Los Hechos 13

1Ajta, a'ujna já'ahua'a, chajta'a tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Antioquía, a'úu mú a'uté'uuca'a ɨ́ teɨte ɨ́ mej té'atzaahuate'e. Seica mú tí'ixajtaca'a ɨ́ Dios jetze me'ecan, majta seica mú tihuá'amua'atejca'a ɨ́ teɨte. A'ii mú a'ɨ́ɨn pú'een a'ɨ́jna ɨ́ Bernabé, ajta a'ɨ́jna ɨ́ Simón, tɨ ajta ayén ántehuaaca'a tɨjɨ́n tɨ xu'umuara'a. Ajtahua'a a'ɨ́jna ɨ́ Lucio tɨ Cirene é'eme'ecan, ajta ɨ́ Manaén. (A'ɨjna ɨ́ Manaén, a'ɨ́ɨ pu amiigura'an pu éene'e ɨ́ Heródes tɨ tí'aijtaca'a nainjapua u Galilea). Ajta pu a'ɨ́ɨn a'uun a'utéveeca'a a'ɨ́jna ɨ́ Saulo. 2Ja'anáj mú téniúuve'e, majta rú'itzi'ive'eca'a, aj pu i a'ɨ́ɨn xɨéjniu'ucare'ara'an ɨ́ Dios ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Sehue'evé'evi'itɨchi semɨ́jna mɨ Bernabé, seajta semɨ́jna mɨ Saulo matá'aj hui miyen tiu'utévaɨre'en me'ɨ́jna jɨ́me'en ɨ́ nej neri tihua'utá'itɨiira. 3Aj mú mi raatáhuaviiri'i ɨ́ Dios, majta rú'itzi'ive'e. Matɨ́'ɨj mi hua'avé'emuarɨ'exɨ ɨ́ huá'amu'uutze'e. Aj mú mi hua'uta'íteca'a mej nu'u á'ucɨɨne. 4A'iné a'ɨ́jna ɨ́ xɨéjniu'ucare'ara'an ɨ́ Dios, a'ɨ́ɨ pu hua'uta'íteca'a a'ɨ́jna ɨ́ Bernabé, ajta a'ɨ́jna ɨ́ Saulo, a'úu mú pújme'en a'ucɨ́j a'ujna já'ahua'a, chajta'a tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Seleucia. Aj mú mi atéecɨ ɨ́ baarcu jetze. Matɨ́'ɨj mi a'uun jetze pújme'en antacɨ́j seɨ́j chuéjra'a japua tɨ e'eráahuachi tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Chipre. 5A'uu mú vejli'i e'ejtéene a'ujna já'ahua'a baarcu tɨ a'utéeche'eca. Ayee pu téja'arájtehuaa ɨ́ chajta'ana tɨjɨ́n Salamina. Matɨ́'ɨj mi autéjhuii mej tihua'utá'ixaate'en a'ij tɨ tihua'utá'ixaa ɨ́ Dios. A'uu pu tihuá'a'ixaate'eca'a hua'ateyuu tzajta'a a'ɨ́mej ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan. Ajta a'ɨ́jna ɨ́ Juan, a'ɨ́ɨ pu huá'a jamuan huamé'ecaa, ajta pu a'ɨ́ɨn huá'avaɨre'eca'a. 6Nain japua mú ú'ucɨɨneca'a tɨ́j na'a á teje'eráahuachi. Matɨ́'ɨj mi me'uun a'ará'a chajta'a, tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Pafos. A'uu mú ra'antinájcheca'a seɨ́j ɨ́ tɨ Israél jetze ajtéme'ecan tɨ ayén ántehuaaca'a tɨjɨ́n Barjesús. Támua'aree a'ɨ́jna. Ajta tí'ihua'itaca tɨ nu'u tí'ixaxa'ata'a ɨ́ Dios jetze me'ecan. 7A'ɨjna tɨ támua'aree, a'ɨ́ɨ pu ravaɨre'eca'a ɨ́ tajtuhuan