Los Hechos 15

1Seica mú me'uun a'ará'a a'ujna u Antioquía. A'ɨ́ɨ mú a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan. A'uu mú e'eráacɨ a'ujna Judea. Matɨ́'ɨj mi autéjhuii mej tihuá'umua'aten ɨ́ ru'ihuaamua'a. Miyen tɨjɨ́n: ―Tɨ pua'a secaí ra'ancuré'ecura'a ɨ́ runavij ɨ́ mej jetzen sea'araca a'ij tɨ tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Moisés teecan, tɨ pua'a secaí siyen huárɨni, seɨj ajta seɨj, capu a'ij tí'irɨ'ɨri tɨ Dios tejámuaatá'uuni'i. 2Mɨ majta a'ɨ́jna ɨ́ Pablo, ajta ɨ́ Bernabé, jé'ecan mú tihuá'a'ixaate'eca'a tzáahuati'ira'a jɨme'e. Aj mú mi a'ɨ́mej ru'ihuaamua'a miyen tiu'íjca a'ɨ́mej ɨ́ mej hua'apua, huá'a jamuan ɨ́ seica mej mi á'ujcɨɨne a'ánna Jerusalén, mej mi raaxɨ́'epɨ'ɨntare'en a'ɨ́mej jamuan ɨ́ mej tamuáamuata'a japuan hua'apua ará'ase, majta ɨ́ vaujsi ɨ́ mej tiújse'ɨrihua'a u teyujta'a a'ánna Jerusalén. 3Majta me'ɨ́n ɨ́ mej tiújse'ɨrihua'a a'ujna Antioquía, a'ɨ́ɨ mú hua'uta'aíj. Matɨ́'ɨj mi a'ucɨ́j. A'uu mú Fenicia a'uré'ene, majta me'újna u Samaaria. Nainjapua mú tihua'utá'ixaa me'ɨ́jna jɨme'e mej té'antzaahuate'en ɨ́ Dios jemi, a'ɨ́mej ɨ́ mej seɨj chuéjra'a japua é'eme'ecan. A'ɨ́j mú jɨ́n huataújtemua'ave temua'a naa a'ɨ́ɨme ɨ́ huá'a'ihuaamua'a matɨ́'ɨj huá'unamuajri'i a'ij mej tí'ixajtaca'a. 4Matɨ́'ɨj me'uun a'ará'a a'ájna Jerusalén a'ɨ́jna ɨ́ Pablo, ajta a'ɨ́jna ɨ́ Bernabé, jé'ecan mú hua'ancuré'evi'itɨ temua'a naa a'ɨ́ɨme ɨ́ mej tiújse'ɨrihua'a u teyujta'a, majta ɨ́ mej tamuáamuata'a japuan hua'apua ará'ase, majta ɨ́ vaujsi. Matɨ́'ɨj mi miyen tihua'utá'ixaa nain tɨ Dios tiu'uteájtuaa jaítze'e huá'a jemi ɨ́ seica ɨ́ teɨte. 5Majta seica a'ɨ́mej ɨ́ fariseos ɨ́ mej té'atzaahuate'e, a'ɨ́ɨ mú a'ájna a'uté'uuca'a. Miyen tɨjɨ́n: ―Jé'ecan pu hui ruxe'eve'e mej miyen huárɨni a'ɨ́mej ɨ́ mej té'atzaahuate'e ɨ́ mej seɨj chuéjra'a japua é'eme'ecan. Miché'e hui ra'ará'asten nain jɨme'e a'ij tɨ tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Moisés teecan. Miché'e ra'antisíjchixɨ'ɨn ɨ́ runavij. 