Los Hechos 16

1A'ɨjna ɨ́ Pablo, ajta a'ɨ́jna ɨ́ Silas, áa mú a'ucáane me'újna u Derbe, majta me'újna u Listra. A'uu mú seɨ́j huáteu tɨ té'atzaahuate'e. Ayee pu ántehuaaca'a a'ɨ́jna tɨjɨ́n Timoteo. Ajta a'ɨ́jna ɨ́ náànajra'an, Israél pu jetze ajtéme'ecan, ajta táàtajra'an, griego pu pú'eene'e a'ɨ́jna. 2Rɨ́'ɨ mú tirájcha'ɨɨca'a a'ɨ́jna ɨ́ Timoteo a'ɨ́ɨme ihuáamua'ame'en ɨ́ mej Listra é'eme'ecan, majta ɨ́ mej Iconio é'eme'ecan. 3A'ɨjna ɨ́ Pablo, ayée pu tí'ijxe'eve'eca'a tɨ a'ɨ́ɨn Timoteo u á'ume'en huá'a jamuan. A'ɨ́j pu jɨ́n raata'íteca'a mej ra'antisíjche ɨ́ naviira'an mej mi caí huataníniu'ucacun a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan. Ayee pu'u, a'iné naími'i ɨ́ mej me'uun a'uchéjme'ecaa a'ujna a'úunɨmua tɨ́j na'a a'uun tɨ huatacá'a, a'ɨ́ɨ mú ramua'areereca'a tɨ táàtajra'an a'ɨ́jna ɨ́ Timoteo, a'ɨ́ɨ pu griego pú'eene'e. 4Matɨ́'ɨj mi me'uun a'ará'a seɨ́j jetze ɨ́ chajta'ana, a'úu mú hua'utá'ixaate'e ɨ́ teɨte a'ij mej tiraaxɨ́'epɨ'ɨntare ɨ́ mej tamuáamuata'a japuan hua'apua ará'ase, majta ɨ́ vaujsi ɨ́ mej Jerusalén a'ujteí a'ij mej tí'ijxe'eve'eca'a mej miyen huárɨni ɨ́ teɨte. Matɨ́'ɨj ra'anticɨ́'ɨ ɨ́ teɨte mej tihua'utá'ixaa, seɨ́j jetze ɨ́ chajta'a, majtáhua'a méyee miyen huarɨ́j, majtáhua'a méyee. 5A'ɨ́j pu jɨ́n, a'ɨ́ɨme ɨ́ mej tiújse'ɨrihua'a, a'ɨ́ɨ mú ahuaújca'ane mej mi jaítze'e té'antzaahua. Majta huatámu'iireca'a. 6Nainjapua mú huacɨ́j a'ujna tɨ́j na'a a'uun tɨ huatacá'a u Frigia. Aru capu hua'utá'a a'ɨ́jna ɨ́ xɨéjniu'ucare'ara'an ɨ́ Dios mej a'uteárute a'ujna tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Asia, mej mi tihua'utá'ixaate'en ɨ́ niuucari jɨme'e tɨ jɨ́me'en rá'axa ɨ́ Dios niuuca. 7Aj mú mi a'ujna vejli'i a'atanéj a'u tɨ e'eve'e'ástɨme seɨj chuéjra'a japua tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Misia. A'uu mú a'utearutéeche'e a'ɨ́jna chuéjra'a japua tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Bitinia, aru capu a'ij tiu'utárɨ'ɨristareca'a a'iné capu hua'utá'a a'ɨ́jna ɨ́ xɨéjniu'ucare'ara'an ɨ́ Jesús. 8Matɨ́'ɨj mi antacɨ́j u jetze pújme'en u Bitinia. Matɨ́'ɨj mi a'uun pújme'en a'ucájrupi chajta'a tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Troas. 9Tɨ́ca'ɨmua pu ti'itɨ́j huámaaraca'a a'ɨ́jna ɨ́ Pablo. Tɨ nu'u a'uun a'utéjvee után pújme'en ja'atɨ tɨ seɨj chuéjra'a japua é'eme'ecan tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Macedonia. Jé'ecan pu nu'u hua'utáhuaviiri'i ayén tɨjɨ́n: ―Xa'itácɨɨni yú jetze pújme'en, mú'een, setá'aj hui taatévaɨre'en itejmi. ―Ayee pu tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ. 10Tɨ́'ɨj ayén tiú'umaaraca'a a'ɨ́jna ɨ́ Pablo, ca'anacan tu huátacate tej ti antácɨɨne a'ujna já'ahua'a Macedonia, a'iné ayée pu titá'amitɨejte'eca'a tɨ a'ɨ́ɨn Dios taatajé tej ti tihua'utá'ixaate'en ɨ́ niuucari jɨme'e tɨ jɨ́n Dios hua'irátuaasin. 