ɨ́ tɨ jɨ́n antiújmua'aree. Ayee pu ántehuaaca'a a'ɨ́jna ɨ́ tajtuhuan tɨjɨ́n Sergio Paulo. Jé'ecan pu té'umua'areereca'a a'ɨ́jna ɨ́ tajtuhuan. Aj pu i hua'uta'aíjtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Bernabé, ajta a'ɨ́jna ɨ́ Saulo a'ɨ́jna jɨme'e tɨ a'ɨ́ɨn tajtuhuan ayén tí'ijxe'eve'eca'a tɨ huá'unamua a'ij tɨ 'een jɨ́n huaja'uta'íteca'a ɨ́ Dios. 8Ajta a'ɨ́ɨn tɨ támua'aree, a'ɨ́ɨ pu ayén ántehuaaca'a tɨjɨ́n Elimas. A'ɨ́ɨ pu huá'a jetze me'ecan huatéechaxɨ tɨ́'ij caí té'antzaahuate'en a'ɨ́jna ɨ́ tajtuhuan. 9Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ Saulo, tɨ ajta ayén ántehuaa tɨjɨ́n Pablo, a'ɨ́ɨ pu a'ɨ́jna jetze aráujca'anejca'a ɨ́ xɨéjniu'ucare'ara'an ɨ́ Dios. Aj pu i ra'aráaseij temua'a naa. 10Tɨ'ɨquí ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Mú'ee pe tí'ihua'itaca, ɨ́ tɨ tiyaaru'u a'atáàta pú'een, mú'ee pe caí raxɨ́'eve'e naíjmi'i tɨ́j na'a tɨ í'ixɨ'epɨ'ɨn. ¿Ni qui hui pecaí ja'anáj ra'antipuá'ajte'esin pej caí mú'ee tihua'antiú'uuni'ira'an mej miyen rɨcɨ a'ij tɨ tí'ijxe'eve'e ɨ́ Dios? 11Pu'uri Dios puaíjtzi muaatá'asin íjii. Pua'aracúuni pej pua'amé. Capej hui ché'e mé uunéeri pua'amé tújca'ari tzajta'a. Tɨ'ɨquí ayén te'irájraa a'ij tɨ tiraata'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Pablo. Temua'a pu te'aracúuni'i já'araa a'ɨ́jna tɨ támua'arejca'a. Cu xɨee tɨ cuj huatétɨca'are ɨ́ jemin, ajta cumu tɨ huamé'en cɨéeniste'e. Aj pu i ja'atɨ huáhuau tɨ ra'anaví'ira'a, ayén tɨjɨ́n capu mé úunee. 12Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ tajtuhuan, tɨ́'ɨj raaseíj a'ij tɨ ti'itɨ́j huarɨ́j, tɨ'ɨqui rá'antzaahua a'iné a'ij pu pua'a ra'utaseíj a'ij mej ye'í tihua'umuá'ate me'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ tavástara'a tɨ raniuuca. 13Aj mú mi a'ucɨ́j, a'ɨ́jna ɨ́ Pablo, majta me'ɨ́jna ɨ́ mej jamuan á'ujujhua'ane'e. A'uu mú atéecɨ ɨ́ baarcu jetze. Matɨ́'ɨj mi me'uun a'uré'ene a'ujna já'ahua'a seɨ́j chuéjra'a japua tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Panfilia. A'uu mú a'ará'a a'ujna chajta'ana japua tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Perge. Tɨ'ɨquí a'ɨ́jna ɨ́ Juan, a'úu pu huaja'utétuaaxɨ. Ajta a'uun airáane u Jerusalén. 