tej tiyen tí'imuajca tɨ Dios ayén 'een tɨ́j ti'itɨ́j tɨ taavíjhua oro jɨme'e, nusu i plata jɨme'e, nusu tetej jɨme'e. Capu ayén 'een tɨ́j ti'itɨ́j ɨ́ mej raatétaahuaca'a ɨ́ teɨte a'ij mej ye'í tirájteu me'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ rumua'atzíira'a. 30- 31’A'ájná'ɨmua, camu ramua'areereca'a ɨ́ teɨte a'ij tɨ tí'ijxe'eve'e ɨ́ Dios tɨ́j na'a tɨ yú e'iré'ene. Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ Dios, capu ja'anáj hua'uxɨ́jte a'ajná'ɨmua. Mɨ ajta, íjii pu xaa, a'ɨ́ɨ pu tihuá'aijte'e naíjmi'icɨ'e mej nu'u seɨcɨé tiú'umua'ati ɨ́ teɨte, a'ɨ́jna jɨme'e, tɨ Dios ari ayén tiraaxɨ́'epɨ'ɨntare seɨ́j xɨcájra'a jetze tɨ jetzen hua'uxɨ́jte'en naíjmi'ica ɨ́ mej yen a'uchéjme íiyen i chaanaca japua. A'ɨ́ɨ pu hui huá'axɨjte'en a'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ tɨ Dios ra'antíhua'u. Dios pu ari hua'utaseíjra naíjmi'ica ɨ́ teɨte tɨ ayén ti'ayajna a'ɨ́jna jɨme'e tɨ ra'ajjáj huá'a tzajta'a ɨ́ mɨ'ɨchite a'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ. ―Ayee pu tihua'utá'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Pablo. 32Matɨ́'ɨj ráanamuajri'i tɨ Dios ra'ajjáj ɨ́ mɨ'ɨchite tzajta'a a'ɨ́jna ɨ́ Jesús, seica mú rá'axɨeehuari'iraca'a. Majta seica miyen tɨjɨ́n: ―Ayee tu tí'ijxe'eve'e pej pajtáhua'a titá'ixaate'en pe'ɨ́jna jɨme'e. 33Aj pu i ajtáraa ɨ́ Pablo huá'a jetze. 34Aru maúche'e mú seica ɨ́ teɨte á'ujujhua'ane'e jamuan. Merá'antzaahua micu. A'ii mú me'ɨ́n pú'een, ɨ́ mej huá'a tzajta'a a'uté'uuca'a a'ɨ́jna ɨ́ Dionisio, ɨ́ tɨ huá'a jetze ajtéme'ecantaca'a a'ujna Areópago, ajta seɨ́j ɨ́ 'ɨ́ita'a tɨ ayén ántehuaa tɨjɨ́n Dámaris, majta seica mú majta té'antzaahua.

will be added

X\