11Tetɨ́'ɨj huiráacɨ te'újna u Troas, a'úu tu antacɨ́j ɨ́ baarcu jetze a'ujna u Samotracia a'ujna a'u tɨ chuej a'utacá'a jaata'a. Yee ruijmua'ate'e yee tu e'entanéj a'ujna chajta'a tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Neápolis. 12Tetɨ́'ɨj huiráacɨ te'újna, aj tu ti te'uun a'ará'a seɨ́j jetze ɨ́ chajta'a tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Filipos. A'uu mú mejmí'i é'echejca'a a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Roma jetze ajtéme'ecan. Ajta, a'ujna Filipos, a'ii pu a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ chajta'a tɨ jaítze'e ruxe'eve'e tɨ́j na'a a'uun tɨ huatacá'a u Macedonia. A'uu tu a'atzu á'atee tej te'uun a'uté'uu. 13Ja'anáj matɨ́j pua'a rusé'upihua'a, a'úu tu huiráacɨ á pua'acɨé u chajta'a. A'uu tu já'ahua'a a'uré'ene vejli'i jate'e tej ti ráahuauni a'u tɨ é'erɨ'ɨri tej huatéjniuuni ɨ́ Dios jemi. A'uu tu a'ujrá'aseca'a. Aj tu ti autéjhuii tej tihua'utá'ixaate'en ɨ́ 'uuca ɨ́ mej tiújseɨj me'újna a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ niuucari tɨ jetzen rá'axa ɨ́ Dios. 14Seɨ́j ɨ́ 'ɨ́ita'a, ayée pu ántehuaaca'a tɨjɨ́n Lidia. Tiatira pu é'eme'ecan a'ɨ́jna. A'ɨ́ɨ pu cɨ́ɨxuri tí'itua'aracare'e tɨ tí'inaca'amua. A'ɨ́ɨ pu ajta raná'achemɨ'ɨca'a ɨ́ Dios. Aj pu i Dios raatá'a tɨ rá'antzaahuate'en a'ij tɨ tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Pablo. 15A pu i huámuaɨ'ɨvijhuaca'a, majta a'ɨ́ɨme ɨ́ í'ihuaamua'ame'en. Aj pu i ayén titaatajé a'ɨ́jna ɨ́ Lidia tɨjɨ́n: ―Tɨ pua'a ayén tejamuá'amitɨejte'e a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ nej neri rá'atzaahuate'e ne'ɨ́jna ɨ́ tavástara'a, setá'aj mú a'uvé'eju'un nej jamuan sej si se'uun a'uté'uu xá'ara'ani a'u nej é'eche. ―Ayee pu titaatá'ixaa. A'ɨ́ɨ pu ta'antimuá'itɨ. 16Ja'anáj ayée pu titáaruu. A'uu tu aujú'ucaa a'ujna mej yé'ana'amiche ɨ́ Dios. A'uu tu ti ra'antinájcheca'a seɨ́j ɨ́ temuaij tɨ tiyaaru'u tzajta'an seijre'eca'a. 'Ɨ́ita'a pu pú'eene'e a'ɨ́jna. A'ɨjna ɨ́ tiyaaru'u, a'ɨ́ɨ pu raayɨ́'ɨtɨhua'a tɨ ti'itɨj huámua'aree. Jéihua pu huá'amua'itɨchistehua'a a'ɨ́jna ɨ́ 'ɨ́ita'a ɨ́ tumin huá'a jemi ɨ́ mej racha'ɨɨca'a. 17Tɨ'ɨquí a'ɨ́ɨn taatavén. Aa pu e'eve'ejíjhuajme'e ayén tɨjɨ́n: ―Mɨ teteca, a'ii mú hui ravaɨre'e ɨ́ Dios ɨ́ tɨ ta japua é'eseijre'e naíjmi'ica japua matá'aj miyen tejámuaatá'ixaate'en a'ij tɨ tí'irɨ'ɨri tɨ Dios tejámuaatá'uuni'i. 18Ayee pu a'urɨjne'e nain xɨcaj tzajta'a ajta tɨ́'ɨj caí ché'e rá'aviicua'i a'ɨ́jna ɨ́ Pablo. Aj pu'i pɨ́ a'uré'eve. Tɨ'ɨquí ayén tiraata'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ tiyaaru'u tɨjɨ́n: ―Ayee nu hui tí'imua'aijte'e a'ɨ́jna jetze me'ecan ɨ́ Cɨríistu'u pej huiirájra'ani pemɨ́jna jetze mɨ temuaij. ―Ayee pu tiraata'ixaa. Jɨ́me'en pu'u ayén tiu'utaxájtaca'a, aj pu'i á'iyen huirájraa a'ɨ́jna ɨ́ 'ɨ́ita'a jetze. 