6Aj mú mi tiújseɨj a'ɨ́mej ɨ́ mej tamuáamuata'a japuan hua'apua ará'ase, majta ɨ́ vaujsi mej mi ti'ihuaúrixaate'en me'ɨ́jna jɨme'e. 7Matɨ́'ɨj a'atzu á'ateevi'ica mej ti'ixa, aj pu i a'ɨ́ɨn Pedro ájchee. Ayee pu tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Ne'ihuaamua'a, mú'een xu hui seri ramua'aree ja'anáj tɨ ɨmuá Dios na'antíhuau ineetzi nej a'amua jetze ajtéme'ecan, nej ni tihua'utá'ixaate'en ɨ́ niuucari jɨme'e tɨ jɨ́n Dios tihua'utá'uuni'i ɨ́ mej caí Israél jetze ajtéme'ecan mej mi rá'antzaahuate'en. 8Ajta a'ɨ́ɨn Dios, ɨ́ tɨ tirú'umua'aree a'ij tɨ ja'atɨ tí'imua'atze ɨ́ ru tzajta'a, a'ɨ́ɨ pu taataseíjra tɨ a'ɨ́ɨn miijmu hua'ancuré'evi'itɨ. Ayee pu che'atá na'a tihua'utá'a tɨ a'ɨ́ɨn xɨéjniu'ucare'ara'an huateáturan a'ɨ́mej tzajta'a tɨ́j titaatá'a itejmi. 9’Jemin ɨ́ Dios, naími'i tu tiyen taxɨ́'ej tena'a 'een. A'ij tɨ a'ɨ́ɨn raajéjcuare ɨ́ taxɨejniu'uca tetɨ́'ɨj rá'antzaahua, ayée pu che'atá na'a tihuá'ajejcuaren ɨ́ huá'axɨejniu'uca a'ɨ́mej. 10A'ɨ́j pu hui jɨ́n, a'iné 'een jɨ́n siyen tirá'axɨjte'e ɨ́ Dios se'ɨ́jna jɨme'e sej tihua'a'íjcate'e a'ɨ́mej ɨ́ mej té'atzaahuate'e ye'irá jɨme'e ɨ́ mej caí ravíicua'iraca'a ɨ́ tavaújsimua'a teeca, teajta iteen. 11’Mɨ́ ajta, ayée pu titá'amitɨejte'e itejmi tej caí tí'inajchita, te'ɨ́jna jɨme'e tɨ tavástara'a ta japua huaniú itejmi. Ayee pu hui che'atá na'a huá'a japua tí'iniuuni a'ɨ́mej. ―Ayee pu tihua'utá'ixaa. 12Aj mi mú raatapuá'ajtaca'a naími'i ɨ́ mej tí'ixajtaca'a. Jé'ecan mú huá'anamuajraca'a matɨ́'ɨj tihuá'a'ixaate'eca'a me'ɨ́jna ɨ́ Pablo, majta me'ɨ́jna ɨ́ Bernabé. Nain mú hua'utá'ixa tɨ́j na'a tɨ hua'utá'a ɨ́ Dios ɨ́ huá'a tzajta'a a'ɨ́mej ɨ́ mej seɨj chuéjra'a japua é'eme'ecan. Jéihua mú rɨ́'ɨ huarɨ́j ɨ́ mej jɨ́n rɨ́'ɨ te'utaseíj. Dios pu hua'utévaɨ a'ɨ́mej ɨ́ mej hua'apua. 13Matɨ́'ɨj ra'anticɨ́'ɨ mej ti'ixa, aj pu i Jacobo ayén tiu'utaxájtaca'a tɨjɨ́n: ―Ne'ihuaamua'a, xáanamuajri'i ɨ́ nej amuaatá'ixaate'esin. 14Amɨjna ɨ́ Simón auchén pu hui titaatá'ixaa tɨ Dios huá'a jɨ́me'en hua'utévaɨ a'ɨ́mej ɨ́ mej seɨj chuéjra'a japua é'eme'ecan, seica teɨte tzajta'a mej mi rɨ́'ɨ tiraatá'an. 15A'ij tɨ ti'ixa a'ɨ́jna, ayée mú hui che'atá mena'a mejmí'i tira'uyú'uxaca'a a'ɨ́ɨme ɨ́ mej tí'ixaxa'ata'a ɨ́ Dios jetze me'ecan. Ayee pu xaa ne'u té'eyu'usi'i ɨ́ yu'uxari jetze. 