SIM
Audio:
Drama
  • Drama
  • Non-Drama
Text Size

Ikoyã 32 - Boko (Benin) - 2009 Edition - Bible.is - BQCSIM

  1  Musudeↄ, à swã́kpa, mí yã'o, á gbɛ̃́ pↄ́ á kú zĩ́lɛↄ, à ma yãma.   2  À to ma yãdanɛ kã́fĩakɛɛ́ lán louwa, à to ma yã'onɛ ɛ̀fãaikɛɛ́ lán fíiwa, lá sɛ̃ ń láo ì mↄ̀sɛ ewa.   3  Má Dii tↄbↄ. À zↄ̃ↄkɛ dↄ̃ wá Luaɛ!   4  Gbɛsin aà ũ, aà yãkɛaↄ wásawasa, ì yã́pii kɛ a zɛ́waɛ. Lua náaiden aà ũ, vãie kuwào, a súsu mɛ́ a maa.   5  Aà gbɛ̃́ↄ yãdↄↄsai kɛ̀ɛ̀, aa dɛ aà nɛ́ↄ ũ lↄo. Bui vãi koleaↄnɛ, aa gↄ̃̀ wí sɛ́a.   6  Màa á fĩabo Diiɛa? Á sↄũɛ, á ↄ̃nↄ vĩo. Á Mae pↄ́ á sɛ́n weo lò? Aàpi mɛ́ á kɛ́, à á zɛ̀dↄ.   7  À làasookɛ yã́ pↄ́ kú za káauↄwa, à wɛ̃ pↄ́ gɛ̃̀ za ziↄ yãda. À gbɛa á maeↄwa, aai dau wà siuɛ́, maezↄ̃ↄↄ mɛ́ aa a galikɛɛ́.   8  Kɛ́ Lua Musude gbɛ̃nazĩnaↄ kpaalɛ̀, mɛ́ à bui píi bùsu kpàwà, à ń baade bùsu zↄ̃lɛ iadànɛ́. À bùsu kpà Isailiↄwa ń dasilɛu,   9  asa Dii gbɛ̃́ↄ dɛ aà baa ũ, Yakↄbu buiↄ mɛ́ aà kpaalɛ ũ.   10  À ń lé bùsu giinau, guwaiwai pↄ́ da pã, wàiↄ ì ↄ́ↄlↄu. À ↄlìańzi à ń gwá, à laaidↄ̀má lá a wɛbɛsianawa.   11  Lá kúu ì a sakpɛ vu, ì yàada a nɛ́ↄla, màa Dii a gã̀sĩa pòo, à ń kṹ ń a gã̀sĩa kã́o à ń sɛ́.   12  Dii mɛ́ dↄ̀aanɛ́ ado, dii zĩ̀loe ↄ ku a guuo.   13  A tò aa bɛ bùsu gulɛsĩↄwa, ↄ̃ aa bua pↄ́ↄ blè. À ń gwá ń gbɛsi zↄ́'io ń ku pↄ́ bↄ̀ gu gbɛdeu nísio   14  ń zùkpasa vĩfãaio ń sã kpàsa vĩ'ipuo ń sãnɛbↄlↄ mɛkpaaↄ ń Basana bùsu sãsakaoↄ ń pↄ́wɛn maaↄ ń vɛ̃ɛbɛ'i pↄ́ á mì vɛ̃ɛ ũo.   15  Bui maapiↄ mɛ̀kpa, ↄ̃ aalɛ gbá dɛ. Aa kã̀, aa gbɛ̃̀nɛkũ̀ aa nísi kpà, ↄ̃ aa pãkpà Lua ń Kɛnazi, aa sakà gbɛsi pↄ́ dɛ ń Suabana ũ pigu.   16  Aa aà pↄ fɛ̃̀ɛ̀ dii zĩ̀loↄ yã́ musu, aa tò aà pↄ pà ń tã́a pↄ́ à zàuↄ.   