14Majta me'ɨ́n ɨ́ seica, a'ɨ́ɨ mú huiráacɨ a'ujna Perge. Matɨ́'ɨj mi me'uun a'ará'a a'ujna já'ahua'a a'ujna chuéjra'a japua tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Pisidia. Matɨ́'ɨj mi me'uun a'ará'a a'ujna Antioquía. A'uu mú a'uteájrupi huá'a teyuu tzajta'a a'ɨ́jna xɨcájra'a mej jetzen ruse'upi. Matɨ́'ɨj mi huatéra'aseca'a. 15Aj mú mi seica ra'ujíjve ɨ́ yu'uxari ɨ́ te'anxɨ́vi, majta ɨ́ seica ɨ́ yu'uxari ɨ́ mej te'uyú'uxaca'a ɨ́ mej tí'ixaxa'ata'a ɨ́ Dios jetze me'ecan. Matɨ́'ɨj mi ɨ́ mej tí'aijta teyujta'a, a'ɨ́ɨ mú miyen tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Ta'ihuaamua'a, tɨ pua'a ti'itɨ́j sehuá'a'ixaate'ecu ɨ́ teɨte, á'iyen sehua'utá'ixaate'e íjii. 16Aj pu i a'ɨ́ɨ á a'utéechaxɨ a'ɨ́jna ɨ́ Pablo. Tɨ́'ɨj i rumuájca'a jɨ́n hua'utá'ijmɨijri'i tɨjɨ́n mej caí a'ij teáruaasime'en. Ayee pu tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Mú'een teteca mɨ sej Israél jetze ajtéme'ecan, mú'een mɨ sej seajta rá'atzaahuate'e ɨ́ Dios, xáanamuajri'i hui se'íjna i niuucari. 17A'ɨjna ɨ́ hua'aDioj ɨ́ mej uyé'esise'ira'a a'ujna Israél, a'ɨ́ɨ pu hua'avé'evi'itɨ a'ɨ́mej ɨ́ tayá'upuacɨ'ɨstemua'a. Aj pu i a'ɨ́ɨn hua'utámu'iire jeíhua matɨ́'ɨj mauj me'uun é'echejca'a a'u mej caí chuej é'ejcha'ɨca'a. A mú é'echejca'a me'újna já'ahua'a seɨ́j chuéjra'a japua tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Egipto. Aj pu nu'u i Dios hua'irájtuaa, a'ujna chuéjra'a japua, a'iné a'ɨ́ɨ pu ayén hua'umuá'amuate'ecaa. 18’A'ɨ́ɨ pu nu'u huá'a jɨme'e huá'uviicua'ire hua'apuate nine'ira'a matɨ́'ɨj á'ujujhua'ane'e a'ujna já'ahua'a ɨtzitá. 19Ajta arahua'apuáca pu antipuá'ari ɨ́ teɨte ɨ́ mej me'uun a'uchéjme'ecaa ɨ́ seɨ́j chuéjra'a japua, tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Canaán. Aj pu nu'u i hua'utapuaíjve ɨ́ ruteɨ́testemua'a a'ɨ́mej ɨ́ mej huá'achueere'eca'a ɨ́ mej amuacaícan me'uun é'echejca'a. 20’Jirá'atee nu'u a'achú cumu muáacua ciento japuan muáacuajetze nine'ira'a tɨ ayén hua'utéemua'itɨ. Ajta á'iyen Dios pu nú'u hua'utá'a ɨ́ ruyaujmua'a tɨ tíhua'uta'aíjte'en jueesi jɨme'e. Ayee pu nu'u teuumé'eca ajta na'a caí huataseíjre a'ɨ́jna ɨ́ Samuel ɨ́ tɨ Dios jetze me'ecan tí'ixaxa'ata'a. 21’Aj mú nu'u mi raatáhuaviiri'i tɨ Dios tiu'utá'an tɨ seɨj rey tíhua'uta'aíjte'en. Aj pu i Dios ayén raatá'a tɨ seɨ́j tíhua'uta'aíjte'en. A'ii pu nu'u a'ɨ́ɨn pu'éene'e a'ɨ́jna