16Ayen tɨjɨ́n: Tɨ́'ɨj antipuá'aren, nee nu uvé'enejsin. A'ɨjna ɨ́ chi'ira'an ɨ́ David, ɨ́ tɨ'ɨríi á'ave, nee nu neajtahua'a rajajsin. Nee nu rá'ajtaahua jéjcuacan ne'ɨ́jna jetze ɨ́ tɨ auj á jé'ejnee. 17Majta ɨ́ seica ɨ́ teɨte, miché'e naími'i ráahuauni ɨ́ tavástara'a a'ɨ́ɨme ɨ́ teɨte ɨ́ mej seɨj chuéjra'a japua é'eme'ecan, mej mi náamua'ati a'ij nej ántehuaa inee. 18Ayee pu ti'ixa ɨ́ tavástara'a ɨ́ tɨ jéjcua'ɨmua hua'utá'ixa a'ɨ́jna ɨ́ ti'itɨ́j ɨ́ mej nu'u ráamua'ati. 19’A'ɨ́j nu hui jɨ́n niyen tejá'amua'ixaate'e tej caí tiyen tihúa'ajaaxɨejvi'ira a'ɨ́mej ɨ́ mej seɨj chuéjra'a japua é'eme'ecan ɨ́ mej mauchén té'antzaahuate'esin. 20Jaítze'e pu tí'ivaɨre'e tej tihua'uta'íti'i yu'uxari jetze, tej ti tiyen tihua'utá'ixaate'en mej nu'u caí tí'icua'a ɨ́ tɨ tí'icua'iri'i ɨ́ mej ráamuaɨ'ɨvajtaca'a huá'a jemi ɨ́ huá'a dioosi, majta nu'u caí ruxána'acɨra'ate 'úucate jamuan, ajta mej caí ɨ́ 'uuca ruxána'acɨra'ate ɨ́ teteca jamuan. ’Majta mej nu'u caí racua'aca huá'ire'ara'an ti'itɨ́j mej raatécua'imi'in, ajta mej caí racua'aca ɨ́ xúure'ara'an. 21A'ii pu ayén tiú'ujxe'eve'e, a'iné matɨ́j mena'a tite'utéjhuii a'ujna a'u mej a'uchéjme ɨ́ teɨte, ayée mú tihua'utá'ixaa a'ij tɨ tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Moisés teecan, majta hua'atéyujta'a mú ra'ujíjve ɨ́ yu'uxari jetze tɨ a'ɨ́ɨn ra'uyú'uxaca'a. ―Ayee pu tihua'utá'ixaa. 22Aj mú mi me'ɨ́n ɨ́ mej tamuáamuata'a japuan hua'apua ará'ase, majta ɨ́ vaujsi, a'ɨ́ɨ mú raaxɨ́'epɨ'ɨntare mej seica avé'ehuauni ɨ́ ru jemi mej mi hua'uta'íte a'ɨ́jna jamuan ɨ́ Pablo, ajta a'ɨ́jna ɨ́ Bernabé, mej mi á'ucɨɨne a'ujna Antioquía. A'ɨ́mej mú antíhuau a'ɨ́jna ɨ́ Judás tɨ ajta ayén ántehuaa tɨjɨ́n Barsabás, majta me'ɨ́jna ɨ́ Silas. A'ɨ́ɨme ɨ́ mej hua'apua, a'ii mú a'ɨ́ɨn pú'een hua'avaujsi ɨ́ mej tí'ixɨ'epɨ'ɨntare'e. 23A'ɨ́mej mú jemi raata'íteca'a ɨ́ yu'uxari tɨ ayén a'ɨ́jna jɨ́n tirá'axa: “Iteen, i tej tamuáamuata'a japuan hua'apua ará'ase, teajta i tej i'i vaujsi i tej títase'ɨri u teyujta'a, ayée tu á'amuateujte'e mɨ sej té'atzaahuate'e, mɨ sej seɨ́j chuéjra'a japua a'uchéjme se'újna Antioquía, seajta amen tɨ huatacá'a a'ujna já'ahua'a Siria, ajta se'újna já'ahua'a u Cilicia. 