19Majta me'ɨ́n ɨ́ mej racha'ɨɨca'a ɨ́ temuaij, matɨ́'ɨj ráamua'areeri'i tɨ caí ché'e a'ij tí'irɨ'ɨri mej raamuá'itɨn ɨ́ tumin a'ɨ́jna jetze, aj mú mi hua'uvívi'i me'ɨ́jna ɨ́ Pablo, majta me'ɨ́jna ɨ́ Silas. Matɨ́'ɨj mi huaja'uví'itɨ a'ɨ́mej jemi ɨ́ mej tí'aijta a'ujna já'ahua'a tɨ e'eráyaujta'a a'u mej tejé'etu'araca ti'itɨj. 20Matɨ́'ɨj mi á huajaútuaa huá'a jemi ɨ́ jueesi. Miyen ti'ixáata tɨjɨ́n: ―A'iime i teteca, Israél mej jetze ajtéme'ecan, jeíhua mú hui huá'ajaaxɨejte'e íiyu mej a'uchéjme. 21Seɨcɨé mú hui tihuá'amua'ate ɨ́ ye'irá jetze tɨ caí ayén titaavíjte'e itejmi, tej tiyen tirá'antzaahuate'en, na'ari tej tiyen huárɨni iteen i tej Roma jetze ajtéme'ecan. 22Matɨ́'ɨj mi me'ɨ́n teɨte hua'utájaaxɨejvi'iri'i me'ɨ́jna ɨ́ Pablo, majta me'ɨ́jna ɨ́ Silas. Aj mú mi me'ɨ́n jueesi miyen tiu'uta'aíjtaca'a mej nu'u tihua'acá'ari'iraxɨn ɨ́ tihuá'acɨɨxu, majta nu'u hua'utéevajxɨ pi'ista jɨme'e. 23Matɨ́'ɨj hua'utéevajxɨ jeíhua, majta hua'iteáana. Majta ra'íjca tɨ me'ɨ́jna ɨ́ tɨ tí'icha'ɨɨ tɨ huá'ucha'ɨɨn temua'a naa. 24A'ɨjna mej tirácha'ɨɨraste, a'ɨ́ɨ pu hua'uteájtuaa ujca'ihuá'ɨmua tɨ jaú'ase. Ajta ɨ́ huá'ɨɨca, án pu ra'anárujte'axɨ a'ɨ́jna jetze ɨ́ taabla tɨ ij caí huirácu'ucunen ɨ́ huá'ɨɨca. 25A'atzaj teuumé'eca tɨ́ca'ɨmua, a'atzaj cumu já'ita'a tɨ́ca'a, a'ɨ́ɨ mú téniuusime'e ɨ́ Dios jemi, majta tí'ichuiicaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Pablo, ajta a'ɨ́jna ɨ́ Silas. Majta ɨ́ seica ɨ́ mej námi'ihuaca'a, a'ɨ́ɨ mú huá'anamuajraca'a. 26Tɨ́'ɨj i jíye'itzi jɨme'e huateújca'atzɨjxɨ ɨ́ chuej. Ajta ɨ́ jaxu'u a'u mej é'enami'ihuaca'a, ca'anín pu jɨ́n huateújca'atzɨjxɨ. Jɨ́me'en pu'u ayén huarɨ́j, aj pu i te'entaújcuunaxɨ a'u tɨ é'epueerta, a'ujna a'u mej é'enami'ihuaca'a, ajta tí'ijtza'anixɨ ɨ́ cadeena ɨ́ mej jɨ́n anajɨ́'ɨcɨ'ihuajme'eca'a ɨ́ mej námi'ihuaca'a. 27Ajta a'ɨ́ɨn tɨ tí'icha'ɨɨ, tɨ́'ɨj huatájɨ, aj pu i raaseíj tɨ te'entacúuni'ihuajme'ecaa a'ɨ́jna a'u tɨ é'epueerta. A'ɨ́ɨ pu 'i rú'ijcupi ɨ́ ruchun tɨ́'ɨj i huaújje'ica a'iné yee pu raatá'a cumu mu'uri huiráacɨ ɨ́ mej námi'ihuaca'a. 28Mɨ ajta, a'ɨ́ɨn ɨ́ Pablo, ca'anacan pu huajíjhuaca'a. Ayee pu tiraatajé tɨjɨ́n: ―Capej hui piyen aruure pej piyen ajé'icata. Teuche'e tu naími'i huiráatei. 29Aj pu 'i taij huahuáu. Tɨ'ɨquí á'iyen u a'uteájrupi huatɨéechijmé'e a'ujna a'u mej é'enami'ihuaca'a. Aj pu 'i á é'ejtunutaca'a a'ujna vejli'i a'u mej a'uté'uuca'a a'ɨ́jna ɨ́ Pablo, ajta a'ɨ́jna ɨ́ Silas. 