ɨ́ Saúl tɨ yaujra'an pú'een a'ɨ́jna ɨ́ Cis, ɨ́ tɨ huá'a jetze ajtéme'ecantaca'a a'ɨ́mej ɨ́ mej Benjamín jetze airáane. Saúl pu tíhua'uta'aíj a'achú cumu hua'apuate nine'ira'a. 22’Aj pu nu'u i Dios rá'ari'iri'i a'ɨ́jna ɨ́ Saúl tɨ tihuá'a'aijte'eca'a. Aj pu i a'ɨ́jna huatá'a tɨ a'ɨ́ɨn ɨ́ David tíhua'uta'aíjte'en rey jɨme'e. Jɨ́me'en pu nu'u tiu'utaxájtaca'a ɨ́ Dios, ayén tɨjɨ́n: “Nee nu hui ra'antíhua'u ne'íjna i David, ɨ́ tɨ yaujra'an pú'een a'ɨ́jna ɨ́ Isaí. Rɨ́'ɨ pu xáahuí tinaatá'asin ineetzi. Naíjmi'i pu ayén tí'irɨni a'ij nej tí'ijxe'eve'e.” 23Seɨ́j tɨ nu'u í'ihuaacɨxa'ara'an a'ɨ́jna ɨ́ David teecan, a'ii pu hui a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ Jesús ɨ́ tɨ Dios ya'uta'íteca'a a'ɨ́mej jemi ɨ́ mej Israél a'uchéjme tɨ ij huá'a japua huániuuni. Ayee pu te'ará'aste ɨ́ Dios a'ɨ́jna tɨ jɨ́me'en te'ataújratziiri'i. 24’Tɨ́'ɨj caí xɨ á a'utaseíjre a'ɨ́jna ɨ́ Jesús, a'ɨ́ɨ pu hui Juan hua'utá'ixa a'ɨ́mej ɨ́ mej Israél mé a'uchéjme. Ayee pu tihua'utá'ixaa tɨ nu'u ayén ruxe'eve'e mej huámuaɨ'ɨvijhua, ajta mej nu'u seɨcɨé tiú'umua'ati ɨ́ ru tzajta'a. 25Ajta, tɨ́'ɨj ari a'ájna teja'uré'enejsime'eca ɨ́ xɨcájra'a tɨ jetzen huámɨ'ɨni ɨ́ Juan, ayée pu tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́jna tɨjɨ́n: “Canu hui nee ne'ɨ́n pɨ́rɨcɨ ɨ́ sej rachú'eve'e. Seɨ́j pu a'ɨ́ɨn pú'een, aúche'e pu mé e'evé'eme. A'ɨjna jemi, capu hui ayén tínaavíjte'e ineetzi nej ti'itɨj jɨ́n raatévaɨre'en ti'itɨj jɨme'e tɨ cɨ́lieen jɨ́n seijre'e. A'ɨ́ɨ pu jaítze'e ve'ecán jɨ́n ti'itevée a'ame necaí inee.” 26’Ne'ihuáamua'a, mɨ sej Abraham jetze huanéj, mɨ seajta Dios jemi té'atzaahuate'e, mú'ejmi pu hui jemi a'ame a'íjna i niuucari tɨjɨ́n a'amua japua huániuuni ɨ́ Dios. 27’Mɨ́ majta a'ɨ́mej ɨ́ mej Jerusalén mé é'echejca'a, majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej tihuá'a'aijte'eca'a, camu a'atzu ramua'areereca'a ja'atɨ tɨ pɨ́rɨcɨ a'ɨ́jna ɨ́ Jesús, camu majta yaú'itɨée muá'araa ɨ́ niuucari ɨ́ mej ra'uyú'uxaca'a a'ɨ́ɨme ɨ́ mej mejmí'i tí'ixaxa'ata'a ɨ́ Dios jetze me'ecan. Ayee mú tira'ará'aste me'ɨ́jna ɨ́ niuucari me'ɨ́jna jɨme'e mej ti'itɨj jɨ́n jetzen te'ujpuá'ajte me'ɨ́jna ɨ́ Jesús. Camu rɨ́'ɨ a'ij mej ra'ujíjve'eca'a a'íjna i niuucari a'ij tɨ ye'í huataújmua'a ja'anáj tɨ na'a tɨ́'ɨjtá a'ájna teja'uré'enen