24“Tu'uri ráamua'areeri'i mej seica ɨ́ tej caí huatá'aca, a'ɨ́ɨ mú yé a'ucɨ́j íiye Jerusalén. Jé'ecan mú á'amua'ɨtziite'eca'a me'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ mej tejamuá'ixaa. Jé'ecan pu utéevatzɨ ɨ́ á'amuatzajta'a. 25A'iné naími'i tu'uri tiyen tiu'utá'a ɨ́ niuucari jɨme'e, ayée pu titá'amitɨejte'e tɨ i'i xɨ́'epɨ'ɨn tej hua'antíhuauni seica ɨ́ téjmi jetze mej ajtéme'ecan. A'ɨ́mej tu ti antíhuau tej ti hua'uta'íte mú'ejmi jemi, mej mi u á'uju'un ɨ́ teɨte a'ɨ́mej jamuan ɨ́ Pablo, ajta a'ɨ́jna ɨ́ Bernabé. 26“A'ɨ́ɨme ɨ́ mej hua'apua, a'ɨ́ɨ mú miyen tite'ehuaújca'ane tɨ pua'a ayén tiú'ujxe'eve'e mej huácui'ini a'ɨ́jna jɨme'e metihua'utá'ixaate'en ɨ́ teɨte a'ɨ́jna jetze me'ecan ɨ́ tavástara'a ɨ́ Jesús tɨ i'i Cɨríistu'u. 27A'ɨ́j tu jɨ́n tíhua'uta'aíteca'a te'ɨ́jna ɨ́ Judás, teajta te'ɨ́jna ɨ́ Silas. A'ɨ́ɨ mú tejámuaatá'ixaate'esin rujɨ́ɨmua'a mú'ejmi jemi mej mi nain jɨ́n tejámuaatá'ixaate'en ɨ́ niuucari jɨme'e a'ij tej teri tiraaxɨ́'epɨ'ɨntare. 28“Jee xaa ne'u, ayée pu tirá'amitɨejte'e a'ɨ́jna ɨ́ xɨéjniu'ucare'ara'an ɨ́ Dios, ajta itejmi, ayée pu titá'amitɨejte'e tɨ i'i xɨ́'epɨ'ɨn tej caí jeíhua ti'itɨ́j jɨ́n tejá'amua'íjcate'e, sino a'ij tu'u ɨ́ tɨ jaítze'e ruxe'eve'e. 29Caxu racua'aca ɨ́ huá'ahua'ira'a ɨ́ ye'emuaate ɨ́ mej huá'umuaɨ'ɨvejtaca'a ɨ́ huá'a dioosi jemi. Caxu seajta racua'aca huá'ire'ara'an ɨ́ tɨ huatécua'imi'inihuaca'a na'ari ti'itɨ́j xúure'ara'an. “Caxu seajta tiú'ujxana'acɨra'ate 'úucate jamuan, majta memɨ́jna ɨ́ mé 'uuca, mej caí tiú'ujxana'acɨra'ate ɨ́ teteca jamuan a'ij tej tejá'amua'ixaate'e. Rɨ́'ɨ xu titeeteáturaasin ɨ́ Dios jemi tɨ pua'a siyen huárɨni se'ɨ́jna jɨme'e. Ché'e a'ij tejá'amuavaɨre'e.” 30Matɨ́'ɨj mi miyen huarɨ́j, matɨ́'ɨj mi me'uun huajau'íteca'a a'ujna Antioquía. Aj mú mi a'ucɨ́j. A'uu mú e'etiújseɨj naími'i ɨ́ mej té'atzaahuate'e. Matɨ́'ɨj mi hua'utapíj ɨ́ yu'uxari. 31Majta me'ɨ́n ɨ́ huá'ihuaamua'a, matɨ́'ɨj ra'ujíjve ɨ́ yu'uxari jetze, jé'ecan mú huataújtemua'ave a'iné naa pu hua'utá'a a'ɨ́jna ɨ́ yu'uxari. 