30Tɨ'ɨquí hua'iráavi'itɨ. Aj pu i ayén tihua'uta'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―¿A'iné náarɨni tɨ́'ij Dios tinaatá'uuni'i? 31Matɨ́'ɨj mi miyen tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Patá'aj rá'antzaahuate'en ɨ́ tavástara'a, a'ɨ́jna ɨ́ Jesús. Aj pu xaa Dios timuaatá'uuni'ira, ajta a'ɨ́mej ɨ́ mej á jamuan á é'eche. 32Matɨ́'ɨj mi miyen tirá'ixaa me'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ, majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej jamuan á é'eche a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ niuucari tɨ jetzen rá'axa ɨ́ tavástara'a. 33Yee pu 'i éene'e a'atzaj tɨ́ca'ɨmua a'ɨ́ɨn tɨ tí'icha'ɨɨca'a, a'ɨ́ɨ pu hua'ujá'usi ɨ́ mej tzaanica'a. Matɨ́'ɨj mi á'iyen huaújmuaɨ'ɨhuaca'a a'ɨ́jna ɨ́ tɨ tí'icha'ɨɨca'a, majta a'ɨ́mej ɨ́ mej jamuan á é'eche. 34Tɨ́'ɨj i huaja'uví'itɨ ɨ́ ruche. Aj pu 'i tihua'umí. Ajta ɨ́ mej jamuan á é'eche, jé'ecan mú huataújtemua'ave me'ɨ́jna jɨme'e mej rá'antzaahua ɨ́ Dios. 35Tapuá'arijme'eca mú me'ɨ́n ɨ́ jueesi hua'uta'aíj ɨ́ polisiiya. Ayee mú tiraata'ixaa a'ɨ́jna tɨ tí'icha'ɨɨca'a tɨjɨ́n: ―Ché'e hua'irájtuaani ɨ́ mej námi'i ɨ́ mej hua'apua. 36Aj pu i a'ɨ́ɨn tɨ tí'icha'ɨɨ, ayée pu tiraata'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Pablo tɨjɨ́n: ―Menaata'aíj ɨ́ jueesi nej nu'u amua'irájtuaani. A'ɨ́j pu jɨ́n, pu'uri rɨ'ɨrí sej huirácɨɨne. Capu ja'atɨ ché'e á'amuajaaxɨejte'e a'ame. ―Ayee pu tihua'utá'ixaa a'ɨ́jna tɨ tí'icha'ɨɨca'a. 37Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ Pablo, ayée pu tiraata'ixaa a'ɨ́jna tɨ tí'icha'ɨɨca'a tɨjɨ́n: ―Aricu, hua'utá'ixaate'e ɨ́ polisiiya tɨjɨ́n: “Itejmi, i tej a'ɨ́mej jetze ajtéme'ecan ɨ́ mej romanos pú'een, a'ɨ́ɨ mú caí ti'itɨ́j taata'íhua'ura a'ij tej ti'itɨ́j jɨ́n titeuteájturaa, a'ɨ́ɨ mú majta taateevajxɨ mé jéjre'e teɨte tzajta'a, majta ta'iteáana. ¿Ti'itáni? ¿Ni meri tá'axɨjte'en avíitzi'i jɨme'e? Catu xaa ne'u huiráaju'un. Miché'e me'ɨ́n yéve'eré'enen matá'aj me'ɨ́n tu'irájtuaani.” 38Matɨ́'ɨj mi me'ɨ́n polisiiya miyen tihua'utá'ixaa a'ɨ́mej ɨ́ jueesi a'ij tɨ tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Pablo. Matɨ́'ɨj ráamua'areeri'i tɨ a'ɨ́ɨn ɨ́ Pablo, ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ Silas a'ɨ́mej jetze mú nu'u jetze ajtéme'ecan ɨ́ romano, jé'ecan mú tiu'utátziɨn a'ɨ́mej ɨ́ jueesi. 39Matɨ́'ɨj mi u á'uju'un a'ɨ́mej ɨ́ jueesi mej mi teja'utaúuruuni'i huá'a jemi ɨ́ mej hua'apua. Matɨ́'ɨj mi hua'irájtuaa. Aj mú mi ca'aníjra'a hua'utá'a mej huirácɨɨne a'ujna chajta'a. 40Mɨ majta me'ɨ́n ɨ́ mej hua'apua, matɨ́'ɨj huiráacɨ a'ujna carcel, a'úu mú á'uju'un Lidia tɨ é'echejca'a mej mi hua'useíj ɨ́ ru'ihuaamua'a ɨ́ mej té'atzaahuate'e. Ca'aníjra'a mú hua'utá'a ɨ́ huá'a tzajta'a. Aj mú mi a'ucɨ́j.

will be added

X\