a'ájna xɨcájra'a ɨ́ mej jetzen ruse'upi. 28’Camu hui majta a'ij tirájteu ɨ́ mej jɨ́n ráamua'aree tɨ ayén tiraavíjte'e tɨ a'ɨ́ɨn huámɨ'ɨni. Mɨ majta, a'ɨ́ɨ mú Pilato huatá'ixaa tɨ a'ɨ́ɨn raata'aíjta mej nu'u raajé'ica. 29Matɨ́'ɨj mi miyen tiujú'uruurée nain tɨ́j na'a tɨ té'eyu'usi'ihuaca'a a'ɨ́jna ɨ́ yu'uxari jetze, aj mú mi ra'acájtɨ ɨ́ cúruu jetze. Matɨ́'ɨj mi ra'avá'ana. 30’Aru Dios pu hui ayén tiraatá'a tɨ huatarún ɨ́ mɨ'ɨchite tzajta'a. 31Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ Jesús, a'ɨ́ɨ pu huataújseijrataca'a a'ɨ́mej jemi ɨ́ mej amuacaícan jamuan á'ujujhua'ane'eca'a tɨ́'ɨj a'ɨ́ɨn e'erájraa a'ujna Galilea, tɨ́'ɨj a'uun a'ará'a a'ánna Jerusalén. Ijii, a'ii mú hui a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ mej tihuá'a'ixaate'e ɨ́ teɨte a'ɨ́jna jɨme'e a'ɨ́jna ɨ́ Jesús. 32- 33’Teajta iteen, ayée tu tejá'amua'ixaate'e te'íjna i niuucari ɨ́ tɨ amuaatatémua'aviste'esin a'íjna ɨ́ tɨ jɨ́n Dios te'ataújratziiri'i a'ɨ́mej jemi ɨ́ tavaújsimua'acɨ'ɨ. A'ɨ́ɨ pu hui araúraste itejmi jemi, iteen i tej huá'ayaujmua'a. A'ɨ́j pu jɨ́n araúraste tɨ a'ɨ́ɨn raatá'a tɨ huatarún ɨ́ mɨ'ɨchite tzajta'a a'ɨ́jna ɨ́ Jesús. Ayee pu té'eyu'usi'ihuaca'a ɨ́ Chuiicari jetze ɨ́ tɨ hua'apua tɨjɨ́n: “Mú'ee pej ní'iyauj. Ijii nu xaa neri inee muá'iya'upua na'ame.” 34’Jɨ́me'en hui a'íjna i niuucari tɨ nu'u Dios ayén tiraatá'a tɨ huatarún ajtahua'a ɨ́ mɨ'ɨchite tzajta'a tɨ́'ij caí ja'anáj huatépete ɨ́ tɨ ratéhua'ira'a, ayée pu té'eyu'usi'ihuaca'a tɨjɨ́n: “Ayee nu che'atá nena'a tejámuaatá'asin naíjmi'ica a'achú pua'améca a'ij nej neri ti'itɨj jɨ́n te'atánratziiri'i ne'ɨ́jna ɨ́ David, ɨ́ nej jɨ́n tiraatá'a, tɨ neetzi jemi seijre'e ɨ́ tɨ xɨ́'epɨ'ɨn 'een.” 35A'ɨ́j pu hui jɨ́n ayén té'eyu'usi'ihuaca'a seɨ́j jetze ɨ́ Chuiicari tɨjɨ́n: “Capej mú'ee ti'itá'acare'en tɨ huatépete ɨ́ tɨ ratéhua'ira'a a'ɨ́jna tɨ muavaɨre'e, tɨ ajta rɨ'éene'ecán jɨ́n seijre'e mú'eetzi jemi.” 36’Puj, ayej ti'ayajna xaa, a'ɨ́ɨ pu hui ɨ́ David hua'utévaɨ ɨ́ ruteɨ́testemua'a a'ij tɨ tí'ijxe'eve'eca'a ɨ́ Dios. Tɨ'ɨquí huamɨ́'ɨ, matɨ́'ɨj mi ra'avá'ana a'ɨ́mej jamuan ɨ́ ruvaújsimua'a teeca. Ajta á'iyen huatejpetzi ɨ́ tɨ ratéhua'ira'a, tzɨ́te'e. 37Mɨ ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ tɨ ratéhua'ira'a a'ɨ́jna tɨ Dios raatá'a tɨ huatarún, capu xaa ne'u huatejpetzi. 