17  Aa tã́aↄ gbàgbaɛ, i kɛ Lua no, dii pↄ́ aa ń dↄ̃ yãaoↄ, aa bↄ̀má dafuɛ, dii pↄ́ an deziↄ lí vĩakɛnɛ́oↄ.   18  Aa gbɛsi pↄ́ ń í tò we, Lua dɛ̃ɛkànɛ́, ↄ̃ aà yã́ sã̀ńgu.   19  Kɛ́ Diipi è màa, ↄ̃ à ń bↄlↄbò, asa aà pↄ pà a nɛgↄ̃ɛↄ ń a nɛnↄɛpiↄziɛ à mɛ̀:   20  Má bↄńkpɛ, mí ń midɛa e, bui koleaↄn ń ũ, nɛ́ náaisaideↄnɛ.   21  Aa ma pↄ fɛ̀lɛmɛɛ ń pↄ́ pↄ́ dɛ Lua ũoo, aa tò ma pↄ pà ń tã́aↄ yã́ musu. Má tó bui pↄ́ aa dɛ ma gbɛ̃́ ũoↄ ń pↄ fɛlɛnɛ́, má tó an pↄ pa bui wɛ́siadeↄ yã́ musu.   22  Asa ma pↄkũma tɛ́ kà, mɛ́ tɛ́pi aↄ kũɛ e bɛdau zĩ́lɛ. Má tɛmↄ dṹniaɛ ń a pↄ́ↄ, a kũ gbɛ̀sĩsĩ zĩ́naↄwa.   23  Má yã'ĩa kãaańziɛ, mí a kaↄ zuńzi píi.   24  Imina a káńgu, Lua i sumá, gagyã i ń dɛdɛ. Má wàiↄ zĩmá aa ń taitai, mí mlɛ̃̀ pãsĩnaↄ gbaɛmá aa ń sóso.   25  Wa ń nɛ́ↄ dɛdɛ gãaɛ ń fɛ̃ndaoɛ, gili i gɛ̃ńgu ń kpɛaↄ guu. Ɛ̀waasoↄ ń wɛ̃́ndiaↄ gaga ḿpii ń nɛ́ yↄ̃minaↄ ń maezↄ̃ↄ mikãpuadeↄ.   26  Ma mɛ̀ má ń fãaaɛ, mí tó an tↄ́ ga dṹniau,   27  ãma ma vĩakɛ̀ an ibɛɛↄ ĩ́andãaɛ. Aaↄ e wa mɛ́ wà bee kɛ̀, aa mɛ wa mɛ́ wà zĩblèmá, i kɛ Dii mɛ́ bee kɛ̀ píio.   28  Isailiↄ yãe dↄ̃o, bui ↄ̃nↄkɛ̃sãmadeↄnɛ!   29  Tó aa ↄ̃nↄ vĩɛ, aa bee dↄ̃, aa dↄ̃ gu pↄ́ ń yãkɛaↄ mipɛ̀uńnↄ.   30  Kpelewa gbɛ̃́ mɛ̀ndo tò gbɛ̃ↄn ↄ̀aa sↄo tilɛ̀i? Kpelewa gbɛ̃ↄn pla gbɛ̃ↄn ↄ̀aa blakwi yài? Mɛ́ i kɛ Dii pↄ́ dɛ ń gbɛsi ũ ń kpámá bàasio.   31  Asa wá ibɛɛↄ gbɛsi dɛ lán wá gbɛsiwao, baa ampiↄ aa dↄ̃ ńzĩawa.   32  Aa muaa ń Sↄdↄũdeↄ ń Gↄmↄↄdeↄɛ. Aa dɛ lán vɛ̃ɛli pↄ́ a nɛ́ dɛ kona ũ mɛ́ a kↄ́ dɛ gↄ̃i ũwaɛ.   33  An vɛ̃ɛá mlɛ̃̀ sɛwɛɛ lán kyã́ lɛ́'i pãsĩwa.   34  Dii mɛ̀: Má ń yã́pi kũa ma dↄ̃uo lé? Má kũ̀kũ ń kã́n'ↄo ma làasiu.   