32Ajta, a'ɨ́jna ɨ́ Judás, ajta a'ɨ́jna ɨ́ Silas, a'ɨ́ɨ mú rujɨ́ɨmua'a mena'a antiújmua'areereca'a majta me'ɨ́jna jɨ́n mej mi tiu'utaxáj ɨ́ Dios jetze me'ecan. A'ɨ́j mú jɨ́n ca'aníjra'a jeíhua hua'utá'a ɨ́ huá'ihuaamua'a a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ mej tihua'utá'ixaa. Rɨ́'ɨ mú temua'a naa tihua'utá'a. 33Matɨ́'ɨj mi a'atzu me'uun á'atee. Aj mú mi me'ɨ́n ɨ́ huá'ihuaamua'ame'en miyen tihua'utá'ixaa mej á'ucɨɨne ruxɨ́'evi'ira'a jɨme'e a'u mej e'eráacɨ, mej mi majtáhua'a me'uun e'ará'asti a'ɨ́mej jemi ɨ́ mej huaja'uta'íteca'a. 34Mɨ ajta, a'ɨ́jna ɨ́ Silas, ayée pu tira'aránajcheca'a tɨ a'uun a'uteáturan. 35Majta me'ɨ́n, ɨ́ Pablo, ajta ɨ́ Bernabé, a'ɨ́ɨ mú a'úu na'a a'uteájturaa a'ujna Antioquía. Majta jamuan ɨ́ seica, camuché'e mú metihuá'amua'atejca'a. Majta tihuá'a'ixaate'eca'a ɨ́ niuucari jɨme'e tɨ jɨ́me'en rá'axa ɨ́ tavástara'a. 36A'atzu á'ateevi'ica, aj pu i a'ɨ́ɨn ɨ́ Pablo ayén tiraata'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Bernabé tɨjɨ́n: ―Tiché'e teajtáhua'a huaja'uvé'emuaare ɨ́ ta'ihuaamua'a ɨ́ mej me'uun a'uchéjme nainjapua a'u tej teri huaja'utá'ixaa ɨ́ niuucari tɨ jɨ́n ra'axa ɨ́ tavástara'a, tetá'aj ráamua'aree a'ij tɨ ye'í tihuá'avaɨre'e. 37Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ Bernabé, a'ɨ́j pu huávi'itɨjme'e a'ɨ́jna ɨ́ Juan, tɨ ajta ayén ántehuaa tɨjɨ́n Marcos. 38Mɨ ajta a'ɨ́jna ɨ́ Pablo, capu rá'avi'itɨmɨ'ɨca'a a'iné a'ɨ́ɨ pu Marcos a'uun huaja'uhuá'axɨ a'ujna já'ahua'a u Panfilia. Capu ché'e tí'imuarɨ'eca'a huá'a jamuan. 39Jéihua mú huaújte'axɨ. A'ɨ́j mú jɨ́n ruséxu'ijmé'e a'ucɨ́jxɨ. Ajta a'ɨ́jna ɨ́ Bernabé, a'ɨ́ɨ pu xaa ya'uví'itɨ a'ɨ́jna ɨ́ Marcos. Baarcu jetze mú a'ucɨ́j mej mi me'uun e'ará'asti a'ujna u Chipre. 40Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ Pablo, a'ɨ́ɨ pu ra'antíhua'u a'ɨ́jna ɨ́ Silas. Majta me'ɨ́n ɨ́ huá'a'ihuaamua'a, a'ɨ́ɨ mú ra'íjca ɨ́ Dios ɨ́ tɨ huá'ucha'ɨɨn ɨ́ tavástara'a a'ɨ́mej ɨ́ mej hua'apua. Matɨ́'ɨj mi a'ucɨ́j. 41A'áa mú a'uré'ene a'ujna u Siria, ajta a'ujna Cilicia. A'u tɨ na'a a'úu mej e'etiújse'ɨri u teyujta'a, a'ɨ́ɨ mú ca'aníjra'a hua'utá'aca ɨ́ ru'ihuaamua'a.

will be added

X\