38’A'ɨ́j nu jɨ́n niyen tí'ijxe'eve'e, ne'ihuaamua'a, sej hui ráamua'aree tetɨ́j teri tejá'amua'ixaate'e tɨ Dios tejámuaatá'uuni'ira a'ɨ́jna jɨme'e tɨ Jesús huamɨ́'ɨ mú'ejmi jetze me'ecan tu i a'ɨ́ɨn raaté'uuna ɨ́ sej jɨ́n auteájturaa ɨ́ jemin. 39A'ɨ́j pu jetze hua'irájtuaa naíjmi'ica a'achú pua'améca mej té'atzaahuate'e. A'ɨ́ɨ pu hua'irátuaasin naíjmi'ica ɨ́ mej jɨ́n auteájturaa ɨ́ Dios jemi. Mɨ ajta, a'ɨ́jna ɨ́ yu'uxari tɨ ra'uyú'uxaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Moisés teecan, capu ja'anáj ti'itɨj jɨ́n hua'irátuaniiche'e. 40’Rɨ́'ɨ xu'u mú'een tɨ́'ij caí ayén tejamuáaruuren a'ij mej mejmí'i tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́ɨme ɨ́ mej tí'ixaxa'ata'a ɨ́ Dios jetze me'ecan. 41Miyen tɨjɨ́n: Casi'i, mú'een xu ta'utéxɨeehuari'iri'i, ché'e utévatziɨn ɨ́ á'amuatzajta'a. Seajta mú'een antipuá'are, a'iné ayée nu rɨni íjii sej ché'e ruuri, ti'itɨj nu jɨ́n niyen rɨcɨ ɨ́ sej caí ja'anáj rá'antzaahuate'esin. Capu amɨ́n a'ij tɨ pua'a ja'atɨ ayén tejamuá'ixaate'en. 42Aj mú mi huiráacɨ u teyujta'a. Matɨ́'ɨj huirácɨɨne, aj mú mi seica raatá'inee tɨ tihua'utá'ixaate'en jaítze'e a'ɨ́jna jɨ́me'en seɨ́j jetze ɨ́ xɨcaj mej jetzen ruse'upi. 43Tɨ́'ɨj antipuá'areca'a ɨ́ mej ráanamuajri'i ɨ́ niuucari, matɨ́'ɨj mi jeíhua teɨte a'ucɨ́j jamuan a'ɨ́jna ɨ́ Pablo, majta a'ɨ́jna ɨ́ Bernabé. Seica mú a'ɨ́ɨn pú'eene'e ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan, majta seica ɨ́ mej raataxɨ́'eve ɨ́ hua'aye'ira, a'ɨ́ɨ mú pú'een ɨ́ mej Israél é'eme'ecan. A'ɨjna ɨ́ Pablo, ajta a'ɨ́jna ɨ́ Bernabé, jeíhua mú tihuá'a'ixaate'eca'a. Mehuau'íjcate mej nu'u ráahuauni ɨ́ tɨ nu'u Dios ayén tiraateátuaasin. 44Tɨ́'ɨj ajtahua'a teja'uré'ene a'ájna xɨcájra'a ɨ́ mej jetzen ruse'upi, naími'i mú e'etiújseɨj ɨ́ mej me'uun a'uchéjme a'ánna Jerusalén, mej mi ráanamua ɨ́ niuucari tɨ jɨ́n tí'aijta a'ɨ́jna ɨ́ Dios. 45Matɨ́'ɨj mi me'ɨ́n ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan, matɨ́'ɨj hua'useíj mej jeíhua teɨte tiújseɨj, jé'ecan mú huá'anchueere. Aj mú mi autéjhuii mej me'ɨ́jna jetze te'ujpuá'ajte'en ti'itɨj jɨme'e me'ɨ́jna ɨ́ Pablo. A'ij mú pua'a tí'ijjeeveca'a a'ij tɨ tí'ixajtaca'a. 46Matɨ́'ɨj mi huá'a jetze huateújca'ane a'ɨ́jna ɨ́ Pablo, ajta a'ɨ́jna ɨ́ Bernabé. Matɨ́'ɨj mi miyen tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―A'ɨ́ɨ pu hui ruxe'eve'e tej amuacaícan tejamuá'ixaate'en ɨ́ niuucari tɨ jetzen rá'axa ɨ́ Dios, mú'eetzi jemi mɨ sej Israél jetze ajtéme'ecan. A'iné caxu ra'ancuré'asin, capu ajta a'ij tejamuá'amitɨejte'e tɨ ayén tejámuaavíjte'e sej siyen ruuri xá'ara'ani ɨ́ Dios jemi tɨ́j na'a rusén jɨme'e. A'ɨ́j tu jɨ́n, teri u á'uju'un huá'a jemi ɨ́ mej caí Israél jetze ajtéme'ecan. 47Ayee pu hui té'eme, a'iné ayée pu titaata'aíj ɨ́ tavástara'a tɨjɨ́n: Nee nu amua'antíhua'u setá'aj tihua'utá'ixaate'en ɨ́ mej caí Israél jetze ajtéme'ecan, seajta nainjapua tɨ́j na'a íiyen chaanaca japua. A'ɨ́ɨ mú ramua'aréeren me'íjna i niuucari i nej jɨ́n hua'irátuaasin. ―Ayee mú tihua'utá'ixaa. 48Matɨ́'ɨj ráanamuajri'i ɨ́ mej caí Israél jetze ajtéme'ecan, jé'ecan mú huataújtemua'ave. Jé'ecan mú rɨ́'ɨ tiraatá'a ɨ́ niuucari tɨ jetzen rá'axa ɨ́ Dios. Majta naími'i ɨ́ tɨ Dios amuacaícan u huaja'antíhuau mej mi ruuri muá'ara'ani tɨ́j na'a rusén jɨme'e a'u tɨ é'eseijre'e ɨ́ Dios, a'ɨ́ɨ mú rá'antzaahua. 49A'ɨ́j pu jɨ́n, jé'ecan mú hua'utá'ixa nainjapua a'ujna chuéjra'a japua. Tɨ́'ɨj pɨ́ na'a tɨ tápuaapua'are, jaítze'e mú teɨte miyen tiráanamuajri'i ɨ́ niuucari tɨ jɨ́n Dios hua'irátuaasin ajta mena'a caí ráanamuajri'i naími'i ɨ́ mej me'uun a'uchéjme. 50Mɨ majta me'ɨ́jna ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan, a'ɨ́ɨ mú ca'aníjra'a hua'utá'a mej mi tiníniu'ucacun seica ɨ́ uuca ɨ́ mej jé'ecan rá'atzaahuate'e ɨ́ Dios, ɨ́ 'uuca mej jaítze'e ti'itɨj jɨ́n ruxe'eve'eca'a ɨ́ chajta'ana. Majta seica ca'aníjra'a hua'utá'a ɨ́ teteca ɨ́ mej jeíhua ti'itɨ́j jɨ́n ruxe'eve'eca'a a'ujna u chajta'a. Ca'aníjra'a mú hua'utá'a mej mi a'ij pua'a huá'uruuren me'ɨ́jna ɨ́ Pablo, majta me'ɨ́jna ɨ́ Bernabé. Aj mú mi hua'utamuári a'ujna a'u mej a'uchéjme. 51Majta me'ɨ́n ɨ́ mej hua'apua, a'ɨ́ɨ mú tiu'utéeca'atzɨ ɨ́ tiú'ujca'acai tɨ́'ij cáaxɨn ɨ́ chuej, mej mi me'ɨ́n teɨte miyen tiráamua'aree mej auteájturaa ɨ́ Dios jemi. Aj mú mi a'ucɨ́j. Aa mú a'ará'a já'ahua'a chajta'a tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Iconio. 52Majta me'ɨ́n ɨ́ mej té'atzaahuate'e, jé'ecan mú huataújtemua'ave. Majta me'ɨ́jna jetze rucá'anejca'a ɨ́ xɨéjniu'ucare'ara'an ɨ́ Dios.

will be added

X\