35  Mámɛ má tↄsimá, mámɛ má fĩabonɛ́. Gↄↄewa aa tii guwa, asa an kaalɛgↄↄ kãikũ̀ɛ, pↄ́ pↄ́ lɛ́ ń dã́ wãa, àlɛ mↄ́.   36  Asa Dii a yãkɛkɛ ń a gbɛ̃́ↄ, i wɛ̃nadↄ̃ a zↄ̀blenaↄnɛ. Tó a è an gbãa làa, gbɛ̃e kuo, zↄ ge wɛ̃́ɛ,   37  a mɛ: An diiↄ ku máɛ? An gbɛsi pↄ́ aa nàaàzi ku má ni?   38  Diipiↄ ń sa'obↄ nísi sò, aa vɛ̃ɛ pↄ́ aa tↄ̃̀lɛmá mì. Aa fɛlɛ dↄálɛ sa, aa ↄkuála.   39  Àↄ dↄ̃ tiasa kɛ́ mámɛ má a ũ, diie kuo, ma bàasio. Mámɛ mi to wà ga, mámɛ mi to wàↄ ku, mámɛ mi gbɛ̃́ kɛ'ĩa, mámɛ mi ń gbã́gbã. Gbɛ̃e a fↄ̃ ń bↄ ma ↄzĩo.   40  Ma a ↄ sɛ̀ musu, má ò ń ma kua gↄↄpiio,   41  tó ma a fɛ̃nda pↄ́ ì tɛkɛ lɛkɛ̀, mɛ́ má kũa mà yã́kpalɛkɛò, má tↄsi ma ibɛɛↄwa, mà fĩabo gbɛ̃́ pↄ́ zamaguↄnɛɛ.   42  Ma kaↄ ga ń auo, gbɛ̃́ pↄ́ gàↄ ń zĩ̀zↄↄ pↄ́o píi. Ma fɛ̃nda a gɛ̃ mɛbaasiu sɛa za ibɛɛ dↄaanaↄwa.   43  Buiↄ, à gulakɛ Dii gbɛ̃́ↄ yã́ musu, asa a a zↄ̀blenaↄ au tↄsi. A tↄsi a ibɛɛↄwa, i a bùsu ń a gbɛ̃́ↄ duuna kɛ̃́má.   44  Mↄizi mↄ̀ ń Nuni nɛ́ Yozueeo, à lɛpi yã́ dàu a sìu Isailiↄnɛ.   45  Kɛ́ Mↄizi lɛpi yã́ sìunɛ́ ḿpii a làa,   46  a ònɛ́: À yã́ pↄ́ má dìlɛɛ́ gbã da á sↄ̃u píi, kɛ́ à e o á nɛ́ↄnɛ aa laaika, aaↄ ikoyãpiↄ kũa píi.   47  Asa a dɛɛ́ yãpã ũo, á wɛ̃niɛ. Tó á yã́piↄ kũa, á gɛ̃gɛ̃ bùsu pↄ́ álɛ bua Yuudɛ̃wa álɛ gɛ́ síi guuɛ.   48  Gↄↄ doũpi zĩ́ Dii yã'ò Mↄiziɛ à mɛ̀:   49  Dɛdɛ Abaliũ gbɛ̀sĩsĩɛ beewa Mↄabu bùsuu la e Nɛbo gbɛ̀sĩsĩ musu bↄaa ń Yelikoo, ní wɛsi Kanaa bùsu pↄ́ málɛ kpá Isailiↄwa aa sílɛ.   50  Ńyↄ̃ ga gbɛ̀sĩsĩ pↄ́ n dɛdɛwàpi musuɛ, ní zu ń deziↄ guu, lá n vĩ̀i Aalona gà Oo gbɛ̀sĩsĩ musu à zù a deziↄ guuwa.   51  Asa n bↄ ma kpɛ Isailiↄ wáa Mɛliba í pↄ́ kú Kadɛsi kĩ́i Zini guwaiwaiuɛ, ni ma kuaadoakɛ dↄ̃mɛɛ ń guuo.   52  A yã́ mɛ́ tò ńyↄ̃ bùsupi e kãaaɛ, ńyↄ̃ gɛ̃uo.